Mánička178 komentáře u knih

Knížka ve mně nechtěně vyvolávala nějakou nostalgii. A sice po tom, že už vodu nikdy člověk nezažije takovou, o jaké nám povyprávěl Zdeněk Šmíd, a toho vážně lituju. Dneska u táboráku sedí každý druhý s mobilem, hnus... Tehdy se psaly vzkazy křídou na mosty, dnes už se takové retro asi nepraktikuje... Vypráví mile, úsměvně, navnaďuje - až si člověk po chvíli představí sám sebe v loďce mezi břehy. Děkuji, že mi to připomnělo vzpomínky na tu mou jedinou vodu - a právě Lužnici :) I o tom jezu Dráchov se tam psalo... tam jsem sice viděla v přímém přenosu záchranu dvou topících se vodáků, ale dojmy z horního toku to všecko převažují ;-)

5 03.11.2020

Tyto sebrané přednášky mě oslovily mnohem více než kratší knížka O vědě a víře. Obsah byl zasazen do mnohem širšího kontextu, než ve zmíněné knize, což tématům rozhodně prospělo. I stránka víry byla rozebrána šířeji, i když věda hrála stále prim :) Jiří Grygar má opravdu dar přibližovat laikovi vědecká témata... :)

4 31.10.2020

Tato knížka bohužel nenaplnila moje očekávání, asi ve mně převládlo přehnané těšení se, které vzniklo na základě názvu :) Jde totiž o soubor separátních článků, a jak zmíněno níže, myšlenky se dost často opakují. To by se nedalo brát za největší negativum, nejvíce mě mrzela ta fragmentárnost. Někdy též převládají spíše vědecké poznatky. Od názvu jsem si jednoduše slibovala více propojování aspektu víry a vědy... Knížce by slušel jiný název, tento slibuje více, než můžete dostat.

Jeden citát jsem si ovšem z knihy odnesla, ačkoli nepochází od Grygara, nýbrž od Alberta Einsteina, jenž kdysi prohlásil:

"Pravděpodobnost náhodného vzniku života na Zemi je asi stejná, jako kdybyste chtěli vytisknout slovník německého jazyka výbuchem v tiskárně."

:D

1 23.10.2020

Knížka mě zaujala tím, že je napsaná formou rozhovoru. Upřímně jsem ale nečekala, že to bude zrovna takové "netradiční" :D Jak zmíněno níže, obsah na čtenáře neklade nějaké zvláštní znalostní nároky, tazatel se ptá leckdy s jakousi až velmi dětskou zvídavostí, ale ne ve špatném slova smyslu. Otázky jsou totiž skvělé, přirozené, bezprostřední a jde na nich vědět, že tazatel přemýšlí a vnímá, co Jiří Grygar říká. Občas jsem sice cítila, že si mi vaří mozek, ale to má na svědomí spíše fakt, že ne všecko si z této oblasti člověk dokáže představit. Zakřivený, neskutečně hmotný vesmír... člověk si to přebírá prostě všelijak a těžko se to uchopuje :D
Jednoduše: pokud jste dneska vyšli před dům, podívali se na nebe a zčistajasna vás teprve poprvé v životě napadlo, že ten vesmír je takový zvláštní a záhadný, a kladete si otázku, jak to s tím vlastně je, pak po této knížce sáhněte. Jiří Grygar odpovídá vážně neskutečně, s trpělivostí... velký respekt před ním, je to borec :)

"Když si zpřítomníme Mendělejovovu periodickou tabulku prvků, tak jde o prvních dvacet šest prvků. Od vodíku po železo jde o prvky vytvořené v hvězdách první generace. Řada těchto prvků se vyskytuje i v našem těle. Každý atom železa, co máme v krvi, v hemoglobinu, pochází z nějaké hvězdy. Máme v sobě hodně hvězdného prachu, protože všechen kyslík, který v sobě máme, všechen organický materiál, který obsahuje uhlík, to všechno povstalo z hvězd. Každý z nás a nejen lidé, ale i zvířata a rostliny, jsme opravdu utkaní z hvězdného prachu. I samotná zeměkoule je z hvězdného prachu. Kterýkoliv prvek, co máme v těle, se předítm nacházel uvnitř nějaké hvězdy. Jen hvězdy dovedou vyrábět chemické prvky."

4 20.10.2020

Obrázky míst, která jsou mému srdci milá a blízká, ve spojení s myšlenkami autora, který ví, co chce říci. Tímto spojením musela zákonitě vzniknout knížka, která hřeje u srdce...

