Nahnilaruka Nahnilaruka komentáře u knih

☰ menu

All you need is kill - Stačí jen zabíjet All you need is kill - Stačí jen zabíjet Rjósuke Takeuči

Tak toto byla fakt pecka. Dostal jsem o dost víc, než jsem vůbec čekal. Kresby skvělé, úžasný napínavý děj s obrovským potenciálem. Mám rád sci-fi, obzvláště to, které má originální či až unikátní myšlenku nebo myšlenky. Zajímavý je i koncept propojení dvou životních příběhů s dramatickým vyvrcholením. Já jen nechápu, proč není pokračování? já chci více! 100%

06.01.2018 5 z 5


Temný ráj Temný ráj Patrick Ness

Chápu autora, že chtěl přijít v každém díle s něčím novým, s nějakou invencí a tak čtenáři nabídl zdvojení příběhové linky dvěma pohledy, pohledem Todda a Violy. Bohužel si ale myslím, že v Nessově podání to není OK. Připadá mi totiž, že až na nepatrné detaily by bohatě stačila jedna linka, protože většinou, když něco zmíní Todd, pohled violy už nic nového nepřinese. Zde byl velký potenciál a nepovedlo se jej využít.

V kombinaci se nulovým spádem děje jsem byl nucený knížku po chvíli odložit a odpočnout si, protože pocit, že po desítkách stran se nikam pořád neposouvám, ve mě vyvolával místy až doslova znuděnost. Nápad a originalita příběhu je stejná jako v 1. díle, nové postavy už nejsou tak pestré, přesto se autorovi podařilo je od sebe odlišit a konec druhého dílu nabízí opět napětí a vzbuzuje otázku, co bude dál?

70%

18.12.2017 4 z 5


Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel Jonas Jonasson

Zprvu jsem byl k této knížce trochu skeptický, protože to byl takový mainstream a ten já moc nemusím, i když se jedná leckdy o kvalitní dílka. A právě toto je právě ten případ.

Čtenář samozřejmě nesmí očekávat žádnou náročnou literaturu, u které si rozšíří své obzory. O to tu přeci nejde, je to vtipně podaný, svižný příběh, který se prolíná s historickou linkou. V závěru se obě linky skvěle spojují a pokračují jako jeden celek.

Postavy nejsou ploché a především je každá unikátní, ale nade všemi vyčnívá samozřejmě Alan. Autorův styl je poutavý a zábavný, čtenáře dokáže strhnout a pohltit, hlavně ve druhé půlce knihy. 90%

12.12.2017 5 z 5


Záboj a Mlhoš ve službách Jana Husa Záboj a Mlhoš ve službách Jana Husa Martin Jaroš

Po přečtení ani přesně nevím, jaké pocity ve mně zůstaly. Nemůžu popřít, že jsem se nezasmál a nelíbila se mi i určitá invence autorů, jako tank hus III, ale zase se nemůžu zbavit dojmu, že někteří čtenáři by z této knihy mohli nabývat mylné informace... Pokud člověk ví, jak se historie odehrávala, tak proč ne, ale asi bych investoval čas do něčeho rozumnějšího. 50%

12.12.2017 2 z 5


Maková panenka a motýl Emanuel Maková panenka a motýl Emanuel Václav Čtvrtek (p)

Tuto knížku jsem si odnesl z albertu, protože jsem jsem ji dostal zdarma. Asi bych jí normálně nečetl, vzhledem k tomu, že nejsem cílová kategorie ;-), ale chybělo mi splnit ve výzvě téma Kniha pohádek.

Vrátil jsem se do svého dětství a nebyl jsem ani zklamán. Dílo je to opravdu krásné a nadčasové, věřím, že bude bavit ještě mnoho dalších generací dětí.

11.12.2017 5 z 5


Holčičky Holčičky Karel Vika

Toto dílko neurazí ani nenadchne. Jedná se o jednoduchý náhled na randění mužů a žen za první republiky. 5 povídek, 5 charakterů žen, kdy v každé povídce je charakter vždy pokřiven jiným způsobem. Autor zde mohl doplnit alespoň jednu trošku pozitivnější povídku.

