New-radus komentáře u knih

Kniha, která mě vrátila do let na studiích. Znovu jsem četla něco náročného, odborného a... asi na to teď není ten pravý čas. Přikláním se k dalším komentářům, které vytýkají tučné písmo, jistou složitost textu a opakování některých věcí. Velmi často jsem měla tendenci přeskakovat text, což u knih téměř nikdy nedělám.
Trochu se bojím, že pověst knihu předchází a možná už trošku přeceňuje. Čímž nechci vůbec říct, že by tato kniha nebyla dobrá! Přikláním se k myšlence "povinné četby" pro pedagogy a rozhodně doporučuji rodičům, kteří jsou ochotni si něco nastudovat :-)

2 21.09.2017

Kniha mne zklamala. Ano, je to ta jedna z mnoha o pozitivním myšlení a vizualizaci, ale tato je psaná tak nezáživně, že je prostě neuvěřitelná, nevěrohodná. I úkoly, které knihu provází jsou více méně otrocké dotazníky. Kniha jde vlastně sama proti sobě.

1 18.09.2017

Řekla bych, že název je trochu zavádějící. Opravdu nehledejte 21 přesných postupů, jak zítra najít pana Dokonalého/slečnu Dokonalou. Jde o řekněme 21 zamyšlení, které nás vedou dovnitř nás samých, nutí nás přehodnocovat naučené vzroce chování a především myšlení.
Vyzkoušeno na vlastní kůži a funguje. Osvojila jsem si z knihy jen to nejjednodušší a nejzákladnější, nepatrně jsem změnila úhel pohledu a komunikaci. Rázem se dějí zázraky.

1 18.09.2017

O Anie jsem se poprvé doslechla od kamarádky. Zpočátku mi některé její citace přišly takové ploché. Nicméně postupně jsem začala sledovat blog, instagram a naprosto jí propadla. V podivném rozpoložení jsem se rozhodla knihu objednat s tím, že už jsem přišla o víc než o 300Kč. A udělala jsem dobře!
Knihu jsem se snažila si šetřit, přesto jsem ji přečetla za 3 dny. Je velmi inspirativní a je z ní cítit taková mladistvá nezávislost, což autorka uznává a několikrát naráží na to, že si můžeme myslet, že na to či ono je mladá...
Řekla bych ale, že je to čtení pro čtenáře otevřené a tolerantní. Pro čtenáře, kteří se chtějí nechat inspirovat, nechat se unášet příběhem ve své podstatě naivní snící holky, která jde vstříc čtenářům se srdcem na dlani. Ne hnidopichům, kteří očekávají propracovaný cestopis nebo všeobjímající jediný správný návod na život. Užila jsem si to, dostane čestné místo v poličce mezi podobnými knihami a budu se těšít na každý článek blogu a snad i další knihu.

9 02.08.2017

Knížka mi určitě dala nahlédnout do světa mužského myšlení. Uvěřitelná je i existence pěti skupin, do nichž se ve vztazích řadíme. Docela dobře jsem i v této mužské verzi dokázala otypovat sebe. Celkový dojem trochu sráží přílišný amerikanismus.

02.05.2017

Skvost z knižních trhů na hradě Helfštýn z roku 2016. Kniha mě naprosto oslnila. Tak trochu "animovaná"... Myslím, že každý se v ní najde ;-)

1 25.04.2017

Objektivně je to jako s dobrým filmem, který se protáhne do dalších dílů... Téma mi přijde poněkud vyčerpané a kniha v podstatě nepřináší nic nového, parafrázuje předchozí dva díly. Nicméně subjektivně jsem ráda, že mi Madame Chic připomněla, jak být chic :-) Ocenila jsem zejména úroveň v oblasti pracoviště, také přiznání, že zlaté časy a ani ty nejhorší netvrají věčně a že nejtěžší je udržet si úroveń v těch nejtěžších chvílích. Fandům rozhodně doporučuji, méně nadšení čtenáři se možná obejdou.

25.04.2017

Pro spousty čtenářů to bude jen další z příruček "pozitivního myšlení" a "zákona přitažlivosti". Jestli skutečně funguje? Tak to vám budu moci sdělit až za mnoho měsíců, možná let, možná až na sklonku života. Rozhodně mě však kniha dostala z deprese, že "na nic nemám peníze". I když budeme zastávat stanovisko, že tyhle věci nefungují, tak musíme uznat, že díky tomu pesimismu, který máme uvnitř nastavený, dost možná přehlídneme možnosti, které se nám nabízejí. A už za to popostrčení, abychom přepnuli z černé na růžovou, přečtení této knihy stojí...

