Leonor komentáře u knih
Velmi erudovaná biografie vyvracející mnohé mýty, které o císařovně Alžbětě kolují. Ocenit musím krásný obrazový materiál, navíc přímo se vztahující ke konkrétním pasážím v knize.
Po faktografické stránce nemám námitek, kniha by si však zasloužila pečlivější překlad a korekturu. Předešlo by se tak poměrně častým překlepům, zaměňování jmen (Sofie/Žofie), těžkopádnosti některých souvětí a hlavně, pro mě těžko vysvětlitelnému a rušivému, nekonzistentnímu (ne)překládání jména královny Viktorie.
Spíše apologie na Marii Stuartovnu, velmi jednostranný životopis. Cením si však dodatku knihy - rozboru listin, které vedly k jejímu uvěznění a popravě.
Hezké čtení, jen mě trochu mrzelo, že autorka nezmínila návštěvu Elišky a Jana ve Slezsku roku 1327, či její propojení s legendami o Anežce Přemyslovně. Navíc jsem občas nesouhlasila s jejími názory na Jana Lucemburského.
Jednoduchý, ale silně nadprůměrný příběh vzhledem k žánru a cílovému věku. Jen, jak již zmínili jiní přede mnou, myšlenkové pochody a některé hlášky byly příliš vyspělé na jedenáctileté hrdinky. Celkově jsem si to užila a velmi se mi líbil autorčin způsob psaní.
Dobrá kniha, která ale na můj vkus příliš odbíhá od tématu, aby čtenáři poskytla jisté obecné povědomí o středověkých poměrech, přičemž v mnoha úsecích o ženách vlastně přímo nepojednává.
Spíše mojí chybou je, že jsem nevzala v potaz autorčinu národnost a čekala obecné osudy a postavení žen napříč středověkou Evropou, nikoli převážně zaměřené na německé oblasti. Navíc neumím latinsky, což poněkud zhoršovalo porozumění jistých pasáží (ne opravdu, proč některé latinské věty a úryvky přeložené jsou a jiné ne?).
K tomu je to celé psáno velmi suchým a složitým jazykem, vyloženě jsem se u knihy nudila a nutila se číst dál.
Rozhodně to nejlepší, co o Richardu III. u nás můžeme najít. Velmi dobře vystavěné úvahy a závěry. Vzhledem ke stáří knihy je logická jistá zastaralost, přeci jen bylo už objeveno Richardovo tělo, papežský dispenz pro něj a Annu a za datum narození jeho syna se dnes považuje spíše rok 1476.
Výborná nestranná kniha s vyčerpávajícím výčtem faktů, ačkoliv se nevyhnula jisté zastaralosti s ohledem na datum vydání originálu. Taky jsem zaznamenala pár drobných chyb co se dat týče, ale může se jednat o překlep. Co knihu ale sráží je překlad a příšerná korektura, která v tomto případě snad vůbec neproběhla (proč je Jindřich VI. jednou "Jindřich z Windsoru" a podruhé "Jindřich Windsorský", proč se hrad Ludlow skloňuje, ale Middleham nebo Barnet už ne?) a působí často neskutečný zmatek. Ve vydání z roku 2011 navíc chybí rodokmen, na který se v textu autor odkazuje.
Chování postav vůbec nemá smysl ani logiku. Dobové zvyky příliš neodpovídají 16. století stejně jako až moc pokrokové názory "inteligentní" hlavní hrdinky. Konec knihy postrádá hlavu i patu, nezbylo mi než nevěřícně zírat nad myšlenkovými pochody výše zmíněné.
Jo, a někdo by měl autorce koupit k Vánocům biografii o Kateřině Medicejské.
Trochu nadhodnotím, ale touhle knihou jsem jako menší hrozně ráda listovala.
Hezká, milá, nenáročná. Občasná chybná oslovení, což lze vzhledem k jejich složitosti pochopit. A musím ocenit velmi zdařilý překlad.
Jako recese a parodie dobré, obzvláště s ohledem na datum vydání.
