petrarka72 komentáře u knih

V tomto příběhu se umírá - i když všichni zůstávají naživu...

Zavádějící název, rozvleklý děj, zaměnitelné postavy a řešení za vlasy přitažené i v rámci žánru. Pro mne Lísá Jackson dvakrát - poprvé a naposled.

2 05.01.2021

Silné čtení, náročné pro emoce i pro rozum. A jak jste opouštěli dětství vy?

2 10.12.2020

Úžasně nevyrovnaná kniha; úchvatné pasáže střídají naprosto banální a nezáživné. Proč mám pocit, že všichni Pierrovi hrdinové, ať už se jmenují Vernon, Ludmila či Gabriel, jsou spíše ztělesněním životního pocitu než živoucí postavy? Ovšem výsledný dojem, že nic, vůbec nic nemá smysl, je působivý...

2 02.12.2020

Slabší než první skvostný díl, o dost předvídatelnější a ne tak návykový. Tak snad ten třetí...?

2 24.11.2020

Byla to jízda. Díky za ni.

2 29.09.2020

Pozoruhodné setkání s literátem a člověkem, se kterým jsme se dosud míjeli (jen tu Pevnost jsem kdysi viděla, ale s panem Klimentem si ji nespojovala). Rodinná historie s přesahem, disent jako osud spíš než volba, setkávání s lidmi, často se zájmem a bez odsudku, alkoholismus bez důvodu a literatura jaksi navíc. Mnohé dopovídají komentáře pod fotografiemi v poslední části. A hlavně - mám chuť si od zpovídaného něco přečíst...

2 15.08.2020

Hořko, trapno a zároveň pravdivo a autentično. Šabachovy povídky jsou nenápadně skvělé, inspirativní a ne pro každého. Ať už píše o chlapovi zašitém v medvědovi, setkání s Gustou či Gumou, tulácích, dětech s velkýma očima či roztoužených, zapomenutých nebo ztracených dospělých. A srovnání s Jarchovského scénáři zábavné...

2 10.08.2020

Česko-slovenská antologie studií, zabývajících se vztahem textu a divadla z různých úhlů pohledu, od úvah nad překlady a jejich zacílení, hledání dramatičnosti v divadelních předlohách, rozdílech mezi texty psanými přímo pro divadlo i tzv. "nedramatickými", o tvrdě režisérském a pokorně režijním přístupu k textu (zjednodušeně řečeno), o hledání odpovídající terminologie nejen v teorii atd. Pro mne naprosto zásadní první shrnující stať Pavla Janouška Divadlo a text jako průnik fuzzy množin; inspirativní pokusy vyrovnat se s odkazem Václava Havla (Žebrácká opera jako taková a současné inscenace dalších dramat) a připomenutí Jaroslava Hilberta či Júlia Barč-Ivana (Vina a Dva patří skutečně mezi pozapomenuté skvosty - zde představeny i další kousky) plus zpráva o Vladimíru Vysockém, autorství v jeho divadelní tvorbě a divadelnosti v jeho autorské tvorbě.

2 27.07.2020

Prolistována novela Sergeje (Kur)Dakova, kvůli které jsem knihu sháněla - a místo novějšího vydání narazila jen na tuto bizarní brožuru. Zpráva o osobnostním zrání jednoho ambiciózního chlapce, syna nevhodných rodičů umístěného do dětského domova, postoupivšího od útěků a prodeje drog až ke studiu, funkci vedoucího Komsomolu a šéfa protináboženského komanda v Sovětském svazu na konci šedesátých let - a pak k poznání Boha, veřejného přihlášení se k víře a neuvěřitelné emigraci do Kanady. Je to informačně bohatá, ale literárně neotesaná zpověď, která zejména ve druhé polovině působí nevěrohodně, bohužel zejména v pasážích o onom "obrácení cestou do Damašku"... Mimochodem, při četbě se mi vybavovaly pasáže z Pokání režiséra Abuladzeho.

2 12.07.2020

Nevím proč, ale čtu Topola - a myslím na Jesenina.

2 25.04.2020

Průměrná kniha o ztrátách a loučení.

2 01.04.2020

Odcházení maminky, mizení lásky, zrada muže, dospění dcery. Samota, smutek, vzpomínání. Hořkost, touha, smrti tušení. A zahánění malosti VERZÁLKAMI. - Vědomí směšného v zoufalém. Tvorba ubíjená banálním. - Naděžda.

2 07.01.2020

Nelehké téma, jen nenápadně a nijak zajímavě dotýkané. Možná utkví titulní povídka, možná Plačidruh, ale celkově všechny splývají. Škoda.

2 30.10.2019

Blaze je příběh, který sám King označil za jeden ze svých slabších - a ne že by neměl pravdu...

2 23.10.2019

Možná je to překombinované (i když pohrávání si s rovinou "teď jsem postava" a "teď jsem autor" je zábavné, včetně odkazů na Bradburyho povídky)... Možná je to jen ze strany autora rezignace na budování napětí... Možná by to chtělo nový překlad... Nevím. Končím na straně 102.

2 17.09.2019

Spíše průměrná Nessova kniha, obrácení stereotypu naruby je spíše mechanické než nějak zásadně objevné. Ale hvězda navíc za ilustrace.

2 31.07.2019

Stejně výživné jako "Lenoch". Brilantně napsané, s příjemně suchým humorem. Poslední kapitola mistrovská.

2 25.07.2019

Skvělé čtení, skvělé pokoukání. Fikční svět dokonale propracovaný, s mírou temnoty přiměřenou hlavní hrdince Candy prchající z našeho neutěšeného světa a míjející monstra všeho druhu. A ty ilustrace... Paráda.

2 18.07.2019

Příjemná jednohubka, byť nijak originální. Hvězda navíc za závěr.

2 29.06.2019