mistrikova komentáře u knih
Přiznám se, že jsem se velmi těšila, až si tento známý příběh, který byl i několikrát zfilmován, přečtu od Alison Weir. Vzhledem k tomu, že autorka evidentně studuje dostupné historické prameny, je i tato kniha zárukou historické fikce na reálných základech. Můžeme vidět, že v té době, plné intrik a mocenských bojů o trůn a vliv ve státě, jsou často nevinnými obětmi samotné děti hlavních strůjců intrik. Líbil se mi popis vnitřního života samotné Jane Grey, jejího dětství i vztahu ke Kateřině Parrové. Kniha je psána deníkovou formou z pohledu nejenom Jane Grey, ale i její matky a dalších postav.
(SPOILER) Jak píše Leona333: starý biblický příběh o Samsonovi a Dalile. Ona byla Izraelitka a on také. Nicméně v té době (kdy vládli Filištíni) byli Izraelité bráni jako méněcenný národ a vznikaly třenice, Izraelité byli utlačováni. Zápletka podobná těm, které můžeme vídat v současných filmech: vášnivá láska s překážkami, zradou, odpuštěním. Spisovatelka se tématu ujala velmi hezky a jako historická fikce se kniha příjemně četla.
Přiznám se, že jsem knihu začala číst s určitým skeptickým očekáváním, že to bude totální hloupost. Nakonec jsem změnila názor díky zajímavému vývoji děje a vyprávění příběhu ze strany dcery i manžela zmizelé ženy, jejíž životní příběh skrývá v sobě tajemství v minulosti. Jako oddychovka je to relativně dobrá a čtivá kniha.
Byla to jediná kniha ze série, kterou jsem četla a nenadchla mě ani trochu. Možná, kdybych četla předchozí díly, měla bych jiný názor. Nicméně tento styl psaní mě nezaujal. Spíše zklamání, že jsem se více nedozvěděla o životě v Praze za doby Kata Mydláře.
Jsem pravidelná čtenářka knih Johna Grishama a mám moc ráda styl, jakým píše svoje knihy i díky jeho zkušenostem z politiky a "právničiny". Navíc děj knihy se odehrává převážně v Itálii, a tak má autor u mě další plus. Kniha se mi moc líbila zejména tím, že připomíná špionážní román s politickou zápletkou i romantickou linkou. Doporučuji k přečtení.
(SPOILER) Tento díl ze série detektivek s hlavní postavou komisaře Dupina je vcelku povedený. Dozvídáme se více o jeho zálibě v tučňácích, nechybí jeho několikáté petit café a i sám Dupin začíná být "bretonizován" díky již svému delšímu pobytu v Bretani. Vražda jeho známé, novinářky, která odstartuje jeho další případ, čtenáře zavede do salin a rozjíždí se informační mašinérie o výrobě soli z mořské vody. Případ je zdárně během pár dní vyřešen, tak jako vždy. Nejvíce mě pobavil Skippy naturalizovaný do australské části Bretaně. A jeho "spojka" sekretářka Nollwennová.
Mám ráda komisaře Dupina, je mi sympatický určitým stylem staromilství. Jen mi vadí to, jak se již druhá kniha táhne strašně dlouho těmi popisy Bretaně. Chápu, že autor chce čtenáře vtáhnout do bretaňské atmosféry, kulinářského umění, místopisu, ale čtenář se pak může ztrácet v ději...Uvrtala jsem se nákupem několika dílů této série. Tak to určitě dočtu, ale určitě bych tento typ detektivky již nečetla. Opravdu pro milovníka Bretaně jako vyšité...
Přečíst tuto knihu byla opravdu výzva, ke které jsem se dostala náhodou, když mi někdo tuto knihu věnoval. Téma hornictví není můj oblíbený žánr. Nicméně dokáži pochopit, že čtenáře, kteří dobře znají tuto oblast, nadchne jak téma, tak osudy několika hlavních postav, protože v tom mohou najít kus historie svého rodiště i třeba své rodiny. Určitě je kniha cílena na čtenáře, který má vztah ke Karviné i Ostravě. Za mě by mohla mít alespoň o 100 stran méně. Druhý díl již číst nebudu.
Další z životopisných knih o svém životě i životě s Adolfem Loosem - tentokrát z pera jeho poslední manželky. Kniha se dobře četla. Tak jako předchozí portrét Adolfa Loose od stejného vydavatelství, jednotlivé kapitoly na sebe tak úplně nenavazují. Spíše se jedná o střípky, momentky ze života obou protagonistů.
Kniha se mi líbila. Jde o historickou fikci, kdy sledujeme život doktora Hahnemanna od dětství až po dospělost a zároveň se dozvídáme o životě lidí v 18. století. Samozřejmě i tento příběh má v sobě tajemství i napínavé pasáže. Určitě doporučuji všem k přečtení.