(SPOILER) Zajímavý román, ovšem z nějaké alternativní historie, kde stromy na podzim mají purpurové listí, Labe teče nedaleko Vídně a všechny postavy jsou postaršené, protože to by nemělo takovou váhu, kdyby se do Jindřicha vášnivě zamilovalo osmileté dítě. Navíc mě iritovala Anežčina dokonalost, obzvlášť zdůrazňovaná ve srovnání se všemi jejími sestrami a Markétou Babenberskou, a neustálé přirovnávání k dukátům a drahým kamenům.
(SPOILER) Knížka jako celek čtivá, ale dost historicky nepřesná. Faktem je, že historická Markéta Beaufortová rozhodně po celý život neuvažovala o tom, jak posadí svého syna na trůn. Za to začala skutečně bojovat až během vlády Richarda III. Také její románek s Jasperem je čistou fikcí. Skutečná Markéta byla úžasná a silná žena, se kterou se život nemazlil a která silně přispěla k životním úspěchům svého syna. Tohle mi spíše připadalo jako nějaká její karikatura. Nemluvě o tom, že Markéta nemá ráda Alžbětu Woodvillovou hlavně proto, že je krásná a dokázala tím upoutat pozornost krále. Bohužel knížky této autorky nevynikají v komplexnosti postav.
(SPOILER) Kniha se čte pěkně a rychle, autorka umí dobře psát. Problém mám ale opět s prvkem čarodějnictví. Historická Jacquetta ani její dcera Alžběta čarodějnicemi nebyly, jednalo se pouze o pomluvy, které souvisely právě s raketovým vzestupem rodiny Woovilleových, jež nebyl mnoha lidem po chuti. Rovněž myšlenka se záměnou princů mi přijde nereálná, pochybuji, že by strýc (a hromada dalších vysokých hodnostářů, kteří prince ze svatyně přišli odvést) nepoznal vlastního synovce, byť se viděli velmi zřídka. A zavraždění nějakého cizího nevinného dítěte místo syna Alžběty Woodvillové (která z toho nemá snad jedinou výčitku) mi opravdu jako nějaký happyend nepřijde. Navíc aféra Richarda III. a jeho neteře Alžběty z Yorku se nikdy neodehrála a opět se jednalo o pomluvy, které měli poškodit Richardovu pověst. Philippa Gregory má v oblibě sesbírat všechny dnes dávno vyvrácené drby, zakomponovat je do příběhu a podávat jako pravdu. Samotná hrdinka mi byla velmi nesympatická. Měla sice vyznít jako silná žena, ale mě osobně spíš přišla jako bezohledná a vrcholně neempatická. Stejnojmenný seriál v tomto ohledu odvedl daleko lepší práci, aby Alžbětě dal komplexnější charakter. Rovněž její milostný příběh s Eduardem je tu až moc přecukrovaný (kromě toho pokusu o znásilnění na začátku - velmi romantické), ale přikládám to autorčině zálibě v těchto postavách. Sama v nějakém rozhovoru zmiňovala, že právě Alžběta Woodvillová je její nejoblíbenější postava tohoto období.
(SPOILER) Povedená kniha, ideální jako prequel k seriálu Bílá královna, který navazuje přesně tam, kde tato kniha končí. Hvězdičku strhávám za prvek magie - historická Jacquetta rozhodně čarodějnice nebyla - a za nelichotivé vylíčení postavy Cecily Nevillové, jejíž historický protějšek byl velmi odlišný. Navíc některé nudnější scény a pasáže by se mohly vyškrtat, kniha je velmi dlouhá a chvílemi ztrácí spád.
Narozdíl od románů Carolly Erickson jsou její čtivé biografie velmi dobré. Hvězdičku strhávám, protože bych velmi ocenila výčet pramenů a zdroje citátů ze začátku každé kapitoly.
Ideální doplněk k první sérii stejnojmenného seriálu, osvětluje události a dává širší souvislosti.
Krásné pokračování, nejvíce se mi líbila atmosféra tichomořského ostrova.
Knížka se mi moc líbila, stejně jako podprůměrně hodnocený film. Nechybí láska, intriky ani napětí.
Podobně jako u knihy Anna Česká jsem se chvílemi nudila a hlavní postavy ve mě vzbuzovaly jen málo emocí.