opic 12 komentáře u knih

PSYCHO
Oh u mě nebýt svátky hororu tak často.Ani nevyhledávat moc.Avšak konečně šáhnout po manga.
Ačkoliv většinou tenhle žánr k smíchu klišé: vždy utíkat z baráku lidi před monstrem ne ven z domu,ale na půdu ap.
Tady po něčem takovém ani památky.Zapomente na filmy západní produkce.Nebo o nějaké bubu kletbě.Kinga taky nechat na poličce.Tento svět je docela jiný.
Všeobecně známá věc o Japoncích a mě mnohem blížší.Studnice fantazie,která nemá hranic.
Tady mnoho dostatečná ochutnávka porce podivných příběhů.
Fantazie plíživých stínů,chcete-li děsů jen hlavně ne podobné tomu,co už jste někde viděli nebo četli.Kromě těch tedy ze souostroví Zipangu.
Vymazlená záležitost v podobě Dlouhého snu.Už jen ta představa je skličující.
Mega hustej příběh s názvem TUK.Nechutná,ale silně atmosférická záležitost.
Dále pak ústřední Balonky oběšenců nebo třeba Zimnice alias erupce nápadů.Ani další příběhy nejsou vyloženě pozadu a jistě vás nadchnou.
Velmi vyvážené vtahující v manga stylu vás nenechat na pochybách,že je v tom jakási nechutná krása.Originalita a vyložené autorství.
Komentáře za každým story plus stránka z deníčku už je vyvážená třešnička na dortu.
Není na škodu si občas něco takového dopřávat.
Takových věcí se k nám zase tolik (zatím) nedostává.
Hulení ehm manga tady až tak nemá takovou tradici.
Tak v lepších časech ...

4 02.03.2022

Mesiášovo utrpení.
Tíha a břemeno na svých ramenou.Osud světa ve svých dlaních.
Vyplnit proroctví.Otrok svých vizí.Tot věru těžká cesta.
Muad´dip pochybující.Pod vlivem koření a své předurčenosti.
Milovaný i nenáviděný.S modrýma očima pod azurovým nebem v moři písku v oslepující záři na planetě Arrakis-Duna.
.......
Pod tíhou a očekávání druhých dílů.Bez mýtů a spekulací.
Na jednu stranu dvojky mají nevýhodu v tom ,že tak nějak už víte do čeho jdete.Že vás nepřekvapí a snad jen těžko uhranou.Snad ? Namátkou ?
Na druhou stranu,když už to tady znáte a slyšíte rozeznít balisetu,nic není ztracené.Cítíte se tu jako doma.Jste s tím svým známým domovským vesmírkem tak nějak spřízněni.O to více se nerušeně můžete ponořit a hltat něco z dalších osudů svých oblíbených.
Co je třeba říci a to na rovinu.Takřka bez vyložené akce.Upozaděné dobrodružství nevizní možná tak epicky jako první díl,ale ...
Ale to neznamená že se tu nic neděje.Džihád jede na plno a naopak děje se toho mnoho i přibilo spousty nového.
Jen je to tentokrát s velkým důrazem jízda komorní až meditativní nářez.Fedejkinové vás stejně nenechají spát.
Na jen tak nějaké pokračování to má velkou hloubku.
To stírání hranic mezi dobrem a zlem následované otázkou...kdo je tu za vlastně za toho hodnýho ?? Růžovoučký či černobílý děj tu nenaleznete.Opak je pravdou.Spirála propasti mizejícího červa je nastaveným zrcadlem ... no hádejte asi čeho ?
Říše a tlak na Paula s jeho vizemi by ustál jen málokdo z nás obyčejných fremenů.Až fanatické zbožštění.At žije revoluce.Opium chudých.Machinace konspirace fixace a depilace.To už by jste chtěli moc ne ?
Osobní zpověd a nitro psychologicky filozoficky duchovní linka společně se všemi starostmi jak osobními v podobě dědice skrze lásky či žárlivosti prodchnutou spiknutím zradou a jedním návratem ztraceného a znovu nalezeného.Intriky politika něco v duchu viz Nadace.
Pořád se něco děje,jinak by nebyly dějiny :) (Gilda)
Mnohovrstevnatá a těžce promyšlená šleha s plno detaily a dějstvími v druhém plánu.Nojo tohle ostatně bylo i v prvním dílu.Tady toho je v podstatě jenom víc v takovém tom poklidnějším duchu.Pod povrchem to však bublá a vře.
Někdy skoro až basnicky vypravováno s důrazem na jakousi poetiku stínů,skrývající se v mlhách metafor.
.......
Jednička je jedinečná to bez debat.Jenže kdyby všechny dvojky byly takovým šlágrem jako toto pokračování tak smekám čupřinu a svlíkám si filtršaty.
Uhrančivé čtení s přídomkem kultovní.Takže až se vydáte na hádž nezapomente přibalit kromě krispelu i melanž.At se vám neucpe vodolinka.
V síči v době uvítání siháji (brzy nám nastane) nezapomente projevit úctu šaj-hulúdovi.
Tohle samozřejmě už všechno znáte po přečtení Duny.Tak hurá na Spasitele :)

