Majrek komentáře u knih

Vlastně nevím, čím bych měl začít, protože tak rozporuplné pojetí dějin jsem ještě nečetl. Na knihu by se podle módní mluvy možná hodila nášivka "kontroverzní", ale takové označení by vlastně o ničem nevypovídalo. "Německé dějiny pohledem Brita" by také nebyly výstižné. Ale možná nejpřiléhavější a "nejstručnější" vyjádření ohledně Stručných dějin by znělo, že se nese v duchu Dänikenových knih. Je to velmi zajímavé a poutavé čtení, které je vyprávěno svižným jazykem, s jasnou názorovou linkou. Problém tkví ovšem v "detailech". Hawes si podobně jako Däniken vybírá argumenty, které podporují jeho pohled na svět, což je ovšem co do výkladu historie dosti odvážné a podobá se procházce na tenkém ledě. Základní teze, která se vine celou knihou jako červená nit, je založená na teorii "dvojího Německa", tedy toho západního - moderního, které tradičně navazuje na odkaz Římské říše a toho východního, které se od základu liší v téměř všech aspektech nazírání. Některé autorovy postřehy jsou skutečně pozoruhodné, někdy ovšem naopak překvapí svým jednostranným pohledem a vytrháváním myšlenek ze širších souvislostí. Dost překvapivě vyznívá například rozdělení německých národů na Prusko a Německo, nebo lakonicky pojaté označení Rakouska a Pruska na "dvě východní mocnosti" a západního Německa na Německo v onom ryzím slova smyslu. Nelze si rovněž nevšimnout autorovy nevraživosti vůči všemu luteránskému - z reformace jako by se rodilo čiré zlo (rozdělení Německa na drobné státy, vzestup Pruska a dokonce i antisemitismus), zasahující dokonce do dnešní doby. Bismarck vlastně není opravdový Němec, nýbrž Prus. "Západní" Německo jakoby proplouvalo dějinami jen jako tichý a pasivní svědek, ubíjený arogancí Prusů a "nepravých" Němců (zachvácených jakousi "východní" chorobou, vyskytující se od Labe směrem k nám a do Polska). Západní Německo vzhlíží k liberální demokracii a bohatství Británie, která je jeho nedostižným vzorem, ale autor se ani na okamžik nezmíní o kolonialismu (ze které všechno to bohatství a "liberalismus" vzešly), pangermanismu a vzájemných třenicích národů Evropy i na západ od Německa. Chybu hledá v Lutherově náboženské reformaci, ale pomlčí o jejích příčinách. Katolictví je podle něj nositelem pokroku a jakýmsi strážcem tradičních hodnot zároveň. A tak dále... Je jasné, že stručné dějiny nemohou obsáhnout vše, mají-li být opravdu stručné, ale některých nepřesností a zavádějících faktů by se autor mohl vyvarovat. Dějiny žádného státu zkrátka nevyznívají zcela jednoznačně a čím hlouběji je studujete, tím spíše se v tom utvrzujete. Abych ale jen nekritizoval - kniha je čtivá, velmi zdařile přeložená, obsahuje názorné mapky a přehledy a v neposlední řadě vyvolává diskusi. A to je dobře - udržuje mozek svěží...

4 21.10.2022

Pro "neznaboha" seriálu, jakým jsem například já, je komiks poněkud nepřehledný - poté, co mi dcera vysvětlila, o co šlo v seriálu, jsem už neměl problém se trochu zorientovat, přesto bych čekal trochu víc. Nemám vůbec nic proti stylu kresby, jen děj mi přijde trochu slabší a zápletka málo originální. Demogorgon je parádní monstrum, o to víc však bije do očí, když se ním v příběhu pracuje tak málo...

