Petronela258
komentáře u knih
Někdo cizí v domě
Shari Lapena
Komentář obsahuje spoiler.
Četla jsem na dovolené u bazénu. Odsejpalo to jedna radost, ale znovu bych si ji nepřečetla. Na konci jsem vlastně byla na Karen naštvaná, ale víc jsem byla naštvaná, že se to vlastně nevyřešilo! Přitom stačilo tak málo... Musím si to srovnat...
Celou dobu se řešilo, že se na místě našly Kareniny rukavice s její DNA... Karen si rukavice nasadila než vešla dovnitř, a sundala a zahodila je zase až u auta po tom, co v nich zastřelila Roberta. Tři rány. To z nich nedokázali vzít střelný prach? Nebo z jejího oblečení, které po té bouračce přece taky muselo jít do laboratoře? Neříkejte mi, že když z nich umí získat DNA, že tohle by nezvládli.
Nevím zda to spisovatelka opomněla schválně, protože by to udělalo zvrat v jejím příběhu, nebo zda jí tenhle fakt úplně unikl - spisovatelé nejsou vyšetřovatelé.
Mně tam však tenhle důkaz chybí a jak jsem byla ze začátku nadšená, tak jsem pak byla zklamaná...
Manželé odvedle
Shari Lapena
Měla jsem problém ji asi od 80 stránky dočíst. Postavy mě nezaujaly, děj na mě byl příliš překombinovaný a zbytečně natahovaný, nudila jsem se. Dočetla jsem, jen protože jsem doufala, že konec bude nějaký zvrat, který změní ještě můj názor na knihu. Nestalo se. I poslední část, která měla být šokující, mě nepřekvapila. Za mě zklamání.
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
Když jsem tuhle sérii objevila, nijak mě nelákalo si ji přečíst. Nejdříve jsem se vrhla na Skleněné trůny, které mě naprosto pohltily a oblíbila jsem si styl psaní SJM, díky kterému jsem se rozhodla přečíst i sérii Dvorů.
Momentálně píšu už čtvrtý pokus o komentář. Do teď nevím, jestli se mi kniha víc líbila nebo nelíbila.
Nejtěžší pro mě bylo, se srovnat s osobností Feyre - jak moc natvrdlá ta holka uměla být, to je nepopsatelný. Navíc jsem nepochopila autorčin záměr, co se týká malování... vůbec mi to do příběhu nezapadalo. Jestli potřebovala "dotvořit" osobnost Feyre? Nebo pro to má využití v příštích dílech? Mně každopádně každá ta chvíle v knize věnována malování, přišla prázdná a zbytečná...
Luciena jsem si oblíbila hned!
K Tamlinovi nemám pořádně co říct, jeho postava mi přišla "plochá". Každá chvíle, kterou s ním Feyre strávila, ve mě nevyvolala žádné vzrušení - napětí, smutek, vztek, rozkoš -, prostě nic. To jsem byla víc unesená ze vztahu vznikajícího mezi Feyre a Lucienem.
A Rhysand? Možná jen díky jeho postavě se jdu pustit do dalšího dílu. Jen díky němu v sobě dokážu potlačit nechuť k postavě Feyre. Díky, Rhysande!
Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
Přečteno jedním dechem. Mnohem lepší než první díl. Změna chování Feyra byla úžasná, už nebyla protivná jako v prvním díle. Také mě moc potěšilo, že autorka nám dopřála asi 250 stránek oddech, než Feyre poslala do dalšího vztahu. Tiše jsem zajásala nad počtem stránek dalšího dílu. :)
Píseň krve
Anthony Ryan
První polovina mě bavila, od půlky jsem se knížkou pročítala skoro dva týdny, nakonec jsem ani nedočetla. Moc se mi líbil styl psaní spisovatele, četlo se to krásně a knihu hodnotím určitě kladně! Ale... bohužel jsem dospěla k názoru, že ještě nejsem dost dozrálá na takovouhle knihu. Ráda se k ní jednou vrátím a víc si čtení vychutnám, zatím ji doporučím všem a i svému příteli.
Dvůr křídel a zmaru
Sarah J. Maas
Moc mě baví tahle spisovatelka. :)
První díl série mě odradil, další dva splnily mé očekávání.
Pohádkový sladký konec, všichni jsou na živu a zemřela pouze postava, ke které si nikdo z nás nemohl vytvořit žádný vztah, takže to vlastně ani tak nemrzí.
Co se mi moc líbí je, že autorka nechala úplně otevřené vztahy mezi některými "páry", a ani jedinou větou nenaznačila, kterou cestou se pravděpodobně vydají.
Nechala nás čtenáře, o tom spekulovat a třeba i snít na našem soukromém Dvoře snů... :)