11 22.02.2022

Každý dělá chyby.Vždyt soudit je tak snadné.
Bily udělal chybu i když za to nemohl.Ne tak úplně.Může za to.
Prokleju Tě ! Nic není černobílý.Je tady vůbec někdo kladas ?
Mirků Dušínů je tu jak nasráno to dá rozum.
Cynické a drsné bez příkras.Není to jenom o hubnutí,žádná prvoplánovka.Autor opět štouchá do vosího hnízda.To bylo napsáno v době než nastala tato doba.
... pánové,pánové vy to opravdu protahujete.Mě stojí práce.V Tanvaldu u labutě mě už půl hodiny běhá cikán s nožem v zádech !
Pomsta a trest.Nakopu ti prdel.Když ty říkáš ZHUBNI.Říkám tobě nechej žít.Co jsme si,to jsme si.
Už dál nemohu.Šílenství.Každý den kilo nebo dvě.Takže říkám dost.
Ne nejsem cvok.Kdyby nebylo tý krávy.Ale stejně ji miluju.
O ztrátě a touze přežít.O cestě na cestě.O pátrání.O chcípání.
Zhubni je zvláštní.Je to Šimon a Matouš ? A nebo Hill a Spencer ?
Celkem schizofrení volba.Poněvadž je tam jak Bachmanovka stejně tak i Kingovka.Jenže se dostaví pocit jakoby tam (brát s nadsázkou) přispíval i někdo třetí.
Není to tolik spalující třeba jako Bachmanův Dlouhý pochod a není to ani Kingovská bubu šou jakou asi skalní příznivci očekávají.
Netáhne tolik na branku.Přitom je to temný a depkatý.Nejdete tolik do kolen ale cosi vás nutí číst dál.Není to kulervoucí,napínavé však ano.Prostě vás to byví.Tečka.Vypravěčství opět a zase skvělé.Mystika v podobě kletby.To by mělo stačit.Není toho málo na takovou (hubenou) knížku.
Ne tolik hlášek a refrénů typických pro krále.Takřka civilní.Na druhou stranu něco podobného by jste zcela určitě nikdo nechtěl zažít.Strachu tam je věru dost.Tolik typického.Závěr parádičkovej.
Něco takového věru hodit na papír (žasne te).Jen směle a odvážně.Mládí vpřed.Mirek Dušín (vyvylené oči).Jsou to nervy to dá rozum.Jak von (dábel) to dělá ? :)
Jak říkám Bachman King a někdo jim kouká přes ramena.Ten pověstný třetí :) Dali si tu záležet kucííí.
Jestli se rozzlobíme,budeme zlí.

12 17.02.2022

Indii budete budto milovat nebo nenávidět !
Podniknout tuto cestu až do Varánasí zpočátku vypadající jako pouhý výlet nebude zase až tak jednoduché.
Vlnky se houpou,záda se loupou.Sluníčko svítí a na protilehlém břehu právě začíná kremace.
Proč těchto pár postav tohoto románu doputovalo právě sem ?
Co je k tomu vedlo.Jakou minulostí prošli.Co zde hledají ?
Je to trauma z války ? Unikající láska ? Pokora ? Očištění ? Utrpení ? Vykoupení ?
Hledají si své místo na slunci ? Co se životem s jeho trampoty ?
Magie tohoto místa pramenící...ano zde je vše tak jiné.Matoucí a plaché.
Na ghátech leží jakési usmíření a klid.Zakončení jednoho z mnoha cyklů ?
Putovačka Šúsaku Endo a jeho vyrovnání s celoživotním tématem.
Osobní závěrečná výpověd.Člověk,spisovatel-hledající i nacházející.
Očistná cesta za poznáním.Tohle nevypadá na obyčejný výlet.

5 17.02.2022

Sráči seš sráč.
Bachmanovka jak víno !
Znovu se mi potvrzuje co od něj nebo od Kinga je tu hodnoceno modře tak mám opačně.
I když slušných současných 77%.Na tom však nesejde.
Cokoliv o příběhu vyzrazuje anotace (navíc děsně provedená) takže cokoliv uvádět je zbytečné.
Útlejší knížečka a o to lepší.Opět Bachmanovsky bez okecávání.Přímočaré.Bez mystična atd.Mé oblíbené vnitřní hlasy a střídání vzpomínek a života před tím ...
Vypravěčství vyzrálé.Psychologie prokreslenáTen popis a Blazeho charakter.Čím hlavní postava prochází a co tomu předcházelo.
Je to jak zip kterej zatáhnete.Sice se vám dělá vedro ale až do konce nerozepnete.Až to skončí tak vás to doslova vyplivne.Ted se s tím vyrovnejte sami.Zase vás dostal že jo ? Autore jsem doslova na lopatkách.
A abych nezapoměl.Blaze má kamaráda.Panečku ten je.
Jednoduše budete v dobré společnosti.Kladas to sice není to ne.Zase na druhou stranu : nic není černobílé ...
King sice v úvodu uvádí a podotýká že to sice vyhrabal ze šuplíku dříve napsaných.Něco ve smyslu mladické nerozvážnosti a rebelství autorovo.Rané dílko bez příkras ale o to lepší.
Načež se svojí vrozenou skromností připouští něco o braku a podobně.
Mistře nepodcenujte se.Je to zbytečné.Víc než dobré je to.
Ba přímo skvěle čtivé.
Obálka zdařilá u nového vydání.Úplně jsem se zabořil nejenom do závějí.Ale přirozeně samozřejmě i do děje a pozvolna vtahujícího příběhu.