Ve výsledku je vidět, že dnešní doba se neliší příliš v tomto směru od té dnešní, jen dřív se o tom tak veřejně nemluvilo. Námět je rozhodně zajímavý, ale zpracování již tak neoslní. Každá knížka má jeden výraznější charakter a ostatní jako by mu ustupují do pozadí. Já osobně jsem si ani druhý den už nepamatoval, o čem že jednotlivé povídky byly a musel jsem dosti přemýšlet. Ale je to útlounká knížečka, která se dá zvládnout za chvíli. 50%

11.12.2017 3 z 5


Skleněný dům Skleněný dům Paul Tobin

Tento komix se opravdu povedl, je asi ze série nejlepší a bojím se, že jej už žádný další díl nepřekoná. Kresby postav a vyobrazení světa, jak už psala spousta z vás níže, se opravdu povedla, jde z něj poznat ta úžasná syrovost a unikátnost světa, který vytvořil Sapkowski. Např. ve třetím díle už je více než viditelný vliv her, kde je ale toto pojetí už trošku jiné a záleží, zda jste větší fanda herní nebo knižní série.

Velké plus je také originální děj, napínavost a spádovost dílka, zajímavé postavy, kdy každá má nějaké své kouzlo. Což se bohužel v dalších dílech postupně vytrácí. Pro fanoušky povinnost. 100%

11.12.2017 5 z 5


Liščí děti Liščí děti Paul Tobin

Ano, kvalita druhého dílu již nedosahuje úrovně prvního. To protože autoři použili děj z poslední vydané knihy Bouřková sezóna, takže čtenáři, kteří už tuto knihu četli jsou částečně ochuzení o prožitek z děje, jelikož se jedná o téměř přesnou kopii části výše zmíněné knihy.

Mně to ale vůbec nevadilo, i když bych uvítal více invence, ale což. Grafické zpracování je stále úžasné a převod knihy do animované podoby na papíře se povedl. Navíc hodně oceňuji, že autorům se podařilo skrze text v bublinách přesně vyjádřit to, co je v knihách leckdy popsáno několika větami, což je nelehký úkol. 90%

11.12.2017 5 z 5


Prokletí vran Prokletí vran Paul Tobin

Jsem fanoušek jak knižní, tak i herní série, ale spíše té knižní. U tohoto komixu se ve mně dostavilo bohužel veliké zklamání z vyobrazení postav. Především to, že Geralt má fousy, které zaklínačům růst nemohou pro vykonání zkoušky trav a je to spíše kulturista než mrštný bojovník s mečem. Stejně tak je směšné, že Ciri má boty na podpatku.... to bych chtěl vidět ten boj. Stejně tak se z dílka vytrácí temnost a surovost zaklínačského světa. Příběh je docela fajn, ale něco mi tam i přesto chybí, nějaká jiskřička, nějaké napětí.

Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že tentokráte se autoři svezli pouze na vlně popularity značky. Protože jsem fanda, tak 50%. Jinak by to bylo ještě méně.

11.12.2017 3 z 5


Pásmo - Zrazeni Pásmo - Zrazeni Pavel Kučera

(SPOILER) když jsem si komix přebíral od autora, říkal mi, že závěr je trošku otevřený, že třeba vznikne další díl. No závěr tedy rozhodně není trošku otevřený, ale naprosto neuzavřený.

V tomto dílku se v podstatě pořádně nic neděje, a když se něco začne dít, tak je konec... Nápad a prostředí je opravdu zajímavé, grafika už trošku horší, ale pořád na slušné úrovni. Ale bez dalšího pokračování je to relativně zbytečné dílko asi. Chápu však, že na pár stránkách šlo těžko zpracovat tak obšírný námět. Na 400 stranách už by to určitě vypadalo jinak. 75%

30.11.2017 4 z 5


Bídníci I. Bídníci I. Victor Hugo

ti, kdo tu píší, že autor do díla přidal málo filozofických vsuvek a zastávek od příběhu, tak asi četli zkrácenou verzi, nikoliv plnou, protože po přečtení nezkrácené verze 1. dílu mi přišlo, že polovina je děj a zbytek vysvětlování, pozastavování se u vedlejších postav, popis bojů, míst. Autor zde vysypal tolik jmen, tolik zbytečných, v dnešní době nic neříkajících jmen... Ty popsané stránky dnes jsou jen vata a s příběhem nemá žádnou souvislost. Viz. třeba když sej nějaká vedlejší postava opije a přirovnává francouze k "význačným" osobám zahraničí dávných dob (Řím, Atény, Punové atd)..

