RoBertino27
komentáře u knih
Pohádky o mašinkách
Pavel Naumann
Kniha mého mládí a nebylo možné ji minout, protože mašinfírové byli v rodinné linii. Dodnes si pamatuji některé pasáže a že je to let! S odstupem času vnímám ono vlídné rozpoložení, dobráckého pana Blahoše z výtopny i rozpolcenou postavu černokněžníka Zababy, kterého proklela a nakonec i vysvobodila láska k mašinkám. Co na závěr? "Mašinka, výhybka, hradlo, most - prosím tebe o milost - pusť mě k panu Zababovi."
Encyklopedie komiksu v Československu 1945–1989 #2
Josef Ládek
Druhý díl má oproti jedničce jistou nevýhodu v méně atraktivních titulech, což mu ale neubírá na zajímavosti. Pionýrské noviny a nástupnická Sedmička pionýrů a Pionýrská stezka určitě nebyly na seriály chudé a objevovala se tu díla jak zahraniční, tak zavedených domácích autorů. Ostatně kdo by neznal Majora Zemana, Modrou Pětku, Rahana nebo Asterixe. Z tohoto hlediska je určitě škoda, že další zamýšlený díl už se do tisku nedostal.
Ještě máme, co jsme chtěli
Miloslav Švandrlík
Když bylo řečeno A, musí být vysloveno i B a C. Kefalín či Švandrlík tu líčí "povojnové" pořádky včetně problémů pracovních, dočkáme se "Upírů v Praze" - parafráze na seriál ve Světu sovětů ve vztahu k sovětské okupaci - a také jeho krátké období kočovné společnosti. Prakticky všechny osoby jsou autentické, jen chameleonský Jaroslav Dumbera je skrytou identitou všeumělce Jaroslava Hužery - posuďte sami: pedagog, televizní pracovník, dabingový, filmový a divadelní režisér. Toho ale Kefalín pohřbil podstatně dříve než ve skutečnosti.
Robur dobyvatel a Pán světa
Jules Verne
Především by mě zajímalo, kdo věděl, že Robur je součástí latinského názvu pro dub letní (Quarcus Robur) - ale to jenom na okraj. V první knize se v podstatě soupeří, kdo bude čtenáři víc nesympatický, jestli Robur Dobyvatel nebo dvojice strýc Prudent a Phil Evans. Volné pokračování už pak jenom potvrzuje zažitou pravdu, že z géniů se někdy stanou šílenci. Pochopitelně mají Roburovy příhody leccos společného s jinými publikacemi Julese Verna - namátkou Cesta kolem světa za 80 dní, Dvacet tisíc mil pod mořem a tady zmíněných Pět neděl v balóně, ale pro naše tehdejší dětské duše to byla četba s velkým Č - a za slaboduchého byl ten, kdo ji neměl či o ní nic nevěděl...
Papírová archeologie
kolektiv autorů
První díl Papírové archeologie vydaný v duchu časopisu ABC "na pokračování" je zajímavým seznámením s dobou, kdy se populární "ábíčko" propracovalo k vystřihovánkám, které se staly jeho nedílnou součástí (o tom ale až v díle druhém). Kniha je graficky velmi zajímavě zpracovaná a jako klad lze ohodnotit bonus v podobě Archeologického atlasu a dosud nevydaný model J. Svobody. Zajímavý počin, poutavě napsaný - pro papírové modeláře nutnost.
Horké peníze
Dick Francis (p)
Bylo by to poctivých 3,5 hvězdičky. Příliš mnoho postav a místy jejich jednání má k logice hodně daleko, ale nepochybuji, že to autor měl v úmyslu. Tohle má s dostihovým sportem společného málo, spíš je tu "přifařeno" tak trochu násilně - stejně tak se mohlo jednat o F1, fotbal nebo golf. Co je ale nezpochybnitelné, to je velmi dobrý styl autora a propracovanost všech postav. V sérii jeho knih ale Horké peníze odsouvám do druhé řady.
Mistři robinzonád
Ivo Viktor
Vzhledem k tomu, že jsem ve fotbalové brance nějaký čas strávil, byli Mistři robinsonád vlastně povinnou četbou. Našel jsem tam své oblíbence, potěšily mě obrázky i komentář našeho nejspíš nejlepšího ochránce svatyně Ivo Viktora.
