Hluboká řeka

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román japonského autora Šúsakua Endóa se zaměřuje na hledání smyslu života tváří v tvář utrpení. Endó, kterého celý život zajímala náboženská zkušenost, v této knize rozšiřuje záběr a vedle křesťanství a buddhismu zahrnuje do knihy i indický hinduismus. Hlubokou řekou z názvu knihy je posvátná indická řeka Ganga. Skupina japonských turistů se vydává na cestu do Indie a s sebou si přiváží své bolesti, ztráty, hledání. Mezi postavami najdeme čerstvého vdovce, který se vyrovnává se ztrátou manželky, válečného veterána, kterému se vracejí vzpomínky na trýznivé okamžiky za války, kněze prožívajícího krizi víry, ženu prožívající nenaplněné manželství a vracející se ke své studentské lásce....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/415773/big_hluboka-reka-c8N-415773.jpg 4.246
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Vyšehrad
Originální název:

Fukai kawa / 深い川, 1993


více info...
Nahrávám...

Komentáře (14)

Kniha Hluboká řeka

Aghatte
14. května

Nedočteno, nehodnotím, nic pro mě.

opic 12
17. února

Indii budete budto milovat nebo nenávidět !
Podniknout tuto cestu až do Varánasí zpočátku vypadající jako pouhý výlet nebude zase až tak jednoduché.
Vlnky se houpou,záda se loupou.Sluníčko svítí a na protilehlém břehu právě začíná kremace.
Proč těchto pár postav tohoto románu doputovalo právě sem ?
Co je k tomu vedlo.Jakou minulostí prošli.Co zde hledají ?
Je to trauma z války ? Unikající láska ? Pokora ? Očištění ? Utrpení ? Vykoupení ?
Hledají si své místo na slunci ? Co se životem s jeho trampoty ?
Magie tohoto místa pramenící...ano zde je vše tak jiné.Matoucí a plaché.
Na ghátech leží jakési usmíření a klid.Zakončení jednoho z mnoha cyklů ?
Putovačka Šúsaku Endo a jeho vyrovnání s celoživotním tématem.
Osobní závěrečná výpoved.Člověk,spisovatel-hledající i nacházející.
Očistná cesta za poznáním.Tohle nevypadá na obyčejný výlet.


MikulášV
13.12.2021

Ohromně zajímavá kniha, která velmi stravitelně hovoří o náboženství, smrti a smyslu života. Někdy se nám zdá, že lidé okolo nás nemají žádné životní problémy, ale opak je pravdou a každý z nás si v sobě nese tajemství, se kterým se musí sám poprat. Endóova Hluboká Řeka odhaluje životní cesty malé skupinky japonských turistů v Indii. Všichni hledají smysl života, ale pro každého je ten smysl v něčem jiném.
Rozjezd knihy je poměrně pomalý, ale zato se čtenář dokáže plně seznámit s hlavními postavami, jejich historií a jejich šrámy na duši a pak jižý nelze knihu odložit.

Pucezhodosha
04.03.2021

Trochu filosofický pojatý příběh několika hrdinů, kteří hledají každý svou vlastní cestu k pochopení víry v něco či cokoliv co si lze pod slovem víra představit.

mgeisselreiter
16.02.2020

Ani tento román, stejně jako Mlčení a Samuraj, není pro každého. Rozhodně ale přibližuje čtenáři Japonsko z několika zajímavých úhlů, ale především řeší otázky (nejen) křesťanského náboženství. Román je skoro ze současnosti (odehrává se v roce 1984) a mimo jiné také ukazuje Indii z více stran. Zajímavé čtení i k zamyšlení. 75%, 16. 2. 2020.