Prostě a jednoduše, ta vata je nudná a ubíjející, nepotřebuju vědět, kdo je francouzský bůhví kdo z Říma, když ani jednoho neznám, nezajímá mě průběh bitvy u Waterloo, když na děj nemá žádný vliv krom poslední věty z 50 stran.... Naprosto mě to odrazovalo od čtení, nudilo a prokousával jsem se knihou jen s velkými obtížemi.

Příběh byl hezký, příjemně se odvíjející, ale to je obecně známá věc, protože se stal podkladem pro muzikálové i filmové zpracování. Autor má příjemný vypravěčský styl, čtenáře zaujme a dokáže velmi nádherně a barvitě popsat jak charaktery, tak i prostředí, kde se děj odehrává. Za příběh bych dal 85% ale vata, ta to nemilosrdně zabíjí. Budu ještě muset dlouho přemýšlet, zda budu číst i druhý díl.... dávám výsledně 60%

11.02.2017 3 z 5


Duna Duna Frank Herbert

Duna je to nejlepší a nejzajímavější dílo, které jsem kdy četl. Jeho síla spočívá v tom, že se neustále něco odehrává a kniha není naplněna vatou, děj je spádovitý a nepředvídatelný. Autorův styl epický. Více nemá smysl rozebírat, vše ostatní napsali už čtenáři v komentářích níže. 100%

24.11.2016 5 z 5


Malevil Malevil Robert Merle

Malevil, asi nejznámější a nejlépe hodnocené dílo od Merleho je opravdu zajímavým kouskem a stojí za přečtení, bezesporu. Ale jak se začínám domnívat, tak autorův nešvar u většiny jeho knih je, že z daného tématu, ač je velmi nápadité a má co nabídnout, nedokáže vytěžit celý jeho potenciál a rozvinout myšlenky do větší hloubky, ale vždy se spíše drží vymezené oblasti tak, jak mu to hraje do karet. To je v případě Malevilu ale dvojnásobná škoda.

I přes výše uved faktů v knize. Např. jak si mohli svítit ve sklepě, když tam bylo 70°C? Vždyť vosk by se dávno roztekl. To stejné penou výtku bych byl ochotný dát plný počet, ale jednu hvězdu musím srazit za naprostou nelogičnost některýchlatí o papíru, dalekohledu a jiném vybavení, které by se při tak vysoké teplotě zákonitě vznítilo nebo roztavilo. Nehledě na to, že když ve sklepě ve skále byla taková obrovská teplota, jaká asi byla venku na hradě? Hrad by vyhořel, náboje by při tak vysoké teplotě vybouchly atd atd.

Kniha sama o sobě je ukázkou Merlova mistrovství, kdy dokáže velmi poutavě podávat vyprávění z první osoby říznutou určitou mírou popisu okolního dění. Děj je opět liniový a lze snadno předvídat, čtenář občas až žasne, jak snadno hlavní postavy totální pohromou procházejí a vše jde jak na drátkách. Nějaké komplikace nepřicházejí v úvahu. Dílo občas obsahuje delší popisné pasáže, které ději spíše škodí, protože se posunuje přímo šnečím tempem a když to vezmu kolem a kolem, tak se toho na těch necelých 500 stranách moc nestalo, což je chyba.