11 13.02.2022

Moje léto.
Tvé léto.
Naše léta.
To to uteklo.Kde jsou? Kam se schovalo? Snad neumřelo?
Budou další.Jen ne už taková.
Léto.
Budiž mě příznivě nakloněno.Nenech mě zapomenout.Nalad mě na správnou melodii.Nechej mě unášet.
Je to jako když otevřete památník.Jako vybledlé černobílé fotografie.
Při vzpomínce jak jste bloudili lánem vysoké kukuřice.Když jste se ztráceli v labyrintu těch klasů.
Stroj na štěstí pro všechny.Světový mír na počkání.Mysleli jsme si že jsme nesmrtelní.
Právě ted vím že žiju.Existuju.Ta bezstarostnost.
Při válení v trávě sfoukávali odkvetlé pampelišky.Při pohledu do slunce přes prsty kterými jste se chránily před intenzivní záři paprsků oné velké zářící koule na obloze.
Louka odkvetla.Procházky mořem listí.Skákání a přemety.Protože ? Protože nám to bylo jedno.Čas jakoby neexistoval.
Pak přišli chvíle kdy se to změnilo.Nadešli dušičky.S rodiči sklánějící se před náhrobkem.Když je vám deset klidně i dříve.
Uvědomíte si dost podstatnou věc.Pomíjivost.Prý tím končí svým způsobem dětství.
O ztrátě jistých iluzí.Že všechno je jinak.Nějak se nám to ztrácí.Události i lidé.
Bradbury nás vrací v čase.Do doby kdy nám čtyřicetiletí a víše připadali jak z jiného světa.Ted si připadám jako tenkrát.Ale opačně.Nerozumím jim.Naloadinguju se částečně na jejich level.Jenže :-)
Tati ? Co to máš za mobil ? Takový pádlo :-D
Nepodcenovat své děti.Hloubají a zajímají se.Je pro ně třeba takový vesmír stejně fascinující jako byl tenkrát pro mě.Člověk nemusí být zrovna filozof nebo fyzik.Máme to tam.
Co se skrývá za tou ohradou? Tak to běžíme zjistit.Celým svým životem potkáváme podobné ohrady.Zvídavost a chut poznávat.No tak huráááá.
Koukejte si to užít.Ano budovat.Hlavně však užívat tak jako tenkrát ...
Výhledově (prý) budeme všichni štastni.
A někdy přeci stačí jenom ochutnat nebo aspon přičichnout k pampeliškovému vínu.
Takové věci nás přenesou přes ty nekonečné lány kukuřic.Zpátky do okamžiku...
do okamžiku když jsme si uvědomili že žijeme
Bradbury díky.

9 10.02.2022

Jestliže není ? K čemu to všechno ?
.......
Padreho putování v zemi vycházejícího slunce.Hledání lásky.Odpuštění.
Hledání sebe sama.Věčné otázky.
Pochybnosti.
Váhání.
Tápání ve tmě.
A co duše ? Rozervanost.Nesmiřitelný boj přesvědčení.Ze strachu co činím.Svědomí.Opilí svou vlastní pravdou.
Utrpení.Obětování.Pýcha.Smíření.
Proč si mě opustil ???
.......
Sebeobětování.Tolik neuchopitelné k nepochopení.Trpět pro druhé.
Sebeobelhávání.Vnucování.Předsudky.Vyhoření.Slabost.Sobeckost.Pokrytectví.
Proč právě ted ? Proč právě ted a zač ?
Vyslanci.Poutníci.V bažině jež je nevítá.Nepřátelské území.Misionářské výpravy.Pro jeho slávu.Jestliže není musí být vytvořen.
Pravzláštní láska k symbolům.Co teprve samotné utrpení.Není jen sebestředným vsugerováním.Co naplat.
V Portugalsku bylo vše jiné.Přehodnotit své ideály je nadmíru těžké.Kde je vlastně ta proklamovaná pravda.
Otázky a mnoho dalšího.Odpovědi se nedostává.
Napěchované k přemýšlení.Nemusíte být Japonec ani věřící.Nenechá lhostejným.
I Jidáš byl jenom kamarád.Ten nejoblíbenější a nejvěrnější.Udělal to pro něho.Tak to mělo být.Tak to chtěl.Neodvratné.Pojd a ukaž mi cestu.
To nekonečné ticho k zbláznění.Oddanost víry.Má smysl být mučedníkem za každou cenu ?
.......
T
I
C
H
O
.......
Mimořádný proslulý psychologický román Mlčení.

