PavkaHu komentáře u knih
Vadila mi forma zpovědi a hovorový jazyk. Také jsem nebyla úplně spokojená s inteligencí vypravěče / hlavní postavy (neustále opakování faktů, myšlenkové kolotoče, důvěra v každou novou informaci, ať už byl zdroj sebedivnejsi...). Snad jen závěr byl napínavý, ale konec mě nepotěšil.
Tak jen doufám, že podobná katastrofa zůstane jen v oblasti sci-fi. Jinak moc pěkné čtení.
Zas taková sláva to tedy není, postavy jsou dost černobílé. Ale po předchozí knize i tak balzám. Jen si teď nejsem jistá, že budu neklidně čekat na pokračování. Snad kdyby mi na ně náhodou padl zrak, jinak to asi bez toho přežiju. - - - - - Druhé čtení. Jdu do dalšího dílu.
Kombinace humoru, filozofie. Spousta stouchnuti do současného životního stylu a vnímání světa. Pohled na život z perspektivy smrtelneho viru AIDS. Neskutečný nápad !
Měla jsem problém dočíst, postavy nezajímavé, akce slabá.
Zábavné, poučné, oddechové čtení. Stejně jako pořad v rozhlase.
Poezie pro každý den. Stačí si podle potřeby otevřít některou stránku a zamyslet se.
Ani do konce knihy si hlavní postava nezískala mé sympatie. Ani děj mě nezaujal. A závěrečný veletoč? Uff.
Shrnutí je v citátu: "... a naposled se vzepřel černé krvi, jako se jí vzpíral 30 let."
Kdysi jsem přečetla pár knih od této autorky a pravda, moc se toho nezměnilo. Snad jen já. Takže za mě přihlouplý oddech, moderní červená knihovna. Stačilo.
Příručka pro trenéry. Ještěže nemám tak závažné problémy. Ok, jde se dál.
Osudy Liesel a Hany jsou nosné a bavily mě. Nekdy jsem měla ale pocit, že se autor trochu křečovitě snaží zamíchat do děje Skleněný pokoj.
Každopádně jsem od Mawera četla u lepší věci.
Příjemné čtení, takové popovídání si u kávy s milovníkem zvířat.
Ten konec nebyl nutný. Jinak se mi líbila nejistota viny a neviny.