Litocha komentáře u knih

Plus za neskutečně dobře odpozorované a zachycené chování a myšlenkové pochody dětí (ale i dospělých). Plus za originální nápad. Plus za interaktivnost a úkoly. Plus za ilustrace. Plus za hravost a vtip. Obecná čeština mi taky spíše vadí, sem se ale opravdu hodila. Ano, tahle knížka mě bavila. (Až se mi nechce věřit, jak může mít jedna autorka tak neskutečně rozdílná hodnocení u dvou svých knížek...)

14 31.05.2022

S touhle knížkou jsem se až nepochopitelně dlouho potýkala - a nevím přesně proč. Vzhledově je totiž moc hezká, autorský styl je zajímavý, vymyšlený svět je poutavý (zaujaly mě nejen přiléhavé novotvary, ale třeba i způsob kouzlení - vystřelování lahviček se zaklínadly), dá se tady vysledovat i jisté poselství, je nad čím přemýšlet (třeba co jsme ochotni udělat, abychom si získali a udrželi moc, a co jsme ochotni udělat pro to, aby zlo nezvítězilo), stejně mi ale něco drhlo.
Celý svět je možná maličko temnější, než mi bylo milé, to je ale jen můj problém. Hlavní zádrhel bych asi viděla v jisté nevyváženosti a zároveň jednoduchosti děje. Laře trvá polovinu knížky, než zjistí, o co vlastně jde. Pak naopak děj zrychlí a s drobným zaklopýtnutím se vše rychle vyřeší.
Dlouho jsem se nedokázala začíst a mrzí mě, že autor ze svého hezky vymyšleného světa nedokázal vytěžit více. Kniha je napsaná stručně a trošku chladně, nevzbudila ve mně žádné hlubší emoce, nehryzala jsem si nehty obavami o osud hrdinů a nebyl pro mě problém knížku odložit. Přitom potenciál tady opravdu byl. Škoda.

"Myslím, že král chce, abychom se všichni báli jeden druhého. Protože když mají lidi strach, můžeš je jednoduše ovládat."

"Knihy jsou mocná magie. Skrývá se v řádcích, ve slovech. Dobrý příběh v tobě zakoření, stane se tvou součástí a navždy tě změní."

5 31.05.2022

Na knížku jsem byla hodně natěšená - a to je možná kámen úrazu. Nepříjemně mě totiž zaskočilo (malinké) množství textu. Uznávám, že opakování je funkční a často i (zvláště pro děti) atraktivní princip, tady mi ale - i právě vzhledem k tomu, jak málo textu kniha obsahuje - vadilo, že čtu vlastně pořád dokola jedno a totéž.
Situace před výběhem mi připadala kapku nevěrohodná - to jako do zoo chodí pořád ty stejné děti a všechny začnou najednou, když je nejdříve před záhadným výběhem narváno, ale po pár týdnech už tam není ani noha, protože všechny omrzelo čekat?
Možná, že v jiném rozpoložení bych knížku ocenila více, ale takhle pro mě nijak nevybočuje z řady a nemám potřebu se k ní vracet.

4 31.05.2022

Souhlasím s Tatjanou, až na to, že mi výtvarná složka připadá docela zajímavá. Jinak je ale trestuhodně nevyužit potenciál - zajímavý nápad bohužel ztroskotává na zpracování. Příběh je nezáživný, chvílemi až nesmyslný a vůbec si nejsem jista, na jak starého čtenáře je leporelo vlastně zacíleno. Škoda.

4 31.05.2022

S touhle knížkou jsem se úplně minula. Nepochopila jsem, proč vlastně vznikla, "vtipnost" u mě nefunguje, holčička je pro mě moc rozcapená a neustálé opakování, na kterém knížka stojí, mě neskutečně štvalo. Před úplným zatracením ji zachraňují jen Bornovy ilustrace.

3 31.05.2022

Ach, to je tak hezoučká kniha. Jemné, oku lahodící ilustrace a neskutečně výstižný text - a stačí na to jediná věta. (Syn sice tolik okouzlený jako já není, ale to nevadí, jí si to oáchám a ovzdychám i za něj.)

12 31.05.2022

Z básniček jsem nadšená (už několikáté Královo povedené leporelo) - tématem jsou běžné činnosti nemluvněte, ale podané neotřele, s humorem, a přestože mají klasicky říkankovou podobu, nejsou kolovrátkové, často je rozsvítí nečekaný výraz, mají prostě švih. A líbí se mi, že je to psáno z pohledu mrněte, takže se z něj rázem stává parťák. Škoda, že mě stejně za srdce nevzaly i obrázky...

(Taky si dovolím jednu přidat...)

Vy už jste se zase lekli,
že jsem přišel o fusekli?
Tady ji mám! Nebojte se!
Jó, ta druhá? Ta je v lese.

7 29.03.2022

Opět usínací leporelo, ale ještě povedenější než Eda jde spát. Něžné obrázky Linh Dao v jemných barvách, něžné melodické verše, originální a přitom průzračné obrazy malované slovy. Líbí se mi i celková grafická úprava. Tohle jistě ocení nejen básníkovy děti (ale ty jistě tím víc, že básničky napsal táta přímo pro ně).