holkaslebkou
03.01.2020

Endó umí svým psaním člověka rozervat na místech, která nikdy předtím nebolela (viz Mlčení a úvaha o podstatě křesťanského učení).
Hluboká řeka má o něco pomalejší rozjezd. Čtenář poznává několik postav různého věku a odlišných životních zkušeností. I ty mají ovšem něco společného. Postupně se ukazuje, že jsou všechny určitým způsobem "zabedněné". A nezáleží na tom, zda se vymezují zrovna vůči cizí víře, partnerským vztahům či turistům lačnícím po pop zážitcích. Pod nohama si živí myšlenkovou půdu, na níž nenechají vstoupit nikoho dalšího.
Mezní situace, do nichž se ale postupem času dostávají, je přivádí na společnou cestu: do Indie, země, jež umí být milosrdná i krutá, a to zejména skrz rozpory, které jsou jí vlastní. Zpochybňování sebe sama a cesta ke "znovuzrození" na sebe pak nenechá dlouho čekat.
Nad všemi cestovateli bdí postava upřímného Ócua, člověka plného pokory a lásky k bližnímu svému.

Petronela16
21.12.2019

Nebolo to take najhorsie, ale myslim ze kniha mohla mat aj o tretinu menej stran.Ved dobre, myslienky su tam zaujimave, ale zbytocne sa opakujuce a potom uz to cloveka nudi.

soukroma
02.12.2019

Po dvou autorových hlubokomyslných románech, které ve mně rozhodně zanechaly dojem, mne Hluboká řeka zklamala: když jsem se smířila s tím, že to bude ze současnosti (přesněji 1984, zrovna za atentátu na Indiru Gandhi), tak se to rozpadlo na mnoooho příběhů zrovna ne vždy sympatických Japonců, a to pokud možno souvisejících s nemocí, nemocnicí a smrtí, a také vzpomínkami na válku, konkrétně pochod po silnici smrti v Barmě.
Samozřejmě i zde jde hlavně o víru, tedy jak najít tu pravou, takže tu se naťukne buddhismus (zanedbatelně, jen ve smyslu, že země jeho zrodu už toto vyznámí prakticky nepraktikuje), hinduismus (Kálí aspol. vedou a výlet do Indie je nejdůležitějši - pro knihu, tady já mám ovšem značné výhrady a nikdo by mě tam nedostal, tak či onak), judaismus (snad jen v zážitcích teologického studenta návštěvou v Izraeli) a samozřejmě křesťanství (bezkonkurenční zde ovšem byl Cibule). Přestože se podstatná část děje odehrává v Indii, není ani zmínky o islámu, jakkoli jde o to, které náboženství je tedy to pravé, jak to poznat, nebo se k tomu aspoň malinko přiblížit.
Nijak mi nevadilo poukazování na bigotnost evropského katolicismu a ateismus v současném Japonsku, ale nesmířila jsem se s naředěním všeho hinduismem, a to právě prostřednictvím "hluboké řeky znovuzrození", tedy Gangy (osobně se domnívám, že její samočisticí schopnosti nemůžou fungovat donekonečna a zvládnout tu exponenciálně rostoucí místní populaci - v roce 1984 je zmiňováno 700 miliónů Indů, v roce 2019 je jich odhadem dvojnásobek!, skoro 18% světové populace...!!!).
"Hinduisté věří, že vstoupí-li do této řeky, budou jejími vodami smyty jejich hříchy a v příštím životě se budou moci na tomto světě narodit do lepších podmínek." - jakkoli je tohle velice líbivý sen, často asi jediný životní sen pro chudé a bezmocné, je to obecně až moc jednoduché (a možná proto se to stále více líbí i lidem, kteří se pravými hinduisty nenarodili).
Reinkarnace je zmíněna hned v úvodním příběhu, a tak trošku se na pozadí vine celou knihou, ale nenaplní se, a skoro se tak na ni (vhodně) pozapomene.
Dle mého autor ani sám sobě (natož čtenáři) nezodpověděl tu neodbytnou otázku po pravé víře - ani na smrtelné posteli (jak zmiňuje doslov: kniha ovšem nese (c)1993 a Endó zemřel 1996).

1