Monini komentáře u knih
Achjo, tak už mi to skončilo. Eragon, Safira a ostatní mi budou moc chybět. Paolini na konci nezklamal. Odhalil důvody mnohých "náhod". Představil nám konečně samotného Galbatorixe. Po počáteční trochu nudě se děj rozjel neskutečným způsobem a já už jen četla s pusou dokořán. A závěrečný souboj? No to jsem byla spocená, jakobych tam bojovala s nimi :-D . Vůbec si nemyslím, že to bylo slabé jak mnohy čtu. Ono to jinak snad ani ukončit nešlo. Možná je tato série okopírovaný Pán prstenů a Hvězdné války, ale přitom v novém kabátku. A já si ji zařadím mezi svoje nejoblíbenější. Tak sbohem (nebo na brzkou shledanou?) moji milovaní...
Harryho Pottera jsem nečetla, pouze viděla jako filmy. Nikdy mě to příliš nelákalo, Harry mi byl nesympatický a proto se do silné základny HP fanoušků neřadím. Bajky jsem si pustila jako audioknihu k pečení perníků jen proto, že je tak krátká. Některé bajky mě zaujaly více, některé méně, Brumbálovi dodatky navozovaly atmosféru opravdové kouzelnické učebnice. Musela jsem smeknout před propracovaností tohoto kouzelného světa. Kdybych byla fanoušek, bylo by to za plný počet, takhle to kolem mě příjemně proplulo, nicméně nezanechalo větší stopu.
Krásný mýtický příběh ve velmi originálním světě. Bohužel dost pomalé tempo, které občas nudí.
Do této knihy jsem se úplně zamilovala. Styl psaní, příběh, prostě všechno. Velmi napínavý a hlavně originální děj. Těším se, až si od Gaimana zase něco přečtu.
Velmi nezajímavé čtení, neprofesionální vyšetřování a celé bez napětí. Vrah na konci jednal nelogicky. Nevěřím, že by se takhle zachoval i ve skutečnosti...
Třetí díl je zatím nejslabší, a to kvůli dlouhým a roztahaným popisům. Každopádně závěr knihy opět vygradoval a já jsem ho oplakala.
Zeměplochu čtu popořadě tak, jak jsi Terry Pratchett psal. A tohle je pro mě bohužel zatím nejslabší kousek. A to jsem se po Mortovi tak těšila na další návštěvu Zeměplochy..
Žádné velké překvapení se nekonalo. Co se vlastně děje napadne čtenáře dost brzo. V druhé půlce knihy jsem se jen těžce prokousávala přes hluchá místa, abych se konečně dostala k poměrně dobře napsanému závěru. Špatné to není, ale čekala jsem víc.
(Může obsahovat náznaky spoilerů :-) )Čtivá, příjemná kniha, dobrá k oddechu. Pokud si potřebujete odpočinout, nad ničím moc nepřemýšlet a neřešit, jestli je příběh reálný nebo "blbost", tak pak se jistě trefíte. Za mě je kniha ale určitě slabší než např. Tisíce planoucích sluncí, já ty pohádkové konce a nereálné happyendy prostě moc nemusím. Jinak pěkně napsáno, knihu bych nezatracovala, četla jsem mnohem, mnohem horší...
Vzhledem k tomu, že ruskou tvorbu nemusím, tak jsem čekala, že čtení této knihy nebude zrovna zábavná záležitost, kniha mě proto mohla jen příjemně překvapit. Musím uznat, že s nádechem silného sarkasmu jsem se prosmála první polovinou knihy - velice zábavná tragikomická záležitost. Druhá polovina však ztratila dech i tempo a já už jen toužila po tom, až se dohrabu a konec. Konec ale zase příjemně překvapil a hodil to celé do jiné roviny, takže na knížku nakonec ve zlém vzpomínat nebudu.