Dům za duhovou zdí
Pavel Hejcman
Autorovi se povedlo tak přesvědčivě vytvořit prostředí, že jsem ho doslova viděl před sebou. Nevyřešené otazníky minulosti a snaha vyrovnat se s následky dokázala vytvořit zajímavou konstrukci, udržující napětí až do samotného konce. Teď ještě najít zmíněný film - s ohledem na knížku by mě hodně zajímal.
Lennon vzpomíná
Jann S. Wenner
Po určité ochutnávce poskytnuté v 80. letech jsem přivítal možnost si přečíst kompletní rozhovor, do onoho z Playboye krátce před Lennonovou smrtí vůbec jeho nejdelší zpovědi. Do jisté míry je ovlivněná nedávným rozchodem Beatles, ale Lennon se v této "nejvýznamnější události moderní hudbě" nijak nevrtá, ani si nehodlá vyřizovat účty. Dalším přínosem je spousta dalších drobností, doplňujících Johnovu osobnost.
Královna zločinu
Martina Cole
Královna zločinu mi byla doporučena a zcela upřímně, propracovával jsem se jí poměrně dost obtížně. Myslím, že přílišná glorifikace a manipulace působila značně kostrbatě až nepřirozeně, takže se mi stávalo, že jsem si vymyslel to nejméně pravděpodobnou variantu - a ona se do puntíku naplnila. Těžko říci, jestli to byla výjimka nebo pravidlo, ale na základě této zkušenosti jsem autorku poněkud poodsunul do pozadí.
Retro ČS
Michal Petrov
U všech podobných knih hrozí reálné nebezpečí, že se na spoustu věcí nedostane. Hledáte v nich to "své" a - nic. Jistě, ze seznamu autorových publikací víme, že existuje "dvojka" i "trojka", ale je v tom jistý tlak pořídit si i další díly, aby se člověk dopracoval ke svému oboru. V tomto směru by bylo smysluplnější - když už - zaměřit se na konkrétní určitou oblast a jí se věnovat do detailu. Retro ČS je takový bleskový průlet nad krajinou, kdy si potenciální pasažér mnoha věcí nemá šanci stihnout - a výběr těch představených je občas diskutabilní. Což ovšem neznamená, že se nejedná o značnou práci; jako historik a sběratel to mohu zodpovědně posoudit.
Atentáty na de Gaulla
Jan Cimický
Než tato kniha nejspíš bude spálena na hranici kvůli osobě autora, dovolím si vlastní postřeh. Generál de Gaulle byl bezesporu osobnost, třebaže kontroverzně vnímaná. Jeho postoj zejména kvůli situaci v Alžírsku mu vynesl mnoho nepřátel a ti nejhorlivější hodlali řešit situaci do důsledků. Těšil jsem se na porovnání s Borovičkovým pojetím v knize Atentáty, které měly změnit svět a mohu říci, že některé pokusy byly pochopitelně více rozvedeny a obohaceny dalšími fakty. Po této stránce knize nelze mnoho vytknout.
Bohužel značné množství gramatických chyb se přehlédnout nedá, je do očí bijící a dokonce jsem si říkal, jestli pro své soukromé potřeby nebude lepší publikaci přepsat, aby tyto rušivé okolnosti neovlivňovaly čtení. Nepřisuzoval bych tento nedostatek autorovi, od toho jsou tu editoři, korektoři, redigující redaktoři a další lidé - jak se stále přesvědčujeme, ne vždy plní svou funkci na 100 %.
Pán stínů
Eduard Fiker
Nebudu mlžit - tentokrát jsem nebyl tak nadšen, jako u jiných detektivek pana autora. Hlavně druhá polovina mi přišla poněkud rozvleklá, i když líčení prostředí domu zmíněného známého zločince je velmi působivé. Přiznávám, že jsem knihu dočítal na několikrát a do jisté míry tak trochu "aby bylo splněno".
Byli jsme a buben: Odvrácená tvář Járy Cimrmana
Jiří Šebánek
Abychom tuhle knihu a vůbec její vyznění řádně pochopili, je třeba vědět, jak to s Járou (da) Cimrmanem skutečně bylo a kdo má tu podstatnější část na jeho vzniku. Jeho další evoluce je jiný příběh, já jsem rád, že tato publikace byla napsána a můžeme nahlédnout na génia, o němž T. A. Edison prohlásil: "Kéž by mé žárovky zářily jako on!" Šebánek s Velebným už asi u fanoušků JDC upadají v pozapomnění, ale to není důvod je jakkoli opomíjet.
