Noctua8 komentáře u knih

Čemu se smála Adina Mandlová, se v této knize nedovíte. Dle mého názoru se toho o Adině nedovíte o moc víc, než když si přečtete její knihu "Dnes už se tomu směju". Co Vám ale bude jasné, je fakt, že Adina budila a stále budí emoce a nesourodé názory po celý svůj život i po něm. Vzpomínky hereckých kolegů a různých dalších lidí, kteří s ní přišli do styku v době její největší slávy v Čechách i v té delší etapě jejího života, kdy žila mimo svou rodnou zemi, jsou zajímavou mozaikou vzpomínek a dokladů o tom, jak rozporuplná, náladová, okouzlující a osobitá žena to byla. Pan Suchý si dal velkou práci s tím, posbírat střípky korespondence, vzpomínek a dojmů, spjatých s hvězdou černobílých filmů. Za to mu patří dík. Nicméně názor na Adinu Mandlovou si musí každý udělat sám.

1 29.10.2017

Literatura pro dospívající dívky, proč ne. I když už jsem tedy dávno dospělá, zaujala mě myšlenka, nebo lépe řečeno nápad - osudové lásky napříč stoletími. Muž, který čeká na svoji jedinou milou, trpělivě ji hledá v davu lidí, protože bez ní nemůže být. Jeho životu dává smysl jen tato naděje, že ji znovu najde (nebo ona jeho). Zná každičký její úsměv, zachvění i myšlenku. Bohužel, když ji získá - ztratí ji. Dívka, která se rodí zas a znova a znovu prožívá to okouzlení ze setkání, protože se smrtí přijde i zapomnění. Ruku na srdce dámy, která by to nechtěla zažít :-) V životě nic takového pravděpodobně fungovat nemůže a v této knize to je možné asi jen proto, že muž je tady anděl. Potud dobré.
Samotný příběh je bohužel v první knize ságy tak stručný a nejasný, až mi to připadá od autorky nefér. Chápu, že věděla už dopředu, že bude psát knižní sérii, ale i tak měla do prvního dílu zahrnout víc informací. Víme co se děje, ale vůbec nevíme proč se to děje. To považuji za velké mínus. Postavy mají našlápnuto být zajímavé, ale autorka si opět nedala moc práce s tím o nich něco "pustit", vykreslit víc charaktery, dát jim prostor ve více epizodách. Na konci knihy zůstává víc otázek než odpovědí. Další díly jsem zatím nečetla, ale říkám si, jestli by nebylo lepší napsat jednu dobrou "nabušenou" knihu, než čtyři jalové.

1 22.05.2017

Stejně, jako asi vícero jiných čtenářů, mě na prvním místě zaujal obal knihy, který je opravdu nádherný. Kdo miluje Paříž a knihy nemůže takové kombinaci názvu, obrazu a anotaci odolat. Bohužel očekávání se tak úplně nesplnilo a celkový dojem z knihy je pro mě vlastně hodně rozpačitý. Kniha je sice čtivá, o tom žádná. Počáteční směr příběhu slibuje něco neobvyklého, co se týká starých tisků, ale postupem se z toho stává taková překombinovaná slátanina všeho možného. Příliš mnoho Texasu a málo Paříže. Postava Huga je sympatická a uvěřitelná, což je fajn. Ale "záhadu" jsem odhalila o mnoho stránek dřív, než hrdinové, což není v pořádku.

1 13.03.2017

Milý historický román, víc pro holky než pro kluky. Není to kniha, která by Vás významně obohatila, ale její čtení je příjemný zážitek "on-line". Rozhodně chválím autorku, že se zdatně držela historických faktů, které dobře zasadila do románového děje . Takže pokud si z knihy něco náhodou zapamatujete a někde to použijete, pravděpodobně si ostudu neuříznete.
Eleanor jsem držela celou dobu palce a dost mi pomohlo, že jsem si hned na začátku knihy nastudovala rodokmen Kapetovců a Plantagenetů. Některé nešťastné předpovědi se tím lehce nulovaly. Určitě si příležitostně přečtu i pokračování...

