Raphael komentáře u knih

Pokud si chcete udělat přehled v české kinematografii, tuto knihu nelze než doporučit. Není to jen jmenný seznam autorů a jejich filmů, ale každá kapitola se zabývá i obecným kulturním a společenským kontextem doby. Je zjišťovat, jak se vyvíjel žánr filmové pohádky, komedie či animované filmy. Navíc vám tahle kniha ukáže, že naše kinematografie není tak bezvýznamná, jak by se laikovi mohlo zdát.

08.06.2012

Tahle knížka stojí 25 Kč, ale nabízí zajímavý pohled na jeden z nejzásadnějších filmů němé kinemtografie Metropolis od režiséra Fritze Langa

08.06.2012

Zajímavý zjišťovat, že před tisíci lety spolu zamilovaní komunikovali podobně jako mi přes icq, facebook. Jen s tím rozdílem, že si psali dopisy a své city a nálady halili do hávu poezie.

3 04.06.2012

Hodně zajímavý pohled do zákulisí studia Barrandov za normalizace. Rozhodně doporučuju všem, co se byť jen trochu zajímají o film, i těm ostatním.

04.06.2012

Místy dost nepodrobná kniha, hlavně co se týče raných období. Dějiny Japonska od Zdeňky Vasilijevové jsou z mého pohledu lepší (i když jsem měl období, kdy mi prostě nešly číst). Tyto ale jako úvod do obecných souvislostí bohatě postačí a doba od reforem Meidži zde bude možná popsaná dokonce lépe, bez ideologického zabarvení.

Četl jsem to kvůli povídce Jasutaky Cucuie, která mě nakonec vůbec nezaujala. Našly se tam ale mnohem lepší kousky, které mi utkvěly v hlavě, třeba o muži, který se z ničeho nic začne množit dělením. Z novinových článků se dozvídáme, kde všude ho spatřili, až nakonec na zemi zůstává jenom on a začne válčit sám se sebou. Tahle povídka mě hodně zasáhla, protože přesně takhle to prostě je a násilí je nejspíš naše lidská přirozenost :(

1 12.03.2012

Ten konec je sice příliš náhlý, ale se občas takhle náhle člověk vzpamatuje, stejně jako ráno vystřízliví po zátahu na bar. Dávám pět hvězdiček, protože mě uchvátil způsob, jakým Kenzaburó píše. Je to mistr přirovnání. Silně na mě zapůsobili "paralelní" scény. Třeba, když se Vrabčák snaží ubráni partičce výrostků, zatímco jeho žena nejspíš právě rodí, nebo když souloží s milenkou Himiko, zatímco jeho dítě-netvor možná právě v té chvíli umírá. Zaujalo mě i skloubení er a ich formy, které se v odstavcích mísí bez toho, aniž by to ztěžovalo četbu a naopak to pomáhá k tomu, abychom se jako čtenáři dostali hlavnímu hrdinovi blíž.
Pro mě to byla velice inspirující kniha, ale rozhodně jí nedoporučuji slabším povahám, v líčení některých událostí je někdy až naturalistická a sám jsem byl občas z Vrabčákových myšlenek v šoku.

4 19.05.2011

Pohltilo mě to, totálně. Ta atmosféra, napětí. Nikdy jsem nic tak napínavého nečetl. Omezený počet postav a dějištěm prakticky jen silnice. Ve zlomcích sem dopadá i žánr anti-utopie. Možná mi trochu vadí, že Bachman (tak nějak si myslím, že od Kinga se alespoň trochu přece jen liší) absentuje na nějaké další vysvětlování, trochu hlubší popis toho, co je převrat, generál, brigády. Prostě si jen vytvořil smrtelně absurdní závod a sto postav, kterým dal život, aby je mohl po jedné nechat zavraždit. Pochybuji, že měl v hlavě závěr, když to začínal psát. Tolik očekávaný závěr právě vstřebávám, asi jsem opravdu toužil po nějakém happy endu. Jenže nakonec samotná cesta je cíl!

3 10.03.2011

Stále mi to rezonuje v hlavě, pořád nad tím musím přemýšlet. Proč? Proč sakra?! Nejspíš se mi o tom bude zdát, ale ani zdaleka se to nedá srovnávat s nočními můrami, které straší autorku. Neměl bych na to nikdy zapomenout, my lidé bychom neměli zapomenout, jakých hrůz jsme schopni. Tahle nenápadná kniha, stejně jako film Hotel Rwanda, nám to budou připomínat. Papírový památník statisíců obětí, které si prošly hrůzami, jaké si ani nedovedu představit. A každý, kdo si stěžuje, jak má život na hovno by si tohle měl povinně přečíst a zastydět se.

Jediné, co mi v knize scházelo je právě ona otázka: Proč? Proč vlastně ta krutost, kde pramení Hutuská nenávist vůči Tutsijům? Jdu si dohledat fakta. Jedno ale asi nepochopím - Jak jim mohli Tutsijové odpustit, žít společně s vrahy jejich rodin? Zázrak, řekl bych.

2 27.02.2011

Po geniální Kafce na pobřeží u mě s každou další knihou Murakami klesá níž a níž, do oné "studny" v níž je temnota tak černá, jako by jí navařili ze všech temnot světa. Občas se mu ale podaří vyplavat na povrch - Afterdark. Možná právě proto, že jsem byl natěšený po té briliantní knize, která mi dokázala, že platforma knihy může být mocnější než film. Četl jsem to moc brzo, možná to zkusím někdy zas. Ačkoliv jsem si některé Harukiho myšlenky opsal, jako celek to na mě bylo moc utahané a musel jsem se přemáhat, abych to vůbec dočetl. Strašně banální a předvídatelný příběh, do kterého jsem se nemohl nějak hlouběji vcítit, i když mi postavy byly blízké. Je to ale jen věc názoru, protože jsem slyšel, že někdo ji označuje za jeho zatím nejlepší do češtiny přeloženou knihu. Já se jen děsím, co přinese O čem mluvím, když mluvím o běhání.
btw: zajímalo by mě, podle jakého klíče si Tomáš Jurkovič vybírá knihy k překladu. Já bych třeba ocenil nějaké Murakamiho povídky, zajímalo by mě, jak se dokáže popasovat s kratším prostorem.

3 30.11.-0001

Začal jsem to číst jednoho večera, kdy jsem pomalu usínal, ale ještě se mi nechtělo jít spát. Dynamické, krátké věty. Současný jazyk. Postavy, jež mi připomínají někdy mé známé, jindy mě samotného. Jenže něco tomu chybí. Možná je to tím, že Rudiš je v okruhu mých známých do nebe vzývaným a já zkrátka jen čekal něco víc. Skvěle se to četlo, nejsou to 3 hvězdičky, ale spíš 3 a půl...

2 30.11.-0001

Občas strašně krásné myšlenky, že bych si celý odstavec nejraději opsal do čtenářského deníčku, jenže jako celek to na mě výrazně nezapůsobilo. Postavy ztrácející se v okolním světě, ale zároveň na první pohled vybočující, jako by vypadly z některé Murakamiho knihy. Filozofují si o světě, hledají své místo v něm, ale chybí mi tu hybný motor, který by mě nutil číst dál, stejně jako se to občas stává i již zmiňovanému Murakamimu.

4 30.11.-0001