magdalena0650 komentáře u knih
Od knihy jsem se nemohla odtrhnout, tak je napínavá a tak dobře se čte. Myšlenka, že najednou dojde voda, a co se potom stane, je docela aktuální a je dobré se zamyslet předem, co v takovém případě dělat a co očekávat. Jinak, z hlediska logiky mě zaujalo, že jak přestala téci voda, najednou nebylo podle knížky vůbec co pít - jako by najednou došly i všechny džusy a limonády, trvanlivá mléka, všechna kompotová šťáva... i tak ale byla myšlenka pojatá z hodně úhlů a ukázáno několik možností, jak různě lidé nastalý problém řešili. A jak málo času zbývá najednou člověku, když fakt nemá ani kapku. Jen několik dní.
Promyšlená košatá zápletka, opět krásná čeština, spousta esoteriky, moderní technologie a náznak steampunku. Početla jsem si a jsem zvědavá, kam se bude děj dále ubírat. Doporučuji celou sérii všem dívkám a ženám, kterým nevadí tajemno, mystično a jiné dimenze. ;)
Skvělý styl, perfektně vystavěné povídky, prostě po řemeslné stránce bezchybné. Ale knihu jsem dala pryč, jen jsem ji dočetla. Tolik zla a negativity nemůžu mít v knihovně, to by ostatní knížky onemocněly a vypadaly by jim všechny stránky.
Dětská knížka, četla jsem, jestli ji mám dát dceři. Hezky napsaná pro mladší školáky, takové kouzlení - nekouzlení; jak pracovat se sebou a jak si udělat svět lepší. Včetně hezky vymyšlené výroby kouzelné hůlky.
Číst cokoli od Karla Čapka je zážitek už díky jeho vytříbenému slohu. Všechny tři povídky se mi líbily.
Přečteno jedním dechem. Musela jsem se prostě dozvědět, jak to dopadne.
Nádherné pohádky. Přímo volají po divadelním ztvárnění.
Knížku jsem četla poprvé v osmi letech. Měla jsem příšernou angínu, horečky, mohla jsem jíst jen housky s mlékem, jak mě bolelo v krku. Vesmírné dobrodružství Alenky mně pomohlo přestát chorobu psychicky v pohodě, užívala jsem si jak pestrý a napínavý děj, tak krásné nápady autora (...zvířata...atd.) a samozřejmě ilustrace pana Maláka. Vracela jsem se ke knize pak ještě několikrát a myslím, že ve mně probudila kladný vztah ke sci-fi.
Pražne je, hľa, slizopružké jazvrtky
zotradierne kolodujú po zátraví.
Vechťogáje clivia na tie vývrtky
prasotnačky výstia, zľubčia, čo to spraví.
A ještě:
Ó, polievka, ó, polievka, nič lepšie nepoznám
ó, polievka, óóó, polievka, kto postaví ti chrám?
...píšu z paměti... četla jsem několikrát o prázdninách. Krásný výlet do jiných dimenzí. ;)
P.S. Česky mě to tak neoslovilo, má to úplně jinou atmosféru.
Čteno v dětství, několikrát. Vybavuji si, jak měla Majka systém na úklid pokoje u babičky a jak pomyslně v úklidu soutěžila, aby jí to lépe ubíhalo.
Přečteno v dětství. Krásně napínavá cesta napříč časem. Sice jsem měla celou dobu strach, jestli se děti strefí domů, ale užila jsem si to.
Velmi jsem se pobavila a fotografie autorových objektů, respektive vynálezů mě zaujaly. Na přebalu knihy jsou přesýpací hodiny opatřené uprostřed kohoutkem - slouží kohoutek k úpravě délky sypání písku, a tím k nastavení časomíry?
Jinak, nesouhlasím s tím, co se píše na obalu uvnitř - že adresáti odpovídali jako toporní byrokrati, nebo co to tam je napsáno. Myslím, že vzhledem k tomu, že museli odpovědět oficiálně a za příslušnou instituci, se jim to většinou podařilo velmi vlídně, lidsky a s příslušnou odbornou erudicí. Ačkoli by možná leckterý adresát poslal tazatele nejraději "do háje", snažili se odpovědět na dotazy, jak nejlépe mohli.
Výjimečný, nadčasový příběh. Vlastně patří mezi nejlepší příběhy, jaké jsem kdy četla. Ačkoli hlavními hrdiny jsou divocí králíci hledající bezpečný domov, což na první pohled nevypadá jako extra zajímavé téma, které by šlo nějak víc vytěžit, opak je pravdou. A i když poprvé byl vydán v 70.letech minulého století, neztratil nic na aktuálnosti.
Kniha s oblými rohy. Plná krásných barevných obrázků. Fejetony, jeden přibližně na 3 stránky. O životě a tak. Pro mě milé, osvěžující čtení, když mám jen chvilku. Ve svém žánru pro mě rozhodně za plný počet hvězdiček.
Četla jsem v rámci výběru knížky pro dítě. Jednoduchý jasný děj, přehledně napsáno, téma zajímavé - učenlivý robot naprogramovaný k mírumilovné práci a přežití se octne na ostrově, kde jsou jen zvířata, naučí se s nimi komunikovat a spolupracovat, a ony s ním. Tolik k ději, aby to nebyl spoiler. Hezká, nakonec i napínavá pohádka. Bohužel se do textu vetřelo pár hrubek a v jedné části pomotané postavy (očíslované...), ale dá se v tom vyznat.
Krásný "jedlý" námět, vtipné nápady ohledně různých ras, planet, jídel. Děj je napínavý a má spád. Mně se to jako vesmírná oddechovka, tak trochu brojící proti přehnanému zdravému životnímu stylu a poukazující na to, jak lze také intrikařit (Sliz!!! Supersliz!!!! :D), velmi líbila. A ten Sliz - když vezmete v úvahu, jak je mezi školačkami na 1. stupni ZŠ nyní sliz IN, tak je v knize i velmi aktuální téma . ;) Velmi zábavná byla scéna s "vetřelcem", alias vyháněním parazitů z restaurace, a co teprve humanoidní houby a speciální piloti a Silana, kočka z Okraje. Tenhle humor mi vyhovuje. Říkala jsem si při čtení, skvělá kniha pro Zdeňka Pohlreicha, nejspíš by ho pobavila.
Tuhle knížku jsem si půjčila v knihovně, když mi bylo šestnáct let. Do té doby jsem o koncentračních táborech a o tom, co se v nich dělo, slyšela jen sem-tam ve zprávách nebo ve škole - stručně jednou větou. Tohle čtení je silná káva, zároveň velmi poutavě napsané, zajímavě vykresluje jak hrůzy holokaustu, tak sílu člověka žít a přežít. Doporučuji.
Tahle knížka se čte skvěle, ale člověku se při čtení svírá srdce.