Pavelpi komentáře u knih
Docela slušné,pouze jsem musel některé pasáže číst víckrát,abych se v tom orientoval.Ve srovnání s jinými knihami spisovatele se mi zdá, že mu místy dochází dech. Doufám, že to tak není.
Začátek nic moc,takový zmatený a dost zapletený,ale nic moc.Potom se to celkem rozběhlo až do závěru,který byl opět typicky Vondruškovský.Mrtvol tam bylo tentokrát až dost,ale řešení na sebe navazovalo.Takže jich bylo vlastně akorát.
Hodně slušně napsáno.Řekl bych,že by mohla dobře obstát i v dnešní době.Samozřejmě tam nejsou moderní věci z dnešní doby,ale pro zábavu je to dobré.
Dost drsná kniha o tom,co dokáží lidé udělat jeden druhému jen proto,že jsou z jiného národa,který má zrovna smůlu.Utrpení a bolest,ponižování člověka a nakonec třeba i smrt.To byl nacismus.Číst to v dnešní době současné karantény alespoň mě dostalo i do deprese.Musím si rychle vybrat něco veselejšího,aby mě tahle blbá nálada rychle přešla.
Tahle kniha je už trochu slabší.Hlavně ta část po smrti Mazarina už je taková roztahaná,ale pořád osudy našich hrdinů ještě dokáží upoutat čtenáře a to je hlavní.
I tohle pokračování má docela napínavý průběh.I když ta část v Anglii a hlavně setkání se synem Milady už není tak dobré.Jinak ale je výborně popsáno stárnutí našich hrdinů.Závěr je tradiční a naši přátelé se dočkají zasloužené odměny.
Kniha se mi hodně líbí,protože hlavní hrdinové mají vlastnosti,které jsou také i moje.Pokud mají nějakou práci,které věří,tak se ženou za svým cílem bez ohledu na čas a peníze.Myslím si,že pokud chce člověk něčeho dosáhnou musí se chovat přesně takhle a mně se i tohle v životě vyplatilo.Nemá přece cenu polemizovat o tom,že něco bych chtěl,ale všichni mne nechápou,nechtějí mi pomoct atd.Podle mého názoru člověk musí nejdřív makat sám a až něco dokáže,tak to musí pořád vylepšovat a nebo se pustit do něčeho dalšího nového.Tohle jsem učil i svého syna a mám radost,když vidím zrovna v téhle blbé době,jak se chová,maká a nestěžuje si na špatný osud.A pokud se mi to povede,chtěl bych tohle naučit i svojí vnučku.
Tak tohle mne dostalo.Knížku mám doma od roku 1971 a ještě jsem jí nečetl.Teď jsem se k ní dostal díky výzvě a jsem tomu rád.Moc hezky napsáno a to jak příběh Jana Keplera,tak i historie zkoumání vesmíru.Myslím,že si kniha plným právem zaslouží plný počet hvězdiček.
Moc hezky napsaná kniha s novými aktéry vyšetřování.Řekl bych,že se docela povedla.Má to spád i logiku a závěr jako vždy překvapivý a perfektní.
Knihu jsem četl poprvé jako kluk a moc se mi líbila,dokonce tak,že jsem jí četl od té doby ještě několikrát a myslím,že jí ještě neodložím.Ono je docela dobré si někdy přečíst knihy,které jsou pro děti.
Jako vždy milé setkání s Oldřichem z Chlumu a jeho pomocníky a také s jeho ženou.Případ je jako vždy celkem složitý.Ale vyšetřovatelé nakonec dospějí k závěru pomocí logiky,kdo je pachatel.
Vidím to asi jako většina tady. Když to byla povinná četba, moc mě to nebavilo a nijak jsem k tomu nepřilnul. Po letech je to ale něco úplně nového, asi to je tím, že se na svět dívám jinak, než dřív. A nebo jsem třeba dostal rozum.
Kniha, kterou jsem si zamiloval někdy v roce 1959, když jsem jí četl poprvé a moc se mi líbila. Potom se mi někde zatoulala a nebo mi jí někdo možná nevrátil. Pak v pozdějším věku jsem na ní ani nevzdechl. Až teď jsem si jí díky Výzvě půjčil v knihovně a znovu jsem jí přečetl. Jsem moc rád, že jsem se ke knize mohl vrátit. Je škoda, že dnešní malé děti tyhle knihy už moc nečtou. Na škodu by jim to nebylo.
Moc jsem od toho nečekal, ale zjistil jsem, že se pletu. Knihu jsem dočetl a zjistil jsem, že jsem, že je docela dobrá. Jde o zemi, kde se na konci šedesátých let začínají objevovat nepokoje mezi mládeží. Mladí odchází od rodičů, aby mohli milovat květiny, volnou lásku a také bohužel drogy. Prostě doba hippies, která v té době ovládla celý svět. Protože jsem to zažil i já a patřil jsem také k těm, kteří to uznávali a chtěli prožívat, tak to můžu i já hodnotil. I když jsme protestovali svým způsobem ( dlouhé vlasy, květované košile, big beat, rádio Luxemburg a další) a nakonec jsme přišli na to, že takhle se pořád žít nedá a nakonec jsme z toho také tzv. vyrostli. Ale nebyla to tenkrát špatná doba a rád na ní vzpomínám.
Náhodou se mi tahle kniha dostala do ruky u nás v knihovně, tak jsem si jí přečetl a docela dobré. Příběh pilotů, kteří se snažili vyletět do výšky osmnáct tisíc metrů s letadly MIG a pak v ní letět se skutečně povedl. A tak jsem po dlouhé době četl zase dobrou knihu z roku 1979, kde bylo politiky minimálně a spíše je tady vidět obyčejný, běžný život pilotů v téhle době.
Docela slušně napsáno a rozvedeno. Tyhle případy mám docela rád, protože vypovídají hlavně o tom, jak kriminalisté v té době pracovali a hlavně jak museli přemýšlet, aby všechno na sebe logicky navazovalo.
Je vidět, že syn se potatil. A tahle kniha se mu obzvlášť povedla. Přečetl jsem jí za dva dny a moc se mi líbila. Budu muset projít knihy autora a když tak něco dokoupit do knihovny a bude hned co číst.
Moc velký dojem to na mne neudělalo. Jednak historie ve Španělsku není moje parketa a také styl psaní moc nemusím. Takže to beru jako průměr.
Celkem zajímavá kniha. Bohužel ty poslední příběhy z poválečné doby byly hrozně moc zpolitizovány a připomínaly mi vojenskou agitaci z doby, kdy jsem byl na vojně. Škoda, jinak by byly dobré pro poučení i v dnešní době.
Tak jsem se vrátil k téhle knize a nebylo to vůbec špatné. Většina povídek byla velmi dobrá a nejvíc se mi líbila povídka Pocit síly, která je na dnešní dobu jako ušitá. Když zjistíte, že lidé neumí počítat bez kalkulačky a neumí dát dohromady i v jiných oborech to co bylo dříve naprosto běžné a normální. Poslední případ jsem zažil u jednoho strojního inženýra, když náhodou vypadla elektrika a on nebyl schopen nic vysvětlit, protože to bez aplikace bohužel neuměl. Přitom to byla velice jednoduchá záležitost spojení šroubem a on to bohužel neuměl od ruky nakreslit.A o něčem podobném je i povídka.