2 20.10.2020

Pro člověka, kterému "vesmírné období" začalo před poměrně nedávnou dobou, padla tato kniha vyloženě do noty. Grygara mám moc ráda, a dozvědět se, jaké knihy ho ovlivnily, nebo se mu líbily, to jeden opravdu ocení. Už teď se moc těším, až se do nějaké doporučené knihy pustím, i když v průběhu času se možná od starších vydání na poli vesmírném dost věcí změnilo :) I tak ale stále doufám, že základ zůstává. A spojení do "dvojknihy" s Písněmi kosmickými? Jednoznačně skvělý soulad. Do rukou se mi zatoulaly díky Grygarovi poprvé - jde vidět, že autor je nejen vědec, ale také citlivý člověk :)

1 18.10.2020

Hodně mě pobavila epizodka o shánění inkoustu nebo kreslení levou rukou :D Každopádně docela brutální svědectví o životě v Barmě - doly na drahé kameny, stěhování měst, závislosti na heroinu... Člověk se až diví, že některé země vůbec nějak fungují a nekončí v propadlišti dějin.

3 11.10.2020

Ač pro děti, stejně jsem se velmi ráda poučila :D Byť jsou některé informace již zastaralé, jako základ k prvním krůčkům k astronomii může encyklopedie jistě dětský zájem podnítit :)

2 24.08.2020

Beletristicky zpracovaný životopis sv. Brigity Švédské, mystičky, která žila ve stejné době jako Karel IV. Potěšilo mě, že se v této "autobiografii" i setkali, byť krátce... Každopádně obdivuji její vytrvalost a sílu, ať už při jejích cestách a poutích, či životních těžkostech.

3 17.08.2020

Knížka, ke které jsem se vrátila poprvé od dětství. Popravdě mě překvapilo, jak je přesná, i když něco je trošku zastaralé nebo už překonané :) Bezva kniha i pro dospělého!

3 02.06.2020

Milovaná Jižní Morava, doprovázená texty Ludvíka Kundery.

01.05.2020

Člověk si uvědomí, jak je tahle část naší země rozmanitá... akorát mě jímal smutek u fotky dřevěného kostelíka v Gutech u Třince, a pak také u zasněžených obrázků přírody a komentářů o běžkování kolem Nového Města na Moravě :( Teď jsou tam přírodní sněhové zimy výjimkou... kdy i ty už nebudou? :( Lítost...

30.04.2020

Krásné fotky z nádherných míst, která se už dnes jeví kolikrát "historicky" :) Milovaná Morava :)

27.04.2020

Tuto příručku považuji za velmi potřebnou a jsem moc ráda, že se někdo z nitra církve k této problematice vyjádřil touto ucelenější a "populárnější" formou.
Osobně znám spoustu lidí, kteří se řídí přesně tím, co je v knize zmíněno, a tím je to tolik nebezpečné heslo "co pomáhá, je dobré". V kolika pohádkách jsme jako děti viděli čerta, který také pomáhá, ale chce za to upsat duši člověka - a všem je jasné, že je to špatně, že to se nemá... a dnes, v dospělosti, zajímá málokoho, odkud tyto "pomáhající" síly pochází a nikoho ani nenapadne, že kořeny mohou růst ze zlého základu. Kolik lidí pořád zajímá hvězdné znamení, kolik zvědavých bab navštěvuje kartářky, kolik lidí si na své tělo nechá vytetovat lebky a zrůdné děsivě temné obrázky. Vždy, když to vidím mě přejede mráz po zádech. Osobně jsem volala záchranku pro paní, která v hotelu, kde jsem pracovala, psychicky zkolabovala při workshopu rodinných konstelací - odvezli ji na psychiatrii. Když vidím v médiích ty vyschlé a scvrklé čarodějky, ověšené pentagramy, symboly a amulety, už od pohledu zkřehlé a vysáté zlem, aniž by o tom snad věděly, je mi úzko. Řekla bych, že lidé touží po Bohu, ale je "in" hledat ho na úplně špatných místech... Člověk dneška si chce prostě vybírat jenom to, co mu přijde atraktivní, co je hned, co je jasné a hmatatelné.

Co se týče knihy: Zkrátka výborná příručka, která mi odpověděla na spoustu otázek, které také podložila historicky, logicky, ale i úryvky z Písma. Např. kapitola o svobodných zednářích byla pro mne velmi zajímavá. Kdykoli jsem totiž hledala nějaké informace, co je na nich špatného, našla jsem pouze informace o tom, že jde o humanistický spolek sdružující inteligenci. A za tím by okultní základ hledal asi málokdo. Moc tedy děkuji za vhled do této nebezpečné problematiky.