Ale i přes výše uvedené si autora cením a doporučuji těm, kteří stále váhají. 80%

06.11.2016 4 z 5


Duch děvky Duch děvky Norman Mailer

Jedná se o 1250 stran tlustou knihu a tak jsem si řekl, že by stálo za to napsat něco delšího. Knihu jsem si koupil právě kvůli již zmíněnému rozsahu. Očekával jsem, že takto hrubé dílo bude schopno nabídnout bohatou charakteristiku, spletitý děj, napětí, spádovitost, zvraty a vše, co správný román má mít. Co z toho bylo naplněno?

Autor vlastně popisuje na více jak tisíci stránkách pár let jedné fiktivní postavy a nic neřekne, přesto, že toho řekne hodně. Je to unikátní pohled do světa CIA, možnost pochopit, jak tento svět funguje. Není to však poutavý příběh s epickým vyvrcholením. Vlastně žádné vyvrcholení nepřichází, stejně tak jako napětí, zvraty nebo cokoliv zajímavého. Vlastně chybí i děj... Autor je mistrem popisu, ale to je bohužel vše a mě to nestačí, nenabízí nic, co by čtenáře mělo držet přilepeného u knihy a nedovolovalo mu odtrhnout zrak.

Charaktery jsou pestré, rozdílné a brilantně popsané. Vyvolávají dojem, že by mohli být kvalitním základem ke slušnému ději. Místa a prostředí, kde se "děj" odehrává jsou taktéž popsány na velmi vysoké úrovni a nechybí zde pestrost. Autor zde projevil vysokou míru fantazie a představivosti.

Čas od času jde autor v jistých tvrzeních sám proti sobě, jeho vysvětlení jsou protichůdná. Hlavně závěr a odchod do Ruska v 80 letech je postavený absolutně na hlavu. Nechápu, proč nepokračoval dál v životě Harryho, popsal více méně tu nudnou část, ale to, na co jsem se celou dobu těšil a proč jsem byl schopen přelouskat tolik stran se vůbec nedostavilo. Jen pár trapných odkazů v doslovu. Proč se knížka jmenuje duch děvky, když vlastně je tato postava neustále živá? Má se jednat o jakousi interpretaci toho, že Hugh provází Harryho stále životem a firmou?

Nabízí se otázka, proč autor nemluví o tom, jak se hlavní hrdina sblížil s jeho ženou, proč byl nucen odejít do Ruska, kdo byl ve skutečnosti Děvka, proč odešla Kittredge s Dixem? Pokládá na začátku románu spoustu otázek do mysli čtenáře, které ale není schopen zodpovědět. Vlastně to nejzajímavější, na co autor čtenáře láká, v knize nenajdete. Nudné a nekonečné jsou pasáže o Alfě a Omeze a náboženské bláboly. Obě tyto oblasti prostupují knihou a po chvíli začnou nudit. Kdyby byly vynechány, dílo by bylo čitelnější a o polovinu kratší.

Jedná se tedy o popisné dílo, kde popis je vskutku brilantní a často doveden do mnoha detailů, ale to je vše. Nebyl jsem schopen číst knížku delší dobu, neustále jsem jí po pár stranách odkládal a někdy mě začala nudit, protože některé pasáže jako by byly přes kopírák. Konečný verdikt nad touto knihou je, že ji rozhodně nedoporučuji. Existuje mnoho zajímavějších děl. 45%

27.03.2016 2 z 5


Pan Abel Pan Abel Alain Demouzon

tohle je zvláštní kniha... poměrně krátkého rozsahu, pouze 140 stran. Na prvních 80 stránkách se nic neděje. Čtenář získává čas od času nějaké střípky do příběhu psaným docela nudným a nezáživným stylem. O hlavní postavě jsem se toho moc nedozvěděl, vlastně celá charakteristika všech postav v knize byla mizerná.

Zajímavý je pouze závěr a posledních pár stránek, kdy se čtenář dozví, že vlastně všechno je tak nějak úplně jinak, než si pan Abel představoval... s bídou 50%

08.02.2016 3 z 5


Stardance Stardance Spider Robinson

Musím se přiznat, že tahle knížka není zrovna můj šálek čaje... Především, celý děj se točí neustále kolem tančení a dějová linie s mimozemšťany je odsunuta na vedlejší kolej kromě konce. Ocenil bych, kdyby to bylo spíše naopak. Číst 5 a více stránek v kuse o tom, jak probíhá jeden tanec, to bylo na mě někdy moc. A že takových pasáží tam bylo více.