14 30.01.2022

S Kaldou v Tallinu přes Paříž až do pracovních táborů v zemi,tam kde zítra znamená včera.
Celé to může působit značně nevývaženě.Dost možná i je.
Jenže v téhle společnosti různých situací bylo natolik emocí že dokážu lecos odpustit.I když bych se chtěl dozvědět někdy víc.U některých knížek prostě litujete.Mohli být delší.
Svérázná babička tak to je kapitola všech babiček.Dětství a dospívání.Léta počůrávání až do let seznamování a milostných avantýr.Tahle kapitola dost možná největší šleha.Plná sebeironie vykouzlí úsměv.
Ten naopak zamrzne u dopisů z nucených prací a nuzných podmínek.
Vyhnanství z Estonska do Francie a samotné autorčiny autobiografické prvky dělají z knihy i něco víc než se na první pohled zdá.
A v čem spočívá samotná aritmetika bohů ? Necht si čtenář zjistí z tohoto vyprávění sám.

6 30.01.2022

Kde se vzal ten jed ?
Co to lidi tak pálí ?
Co by jsi udělal ty ?
Po bitvě každý generál.Co nás žene a nutí dělat rozhodnutí.Osudová.
Přitom i bezvýrazná a neméně důležitá tvoříme každodenní rutinou.Kdyby nebyla válka válčíme i tak.Stále jenom sami se sebou.Uvnitř.Zákopy v nás.
Vyhrocené situace otvírají nepěkné věci.
Minulost se prolíná s přítomností.
V dané době se mohou zdát částečně bezvýznamná.Co je dnes posuzováno podle kritérií nebo norem může být zítra ihned jinak souzeno.Pokud se jedná o lidský život o to je to složitější.Jaká je obhajoba ? Kolektivní vina ? Svědomí je soudce.
Vivisekce není hlavním tématem knihy.Důležité je to co jí předcházelo.
Zúčastnění se představují.Pronásledováni pohnutkami i vzpomínkami.
Psycho od proslulého japonského autora ŠÚSAKU ENDO.Útlá šleha plná otázek.
Polámané charaktery války.Bezmoc k uzoufání.Nabitá k přemýšlení.
Musíme zrušit vivisekci ! Války klidně taky.

7 22.01.2022

Celý život a jeden den.
Zvláštní.Experimentální.Z jiného .
Ve smyslu vnímání toho podivného světa okolo nás.
Vilík obývá prostor který nemohou ostatní pochopit.Omezené a limitované.
Možná tak jako by se i návštěvník z kosmu snažil pochopit a hlavně se dorozumět s těmi podivnými lidskými bytostmi.
Komunikace a vidění se vzpomínkami na svou sestru.Nelichotivé chování z minulosti i přítomnosti a vzájemného nepochopení.
Nehlédnutí do mysli tohoto člověka může být silným čtenářským zážitkem i výzvou zároven.
Zed se zavřela.Stíny ožili.Žena řekla skrz hlas vody.
A vůbec různé věci mají svůj hlas.
Světlo se rozlilo a potom shnilo.
Pírko vypráví.
Kdo ho chytí ?

3 20.01.2022

Podívala se na tátu.
V jejím pohledu byla něha,ta mě toho večera nakrmila.
Oba byli jako průsvitné vidiny z kanystru z nádherného světa ve kterém nebyli muži ani ženy,žádné pohlavní orgány,žádné honění,žádné exploze,žádné průniky do tělních otvorů,žádné oplodnování,žádná bolest,žádné boje,žádné stěny,žádné dvěře,žádné rolety před očima.
Oba byli lidské bytosti,které se rozmnožují bez pomoci krve a spermatu,které se rozmnožují jako myšlenky,čistě a lehce.Vznášeli se v kanystru,ze kterého jsem musela ven,když z mého mozku začal vyprchávat benzin.
........
Na okraji světla sice nepatří do takzvaného Finského podivna,ale podivné a zvláštní je to i na Finsko hodně :)
Bez obalu bez příkras zachycuje život dospívajících kdesi na dalekém severu.
Depresivní vyznění vyprávění se skládá z jakési mozaiky lyrických poetických okamžiků zdejších lidiček a všech podivuhodných figurek.
Sice syrové,ale prodchnuté jakýmsi nadhledem až malebnou poezií.
Ze začátku se to tu hemží všemožnými druhy sebevražd (mimochodem nesmírná odvaha) přes tatínkovské výlety k něžnému pohlaví.
Maminka tolerující šílející.Aby taky ne.
Kristina (jejich dcera) to z povzdálí sleduje a glosuje.Někdy má unikající snové vize a později si je vylepšuje čicháním.Pak jsou tu soukmenovci a ještě její zlobivé tělo.Poznávání dotýkání však to znáte.Prostě kolorit jak má být.
Když jste mladý není to jednoduché.Obvzláště ne na takovém místě jako je toto.
.......
Na místě kde končí koleje.Je tak jednoduché a prosté lehnout si mezi ně.
Beznaděj a nemožnost se vymanit ze zakletí zdejšího koloritu nemá zdá se konce.Nejlepší by se bylo ...
I když je na okraji.Světlo bude svítit.Nemusí být jenom na konci tunelu.
V dáli je slyšet houkat přijíždějící vlak.
Pokud a chcete-li něco jiného.Nenechá vás lhostejnými.

