Lukyn96 komentáře u knih
Myslel jsem, že Klaus umožní prostřednictvím této knížky čtenářům odlehčenou formou nahlédnout do zákulisí jeho služebních cest. Omyl. Vše se nese ve vážném duchu. Reálie navštívených zemí sice Klaus trochu přibližuje, ale celkově jsem čekal víc.
Po předchozím díle jsem byl trochu namlsaný dynamickým dějem, čehož se zde nedočkáme. Štvanice převážně popisuje milostné pletky Maxima s Renatou, při nichž jsme byli svědky podivné nevěry. Aristid mezi tím za pomoci svého bratra Evžena zbohatl na státních zakázkách při přestavbě Paříže. Malý postřeh na závěr: Maxim Saccard a Dorian Gray jsou si v lecčems hodně podobní!
Příběh, který má hloubku, bavily mě všechny dějové linky. Ve světě uspěje ten, kdo se dokáže přizpůsobit různým změnám a nepředvídatelným situacím. Jasným důkazem je toho Vašek Karas, jenž cirkus úspěšně řídil i v době krize a následně ho přetvořil na prosperující varieté. Vaškovu ženu to ale stůj co stůj táhlo do sedla koně, jenže jednoho dne se jí to mělo stát osudným...
Některé osobnosti jsem vůbec neznal, kniha obsahuje řadu zajímavých informací a vydařených portrétů. Rozhodně jsem si rozšířil obzory!
Já letos zamířím spíše do teplých krajin, ale pan Čapek udělal severským zemím tu nejlepší reklamu. Až podniknu cestu do Skandinávie, určitě sáhnu po této knize znovu a porovnám Čapkovy dojmy s těmi svými.
Vždy, když jdu ve svém městě kolem nějaké lidské trosky, na Zabijáka si vzpomenu. Určitě si přečtu Štěstí Rougonů a potom pravděpodobně i celou sérii Rougon-Macquartů.
Aby si zvykla na život v rušném velkoměstě. Aby to Hacumomo pořádně nandala. Aby se stala respektovanou gejšou. V tomto a v mnohém jiném jsem Čijo fandil a byl jsem zvědavý, jak to všechno zvládne. Všem doporučuji přečíst si tento poutavý příběh z Japonska 20. století.
Styl psaní mi vyhovoval. Žádné přestřelky zpoza zákopů, Zuzak zachytil hrůzy II. světové z pohledu malé holčičky. Ne Liesel, to krutá vypravěčka s vlídnými slovy krade ze všech nejvíc. Lidské životy...
Hustou džunglí stránek jsem postupoval svižně a cesta mě bavila, pouze na Stingův vztah se Sophií bylo nutno obstarat si mačetu.
Celou sérii už mám přečtenou, přesto si dávám repete formou audioknihy. Harryho si totiž pamatuji pouze v kostce. Je skvělé po letech si osvěžit všechny detaily z tohoto úžasného a propracovaného světa a přitom sledovat to, jak na scénu poprvé vstupují Brumbál či Snape.
O myších a lidech jsem si přečetl v rámci povinné četby z ČJ. Nejvíce mě v knize bavily situace, kde vystupoval Lennie. Jeho zmatené chování a hlášky mně vždy vykouzlily úsměv na tváři (např. když trval na fazolích s kečupem).
Rád jsem pozoroval vztah zdravého k postiženému.
Toto bylo moje první setkání s knihou od J.R.R. Tolkiena. A že jsem si Společenstvo prstenu přečetl i po zhlédnutí filmu, toho vůbec nelituji. Není málo čtenářů, kterým vadí, že autor využívá poměrně podrobných popisů postav, míst, atmosféry a různých detailů. Mně se to naopak líbilo, protože u sci-fi obzvlášť je podle mého názoru důležité pochopit autorův smyšlený svět a tím si udělat čtení zajímavější. Velmi obdivuji bohatou představivost pana Tolkiena, kterou pak čtenáři dále předává.