Prey
komentáře u knih
Fabrika
Kateřina Tučková
Plně chápu, proč Tučková nežije život one-trick-pony, chrličky románů, a věnuje se i kurátorství, dramatu, historii, překladům, mateřství… (Kde jinde přicházet na nosné náměty?) Jenže právě proto jsem se s Fabrikou hodně dlouho trápil. Je to takový kočkopes mezi beletrií a naučnou literaturou, hodně fragmentovaný příběh, spíše katalog výstavy s přiznanou fabulací scén. Sešít to jinak, asi by to bylo ještě méně věrné skutečnosti, ale látka by to byla hladší, příjemnější, nositelnější. :-) Těším se na další román, snad se 9 let po Žítkovských bohyních konečně dočkáme.
Divoké kameny
Fernand Pouillon
Kontemplace nad nesnesitelnou lehkostí kamene… :-) Ale ne historický román, bohužel. Fascinující děj se odehrává jaksi mimochodem, často mezi kapitolami. A laik se ztrácí ve stavitelských i církevních pojmech, zoufale vzpomínaje na knihy, které nepotřebují dodatky – protože čtenáře do tématu uvádějí každou větou, každým odstavcem, každou stránkou. Obdivuhodná práce autora i překladatele vychází tak trochu vniveč. (Čteno v překladu Denise Molčanova.)
Saudade – Na kole a v kajaku kolem světa
Matěj Balga
Mám s tím pár problémů. Zejména ten, že není jasné, jestli je autor nezávislý cestovatel, který s vypětím všech sil, ohrožen na životě, podniká filozofickou pouť, nebo profík s GoPro, který šikovně monetizuje své globální souložení. :-) Protože však dokážu uznale pokývat hlavou nad oběma možnostmi, zůstává mi tu velký obdiv k Matějově otevřenosti světu.
Zase je dneska
Jiří Charvát
Ne, není to moc vtipné, spíš důvtipné. Díky bohu, díky Charvátovi, je to krásně smutné a rozkošně výstižné.
Moje Pacifická hřebenovka
Monika Benešová
Systematickému Jakubu Čechovi jsem vyčítal málo soukromých emocí. Tady jsou (a díky za ně), ale zas jsem chvílemi postrádal ten pocit, že jsme na trase společně, krok po kroku, den po dni. Přesto obdivuhodné a upřímné.
Slast
Marta Dzido
Nával lásky a chtíče vyjádřený pěkně. Ale tu osudovost, celoživotní vzpomínání, už jsem tomu nevěřil. (Čteno v překladu Anny Plasové.)
Katedrála a jiné povídky
Raymond Carver
Poněkud zvláštní feeling většiny povídek. Nějak jsem se nemohl začíst, bohužel. Až moc suché, odtažité. (Čteno v překladu Jiřího Hrubého.)
Nezvi si vraha do života
Blanka Faltová
Vždycky přemýšlím, jestli každý vydaný autor je automaticky profesionální autor. Tohle je spíš taková zapálená amatérská grafomanie, jak překombinovaným příběhem, tak zpracováním. Sex a zločin prodávají.
Vrány
Petra Dvořáková
Knihy Dvořákové jsou pro mě v poslední době jistotou dobrého vykreslení mezilidských vztahů. Nikdy to není úplně veselé, ale čtivé ano.
Koláčky a spiklenci
Theo Addair (p)
Lepší než první díl. Jako oddechová teen romantika naprosto ideální.
Rekonstrukce
Viktorie Hanišová
Autorka umí, její postavy mě zajímají, ale tohle mělo ještě chvíli zrát. Několik pasáží vyzní tak nějak do ztracena, ale tím nemyslím hlavní linku, u které to má opodstatnění. Těžké téma.
Dům z mlhy
Lubomír Mikisek
Pokračování titulu Za obzorem jiný svět. Nemůžu si pomoct, mě to prostě dojalo, lepší než první díl. Hrdinům držíte palce.
Za obzorem jiný svět
Lubomír Mikisek
Ne pokaždé má člověk náladu na sofistikovaný literární jazyk. Tohle je prosté vyprávění, ale čtivé. Pokračuje skvělým titulem Dům z mlhy.
Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr
Martin Selner
První díl mě strhl víc, tohle je takový bonus.
Bohemia
Jan Svěrák
Ne vyloženě špatné, ale hodně nevyrovnané v jednotlivých částech. Ve výsledku mě nestrhla ani rovina vztahová, ani ta o národních mentalitách.
Hester aneb o čem ženy sní
Iva Hercíková
Škoda té americké přehnanosti... Bylo by snadné se tomuhle pornu pro paničky úplně vysmát, ale je napsané se značným tahem na branku, dávno před érou Fifty Shades. Zajímavá součást českých literárních devadesátek.
Velká obnova
Ivan Krejčí
Čistě pro nadšence a účastníky projektu, hodně fragmentované. Autoři mohli počkat na dokončení obnovy.
Manuál pro uklízečky
Lucia Berlin
Nemůžu říct, že bych ty povídky chtěl číst vícekrát, ale ta lehkost pera, zaznamenávajícího proud životů určité doby a místa, je působivá. (Čteno v překladu Martiny Knápkové.)
Homeless Guide: Jak přežít na ulici a užít si to
Antonín Havlík
Dobrý záměr, dobrá grafická úprava, ale trochu dort pejska s kočičkou. Zpovídané osobnosti nejsou úplně typičtí současní bezdomovci. Text brzdí triviální statistiky a návody („dodržuj nepsaná pravidla“). Drogy a prostituce by mohly mít vlastní guide.
Serotonin
Michel Houellebecq
Platformu to u mě nepřekonalo ani náhodou, ale pohlížíme-li na spisovatelství jako na řemeslo, ve kterém autor přináší myšlenky, Houellebecq je prostě napřed. Ano, tematicky se opakuje, vyhoření z lásky, života, společenského systému, opět nechybí sex (i s pejsky), ale stejně ten cynik umí také dojmout. (Čteno v překladu Alana Beguivina.)