Princ a chuďas
Mark Twain (p)
Kniha dlouho čekala, než jsem ji v ryzí podobě "přelouskl". Nejdřív přišel na řadu dvoudílný televizní film s výbornými Romanem Skamene a Petrem Kostkou, potom komiksový seriál v Ohníčku. Pokud by se dalo půlit, byla by to poctivá 3,5 hvězda, ale z nostalgie okrouhlím nahoru. Z literárního hlediska bych ji klidně zařadil do povinné četby na školy, jenže tam už se stejně čtou jen zprávy na WhatsUp, takže by to nejspíš bylo s křížkem po vykonaném obřadu.
Modrá pětka za Zlatou peřejí a jiné příběhy
J. B. Kamil (p)
Dva vodáci - autoři do jisté míry kráčeli ve šlépějích typicky klubových příběhů, ale tady byl hlavním směrem vodní živel a díky tomu se Modrá pětka skutečně od takových Rychlých šípů, Kulišáků, Strážců (i když tam jistá spojitost je) poněkud liší. Kdo má zájem dozvědět se opravdu maximum včetně některých zajímavostí, nechť sáhne po Encyklopedii komiksu, svazek 2, kde je této kmenové partě Pionýrské stezky věnováno hodně prostoru. Sebrané "spisy" v tomto případě hodnotím kladně, jen mi přijde hodně zbytečné úporné zahlazování stop po původních pionýrských šátcích a opravy textů.
Velká kniha Strážců
Vlastislav Toman
Tento sešit měl hned dvakrát velkou smůlu. Byl naplánován k vydání už dříve, pak došlo ke změně režimu a začalo se šturmovat. V plánu totiž byl záměr překreslit původní příhody, vytvořené Libuší "Libkou" Kovaříkovou jejím "nástupcem" Františkem Kobíkem. Nové možnosti však byly příčinou, že Kobík byl zavalen požadavky a jak už byl řečeno, na Strážce se hodně spěchalo, protože původně pionýrská družina mohla čelit značnému odlivu popularity. Proto je na kresbách vidět, že jsou šity horkou jehlou - to sráží jinak zajímavý počin o jeden level níže. Nejsou tu samozřejmě všechny příhody městské pětice, na ty si museli příznivci družiny pod pionýrským oddílem Paprsek ještě počkat.
Sek a Zula
Miloslav Švandrlík
Pro mě bude vždy Seka, Zulu, Filomenu a Drápka reprezentovat geniální obrázek:
Sek & Zula společně pějí: "Byť jen pouhá kráva, buď nám dlouho zdráva."
Filomena šmudlajíc si oko kopytem: "Ještě nedávno jsem byla nezkušené tele!"
Drápek asistující opodál: "A léta běží, vážení!"
Z toho je jasné (zejména dříve narozeným a znalcům ranního rozhlasového pořadu) skvělá hravost Švandrlíka provázená nádhernými Nepraktovými kresbami. Nevzpomenout brontosaura Punťu by byl hřích, i když postavičkami se to v komiksu jen hemží. Díky tomu byl po jistou dobu Ohníček vyžadovaným čtivem...
Boj o první místo
Jaroslav Foglar
Když jsem knížku četl poprvé, tak jsem byl nejvíc nadšen Dannerovou stavebnicí z krabiček od sirek - a dokonce jsem měl v plánu se do něčeho podobného pustit. Samozřejmě z toho sešlo a až podruhé jsem si uvědomil široký záběr postav a činů. Snad jediné, co mi trochu vadilo, byl závěr v duchu skautských příběhů, ale k tomu vlastně celý Boj o první místo směřoval.
Vražda v jedenatřicátém poschodí / Ocelový skok
Per Wahlöö
Vraždu v 31. poschodí natočili Slováci jako televizní inscenaci a nemohu říci, že by se jim to nepovedlo. Marně jsem pak kdekoli hledal, zda není znovu ke shlédnutí. Co jsem tehdy nepochopil nebo mi uniklo, to jsem si doplnil v knize. Ačkoliv je pojetí značně odlišné než série deseti detektivek točící se okolo Martina Becka a jeho kolegů, rozhodně jsem nebyl zklamán.