nai.ivka komentáře u knih
Tento díl byl povedený, napínavý, zamotaný. A kvůli konci jsem hned musela otevřít další díl. Další autor, kterého budu číst jako oddychovku.
Je smutný, jak si lidé dokáží šlapat po štěstí. Z té dvojice mi byl nesympatický Florentino. Neschopný nerozsévat bolest, nešlapat po srdcích a nefňukat a nelitovat se kvůli nedostupné Florentině. Kdybych si tu knížku sama nevybrala, určitě bych ji nedočetla, jak mě ten blbec štval. Ale dávám plný počet, protože je kniha skvělá.
Někomu to přijde zdlouhavé, pochopitelně, kniha byla vydaná 1960. Literatura měla jiné tempo a mně je to takhle milejší, protože mi nepřebíjí myšlenky další a další a další akcí.
Dokud David Raker pátral, docela mě to bavilo. Ale pak se hlavní hrdina dostal na farmu a šlo všechno do kopru. Přišlo mi divné, nesmyslné, nelogické co se tam dělo a závěrečné vysvětlování to nijak nevylepšilo. Bestseller to teda nebyl, jedině ve smyslu, že se to dobře prodávalo.
Koupila jsem si knížku, ale i audioknihu a ta byla skvělá. Vzpomínaný konec ... se dal očekávat. Tak hodně štěstí chlapci a kdyby bylo pokračování, vůbec bych se nezlobila.
Nakonec je člověk rád, že už žádné pokračování nebude. Cítím se přejedená.
Potřebuji třetí díl. Mně se to líbí jako oddechovka. Poslední dobou nezvládám cokoli náročnějšího. Možná až se zase vrátím k Duně a vezmu to od začátku, možná snížím hodnocení.
Dávám jen jednu hvězdu. Kdyby se to necpalo dětem na přednášce a nebylo to jako povinná četba, dala bych lepší hodnocení. To potkalo moji dceru v jejích čtrnácti letech a já jí tu knihu vypůjčila, aniž bych ji předem četla, čehož lituju. Scény sexuálního násilí jsem si opravdu nepřála, aby, ještě dítě, četlo. Paní učitelka považovala moderní knihu o sexualitě sepsanou pro děti za nevhodnou a potom tohle ... Nechtělo se mi, po zjištění, že kniha není skutečným příběhem, už pátrat po druhé části zážitků po návratu domů. Co kdyby to bylo taky vybájené ...
Šmarjá, tady snad navršila všechna možná klišé. Třepu hlavou, aby se mi vyčistila, nejde se ani usmívat až mě rozbolí tváře. Prý tuhle hru mohou hrát dva, no dobře, třeba se to zlepší a tak si skousnu dolní ret a jdu na další kapitolu.
Když nejsou upíři, vezmu zavděk anděly. Je to Wardka, i když ve slabším provedení.
Škoda, že to bylo tak krátké, no uteklo mi to rychle. Je to pro děti, ale mně se série líbí.
Exnerovky byly pro generaci mých rodičů pojem. Jako filmy jsou možná skousnutelné. Druhý pokus a opět to samé. Nuda nuda nuda dlouhé okecávačky. Na celé knížky je toho fakt málo. Tedy pro mě málo.
Konečně opět knížka s Harrym, ještě mě neomrzel. Tentokrát jsem si musela koupit slovenskou audioknihu. Na český e-book se asi ještě načekám. Pěkně mi Nesbo zamotal hlavu. Ke konci tolik podezřelých, až jsem toho skutečného neodhadla. Navíc jsem asi některé věci z minulých knih přece jen z hlavy poztrácela. Další díl musí být, ještě není vše z minulosti vyřešeno. Slovenský název knihy se mi líbí víc než český.
Jednička byla pro mě bomba, dvojka ... dávám 4 hvězdičky, ale myslím si 3,5. Nejvíc se mi líbila první půlka až dvě třetiny knihy. Nečekala jsem tam příměs magie, to mi tam nesedělo, i když i v prvním díle byla. Také tam byly odkazy na věci, které neznám. Jaksi jsme byli ochuzeni o hodně filmů, knih a muziky z osumdesátek tím, že jsme nežili v té kultuře, je to dost mínus při čtení.
Škoda, že jsem tuto knihu nečetla jako dítě nebo dospívající, byla bych jí úplně unešená. Ale ačkoli mám ráda popisy, tak tady už toho na mě bylo moc, přeskakovala jsem. Myslím, že moje děti už by to nebyly ochotné číst. Dávám tři hvězdičky, i když si to kniha asi nezaslouží.
Knížka byla pro mě snesitelná a docela i zajímavá díky audio podání. Brala jsem ji jako fantasy. Což šlo snadno díky tomu, že o jižních teritoriích mám chabé znalosti a utorovi jsem dost odpouštěla. Nalákala mě však na Příběhy Arthura Gordona Pyma.
Dominik Dán a Richard Krauz mě pořád hodně baví. I když si kupuji e-knihy, preferuji a kupuji si audioknihy. Samozřejmě ve slovenštině. Ještě že jsem už tak stará, že jsme ještě měli dvojjazyčný svět. Užívám si to. Také to vyprávění o devadesátkách na Slovensku je téměř pro mě nové, už se to v Čechách po rozdělení tak moc nesledovalo.
Dlouhá, dlouhatánská kniha byla nakonec až moc krátká. Ráda bych sledovala osudy lodivoda ještě chvilku. Charaktery nejsou černobílé, i ti zlí jsou vlastně mnohobarevní a mají svoje důvody vycházející z jejich víry, kultury a životních zkušeností. Čisťoučké japonsko proti špinavé zahnojené Evropě a oba světy mají ty druhé za barbary. A přitom Japonsko s tolerancí k různým vírám a proti tomu křesťané, kteří jsou schopní se upalovat jen proto, že sic mají jednoho boha, ale nějaké změny ve výkladu bible ... Než si otevřu druhý díl Asijské ságy, musím si dát nějakou jinou knížku, aby se mi to moc nemotalo do sebe.
Knížku jsem načínala a načínala, až teprve teď jsem měla tu správnou chuť ji číst. Doufám, že budou vydávat i povídky tohoto autora. Jeho svět mě baví.