Palác snů přehled

Kniha o tom, jak se člověk dostane do soukolí moci jako její oběť i její spolutvůrce. V tom je autor geniální - jak nenápadně vytváří postavu, která je stále tím ustrašeným Markem-Alemem, ovšem na konci s nesmírnou mocí, kterou však nedokáže užívat, neboť je spoután trýznivým strachem. Vynášení rakve je vlastně klíč. Kadare je mimořádný spisovatel, který je schopen navodit atmosféru nejen tím, co řekne, ale především tím, co naznačí, nedopoví. Unavuje čtenáře dlouhými pasážemi, v nichž se nic neděje (bloudění chodbami paláce Tabir Saraj), aby vytvořil pocit stísněnosti. A pak odhalí něco, co vlastně nechápeme, ale vnímáme to jako určující (sny kolem bitvy na Kosově poli).
V románu jsou přítomny i nepochopitelné magické skutečnosti (koně odmítají převést zápis snu, protože je v něm ďábel). A zase - bez komentáře, prostě si s tím, čtenáři, nějak nalož.
Hlavní postava odhaluje i to, co se odehrává v říši: Markova identita je pozměněná. Ačkoli je členem rodu Qyprilliových, rodu, z něhož pocházeli ministerští předsedové a který zajišťoval vládu muslimského paši na Balkáně, nachází své kořeny v slovanském etniku z Albánie. To však je opět jen naznačeno eposem, který se dochoval pouze v slovanském jazyce, a stísněnými úvahami plynoucími z pocitu ohrožení.
Vynikající kniha!