4 04.09.2022

Chcete si přečíst pořádný horor? Připadá vám Stephen King prvoplánový, Dean Koontz málo strašidelný a Clive Barker málo naturalistický? Tak sáhněte po dětské onkologii - je to opravdová hrůza, která vás budí ze spánku a při jejíž četbě vám vstávají vlasy na hlavě. Zejména pokud máte vlastní děti. Na druhou stranu, neexistuje zřejmě člověk povolanější, než je profesor Koutecký, který by tento obor medicíny dokázal čtenáři přiblížit lépe. Říká se, že příklady táhnou a je to pravda - v knize najdete nejen kapitoly o vzniku dětské onkologie v ČSR, její trnité cestě k úspěchům, ale také o medicínských základech onkologie, o dětských pacientech, jejich osudech a mnoho zajímavých informací o autorovi. Poznal jsem jej coby student osobně a byla to pro mne velká čest. Navzdory svému postavení (byl děkanem fakulty, profesorem, i přednostou kliniky v jedné osobě) se nad studenty nikdy nepovyšoval - naopak, v kontrastu s mnohými jinými učiteli byl vždy laskavý, empatický a přátelský. Když jsem mu například během semináře opravil dataprojektor, usmál se a řekl: "Děkuji, bude zohledněno u zkoušky!".
Nebylo - potil jsem se pod nepříjemným tlakem otázek ze strany jiného zkoušejícího. Profesor přitom nakoukl do učebny a účastně se zeptal: "Ty jsi ještě tady? Proč jsi nešel na zkoušku ke mně?". Jako bych si v tu chvíli mohl vybírat... Šťastlivci, kteří k panu profesorovi na zkoušku šli, pak vyprávěli, jak příjemný to byl rozhovor... Jen několik setkání, jen pár střípků v mozaice šestiletého studia - a přesto mi pan profesor nezmizel z paměti - naopak, s radostí si na něj vždy vzpomenu. Bylo mi ctí...

4 24.04.2022

Na malé ploše studeného ostrůvku Isla de los Estados se odehrává velké drama o malém počtu "herců". Karty jsou víceméně rozdány již na začátku, ale to by nebyl Jules Verne, aby nedokázal z tématu vytěžit maximum... Jako "nezávislý pozorovatel" se ve vypravování soustřeďuje na obě strany - strážců i padouchů a místy jakoby držel palce oběma... Já byl spokojený - nejen s vypravěčským umem, zajímavým prostředím, nebo realistickým popisem manévrování lodí. Konečně vím, jak vypadá Ostrov Stavů, o kterém jsem dříve ani neslyšel...

4 13.02.2022

V tomto zatím posledním komiksu podle předlohy románového velikána se přesuneme do Indie, kde budou hrdinové, cestující v poněkud netradičním dopravním prostředku, čelit mnohým nebezpečenstvím... Opět velmi pěkně výtvarně zpracovaná verneovka.

4 16.11.2021

Adamsův rukopis je téměř nenapodobitelný - jeho nápady a hříčky se slovy a motivy jsou originální, vtipné a možná nepřekonatelné - jemným humorem je protkán celý spletitý příběh - a jak je u Adamse i Gosse charakteristické, žádný detail nelze zcela zanedbat, neboť může být zdrojem nečekaného dějového zvratu a nakonec pozměnit celou pointu. Pro mne je pořád nejlepší "Pirátská planeta", ale "Město smrti" za ní rozhodně o moc nezaostává... Nejméně přiléhavý mi přijde samotný název knihy, ale alespoň tak čtenáři nic dopředu neprozradí... :)

4 28.08.2021

Velmi čtivá knížka, od které je těžké se odpoutat - čte se velice lehce a člověk má pocit, jako by sám objevoval neznámé země... Z pochopitelných důvodů se autor nemohl věnovat detailnímu popisu jednotlivých výprav - zde bych pro zájemce doporučil monografie od Petera Aughtona "Endeavour" a "Na palubě Resolution", popisující první dvě Cookovy plavby.

4 13.04.2020

"Břeh je konec oceánu, každá noc se chýlí k ránu. Ani kletba věčná není - čas ji změní v odpuštění...". Úžasná nostalgie....

4 13.07.2017

Velmi podrobně a detailně (byť přesto "stravitelně") zpracovaná studie profesora Vlčka a kolektivu odborníků, která jednoznačně zodpovídá nejen otázku základní Mistrovy nemoci, ale seznamuje čtenáře i s dalšími zajímavostmi, týkajícími se ostatků našeho hudebního velikána.

4 05.03.2017

"Máj pana Máchy nehodnoť posuzovati, neboť nedosáhla tato báseň rozměrů uměleckých....". Takto hodnotil dílo jeden ze soudobých kritiků Tomíček a dlužno dodat, že díky své tuposti tak trochu vstoupil do dějin. Melodika veršů i celkový náboj básně je vynikající, romantická atmosféra jedinečná. Zcela právem se toto dílo řadí mezi nesmrtelné literární skvosty...

4 27.09.2015

Také jsem začal (obdobně jako uživatel Ronin) jiným, než prvním dílem a byl jsem nadšen, takže jsem si postupem času opatřil všechny čtyři knihy. Líbí se mi jednak čtivé zpracování a jednak autorovo úsilí podat obrazy z historie v co nejvěrnější a nejméně zkreslené podobě - zabývá se zde každým detailem, vykládá věci v souvislostech. Doporučuji.

