Leonor
komentáře u knih
Richard III.
Jiří Kovařík
Rozhodně to nejlepší, co o Richardu III. u nás můžeme najít. Velmi dobře vystavěné úvahy a závěry. Vzhledem ke stáří knihy je logická jistá zastaralost, přeci jen bylo už objeveno Richardovo tělo, papežský dispenz pro něj a Annu a za datum narození jeho syna se dnes považuje spíše rok 1476.
Levandulová princezna
Hana Parkánová-Whitton
Moje první kniha od autorky a tehdy jsem byla nadšená, možná kvůli mé slabosti pro Blanku z Valois. Zpětně ji vnímám jako o trochu horší než jinou autorčina knihu - Karel IV. Hodnotím mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami.
Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami
Art Spiegelman
Co na to napsat... Neuvěřitelně silný příběh s uchvacujícím grafickým zpracováním, po jehož přečtení se vám nedostane slov.
Otrocká krása
Ilka Pacovská
Krásná kniha, úchvatný nápad a skvěle napsané. Bulila jsem na konci jak želva. Také se mi líbilo, že autorka rozvinula trochu dál vztah Rafana a Anděly. Myslím, že z Anděly a Hanky by mohli být dost dobré kamarádky. Rozhodně všem doporučuji.
Kde zní zpěv krkavců
Klára Kubíčková
Jednoduchý, ale silně nadprůměrný příběh vzhledem k žánru a cílovému věku. Jen, jak již zmínili jiní přede mnou, myšlenkové pochody a některé hlášky byly příliš vyspělé na 11leté hrdinky. Celkově jsem si to užila a velmi se mi líbil autorčin způsob psaní.
Svatební plán
Sophia Farago
Hezká, milá, nenáročná. Občasná chybná oslovení, což lze vzhledem k jejich složitosti pochopit. A musím ocenit velmi zdařilý překlad.
Bílá královna
Philippa Gregory
(SPOILER) Kniha se čte pěkně a rychle, autorka umí dobře psát. Problém mám ale opět s prvkem čarodějnictví. Historická Jacquetta ani její dcera Alžběta čarodějnicemi nebyly, jednalo se pouze o pomluvy, které souvisely právě s raketovým vzestupem rodiny Woovilleových, jež nebyl mnoha lidem po chuti. Rovněž myšlenka se záměnou princů mi přijde nereálná, pochybuji, že by strýc (a hromada dalších vysokých hodnostářů, kteří prince ze svatyně přišli odvést) nepoznal vlastního synovce, byť se viděli velmi zřídka. A zavraždění nějakého cizího nevinného dítěte místo syna Alžběty Woodvillové (která z toho nemá snad jedinou výčitku) mi opravdu jako nějaký happyend nepřijde. Navíc aféra Richarda III. a jeho neteře Alžběty z Yorku se nikdy neodehrála a opět se jednalo o pomluvy, které měli poškodit Richardovu pověst. Philippa Gregory má v oblibě sesbírat všechny dnes dávno vyvrácené drby, zakomponovat je do příběhu a podávat jako pravdu. Samotná hrdinka mi byla velmi nesympatická. Měla sice vyznít jako silná žena, ale mě osobně spíš přišla jako bezohledná a vrcholně neempatická. Stejnojmenný seriál v tomto ohledu odvedl daleko lepší práci, aby Alžbětě dal komplexnější charakter. Rovněž její milostný příběh s Eduardem je tu až moc přecukrovaný (kromě toho pokusu o znásilnění na začátku - velmi romantické), ale přikládám to autorčině zálibě v těchto postavách. Sama v nějakém rozhovoru zmiňovala, že právě Alžběta Woodvillová je její nejoblíbenější postava tohoto období.
Královnina sokyně
Carolly Erickson
Jeden z lepších historických románů od autorky, ale možná je to tím, že o životě Letticie jsem před začátkem čtení příliš nevěděla a nemohu tedy hodnotit historickou věrnost. Kniha se čte velmi rychle a lehko, ale asi jsem už po předchozích románech natolik předpojatá, že nemohu dát vyšší hodnocení.