1 30.01.2017

Prostě a jednoduše - milé :-)

17.08.2023

Směsice romantiky a mystiky. Chvíli jsem byla napnutá, chvíli jsem byla znuděná. Nálady se u mě střídaly během celého (krátkého) čtení. Přítomná mystika mě každopádně bavila moc a těšila jsem se, kam až to spisovatelka rozvede. Myslím, že měla velmi dobrý nápad na zápletku, bohužel jí pak došla odvaha opustit bezpečné vody oné romantické zápletky dvou hrdinek a pustit se do větší hloubky tajemství, které bylo skryté v nenápadné kouzelné knize a na pomezí mezi životem a smrtí. Možná to chápu. Není přece bezpečné a moudré pouštět se do hry s časem, duchy a osudy lidí, když si člověk není jistý, jestli se dokáže vrátit. Potenciál na skvostný zážitek tu byl velký, jen jsme nakonec zůstali spíš u toho "románu pro ženy". Podle mě je to škoda.

14.09.2022

Pro mě byla kniha trochu zklamáním. Sáhla jsem po ni, protože jsem si chtěla přečíst román, který se zabývá travičskou aférou u francouzského dvora v 17. století. Ale v konečném důsledku je toto téma v knize pouze okrajovou záležitostí. Sice ovlivňuje životy a jednání některých postav, nicméně není nijak rozvinuté a informace jsou pouze redakčního charakteru. Víc než okolnostem této děsivé aféry se autorka věnuje popisu zahrad okolo královských paláců a stavbě zámku ve Versailles. Děj románu se točí hlavně okolo fungování dvora Ludvíka XIV. a jeho bratra, vévody orleánského a štěbetání dívek v komnatách jejich manželek. Hlavní hrdinka je chvílemi sympatická, chvílemi "na facku", ale její chování odpovídá naivitě dívek v 16-ti letech.

13.09.2021

Naprosto skvělá kniha pro nejmenší. Já jsem s ní a s dcerou nalétala stovky hodin mezi Prahou a Bruselem a nikdy nás neomrzela :-)

04.08.2021

Kniha vyšla v roce 1971 a čert ví, co tím chtěli v nakladatelství dětem říct. Asi, aby nebyly zvídavé, aby si někde za humny potichoučku hrály, protože hrozí, že na co sáhnou to pokazí, a to rozhodně nikoho nepotěší. Moc výchovné to teda není. Ilustrace nejsou nejhorší, ale poselství nulové. Kdybych chtěla být škodolibá (jakože nechci), tak bych řekla, že je to taková malá pomsta mužskému pokolení .... kohoutek jako symbol neumětela :-) Ale to v roce 1971 asi nehrozilo. Takže zůstává jen to "BU BU BU" na děti, které chtějí objevovat.

04.08.2021

Prvoplánová, jednoduchá romantická oddechovka. Nic náročného, nic intelektuálního. Jen tak na ukrácení času. Děj je velmi předvídatelný a hodně "růžový". Dost otravné je, když jedna postava vypráví určitou událost několika lidem po sobě.

14.07.2021

Po přečtení asi třetiny knihy jsem se musela pousmát, protože (aniž bych to nějak zjišťovala předem) mi bylo jasné, že autor je Američan. Protože jen Američan může na prvních 100 stránkách narvat do příběhu - gulag, revoluci, Romanovce, Stalina, Lenina, Fabergého, Jantarovou komnatu, carský poklad, Potěmkinovu věznici, ruskou kadetskou školu, rudoarmějce, bělogvardějce a české legionáře. Nechybělo nic. A i když je autor částečně Brit, americký vliv je nepřehlédnutelný. I přes všechny myslitelné ruské "artefakty" jsem ale měla pocit, že se děj v Rusku tak úplně neodehrává. Celková scenérie a chování postav tomu prostě moc neodpovídají... Komisař Pekkala se zdá být sympatický, ale v ruských reáliích je moc kladný hrdina. Kladnější a přitom stejně schopný jako James Bond, a to i přes prožité roky samoty v Sibiřských lesích - těžko uvěřitelné. No, uvidíme jak se vyvine v dalších dílech.
Když tedy zapomeneme na značnou nerealističnost příběhu (a tím nemyslím jen fikci hlavní zápletky), která může dobře oklamat Američany, ale Čecha těžko, zůstane nám nenáročný, svižně ubíhající příběh. Řekněme čtení do vlaku, nebo do letadla.