2 16.01.2022

chčije a chčije
Nechce se z postele.Oblíkání to je vopruz.Holínky děravý.A co venku budeme dělat ?

Ohrady pro zvířata.

Zase a znova pořád dokola stavět ohrádky oprátky.Dráty a prkna.Pěkně do latě a do roviny.Našponovat a tak dál.Celý den až do slunka západu.
Až dojdem za kopec.Dáme cígo.Vezmi palici.Jde se.
Monotoní.Ubíjející.Ještě že se je na co těšit.Ale po víkendu vždy znovu začne pondělí ...
.......
Útlá knížka o to větší šleha.Na první pohled jen o zatloukání kolíků.Na druhý vás zajímá co bude dál.
Ta šedivost.Strohé řeči.Bláto na šatech.Špína v karavanu jejich dočasného příbitku.Obrazotvornost jede na plné obrátky.Syrovina se zadírá pod kůži.Úderně jednoduché (jednoduché na první dojem) ale o to uvěřitelnější.
Předákova snaha o to aby práce odsýpala.Marnost nad marnost.Nakonec podléhá a toleruje.Nepřipomíná vám to něco.Podlehnete všichni.
Ironie až za hrob.Taková skrytá nadsázka.Flegmoušství a apatie.
.......

Určitě je tam skrytého mnohem víc.Jakési podobenství o světě.
Samozřejmě i o nás samotných.
A pak samozřejmě ještě ty rozdělující ohrady.

3 16.01.2022

Upozornění: tady se bude chválit a zase chválit :)
.......
Za vlnou vlna,moře a lodní šroub projede srdcem,jen kupředu plout a po všem živém,když obzor se sleh,chci dostat se rychlejc,tam,kde je břeh.
V spáru z plachty pár cárů kaju,já se kaju.
.......
Ano.Obrovský rest když se ohlédnu zpět.Někteří o sci-fi ani nezavadí a přesto do toho šli.Pak jsou tu ti pro které je tento žánr srdcovkou.A přesto mají nějaký předsudek či rozpaky.Taky za to mohla určitě Lynchova filmová verze.Obavy však nebyly na místě.Ted už to vím :)
.......
Každá slza se bude hodit.
Pouštní magie která čtenáře zasype až po okraj.V dobrém a v tom nelepším smyslu.
Nořím se do písku na Arrakisu.Pokud neumřu žízní.Melanž na dosah.20 tlouků k jižním hájům.Fremeni na dosah.Byl jsem jedním z nich.
Ten svět má svá pravidla.Spousty názvosloví.Převážně z Arabského světa.Náboženství.Různá rodová a příbuzenská tajemství.Mytologie epických rozměrů.Vše má svůj původ.
.......
To jsou ty ingredience.Jak pomalu odkrýváte a olupujete slupku po slupce zamotaně propleteného příběhu.Noříte se a ze začátku absolutně netušíte.Pozadí intrik.Pletichy a zvyklosti rozmáchle odvážné vize budoucnosti.Politikaření touha po moci.Ekologické poselství.
Akce se převážně odehrává v druhém plánu.Z doslechu.Při řeči.Vemírná bitva ne ta tu není.Už proběhla a vy hltáte její důsledky.Je to ukecané to ano.Spousty dialogů.Ano ale jakých panečku.Vnitřní hlasy.Náhledy do myšlenek ostatních.
Nečernobílé jednání.Vygradované vypravěčství.
Košaté vlasaté tak jako vaše hlučné mládí.Snové vizionářství.Předpovědi.Neodvratné vyvrcholení.Změna osudu či jasnozřivost , A co na to imperátor ?
Ty střípky si nejlíp každý bude muset objevovat sám.
Sice už nevěříte na Jéžíška ale stejně vás bude fascinovat podobně jako když vám bylo tři a viděli jste nasvícený stromeček a pod ním ... tady se však dárků naděluje přehršel.Rozdává je Frank Harbert.
Kapitoly nejsou číslované nebo něco podobného.Jsou spojeny spisy.Úryvky paměti snad encyklopedickými vzpomínkami.Kdo je psal.Kdo je ta postava ? Už jen tento detail je malou ochutnávkou k navodění té správné atmosféry.
Jak jednou ale přičichnete ke koření... Nepřestanete s patnáctiletým Paulem Atreidem prožívat mistrovské vypravování.Silou největšího červa si vás podmaní tento detailně promyšlený kout vesmíru.
.......
Nebezpečný.Temný.Někdy až chladný přístup mezi postavami.
Podmanivé epochální dobrodružství.Jednoznačná klasika.
Trvalo mě to.Podlehnul jsem.Už se nedivím.Snad jen ... kaju se kaju.
.......
PS: Filmová verze z roku 2021.Omračující hypnotické.
Atmosféricky promakané do detailu.Velmi oddané předloze.
Jste součástí Duny a jen smutně klopíte zrak na konci.Smíříte se s faktem že tuhle knihu opravdu celou nejde nacpat do tří hodin.V duchu si říkáte.Chci ještě.
Důkaz ? Můj desetiletý syn prohlásil po doznění titulků a Zimmerovy audio fontány : to je to nejlepší co jsem zatím viděl :)
Zřejmě jsme svědky něčeho velkého.A to i na poměry stříbrného plátna.
Jsem klidný.Věřím že Denis V. nezklame.Vizionář budovatel světů starosvětského pomalého vyprávění.