4 19.09.2015

Musím říct, že mi prolínání fiktivních prvků s realitou vůbec nevyhovovalo, na druhou stranu nemůžu tvrdit, že by se mi kniha špatně četla, nebo že by snad byla nezajímavá. Závěr, ať už působí poněkud surrealisticky (jako ostatně celý děj) je nicméně domyšlený a můj celkový dojem je kladný.

4 19.09.2015

Erotické dílko plné odhalených těl, krásných ženských křivek i naturalisticky zpracovaných mužských aktů, s celým věrtelem násilí. Smilní se zde o stošest snad s každou myslitelnou postavou, hřeší se na každé stránce a autor jednu nadsázku šroubuje na druhou - přebíjí je jako karty ve hře a příběh pak působí, jakoby jej převyprávěl Baron Prášil. Nejvíce ze všech je znásilněna historická věrnost, což mi tak trochu vadí - zejména poté, co jsem jedním dechem přečetl vynikajícího Caravaggia (Milo Manara), který byl nejen co do věrohodnosti mnohem vyváženější. Nechci však jen kritizovat - kreslíř podal skvělý výkon a spisovatelova fantazie je téměř neomezená.

3 17.12.2023

Je pravdou, že začátek knihy byl pro mne nezvykle tuhým soustem - ne a ne se začíst - sotva člověk vybředl z jedného košatého souvětí, už jej dusily přívlastky z vět následujících. Nevím, zda to bylo překladem, či originálem, ale sloh na mne působil poněkud kostrbatě. Stálo však za to vytrvat a nevzdávat se - odměnou byl promyšlený příběh, který - ač notoricky známý - měl přesto čím překvapit. Z "bonusových" povídek mne více oslovila ta s názvem "Lupič mrtvol", protože se nesla ve více morbidním a epickém duchu, než "Markheim". Z té by měl zase díky jejímu filozofickému náboji jistě radost Dostojevskij...

3 29.10.2023

Autoři opět dokazují, že zásobu bláznivých nápadů ještě zdaleka nevyčerpali a obě epizody jsou opět zábavné. Pravda, na můj vkus jsou některé erotické vsuvky už poněkud vynucené, ale na rozdíl od 6.dílu v předchozí knize je děj už zase trochu bohatší.

3 24.02.2023

Vernova "jednohubka", která slibuje již v podtitulu plnou měrou alchymii a také špetku detektivního žánru. Zní to slibně, avšak již po několika kapitolách je čtenáři jasné, že detektivní žánr nebude spisovatelovým "šálkem čaje" - hlavní zloduch (jehož jméno je v příběhu mnohokrát skloňováno) je znám již na začátku, jeho tajemství odhalí i méně důvtipný čtenář již záhy a jde jen o to, jak se s oním "zlem" hlavní hrdinové vypořádají. Brilantní zápletku, napětí a fantastické odhalení nečekejte - kniha vás možná osloví více zajímavým popisem prostředí a osvěžující nekorektností vůči některým národům. Verne je holt mistrem v jiných žánrech - ostatně, byl bych zvědavý, jak by se takoví A.C.Doyle, nebo Agatha Christie vypořádali s dobrodružným románem, nebo cestopisem - třeba by to také nedopadlo oslnivě...

3 26.12.2021

Kniha se mi velice líbila svým zpracováním - dobrým nápadem je zapojení více kreslířů, ale hlavně aktualizované informace (například jsou zde kromě neandrtálců zmíněni už i Denisované)

3 22.02.2021

Kniha je velmi čtivá od začátku do konce a já na ní ocenil typický britský černý humor, kterého se čtenáři dostává ve vrchovatých dávkách. Jen místy autor přeskakoval od tématu k tématu, což mohlo působit trochu kostrbatě, jinak knize není co vytknout.

3 11.11.2016

Pokud potlačím svoji maskulinní povahu a beru příběh vylíčený v knize jako pohádku pro dospělé s romantickou princeznou a vynikající léčitelkou v jedné osobě (jejíž schopnosti dalece přesahovaly umění Imhotepa, Hippokrata a Celsa), pak mohu - vzhledem k občasným překvapivým
zvratům - knihu hodnotit kladně. Člověk ovšem nesmí příliš srovnávat... Napsat historický román je velmi složitý úkol a jen málokdo se ho dokáže zhostit s takovou lehkostí a citem jako např. Renaultová, Graves, Pressfield, Waltari atd.

3 14.09.2016

Co autor podle mého názoru zvládl téměř bezchybně, byly pasáže, odehrávající se v minulosti a finální pointa. Většinu knihy ovšem zabírá "hlušina" v podobě dějových odskoků od hlavního tématu a pro mne dlouhých a nezajímavých variací na Harryho osobní život. Alespoň závěr vše napravil...

3 07.08.2016