Třetí královna
Carolly Erickson
Možná je to moje hloupá představa, ale za Janou popisovanou v knize jsem si neuměla představit jemnou a okouzlující královnu za jakou jsem ji měla (možná za to trochu můžou skvělé herečky Anita Briem a Anabelle Wallis ze seriálu Tudorovci). Nemluvě o přehnaně zlé a zákeřné Anně Boleynové. Musím přiznat, že romány paní Erickson (tento je třetí) mě příliš neoslovily.
Ženy ve středověku
Edith Ennen
Dobrá kniha, která ale na můj vkus příliš odbíhá od tématu, aby čtenáři poskytla jisté obecné povědomí o středověkých poměrech, přičemž v mnoha úsecích o ženách vlastně přímo nepojednává.
Spíše mojí chybou je, že jsem nevzala v potaz autorčinu národnost a čekala obecné osudy a postavení žen napříč středověkou Evropou, nikoli převážně zaměřené na německé oblasti. Navíc neumím latinsky, což poněkud zhoršovalo porozumění jistých pasáží (ne opravdu, proč některé latinské věty a úryvky přeložené jsou a jiné ne?).
K tomu je to celé psáno velmi suchým a složitým jazykem, vyloženě jsem se u knihy nudila a nutila se číst dál.
Války růží
Robin Neillands
Výborná nestranná kniha s vyčerpávajícím výčtem faktů, ačkoliv se nevyhnula jisté zastaralosti s ohledem na datum vydání originálu. Taky jsem zaznamenala pár drobných chyb co se dat týče, ale může se jednat o překlep. Co knihu ale sráží je překlad a příšerná korektura, která v tomto případě snad vůbec neproběhla (proč je Jindřich VI. jednou "Jindřich z Windsoru" a podruhé "Jindřich Windsorský", proč se hrad Ludlow skloňuje, ale Middleham nebo Barnet už ne?) a působí často neskutečný zmatek. Ve vydání z roku 2011 navíc chybí rodokmen, na který se v textu autor odkazuje.
Princezna Kate a její styl
Caroline Jones
Trochu nadhodnotím, ale touhle knihou jsem jako menší hrozně ráda listovala.
Tintin v zemi Sovětů
Hergé (p)
Jako recese a parodie dobré, obzvláště s ohledem na datum vydání.
Anežka Česká: Cesta lásky a víry hrdé Přemyslovny
Hana Parkánová-Whitton
(SPOILER) Zajímavý román, ovšem z nějaké alternativní historie, kde stromy na podzim mají purpurové listí, Labe teče nedaleko Vídně a všechny postavy jsou postaršené, protože to by nemělo takovou váhu, kdyby se do Jindřicha vášnivě zamilovalo osmileté dítě. Navíc mě iritovala Anežčina dokonalost, obzvlášť zdůrazňovaná ve srovnání se všemi jejími sestrami a Markétou Babenberskou, a neustálé přirovnávání k dukátům a drahým kamenům.
Červená královna
Philippa Gregory
(SPOILER) Knížka jako celek čtivá, ale dost historicky nepřesná. Faktem je, že historická Markéta Beaufortová rozhodně po celý život neuvažovala o tom, jak posadí svého syna na trůn. Za to začala skutečně bojovat až během vlády Richarda III. Také její románek s Jasperem je čistou fikcí. Skutečná Markéta byla úžasná a silná žena, se kterou se život nemazlil a která silně přispěla k životním úspěchům svého syna. Tohle mi spíše připadalo jako nějaká její karikatura. Nemluvě o tom, že Markéta nemá ráda Alžbětu Woodvillovou hlavně proto, že je krásná a dokázala tím upoutat pozornost krále. Bohužel knížky této autorky nevynikají v komplexnosti postav.
Andělská tvář I.
Hana Marie Körnerová (p)
Knížka se mi moc líbila, stejně jako podprůměrně hodnocený film. Nechybí láska, intriky ani napětí.
Vinná láskou
Tatiana Macková
Autorka má velký potenciál, ale nemohu si pomoci a myslím, že knihy se mohla ujmout mnohem lépe a více ji propracovat. Mnohé z Alixina života bylo vynecháno nebo jen okrajově zmíněno. Vůbec bych se nezlobila, kdyby se z toho vyklubal 400stránkový román, ve kterém by se proplétaly složité rodinné vztahy, milostný příběh hlavních hrdinů, Alexejova hemofilie a vysoká politika tehdejší doby. Nicméně přese vše autorka vystihla dva nejjasnější rysy života poslední ruské carevny, a to lásku a rodinu.