F. L. Věk I.

Příjemné, rychle ubíhající retro čtení, dobový historický román snažící se o vytvoření věrohodného obrazu 80. let 18. století a životů prvních obrozenců a pracující, byť volně, se skutečnými historickými postavami. Ve střední části je tempo opravdu volnější, nejvíc mě bavil začátek a konec. Přiznávám, že jsem celou dobu měla před očima herce ze seriálu, který jsem viděla v dětství opakovaně a připadá mi, že pěkně vystihl atmosféru knihy.

(spoilers)
Začalo to zábavně a dokonce uvedlo na scénu zombie knihovníka. Pak ale Josef II. zruší kláštery a děj se propadne do soap-opery, kde Lotty chce Věka, Věk chce Paulu, Paula chce Tháma, Thám chce kdo ví co, hlavně ale klid na práci v divadle. Nebýt krátkého camea s Mozartem, tak Věk cca sto stránek jen utrápeně vzdychá, než mu konečně docvakne, že to s Paulou nedopadne, a vrátí se do Dobrušky. Služební cesta do vánočních Králík, kde náhodou narazí na Tháma s Paulou, ho jen utvrdí v mysogynství a tak dál inceluje ve svém pokojíku v Dobrušce, kde si čte francouzské osvícence a všechny ostatní považuje za vidláky. Copak se asi stane ve druhém díle?
(plus se mi zdá, že soudruh Jirásko neumí moc pracovat s děním na pozadí, vůbec není jasné, co Věk v Praze celé dny a měsíce, které tam tráví, dělá, když zrovna nevzdychá nad Paulou, a další postavy se tam náhodně objevují a mizí z děje, jako když kouzelník tahá králíky z klobouku)

Filipův televizní seriál a jeho dialogy jsou prostě geniální. "Šebku, utíká ti smyčec" a "Chovej se mi k němu komilfó" prostě miluju!

Těch se samozřejmě sice v knížce nedočkáme, ale zato se můžeme kochat PŘEKRÁSNOU češtinou: "Profesor Vydra ozbrojiv svou pravici křídou, jal se explikovat." Škoda jen, že moje e-verze od Městské knihovny je doslova narvaná překlepy a chybami, no hanba...

Od Lojzíka jsem zatím četla jen pověsti (ty trochu čtenářsky skřípaly) a kratší texty a povídky (ty se četly moc hezky), a odstrašená jeho bichlopověstí jsem si netroufala dál, ale na Františka prostě muselo jednou dojít. Jsem nadšená, knížka je to krásná. Neříkám, že přelouskám všechno, ale alespoň U nás dám do budoucna určitě.

Takže vy, kteří se rádi opájíte malebností nesoučasné češtiny, určitě se nenechte odradit počtem stran a vydejte se do Dobrušky!

Období národního obrození, které se pro nás mladší zdá jako velmi atraktivní, ale žít v té době jako český vlastenec, asi nebylo úplnou procházkou růžovým sadem. Ústrky a nepochopení. Ale i díky těmto národním buditelům máme stále vlastní řeč.

Krása. Klasika, která neomrzí.

Audiokniha Čro. Můj první Jirásek a jsem mile překvapená. Myslela jsem, že Jirásek bude těžké čtení, ale je to příjemné, nenáročné, nekomplikované , krásnou češtinou napsané dílo. Určitě si někdy ještě něco od něj přečtu.

Všechny díly čtu hrozně ráda a rozhodně se ke knížkám zase vrátím.

Krásné čtení, takové nostalgické z doby dávno minulé. Moc se mi osudy rodiny Věkovy i jejich syna Františka líbily. A hned si přečtu, jak to bude pokračovat dál ;-).