18 15.01.2022

Duna.
Planeta Arrakis.
Poušt. What ? Co ? Wo co go ? ˇ=/!-:'45 ehm
-error-
Sám.
Pustina
Neurčitá země,neurčitý čas
Podobenství
Příbuznost nejenom zasazením: Kobo Abe,Písečná žena
Každý by chtěl mít svou boudu plechovou.
Nejenom plechovou.
Spousty přátel.Hodně oblíben.
Přiložit ruce za správnou věc.Ideály.
Udržuj si svou ledničku plnou.
Všichni jsou si rovni.Mají se rády.
Laskají se a jsou laskavý.
Pak už nechcete jinou.Plechovou.
Nechcete spousty přátel.Neoblíben.
Nechce být roven.
Útěk.Změna.
Cyklické.Malicherné.Matrix.Odcizení.
Kanon.
Autorita.
Dav.
Pustina.
Planeta.
Poušt.
Víte co ? A vůbec.Radši si to budete muset přečíst sami Sami.
Sami
sami.
Pustina.
Bouda.
Plech.
Písek.
Žena.
Čas.
Dohromady.
Sám.

4 29.12.2021

Bradburyho lahůdkárna. (aneb hurá do mlíčáku)
Tak to je když vám něco zachutná a vy se k něčemu rádi vracíte.
Chcete ještě.Vím to.
Dezertík s kávou a protože před pátou nepijete raději strávíte čas s nějakou knihou.
Raymond nás zavádí do časů plných vizí smutku samoty odcizení ale také lásky přátelství lidství naděje či poselství a samotné podstaty dobroty.At tak nebo onak.Je to setkání příjemné a je vám po přečtení tak nějak pěkně na duši i po těle.

Hned první dortík v podobě úvodní Savana.Odcizení.Dětství.A už v té době nástřel něčeho jakoby závislost na technologiích.

Krystalicky silná záležitost Kaleidoskop.Prázdnota vesmírných rozměrů.Člověčí vyprahlost.Odraz sebe sama.Vybroušené dokonalé na pár stranách.

Astronaut.Co je důležité ?
Jeden bez druhého být nemohou.Sobecké.Oceán dálek volá.Stýskání po blízkých.Osudově brilantní.

Další vybroušené kousky : Poslední noc světa.Atmosférická Dlouhý déšt.Marionety S.R.O.Nultá hodina.Atd.

Třešnička na pověstném dortu.Milá jak jen může vůbec nějaká povídka být napsaná s názvem Raketa.Vskutku krásně hřejivý punčík na samotném závěru.
I to příjemné se musí někdy uzavřít.Chtělo by to zajít sem o něco častěji.Někdy stačí tak málo.
Dávkovat po kouskách.Podobně když vás láká vaše oblíbená cukrárna z výlohy různými pamlsky nebo chladivými zmrzlinami.Pokud šrajtofle dovolí...
Jistě postačí podle možností aspon i jeden cuc klacek :)
Ilustrovaný literární macek alias nadčasový (muž)

11 29.12.2021

Moře hledá svůj druhý břeh.
tak jako já hledám
vlny stoupají stále výš
tak jako já jsem blíž
nikdy se proud nevrátí
tak jako já jdu dál
moře jsem já a tady jsem
tak jako já hledám
oceán je cela velká
nevidím tělo své
hrom zaduněl pustý oceán
tak jako já jdu dál

moře jsem já ...

Opravdové.Prožité.Odmakané.Žádný román ani fikce.

Chlápek.Další chlápek.Rackové.Zrcadla.
Světla.Siréna.Mlha.Údržba.Spánek.Vítr.Bouře.Nuda.Chlast. Šílenství.Knihy.Nátěry.Mazadla.Špína.Vlny.E.A.Poe.Vzpomínky.Básník.Poznámky.Psaní.Aj.
A pak ? A potom znova. Služba.Desetidenní a někdy delší.
Jo ARMEN někde v Bretani.