24.06.2021

Upřímně obdivuji všechny ty, kteří napsali pozitivní komentáře níže. I já jsem se jimi nechala zlákat ke čtení této knihy. Přečetla jsem úvod a první kapitolu s názvem "Podvazování", ale dál jsem se nedostala. Jsem vyděšená, znechucená a po tvářích mi tečou slzy. Asi jsem příliš citlivá a moje představivost se rozběhla s takovou silou, že jsem nemohla pokračovat a následně jsem požádala manžela, aby knihu vzal a odnesl ji z domu pryč a dal ji příležitostně do nějaké městské knihobudky. Třeba ji tam někdo rád najde. Já se k ní určitě už nikdy nevrátím. Zvláštním způsobem jsem objevila svoje osobní mantinely, o kterých jsem ani nevěděla, a které mi ukázaly, co jsem schopná vstřebat a co ne. No, i to je přece úkolem literatury...
Reálie života malých děvčátek a dospělých žen v Číně v době ne zase tak vzdálené a vědomí toho, že dnes na tom nejsou pravděpodobně nějak významně lépe (i přes zákaz praktiky "lotosového květu") jsou pro mě jako Evropanku naprosto nestravitelné. Nedokážu to pochopit, nemohu to akceptovat a jak jsem si právě ověřila, nedokážu o tom ani číst. Ani v rámci beletrie.
Knihu nebudu hodnotit, to by nebylo fér, když jsem ji nedočetla. Ani určitě nechci kohokoliv odradit, aby ji četl. Jen jsem chtěla, aby mezi těmi všemi nadšenými komentáři, byl i nějaký protipól. Třeba bude někdo rád za to, že není v tom znechucení sám.

Na knihu jsem se moc těšila. I na to, že si po dlouhé době přečtu něco ve slovenštině. Ale nakonec je to pro mě jedno velké zklamáním. Dle anotace jsem čekala úplně něco odlišného. Asi proto, že mě osobně symbolika dveří, jejich magie a tajemství, která mohou skrývat maximálně fascinují a ráda bych o nich sama něco napsala. Jenže tato kniha je o něčem úplně jiném... Je to soubor krátkých příběhů různých lidí napříč světem. Mladí, staří, muži, ženy, šťastní i zklamaní, chudí i bohatí. Ti vypráví příběhy ve stylu Šeherezády. Budiž, to by ještě neměl být důvod pro mé zklamání. To přišlo v okamžiku, kdy jsem se do jednotlivých příběhů začetla a zjistila, že jsou psané stylem školních prací žáků 5 třídy. S přihlouplými a naivními zápletkami. S někdy až trapnou snahou o morální ponaučení. Obraz dveří je v nich často nacpaný nelogicky, tak nějak za každou cenou. Dveře, i když v příběhu nemají žádnou zvláštní funkci, tam jsou jen proto, aby tam byly.... Opravdu, jako kdyby na základní škole dostali žáci zadání - napište krátké vyprávění, v kterém se objeví dveře a pak to někdo vydal souhrnně knižně. Jak říkám, velké zklamání.

05.11.2020

Knihu jsem si vybrala víceméně náhodou a jen kvůli ČV. Do půlky knihy jsem byla dost nešťastná a říkala si, že ji dočtu jen kvůli splnění tématu, protože hlavní hrdinka je fakt "blbá". Její nepochopitelné, dětinské a těžko uvěřitelné chování mě hrozně štvalo. Pak se to celé nějak "zvrhlo". Události do sebe začaly podivně zapadat a roztočil se neuvěřitelný psychologický kolotoč, z kterého jsem vyskočila až na poslední stránce. Jinými slovy, nemohla jsem se odtrhnout. Takže nakonec dobrý... Pravděpodobně si časem dám i další díly.

22.10.2020

Za mě, velká nuda... Nadchnul mě název, přiznávám. Jasně - Kateřina :-) Ale i když jsem nečekala nic světoborného, dočetla jsem ji jen s velkým sebezapřením. Ale říká se, že v každé knize, i v té špatné, je alespoň jedna věta, která stojí za přečtení....
"Člověk si nepamatuje, co se vlastně stalo. Stalo se to, co si pamatuje."