4 21.04.2020

Díky této knize jsem už před několika lety poznala Marka Váchu, tehdy to na mě nesmírně zapůsobilo. Když se člověk díval do přírody už dřív, cítil jakési dojetí a obdiv, na hrudi se mu něco svíralo, když stál uprostřed krajiny a snažil se do ní dívat... ale po přečtení této knihy se to moje vnímání okolního světa jakoby "přebrousilo" a připadne mi, že díky tomuto vodítku jsem od té doby na zázrak stvoření daleko citlivější. Dokážu se dojímat, když se kouknu zblízka na květinu, kamínek, semeno stromu, ptáčka, brouka... a spoustu dalších, tak neskutečně důmyslně a rozmanitě vymyšlených věcí. Celý ten koloběh všeho, člověka to úplně omračuje... Samozřejmě vždy je co prohlubovat, ale tato knížka mě takřka "nakopla" a sundala klapky z očí... A tak se sama sebe ptám: Kde se to stalo, že lidi tak strašně moc oslepli? Jaktože tyhle všechny "malé" zázraky přestalo tolik lidí vidět? Teď, když jsem knihu četla už podruhé, mě doslova niterně zasahoval každý úryvek, který je v knížce zapsán, jakoby tam nebylo ani slovo navíc. Myslím, že každá z těch myšlenek by se dala prorozjímat v řádu několika hodin... Je to neskutečné a doslova z toho prýští neskutečná láska, upřímná a čistá vnímavost... jakoby klíčem k otevření očí byla schopnost vidět srdcem. Tahle kniha je prostě síla a ta síla vážně pomáhá uzdravovat.
Neskutečně moc děkuju!

3 21.04.2020

Bezvadná knížka, která člověku "dovysvětlí" docela dost věcí. Asi se to stává více lidem, ale někdy ty úkony člověk provádí tak nějak automaticky, aniž by v podstatě věděl, co za nimi stojí - proč se dělají, na jakém základě, ze kdy pocházejí. Samozřejmě, že je podstatné jejich prožití a niterné úmysly, ale nebylo na škodu dozvědět se více a prohlubovat to, co žije při mši :) Díky!

4 18.04.2020

První díl byl průlomový, protože vyprávěl o ne zcela detailně popsaném fenoménu, a co si budeme - na "rarity" se podívá zblízka rád kdekdo... ale jak už to tak bývá, "dvojka" většinou jedničku nepřeválcuje.
Tito samotáři jsou trošku jiní, a kdybych si měla vypůjčit část názvu - jiní, "jenže jinak" než ti v jedničce. Už mi někteří z nich nepřišli tak moc samotářšští... spíš takoví víc podivínští :D Je to celkem doba, co jsem četla Samotáře ze Šumavy, ale měla jsem z nich pocit, že jsou takoví víc odříznutí od civilizace, víc sami pro sebe. Tady mělo několik z nich internet nebo chatu nedaleko jiné chaty, a tak... i když, možná to tak bylo i u těch v prvním díle? Nevím už zcela přesně, soudím podle toho, co ve mně zůstalo. Na druhou stranu "z normálu" vybočoval příběh každého z nich a za každým z nich stál jiný, od ostatních originální životní příběh.
Super nápaditý koncept, jehož kouzlo tkví v tom, že leckterý čtenář se ztotožní s pár názory toho "svého" samotáře :) I když, leckdo je stejně bude považovat za soubor podivínských figur. Ale já jim přeju, aby jejich životy považovali oni sami za naplněné a žili tak, jak v srdci touží :)

6 29.03.2020

Pokud se chcete dovědět více o Marku Váchovi jako o člověku, o jeho životě a formování, pak vemte do ruky tuto knihu. Líbí se mi i forma zpracování, protože nejde o klasickou biografii ve formě "narodil se tehdy a tehdy tam a tam do rodiny toho a toho", kterou by napsal kdo ví kdo. Jde o "biografii" formou rozhovoru, takže se o Orkovi dozvídáte přímo od něho samého :) A jako vždy se toho nebojí ;-)

29.03.2020

Jako tmavou kaňku bych na této knize viděla předmluvu Štrougala, který je dnes stíhaný za komunistické zločiny. Občas sem tam nějaká decentní, době poplatná vsuvka. Ale nechtěla bych si v duši zanechat zakalené dojmy z této knihy právě kvůli tomuto. Jizerky jsou nádherné, a je skvělé, že se zachovala jejich podoba i pro oči mladších.

2 02.03.2020

To je tak príma komiks :) Vtipný, milý, dobrosrdečný... a navíc se skandinávskými reáliemi :) Nejde ho nemít rád. Těším se na trojku!

4 17.02.2020