1 19.04.2017

Jsem ulítlá na Paříž a na příručky. Zamilovala jsem si Madame Chic a tak vyzkoušela i jinou knihu na stejné téma. Musím říct, že to bylo vcelku zklamání. Z pařížského stylu nevystihuje téměř nic. Ale co mě rozhodně bavilo, bylo provedení celé knihy. Třeba odstíny barev Paříže v létě a zimě jsem si musela vyfotit :-)

22.02.2017

Zdeňku Jordánovou jsem zbožňovala. Všechny knihy jsem zhltla. Tuhle jsem nedočetla. Nedokážu objektivně říct proč. Najednou mi to přišlo tak moc nepodložené a tak moc "Halinovské" (tedy "Měla jsem jednu kamarádku a ta..."), že jsem ji prostě zase vrátila do knihovny.

22.02.2017

Musím říct, že jsem milovníkem všech možných příruček a "návodů na život". Kniha je perfektní. Našla jsem v ní spoustu tipů, které mi utkvěly a kterých se držím i po několika letech. Nutno však říct, že sedmidenní debordelizaci v kuse jsem nikdy neprovedla. Nejdál jsem došla po třetí den :-) Otázkou je, jestli je to moje volní vlastnost - nedotahovat do konce nebo je to skutečně tak náročné, že to za sedm dní stihnout nejde. Někde je kniha poměrně dost radikální. Místy dost odráží americkou kulturu a my prostě smýšlíme jinak. Škoda také, že v oblasti práce počítá pouze s "kancelářinou". Systému práce s "papíry" je podle mého věnováno až moc prostoru. Celkově se ale ke knize ráda vracím a zanechala ve mně zajímavou stopu. Rozhodně doporučuji pro milovníky úklidu, milovníky příruček a chronické bordeláře :-)

3 18.11.2016

Vynikající kniha o Feng shui. Nečekejte jednoduchý návod odvíjející se od baguy. Je to souvislé čtení, ale psáno poutavě, s mnoha praktickými příklady, kresbami. Sama jsem si musela udělat spoustu výpisků a několik kreseb překreslit, včetně Fauna obklopujícího každou květinu či strom.

12.11.2016

Několikrát jsem to vzdala, že to prostě nemá cenu číst. Nakonec jsem ale závěr knihy dobyla. Musím říct, že až po samotném dočtení opravdu zůstala ta pachuť a "vůně vonné tyčinky".
Kdybych hodnocení psala o nedočtené knize, bylo by v tom smyslu, že nestojí za moc. Příběh je příliš spletitý, přeskakuje se z kanceláře magazínu do pralesa, od reality k příběhům rozepsané knihy Davida Zajíce...
Ale celkový dojem po dočtení poslední stránky vlastně není tak tragický. Soudím, že k tomuto druhu literatury prostě budu muset ještě dospět.
Uf. Jdu na něco méně duchaplného, aby si můj duch odpočinul po všech těch strastech Davida Zajíce.

12.11.2016

Doba a Gatsby jako takový je pro mě pojem, něco co mě naprosto pohlcuje. Nicméně k tomu mám své důvody a ne každý to prožívá tak osobně jako já.

Takže zcela objektivně: Velký Gatsby patří ke knihám, které v dnešní době přežvýkáme obtížně. Jsme zvyklí na krátké rychlé informace. Velký Gatsby je do značené míry popisný, a to zdlouhavě, což může nudit. Nicméně pokud se prokoušete cca do poloviny, pak už knihu nemůžete pustit z ruky.

Domnívám se, že tohle je přesně ta z knih, na kterou musí být správný čas a pokud ji v ten správný čas nepřečteme, už ji nikdy neuchopíme, nepochopíme.

3 23.10.2016

Po dlouhé době "tlustá" kniha, která mi nedala spát, dokud jsem ji nepřečetla. Výjimečný popis běhu událostí, výjimečný popis krajiny i pocitů. Husí kůže z přepisu listů z archivů a zhnusení nad tím, jací lidé dokážou být - zákeřní, udavači, kabátníci... Doporučuji i divadelní představení, které v ničem nepolkuhává za knihou a je výborné!

7 28.09.2016

Velmi příjemné, když se vám chce jen tak zalistovat a přečíst si pár zajímavých a inspirativních myšlenek.

1 28.09.2016

Skvělé, když vás mohou Coelhovy myšlenky provázet každým dnem. Jedinou nevýhodou je snad každodenní boj s tím, že diář skutečně připomíná knihu a dělá mi opravdu problém do něj čmárat :-)

28.09.2016

První kniha od Coelha, která mi absolutně nesedla.

4 28.09.2016

Kniha plná zajímavých myšlenek - velmi inspirujících, ostatně jako vždy.

1 28.09.2016

Zatím moje nejoblíbenější Coelhova kniha. Zmiňovaná "hra na toho druhého" na str. 59 se stala mým osobním mottem.

4 28.09.2016