Bylo hezké prostřednictvím této knihy zavzpomínat na legendární seriál, který je velice vydařený a který mne formoval k lásce k divadlu. Jirásek patří k autorům, ke kterým je potřeba dospět. I proto si myslím, že není příliš vhodné, že je součástí povinné četby. Národní obrození, kdyby nebylo těchto skutečných vlastenců, tak ten náš krásný jazyk zaniknul. A to by byla strašná škoda. I když plynně ovládám sedm jazyků, tak audioknihy poslouchám pouze a výhradně v tom českém. Protože žádný jiný jazyk nezní tak malebně a když je překladatel schopným češtinářem, tak je překlad pokaždé krásnější, než dílo originální. A za to vše patří velký dík, lidem jako byl v tomto románu pan Věk. Audiokniha je načtena naprosto fantasticky a není moc jiných narátorů, kteří by to zvládli stejně dobře, nebo snad i lépe. Tuto audioknihu načetla hlasatelka československého rozhlasu paní Jiřina Krupičková.

Klasika povinné četby.

Krásný příběh a ta čeština - nádhera!

Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Krásný jazyk a silný příběh.

Nechce se mi popisovat jednotlivé díly. F.L.Věk je prostě klasika a u prvního dílu zůstane málokdo, koho podobná literatura baví.
Jistě, Jirásek je možná trochu zdlouhavý a nepopírám, že sem tam přeskakuji, ale na rozdíl od suchého školního dějepisu, jde o skvělý vhled do života lidí v Praze i na malém městě koncem 18.století, včetně různých detailů, o nichž běžný člověk, natožpak dějepisář, ani neuvažuje. Tyto detaily však pomohou uchopit tuto dobu jinak, než jen jako seznam různých událostí v Rakousku, Francii a obecně v Evropě. Čtenáře také seznamuje se skutečnými událostmi té doby (Figarova svatba, korunovace, josefínské reformy...) a ty zvídavější přinutí vyhledat si informace o skutečném Františkovi (Hekovi). A vlastně nejen o něm - také o osobnostech počátků národního obrození, o Krameriovi, Thámovi, Josefovi II., Leopoldovi II. atd. O počátcích českého divadla, jež bylo považováno za cosi frivolního a neslušného, stejně jako lidé, kteří se v jeho okolí pohybovali.
Osudy reálných osobností, jež byly Jiráskovi inspirací, aneb "jak to bylo doopravdy", popř. "jak to bylo dál", jsou neméně zajímavé než v zčásti vyfantazírovaném příběhu.
F.L.Věka lze doporučit vyspělejším čtenářům.

Ak mi covid-pandémia dala čosi dobré, isto to bolo sprístupnenie e-kníh Pražskej knižnice. Inak by som sa asi normálne nedostal k titulom od Poláčka, Herrmanna či práve Jiráska. Skúsil som "U nás" a bol som milo prekvapený. Vôbec mi nevadili nekonečné opisy, bo vyvolávali vo fantázii živé obrazy a cítil som vône a počul zvuky. Pri tejto knihe som sa až tak ďaleko nedostal, no zatiaľ mám za sebou len prvú knihu.

Poutavý příběh mladého vlastence napsaný úžasným jazykem. Líbil se mi autorův popis Prahy a studia strávené v klášteře, kde se František věnoval hudbě a četl knihy a pomáhal starému oživlému knihovníku. Potom se trochu osamostnatil a zamiloval. Rozumím jeho vnitřnímu boji, když si nakonec před divadlem a Prahou, vybral život na venkově a vyhověl svým rodičům. V té době neposlouchat rodiče musel být velký hřích.
Zvažují přečíst další díly tohoto rozsáhlého díla.

Nádherná kniha o době, kdy si lidé vážili svých rodičů a toužili po vzdělání a umění.

Po letech jsem se vrátila k této knize,kterou mi babička darovala celou pětidílnou sérii,když viděla jak miluji tento seriál,to bylo v 90 letech kdy se začal seriál znovu uvádět v televizy.Seriál a knihy jsou pro mě skvost naší české řečí,pokory,lásky,ale též zla,prospěchářství a naděje.Pan Jirásek podle vlastence Heka z Dobrušky vytvořil román na pozadí naší historie 18 století.Ke knize se často vracím a vždy jsi z knih vemu něco nového a věkem to vidím jinéma očima.

Nedejte na předsudky o Jiráskovi. Je to krásná kniha+ ilustrace Adolfa Kašpara !

Opravdu sem si čtení prvního dílu užila a určitě přidám i další (teda jestli budu stíhat plnit letošní čtenářskou výzvu ).