Ke knize jsem se dostala náhodou (darem). Popravdě se přiznám, že životopisy příliš nečtu, a zejména se nezajímám o architekturu. Nicméně kniha byla velmi čtivá, ačkoliv autorka často v kapitolách přeskakovala místně i časově v příběhu. Popisuje nejenom svůj život, ale i společné zážitky ze soužití a manželství s Adolfem Loosem, který byl ve své době velmi kontroverzní osobou svými názory, stylem života, architektonickými koncepcemi i výběrem milenek a manželek. Doporučuji k přečtení, zajímavé. Lehce bulvární, ale pro ty, kteří úplně neočekávají nějaké architektonické popisky, skvělá kniha.
Přiznám se, že po přečtení anotace jsem byla vůči knize skeptická, což pokračovalo i v prvních pár kapitolách. Bulharsko nepatří zrovna mezi země, které by mě někdy nějak zajímaly. Ale nakonec mě děj vcelku zaujal. Jednalo se o dva paralelní příběhy: jeden ze současnosti, kdy mladá Američanka přijíždí do Bulharska učit angličtinu, a jeden týkající se retrospektivního příběhu již zesnulého člověka. Dozvídáme se spoustu bulharských reálií i něco z historie předválečného, poválečného a totalitního Bulharska. Ubrala bych určitě minimálně sto stran, aby kniha nebyla zbytečně dlouhá. Ale jinak hodnotím kladně.
Kniha má tři části a pojednává o osudech několika lidí, ať obyčejných, prostých, tak šlechty za druhé karlistické války ve Španělsku. Děj knihy byl zajímavý, ale členění na jednotlivé kapitoly, které přeskakovaly místo děje i postavy, kterých se týkaly, mě narušovalo pochopení kontinuity textu i příběhu. Román byl zajímavý, ale mnohem více si jej užije čtenář, který má lepší povědomí o historii Španělska než já.
(SPOILER) Dnes právě uplynulo 411 let od úmrtí českého šlechtice a významného politika Petra Voka z Rožmberka. A zrovna dnes jsem tuto naprosto skvělou monografii o jeho životě, názorech, tehdejší politice a dění v českých i moravských zemích, dočetla. Kniha ve mně zanechala naprosto fascinující dojem ohledně politických, náboženských a humanistických názorů a schopností Petra Voka z Rožmberka. V dnešní době je tato velmi známá postava českých dějin stylizovaná do českého Dona Juana své doby. A kniha Milana Švankmajera nás vyvádí z historického omylu. Popisuje mládí, dospívání a nabývání zkušeností i vývoj jeho názoru na náboženství a snahu o omezení vlivu Habsburků na dění v českém království. Petr Vok, věřící šlechtic, sám protestant, podporující svobodu náboženského vyznání, zároveň druhý nejbohatší a nejvlivnější šlechtic po císaři, znamenitý "ekonom" i politik, který svým "programem" oslabujícím vliv habsburského majestátu a podporující roli stavů na vládě v Čechách udělal mnohem více než jeho současníci, např. Karel starší ze Žerotína (také protestant, nejznámější moravský politik, podporující však Habsburky na českém trůně). Historická postava, která si zasluhuje obdiv i pro svou dobročinnou činnost. Doporučuji k přečtení všem, kteří se zajímají o historii.
Pohádky se mi líbily. Některé se podobaly těm od Boženy Němcové nebo bratří Grimmů, které známe všichni z našeho dětství. Motivy pohádek byly také inspirovány evropskými pohádkovými postavami, např. čert, kouzelná babička, pocestný, víla, hloupý/chytrý Honza. Část námětů jistě čerpaná i z francouzských bajek. Určitě doporučuji k přečtení.
Kupodivu se mi druhý díl líbil více než první, ale na to jsem přišla až po přečtení knihy. Ze začátku měl děj pomalejší spád, ale díky vedlejším postavám a popisu husitské bouřlivé doby včetně Jana Žižky z Trocnova se osud Hynka Tase z Boru ubíral zajímavým směrem. Konec knihy byl useknutý, ale bylo jasné proč...protože následuje další díl.
Základní dějová linka o našem českém králi Vratislavovi byla zajímavá, ale knize by prospělo zkrácení o 200 stran, tak aby byla více čtivá. Děj se vlekl a vyprávění bylo místy dost nudné...konec v nedohlednu.
Lyrická báseň o krásné Tamaře žijící v Gruzii na Kavkaze a o jejím svádění démonem. Nadčasová lyrická klasika.
Bajky se mi i přes archaismy moc líbily. Čtení spíše pro dospělé. Dnešní děti by nemusely některým slovům rozumět. Některé náměty byly nápadně podobně Ezopovým bajkám, které jsem četla v dětství.
Krátká absurdní hra o "úřednících", kteří vyvíjejí nátlak na muže, aby se oženil se svou sousedkou, se kterou nemá nic společného. Krutá absurdita, která mi nic neříká.