2 21.12.2021

Ktulu.
Venku padá sníh.Cítím se jak v horách šílenství.
Mrazí mě po těle.Howarde co se to se mnou děje ?
Utápím se v močálu slovních tůní.Tonu Ve spirále bohaté slovní zásoby či různých slovních obratů a přirovnání.
Chapadla vesmírné prázdnoty omotávají chorý rozum ve spárech Necronomiconu.
Celé definitivní sjednocující ve vypiplaném Lovecrafovském stylu.
Vysoustružený v jeden fikční dalo by se označit jako vědecký literární obor.Univerzum přepestrého živoucího snového světa.Alternativních halucinačních paranormálních vesmírů.
Co počít si mám v popisných nekonečných odstavcích s minimem dialogů a naprosté absence (jen s jednou vyjímkou v celém díle) něžných pohlaví ?
Na to se opravdu připravit a naladit i v tomto posledním svazku spisů.
Úplně se ponořit a doslova prožít každý závan větru či skřípání dveří.Ne každému se to podaří.Představivost běží na plné obrátky.
Nepopiratelný velikán a žánrový titán.
Neznámo takové jaké se bojím jen o něm mluvit natož ho jednoduše popsat.
Povídka Stín z času.Opravdový vrchol vůbec.

7 21.12.2021

No lidi za čím se pořád honí vždyt je přeci všechno stejný tak jako to bylo vloni.
Proč jako vše děláme a jaký to význam má.Říkali když vyklouznul z lůna.Jdi tam a dělej tohle a dávej si pozor na tohle a na tohohle.Hledat a chtít tomu nějakej smysl dát.Instituce otec.Soudružka Matička.Vítej mezi námi.
Prožrat prosouložit prosrat prožvanit.Hlavně nesmí být trapný ticho.
Pátráme hledáme a nikdy na to nepřijdeme.Nezbyde nic o všechno přijdeme.
Přicházíme.Nazí.Nahatý.Negližé.Odcházíme.
Potom umřeme.
Jéžíš tys to věděl od začátku.
Člověk se na to musí dívat z té lepší stránky.
Byla to tady prdel co.Co se naděláš volovin.Miluju vás.Sbohem a šáteček.

Než se tak stane.
Taky vybrat nějakej směr by to chtělo.At už vlevo nebo vpravo tak už se probud ty střevo.
Nahoru dolů to je změna jsem neřízená střela.Středeční rozmnožovací den.Pak ráno zahraj mi na hřeben.Co já bych za to dal být spisovatelem.
Kdo chtěl by jámu kopat sobě a padat do ní sám.Tak se radši kochat krajinou v zimním hávu.Tři oříšky ne a ne přiletět.To ten život uletěl pes ani neštěkne.A Jéžíšek tuká na okno.
Poruč psu.Pes ocasu.Pes si lehne.Ocas se nehne.
Tak tu káru táhnem dál.Zasadit strom.Postavit dům.Založit si profil na Facebooku.
Co kdybych Tě moje milá oběsil ? To nedělej můj drahý asi by mě to škrtilo.
Marnost nad marnost.
Zavaž si tkaničku.Zavaž mi ji ty.Proč bych to dělal ? Od Tebe to bude lepší.Ty sám si ji zavaž budeš mít dobrej pocit že sis ji zavázal.Když mi ji zavážeš ty tak budeš mít ještě lepší pocit než já.Co by si ale jinak dělal kdyby si si tu tkaničku neuvázal sám ? Koukal bych na Tebe jak my ji zavazuješ.Kdo ji bude zavazovat mě když budu zavazovat tkaničku tobě.Rozhodně si ji zavazovat budeš sám patří Tobě.Když ji budu zavazovat tobě ty musíš na oplátku zavázat mě.To by nebylo ono.Dyt to bude dobrej pocit potom.Jenže ten dobrej pocit budu mít já a ty ne.To není fajn pocit když budeš mí jen ten tvůj pocit.Proč ? Nemůžem mít oba dva stejný pocity.Jak to.Když máš tkaničky jako já tak budeš mít pocity jako já.Jenže tkaničky nejsou pocity.Tkanička je tkanička a pocit je pocit.Jakej rozdíl je mezi pocitem a tkaničkou ? Pocit máš jenom jako.Tkaničky máš doopravdy.A pocit nemám doopravdy ? Co když tkaničky jsou jenom jako ?
A ten pocit je doopravdy ?
Tkaničky jsou iluze nemyslíš ?
Ale ty máš hezčí tkaničky.Proč ? Jsou stejný ne.Ted zrovna na ně dopadá stín v jiným úhlu než na moje tak musej bejt hezčí než ty moje.Tak jo.
Zavážeš je teda.A proč bych to dělal.Pro ten pocit.Od Tebe to bude lepší.Protože ho máš menšího než já.Možná ho mám menšího ale ty máš sice stejný tkaničky ale delší.Nechceš aby ti je zavázal někdo jinej ? Ne chci to od Tebe.Umíš krásně zavazovat.Potom je zavážeš ty mě.A proč bych to dělal.
Pro ten pocit...................................Pro ten krásnej pocit.
A tak to bude do konce časů.
PS: Vydržel si až sem ? Potom máš obdiv.Potlesk ve stoje.
Jako bonus obdržíš čtenářský deník.
Žádnej deník nic nebude.To je podstata absurdity.