Teď mě, mámo, přikryj dekou,
pěkně teplou, pěkně měkkou!
Já už se pak pod ní sám
pohodlně zachumlám.
Udělám si tunel z vlny,
měkký tunel, tepla plný.
Až bude vše prokopáno,
z druhé strany přijde ráno.

10 24.03.2022

Moc se mi líbí vyznění textu, jak na sebe kamarádi myslí. Hezké jsou verše i ilustrace. Jen to kdenic, tunic je trochu přešlap...

6 26.02.2022

Lily a Momo patří určitě k tomu nejpovedenějšímu z autorčiny tvorby. Knížka má sice málo textu, ale přesto obsahuje hezkou myšlenku, má roztomilé obrázky, je hravá a věřím, že i dětem bude blízká.

11 05.02.2022

Krátké textíky, které spojuje téma snu a které těsně souvisí s doprovodnými ilustracemi, jež je dost často dovysvětlují (což je možná trošku škoda, Born je sice tradičně skvělý, ale texty samy o sobě prostě neobstojí). Jsou macourkovsky hravé, některé rýmované (na to u autora nejsem zvyklá), některé zábavné, ale jiné zůstaly na půl cesty. Synovi se celkem líbí, ale za mě má Macourek mnohem povedenější knížky.

7 05.02.2022

Ke knížce jsem se po několika letech vrátila se synem a líbila se mi ještě víc než poprvé. Veselé dobrodružství dětské party s mamutím mládětem se i jemu líbilo nepochybně i proto, že jeho nejoblíbenější plyšák je odmalička právě mamut. Ještě sice není čtenář, ale myslím si, že krátké věty i kapitoly, doprovodné obrázky, živé dětské postavy a napínavý i zábavný děj dělají z knížky výborné čtení pro začátečníky. Možná budeme za rok trénovat právě na téhle knížce.

Já jsem neskutečně příjemně překvapená. Obálka ve mně nevzbuzovala právě důvěru (nemohly by ty obálky být vkusnější?), anotace je tuctová (kolikrát tady už tohle bylo?). Zpracování se mi ale líbilo natolik, že jsem knížku zhltla během 24 hodin a šla spát o půl čtvrté ráno, to se mi s knížkou už dlouho nestalo.
Kromě čtivosti musím ocenit vtip, příjemně ráznou a nanejvýš sympatickou hrdinku a menší množství klišé, než jsem očekávala, ocenila jsem i zajímavé vedlejší postavy a vkusnou erotiku, se kterou to autorka nepřeháněla. Jeden dějový zvrat mě překvapil.
Výhrady mám k zápletce trochu přitažené za vlasy a hlavně k ne úplně zvládnutému konci, ten mi připadal zbytečně odbytý a zrychlený. (A taky mi trochu vadilo, že je Jackson de facto povaleč, co většinou jen žije z rodinných peněz.) Už se ale těším na další díl série.

22 05.02.2022

Příjemné veršované leporelo s pěknými obrázky. Na textu jsem ocenila neotřelé rýmy a přirozenost, stejně jako dětem blízké situace související s koncem dne. Tohle se povedlo.

7 28.01.2022

(SPOILER) Po několika lehkých zklamáních jsem zase moc spokojená. Obě hlavní postavy byly sympatické, rozuměla jsem jejich motivaci. To, že romantika je hodně v pozadí, mi naprosto vyhovuje. Přece jen už nejsem dospívající, takže spíše než číst si o prvních vzplanutích mě zajímá, jak se postavy poperou samy se sebou a se svou situací, jak si ujasňují, kdo vlastně jsou a co chtějí. A moc hezké bylo přátelství s Amelií.
Hadleyina matka byla děsná. Jasně, postihla ji noční můra všech rodičů, ale zakonzervovat se ve svém smutku na patnáct let a dávat mrtvému dítěti přednost před živým, to nemá s duševním zdravím nic společného (a její chování ohledně předávání cen je neodpustitelné).
Trochu skřípala Hadleyina starost o to, jaký by byl její vztah s bratrem. Při takovém věkovém rozdílu by jí byl spíš jako strýček. Než by začala pořádně brát rozum, byl by nejspíš z domu a potkávali by se jednou za čas, každý s odlišnými starostmi. Tohle mohla autorka vymyslet líp. Taky záležitost s maskou byla zajímavě vymyšlená, ale připadala mi nějaká nedopečená.
Celkově mi ale dělalo radost knížku číst, líbilo se mi, že je výborná na odreagování, ale přitom se nevyhýbá vážnějším tématům, a ochotně jsem Hadley držela palce.

