martini.ce komentáře u knih
Ježíšek vzal 2. díl, tak jsem četla jen tento. Na začátku jsem se neorientovala ve všech členech domácnosti, sousedech a známých. Ale časem se to zlepšilo :) Místy mě zaskočil (asi?) český překlad, kdy emocionální situace byly popisovány neosobně, odtažitě. Jako odpočinkové čtení fajn tip.
Četla jsem ji před pár lety a zůstal mi z ní jen příjemný pocit. A při současném čtení jsem zjistila, že to tam pořád je. Atmosféra mě chytila za srdce a okouzlila. Četla jsem pomalu, abych si ji mohla užívat déle :) Dálky, bezstarostný život. Akademický vs dobrodružný pohled na svět. Vůně dálek a v přístavu loď, která se chystá vyplout... Ach.
Zvláštní způsob vyprávění, nezaujal mě, nebavilo mě to. Což s ohledem na téma mě samotnou mrzí.
Knížka se mi nelíbila. Ani příběh, ani prostředí, ani "hrdinové". Jedno klišé za druhým, podivný děj, nelogické návaznosti. Četli jsme to s prvňáčkem a čtvrťákem a oni z ní taky nebyli nadšeni.
Strašná kniha. Dostala jsem ji, tak jsem ji chtěla dočíst, jinak bych ji odložila. Docela mě zaujala zápletka, byla jsem zvědavá, co za tím bylo (a jo, dobrý). Ale ten překlad a styl, spousta nesmyslných vět. SMS, co si píšou mladí v nesmyslném podání. Jasně, v angličtině frčí zkratky - proto se to musí do češtiny přeložit s chybami, aby to působilo cool?
Ideální čtení na zimní večery, četla se dobře, postavy se mi líbily. U některých bych uvítala více informací z minulosti, vysvětlení důvodů jejich chování. Zajímavé prostředí, bavila mě.
Nelíbila se mi tolik jako první. V prvním díle mě okouzlila Kréta, tak jsem hrdinům odpustila, že pořád filozofují a dělají si vzájemně přednášky o čemkoliv. V tomto díle už toho na mě bylo moc, přišlo mi to nepřirozené, nebavilo mě to. Přeskakovala jsem při čtení a ten závěr mě překvapil, ale (ač to bude znít černě), tak uklidnil v tom, že už nebudou příplety skotačit na dalších x stránkách.
Nejradši mám ty básně, u kterých mi (aspoň v hlavě) hraje Karel Plíhal.
Poprvé jsem ji četla na střední škole, o přestávkách. Pak ještě několikrát, třeba poslední noc před prvním porodem :) A protože se nějak nevrátila z jednoho půjčení, na bazaru jsem si ji objednala znovu. Tu prostě musím mít doma.
Příběh čtyř kamarádů mě chytil za srdce, moc jsem fandila Ondrovi. A jednou cestou z Oblastního města jsem na tom byla podobně jako Viktor... Pršelo a objevila se duha...
Četlo se to rychle, ale hádám, že mi z toho v hlavě moc nezůstane. Všechno tak nějak povědomé, uměla jsem si jednotlivé postavy představit i v realitě. Zároveň nic, proč bych si to chtěla přečíst znovu. Občas mi "vtipné" popisy přišly tlačené moc na sílu, aby v tom byl ten humor, mrk mrk. Škoda.
Tak ta se mi opravdu líbila. Sympatický kluk, který jen prostě neumí plavat ve světě jako ostatní. Prima sezóna pro dnešní dobu. Silný závěr.
Půl na půl přečteno a prolistováno za jedno odpoledne, nenáročné čtení. Ale podle ostatních oslavných komentářů asi nejsem ta pravá cílovka :-)
První půlka mě bavila tak, že jsem knížku nemohla odložit. Úplně jiný styl psaní než znám, zajímavé zápletky a rychlé zvraty. Ale od doby, kdy Ninel odešla do Prahy to bylo slabší. Místo dřívějších zvratů se děj táhl popisem dalších a dalších postav a studentů. Občas mě překvapil skok v čase, přemýšlela jsem, kolik teď Ninel zrovna je. Linka s Maxem pro mě byla nepochopitelná a závěrečné prozření jsem Ninel nevěřila. Asi jedinou pozitivní postavou pro mě byl soused Josef.
Přijde mi, že popis knihy obsahu neodpovídá, podle něj bych čekala něco jiného. A chyb bylo v knize zbytečně moc.
Neměla jsem od knížky vůbec žádné očekávání a v knihovně mi padla do ruky jen tak. A byla jsem příjemně překvapená. Mám moc ráda středomořské prostředí a způsob života a tak i to přispělo k hodnocení. Některé postavy nebo situace mi přišly neuvěřitelné, některé mě štvaly. Ale celkově to bylo fajn čtení, možná právě na tu pláž, zatímco do čtení šplouchá moře...
Četli jsme s 9letým synem, ale nezaujala nás.
Velkou chybou bylo číst knihu hned po Winterbergovi... Zase Vídeň, zase obrovské množství historických informací a souvislostí. Tentokrát mi ale chyběly emoce, láska, něco, co by mě chytilo za srdce. Od poloviny už jsem neměla chuť na další čtení, tak jsem to jen dolistovala do konce. Zajímavé mi přišlo, že šlo o reálné zápisky Kateřiny. A příběh současné Anežky mě nebavil. Chyběly mi u ní emoce, nějaká jiskra. Pořád jen historie, přemýšlení, neuměla jsem ji pochopit. Škoda. Ale co se knize podařilo - vzbudit touhu zase po čase odjet do Vídně. Nehledat známé rodáky, ale jen se nadechnout vídeňského vzduchu.
Moc pěkná knížka s krásnými ilustracemi, ideální na čtení před spaním. S dětmi jsme četli opakovaně.
Výborná kniha. Neklan je básník, pankáč, manžel i táta. A píše si deník o tom, co zažívá, o čem přemýšlí, s kým se potkává (leden - červen 2019). Deníkové záznamy, básničky i próza, všechno pohromadě. Díky moc, a jdu na 2. díl.
...
O 2 dny později dočtený i 2. díl (který tady na DK chybí). Stále výborné čtení. Jako náplava oceňuji i místní reálie a zajímavosti. Neklan píše, co ho baví, a mě to bavilo číst.
Nemohla jsem se do toho začíst, odkládám asi na 20.straně...
Na knížku jsem dostala doporučení, protože jinak bych si ji nepřečetla. A to by byla škoda. Zábavné, zajímavá zápletka a i když to bylo neuvěřitelné prostředí, bavily mě jednotlivé postavy. Jen to vysvětlení, proč zrovna Avery u mě pokulhává. A ten konec...