Už nějakou dobu tu žijeme vedle ní.To tenkrát když to žuchlo z nebe na Zem.Samozřejmě.Na všechno se zvykne.Prostě to tak mušíte brát.
Stalker ten těžký život má.
Tak on ráno vstane.Někdy ty zuby když je čas.Hygiena na to on nikdy moc nebyl.Sem tam někoho potká.Prohodí něco slov.Zmizí v nalejvárně místní knajpě.
Pak si jako odskočí za čáru pro nějaký ty emzácký pohozený krámy.Dá si bacha na močály a ty zrádnější magnetický díry.Vobčas to někdo vodsere to dá rozum.Návrat domů.Hlídka vobcující v dáli.Ono se totiž nic tahat ven nesmí.Samozřejmě se to dělá.Prospěch pro vobě strany.Co se nemá tak se vždycky bude dělat.Ted ještě udávit nasbírané součástky a dostat za to tučnou odměnu plus nějakej bakšiš.
Jak ten se vám někdy zleje.Zpátky do díry.Děvky ty to znaj.Manželka už vyhlíží s válečkem...ne jen vyhlíží.Zatím.Chce mu oznámit tu novinu plus jen tak mezi dveřmi.Máš mě ještě vůbec rád ?
A fůůůůůůůůrt dál.Dokud se něco neposere.A vono ho to tam furt táhne.Nejdřív love a pak věda.Nejlepší místo na Zemi.Zaplivanej bar a fylosofííííííííje u škopku.Jo pod vobraz.Mlha.Zatmění.A co děti ? Mají si kde hrát ?
Čas tu však běží a každému jinak.Mimo oblast i v ní a ten lidskej čas vo tom žádná.
Mimoděk se tu zastavili.Něco z nich vypadlo a ted z toho bude lidstvo těžit.Nojo ale bude to za to stát.Bude to k dobru a nebo si zadělává na problémy ?
A co na to Zona ? Co na to dobří Stalkeři skrývající se v bludištích nástrah ? Co na to srdce ? Vnitřní zony lidských zákoutí a tělesných schránek ve kterých je skrytá duše ? Nojo ale co to vlastně je ??
Každá návštěva uvnitř něco zanechá.Jednoduše skrytě z ní cosi vyzařuje.Jen tam snad můžeme být jaksi svobodní.Plnější vyrovnanější naplnující.Jakási posedlost.Jedinná snad jistota v tomto chaosu kterému jsme nastolili jakýsi řád.On snad někdy byl nějaký potřeba nastolit ?
................
Piknik ve vyleštěné podobě.Strugačtí bez cenzury.
Tohle je z jiného soudku žánru.Jde tu o něco jiného a klasické klišé s E.T. nečekejte.Pozadí a kulisa s přesahem jak to tak bývá u těchto bratrů.
Žádné odpovědi.Jen naznačují.Mezi řádky.Arkadij a Boris o pomíjivých věcech a ještě dál.
Postavy a charaktery sice jen načrtnuté ale o to živější.Nedokonalý pochybující plni vlastních nedokonalých skrytých oblastí bez hranic.Dýcháte chlastáte plkáte přežíváte jako oni.Žít se musí.
Východní dílo nepopiratelných kvalit.
I spisovatel LEM žasnul.Ted mohou i další generace fanoušků.

Snová instituce.Snové autority.Snový řád.
Labyrint příkazů zákazů.Spletité chodby.Množství místností.Místnosti neznámých lidí s úlisnými názvy.Selekce,písárna atd.
Totální kontrola a dohled.
Kam jsem se to dostal.Úřad něčeho.Pro co a pro koho ? Panovník ?
Kadareho trýznivá Tirana.Odmítání být součástí.Vlastně se stát jednou z položek tohoto absurdního organismu.Záplétat a přijmout.Tolerovat.
V podstatě je jedno co se vám zdálo.Je lhostejné jestli si to vůbec pamatujete.Najít to sémě to hnízdo.To je úkolem tohoto prapodivného monstrozního soukolí.Až na špici stoupat.Můžeš to někam dotáhnout.Je třeba si to užít.
Všudeobjímající strach z moci.Ouzko kamkoliv a kdekoliv se nacházíte.I na ulicích vládne neutěšující haluze špiclování a dohledu.
A to jste si mysleli že vám do hlavy nikdo nevleze.
Alegorie z časů kdy člověk se bál něco vyslovit.Ba co více domyslet či pouze začít snít.
O tom jaké to bylo a mohlo být,ale spíše bylo.
Mohlo se stát kdekoliv a zase může.Palác snů Tenkrát v Albánii.

4 30.11.2021