11 28.01.2022

První díl se mi vlastně docela líbil, druhý už mě hlavně rozčiloval. Celá knížka byla doslova o ničem, obsah by se dal s klidem shrnout do dvou vět. Dobře je, že autorka upozornila na to, že s depresí si bez odborné pomoci a léků jen tak neporadíme, ale kniha je taaaak roztahaná, že jsem se k tomu málem nedostala.
Hlavně zezačátku mě štvala sebelítostivá, pasivní Hailee a svou neschopností trochu za sebe bojovat a trpitelstvím mi lezl na nervy i Chase. Nepřidaly tomu ani patetické fráze (třeba rozervané srdce) a nevěřila jsem jim ani tu životní lásku, zvlášť když Chase několikrát zmínil, že Hailee je teď jiná (a bodejť by nebyla). Rodiče obou mi taky pili krev - zvlášť ti Haileeini, přesvědčeni o vlastní neomylnosti, necitliví a jednající s dcerou jako s panenkou.
Celkově kniha obsahovala hodně momentů, kdy jsem si říkala, jestli tohle autorka myslí vážně. Po tomhle podprůměrném díle vlastně nemám chuť číst od ní cokoli dalšího.

8 28.01.2022

Po výborných Cílovnících a slavném Kosprdovi jsem byla na novou knížku Evy Papouškové zvědavá. Z výsledku jsem ale přinejmenším rozpačitá. Tentokrát jsem se s autorkou vůbec nepotkala a nepochopila jsem, proč vlastně knížku napsala. Nepostřehla jsem žádnou nosnou myšlenku, příběh nepůsobí promyšleně, není ani zvlášť zábavný (nadsázku umí mnoooohem lépe Petr Stančík), příběh Sáry mě ani nedojal, zařazení magických prvků jsem nepochopila (nejenže mi připadaly zbytečné, ale vyšuměly úplně do ztracena), postavy jsou ploché, děj zkratkovitý (vůbec jsem si neudělala představu o plynutí času - jaká doba v knížce uplynula, kolik času strávila Sára u pěstounských rodin - Sára vnímá a přemýšlí pořád stejně). Rušilo mě i použití anglických jmen.
A jak mám jinak Galinu Miklínovou ráda, Sára mi na ilustracích opravdu není sympatická (takže obrázky, na kterých není, se mi líbí, ostatní bohužel ne).
Netuším, jestli a komu se knížka bude líbit. Pro mě spadá do kategorie divnoknih, a kdybych ji nečetla, vůbec o nic nepřijdu.

7 28.01.2022

Když jsme se skrývali se mi líbilo více než předchozí díl. Bridger dostal spoustu kladných bodů za pečování o sestřičku (jen mu autorka nemusela vybrat tak pitomé jméno), spolu se Scarlet navíc oba ze všech sil hráli co nejlépe s těmi kartami, které jim byly rozdány (a že toho měli oba naloženo ažaž).
Ke konci byl ale děj bohužel překombinovaný a čím dál nepravděpodobnější, vyústění pak bylo vyloženě jak z říše pohádek. Ne že bych téhle sympatické dvojici nepřála, aby si poměrně snadno vyřešila (skoro) všechny problémy, nebo tu hordu podporujících lidí, ale knížka tím dost ztratila na přesvědčivosti. Je napsána čtivě, je poutavá, ale happyend na druhou mé hodnocení přece jen trochu sráží. I tak se ale těším na další díl.

13 27.01.2022

Knížka je poněkud úsečná a ilustrace nemusí sedět každému (za mě by sice mohly být lepší, ale ani mi nevadí), ale dohromady to na mě funguje. Text se dotýká hned několika nejednoduchých problémů, nepůsobilo to ale na mě nijak křečovitě. Autorce se i jen pár větami podařilo vykreslit koníka (ale i další postavy) tak, že jsem s nimi soucítila a držela jim palce. Jsem taky dost zvědavá na doplňující materiály, které jsem si ještě nevyhledala, ale oceňuji, že vznikly.
Rozhodně je Největší přání knihou, nad kterou i přes malý rozsah můžete s dětmi strávit hodně času a která si přímo říká o přemýšlení o našem světě a povídání dětí a dospěláků.

10 26.01.2022

Já tedy nadšení nesdílím. Moc se mi líbí název a poslední věta knížky. Hezké je i to, jak se všichni snaží kůzleti pomoci. Obrázky jsou sice celkem roztomilé, ale pořád se mi vnucovalo srovnání s mnohem povedenějším pošťákem Myšákem, který je pro mě výtvarně zajímavější, vtipnější, obsahuje více detailů k prohlížení a obdivování a je prostě celkově lépe vymyšlený. Tady mi vadily těžké nelogičnosti v obydlích (jak to zmiňuje i TerJac) - kozy bydlí v hlávce zelí, berušky v hrachovém lusku, divočáci v žaludu? To je na mě trochu silná káva, zvlášť když jiné brlohy víceméně odpovídají. Prostě bych děti zbytečně nemátla.
A další, co mi vadilo, je nepřiměřený jazyk. Knížka je určena dětem od dvou(!) let, ale objevují se v ní slova jako módní kolekce nebo ratolest. Vážně?
Celkově tedy nápad hezký, ale provedení pokulhává. Škoda.

5 26.01.2022