06.10.2020

Zdá se, že se jedná o první pokus mladé autorky (nepodařilo se mi o ní nic zjistit). Kniha dle mého názoru má jistý potenciál, ale je ještě hodně nevyzrálá a chaotická.
Historická linie Filipa z Korku nabízí sama o sobě zajímavý příběh, který by se dal určitě zpracovat jako čtivý historický román. Autorka se ale asi nechtěla pouštět do historie, a tak nechává prolnout život zloděje/léčitele Filipa z prvního století L.P. s životem archeologa žijícího v současností a trpícího všemožnými "bludy". Vše pod dohledem podivné psychoterapie "rukama" vlastního strýce.... o rodinná traumata zde není nouze. I když psychóza hlavního hrdiny je asi jedna z mála možností jak dějové linie knihy propojit. Příběh obsahuje spoustu románových "klišé" a jeho rozuzlení nenabízí žádné čtenářské uspokojení.

15.09.2019

Útlá kniha, jako jednohubka. Příběhy mi přišly nápadité a vlastně i někdy surové. Při čtení byly děsivé, ale jen tak lechtivě. Možná je lépe je číst ve tmě a s bouřkou za oknem, než jen tak odpoledne na gauči. Bohužel druhý den po přečtení jsem si najednou nemohla vzpomenout o čem to vlastně bylo. Takže ve mě nic nezůstalo, snad jen vědomí, že spravedlnost může mít různé podoby a staré pověsti není dobré brát na lehkou váhu.

03.09.2018

Těšila jsem se, že se pobavím a souhlasně budu pokyvovat hlavou, plná vlastních podobných vzpomínek, zážitků a zkušeností se stejně starou dcerou, ale bohužel, pobavení se nedostavilo. Paní Boehmmová podle mě vidí všechno moc černě a nemohu se zbavit dojmu, že některé "negativa" jsou v knize schválně přibarvená, aby to prostě vypadalo hrozně. V životě se novopečená maminka setká asi s většinou úskalí, která jsou v knize popsaná, ale zabrat jich vám dá jen část. Nikdy ne všechno a v takové míře. Pokud teda nejste opravdový smolař/ka...

19.06.2018

Na tuto knihu jsem se z nějakého těžce definovatelného důvodu moc těšila. Ze začátku na ní byly dobré recenze, má pěkný přeba a slibuje zajímavé téma. Bohužel moje očekávání dalece předčilo skutečný příběh. Radost z dobrého vyprávění se nakonec nedostavila. Musím spravedlivě přiznat, že děj plyne lehce, nabírá na intenzitě a čtenáře udržuje v napětí až do konce. Netrpělivě očekáváte, co bude dál. A to je správné. Řekla bych, že z řemeslného pohledu, je to dobře napsaná kniha. Ale příběh je vlastně o ničem. Snůška intrik na pozadí papežské volby. Kardinálové jako přehlídka lidských ctností a nectností (těch teda víc). Ale nic dalšího. Podrobně popsané reálie tohoto výsostného "rituálu" a trocha fantazie o tom, co obyčejným smrtelníkům zůstává skryté. Autor měl asi v úmyslu být odvážný a ukázat na představitele katolické církve prstem velmi provokativním způsobem. Ale podle mě se mu to ani trochu nepodařilo. A to i navzdory podivně šokujícímu závěru. Nakonec je z toho taková beletristická slohová práce na dané téma. Na román - málo.

18.01.2018

Líbí se mi jak Joanne Harrisová vypráví příběhy... tetelím se blahem, když se začtu do její knihy.
Slaná vůně přílivu je příběh obyčejných lidí, kteří bojují o každý svůj den s přílivem, mořem, počasím, nepřáteli z druhé strany ostrova, vlastními sousedy a bratry a hlavně sami se sebou. Démoni minulosti ovlivňují každého a na ostrově Les Salants je jich až až. Jsou všude a stále přítomní a vy jako návštěvník, který na ostrov vstoupí, na ně začnete věřit po prvních pár stránkách. Je to kniha o naději a o tom, jak je někdy těžké si ji udržet a jak je důležité ji druhým vnuknout, pokaždé, když k tomu dostanete příležitost. O tom, že život není peříčko, ale je pestrobarevný, okouzlující a pomíjivý, jako barevné peří vzácného cizokrajného ptáka... Moc pěkné čtení.

01.10.2017