pete13 komentáře u knih

Tak to byla skutečně síla. Neuvěřitelně mrazivě působí zejména úvahy hlavní postavy ohledně technického řešení problému, tedy jak co nejrychleji zabít co nejvíce lidí, aneb jak nejrychleji podrobit co nejvíce jednotek zvláštnímu zacházení. ...„V nápadu, že od chvíle, kdy se za transportem dvou tisíc židů uzavřou dveře šaten, až do chvíle, kdy z nich zbude jen popel, bude celá operace probíhat nepřetržitě na jediném místě, v takovém nápadu bylo skutečně něco, co naplňovalo duši uspokojením“.

10 05.07.2019

Při četbě většiny autorových knih si uvědomuji, že máme vše, co jeho hrdinům často schází nebo o co právě přicházejí. Mír, svobodu, domov, střechu nad hlavou, život. A u tohoto, asi jeho nejsilnějšího příběhu si to uvědomuji ještě více...

9 15.07.2018

Koncentrát hrůzy a beznaděje očima člena osvětimského sonderkommanda. Po přečtení lze říci, že nejděsivější horory nevznikají ve fantaziích autorů, ale vycházejí ze skutečných událostí.

7 30.12.2017

Skvěle sepsané pěší putování po severních Čechách. Po přečtení máte náladu hodit bágl na záda a vyrazit směr Liberec.

6 30.12.2017

Jedna z nejoblíbenějších knížek z dětství, po které sáhnu velmi rád i dnes. Záživnou formou se snaží probudit zájem o dějiny a nabízí vyvážený mix vzdělání, napětí, tajemna, akce, taky trochu lásky a minilekci angličtiny („Are you pherhaps Mr. Malinowski?“).

5 03.10.2018

Souhlasím s mnohými čtenáři, že k Jiráskovi si člověk musí najít cestu sám a dobrovolně, nikoliv přes povinnou školní četbu. Pokud neodradí pětisvazkový rozsah, tak F. L. Věk je na první seznámení s mistrovým dílem ideální, zejména vzhledem ke známosti jeho televizního zpracování. Pokud se vám líbil seriál, tak je to dobrá cesta k tomu, aby vás zaujala i jeho literární předloha. Ale chce to hodně trpělivosti.

4 11.07.2018

Příjemná procházka po jedné z pražských dominant v doprovodu významného kunsthistorika. Díky knize pro mě již nejsou jednotlivé sochy jen anonymní kusy pískovce.

3 03.10.2018

Základní nepostradatelná pomůcka pro nadšené amatérské genealogy, aneb bez přečtení této knihy do archivů nelez.

Ač nepatřím věkem do cílové skupiny, tak jsem tam našel spoustu faktů a zajímavostí, o kterých jsem neměl ani tušení.

2 03.10.2018

Sonda do hlubin duše blackmetalisty. Velmi zajímavé téma, které by si ale zasloužilo větší rozsah a větší propracovanost zejména vedlejších postav.

2 12.07.2018

Pro autora mám slabost, tak nemůžu jinak. I přesto, že to občas dřelo a i přes řadu hodně podivných postav dávám opět za plný počet.

1 01.03.2020

Co k tomu říct? Četlo se to velmi dobře, nicméně fantazie autora tu s přehledem vítězí nad fakty. Dost černobíle vykreslené postavy ve stylu „hodný Přemysl Otakar, zlí Vítkovci“. Mimochodem, dost pochybuji nad používáním přísloví „Dopadli jak sedláci u Chlumce“ ve 13. století.

Z různých přečtených knih o sportu a zvláště o běhu mě zaujala nejvíce. Ani ne tak kvůli přiloženým veganským receptům, jako spíše kvůli líčení nadlidských výkonů (nejen autorových), které jsou pro běžného smrtelníka nepředstavitelné.

1 03.10.2018

Pan Auťák povýšil z muzea na ministerstvo kultury. Tentokrát si dává pauzu od řešení historických hádanek a angažuje se v ochraně životního prostředí v prostředí Mazurských jezer. Kniha kromě enviromentální výchovy, kriminální zápletky a nezbytných krásných žen nabízí i jachtařský rychlokurz.

Každý počin na téma holokaust je záslužný a navíc velmi oceňuji autorovu snahu zaměřit svoji pozornost jinam než na Osvětim. Nicméně jsem očekával, že se dozvím více faktických údajů o samotných táborech. Obsah knihy se spíše orientuje na popis samotného autorova bádání než na jeho výsledky, což byl ale možná záměr.

Z hlediska vizuálního to nemá chybu. Možná by potěšilo více textu, ale informace o jednotlivých objektech lze najít i jinde. Je u nás fakt krásně...

29.02.2020

Dal bych plný počet, pokud bych dříve nečetl Cestu krve, Vyhlídku na věčnost a Divocí a zlí. Inspirace mistrem Kulhánkem je tu docela nápadná. Nicméně za tu dávku černého humoru hodnotím velmi pozitivně.

05.07.2019

Líbilo se mi to jako stejnojmenný televizní cyklus. Václav Žmolík umí velmi poutavě vyprávět a stejně jako na obrazovce je skvělým průvodcem po místech známých i neznámých. Malá výtka směřuje jen k příliš malým obrázkům, kniha by si zasloužila určitě větší formát.

07.06.2019

Další příběh pana Tomáše. Odehrává se dle podobného scénáře jako „Templáři“, i když za nimi mírně pokulhává. Zfilmováno v ČS/PL koprodukci v roce 1988, nicméně film byl díky přílišné fantazii tvůrců poněkud podivný a literární předlohu poměrně zprznil.

Je to velmi čtivé, ale bohužel poplatné době. Oslava amatérského sportu, kdy i členové reprezentačního týmu musí makat ve fabrice a trénovat ve volném čase.

14.07.2018