Na druhou stranu autoři bravurně zvládli popis prostředí a právě již zmiňovaného tance, možná však na úkor květnatosti a pestrosti postav. Připadalo mi, že všichni jsou takový sobě podobní i přes zoufalou snahu diverzifikace. Možná to byl ale záměr.

Bohužel mě tanec moc nezajímá a myšlenka komunikace s cizinci mi přišla trošku přitažená za vlasy, kdyby byla knížka poloviční, myslím, že by se skoro nic nestalo. Co musím na knize vyzvednout byl její konec. Ten mě mile překvapil a celou knihu velmi vyzvedl, za to o hvězdu navíc. Znovu bych do toho už ale nešel. 70%

03.02.2016 3 z 5


Mlčení plukovníka Brambla Mlčení plukovníka Brambla André Maurois

Jedná se o knížku, která naprosto postrádá děj nebo případně tam je jen lehce naznačen. Pojednává se zde o 5 přátelích, kteří na sebe narazí v první světové válce a vedou mezi sebou rozhovory na různé témata a hájí svoje názory. Ve výsledku mají pravdu všichni a zároveň nikdo.

Autor nemá zrovna 2x poutavý styl psaní, ale kniha se čte snadno a relativně příjemně. Bohužel toho však moc není co nabídnout, krom pohledu na názory a tehdejší život důstojníků. 60%

30.01.2016 3 z 5


Strach jal Evropu Strach jal Evropu John Whitaker

Tahle knížka představuje pohled na události, jenž vedli k druhé světové válce. Autor, novinář píšící z vlastních zkušeností, popisuje do největších podrobností své názory, životní situace a částečně svůj životní příběh od roku cca 1933 do roku 1937.

Kniha ze začátku začíná velmi poutavě, kdy autor cestuje v Africe, kde probíhá válka v Habeši, ale tohle dobrodružství brzy končí a přichází už jen velmi nudné kafrání, spousta jmen, spousta myšlenek, rokování v Ženevě a jiných evropských metropolích..., Děj žádný, zábava na bodu mrazu. Doporučuji jen těm, kteří chtějí získat více politických znalostí v této doby, jinak je to očistec.. Na druhou stranu je opravdu velmi zajímavě vysvětleno selhání společenství národů, jednotlivé smýšlení různých národností a jejich vůdců a praktikovaná politika tehdejší společnosti. 50%

30.01.2016 3 z 5


Santiago: Mýtus daleké budoucnosti Santiago: Mýtus daleké budoucnosti Mike Resnick

Resnicka mám rád, píše opravdu dobré sci-fi a to já můžu. Kniha je zajímavě pojatá a vypráví hledání Santiaga z pohledu několika lidí. Děj se sice občas vleče a asi v půlce knihy vám dojde, jak vlastně všechno tohle skončí, což je asi největší mínus téhle knihy. Autor si mohl vymyslet něco trošku zajímavějšího... Ale to je asi největší Resnickův nešvar, protože jeho knihy mívají vždycky odfláknutý nebo pokažený konec.

Jinak postavy jsou skvěle prokresleny, děj se odehrává v rozmanitých místech v různých podmínkách a do příběhu vstupuje spousta rozličných postav, takže je na co se těšit. Příjemně taky čtení osvěží krátké verše od básníka Černého Orfea. 75%

30.01.2016 4 z 5


Nejkrásnější bývá šílená Nejkrásnější bývá šílená Jaroslav Seifert

úžasná sbírka básní, nejkrásnější je první a druhá část. Do teď si pamatuji báseň Píseň. Seifertova poezie měla vždycky hloubku, myšlenku a dokázala čtenáře zaujmout, vyvolat v něm spoustu pocitů. Každý by měl alespoň zkusit dát tomuto velikánovi šanci. 95%

26.01.2016 5 z 5