lenka7679
komentáře u knih
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Měla jsem obavu, protože ten hype okolo je neuvěřitelný. Jenže jsem neodolala. A upřímně musím říct, že ta kniha a především autorka, si zkrátka ten ohlas zaslouží. Jak častěji bývám zklamaná, tak zde jsem nadšená.
S lehkostí napsáno a s neuvěřitelnou lehkostí přečteno. Kniha se čte sama. Děj plyne bez zádrhelů a krásně navazuje na sebe. Nestojí nikde na místě a nesměle nepřešlapuje. Jsem ráda, že jsem neodolala a objednala. kdybych si knihu nešetřila, přečetla bych ji hned ten den, co jsem ji dostala, jenže já se kochala a tak jsem si čtení dávkovala. Na víc jsem to už bohužel nenatáhla.
Nebudu lhát, zápletka je jasná jako facka a spousta situací a vyústění se dá předvídat, jenže to, jak je vše vykresleno vás nenechá se do příběhu neponořit. Postavy a jejich charakter jsou skvěle vykreslené. Chemie mezi postavami funguje také přesně jak má. Záporáci jsou odporní, klaďasům to věříte taky.
Prostředí je velmi povedené a především neohrané. Líbilo se mi a jsem nadšená z draků, popisů okolí i akademie. Prostě jedna z letošních nejočekávanější novinek se povedla. A teď nezbývá, než čekat na další díl. Jediné, co zbývá ještě říct je, že doporučuji.
Fake
Kylie Scott
Začátek knihy je absolutně bez náboje. Něco tak neromantického a uspávajícího jsem dlouho nečetla. První stránky mi připomínají čtení hvězdiček pod textem. Tak moc nezáživné to je. Patricka si vůbec nedokážu představit, že by byl snad nějaký sexuální symbol a jediná postava, která tam vytváří jakousi atmosféru je Norah. Mei je vykreslená jako lehce retardovaná a hází v podstatě do toho hnoje už jen vidle.
A dál už to je vlastně jen stejně hrozný. Hlava mi stojí nad tím, že to psala stejná autorka, od které jsem četla Stage Dive. V tomhle musí být šotek. Buď to někdo dramaticky zhoršil, nebo vylepšil předchozí. Je možné, že za to může překlad. Ať už je to jakkoliv, tahle kniha je bohužel hodně špatná. Kdybych mohla, doporučím fanouškům autorky se téhle knize obloukem vyhnout. Fakt jsou ostatní její knížky lepší.
Leova šance
Mia Sheridan
Jsem ráda, že jsem si příběh z Leova pohledu nechala až pár let po té, co jsem první díl přečetla. A to stejné doporučuji i ostatním. Krásně jsem si příběh osvěžila a prožila znovu. Rozhodně bych si ho tak neužila, pokud bych ho přečetla hned.
Město ztracených
Kelley Armstrong
Asi bych dala normálně hvězdy čtyři, ale protože se mi nelíbí místní hodnocení, je potřeba ho trochu vylepšit. Nechápu, jak je možné, že po některých knihách je takový hype a jiné mají takové nízké hodnocení a přitom si to oboje nezaslouží. Četla jsem mnohem horší knihy s mnohem vyšším hodnocením.
Jasně, souhlasím, že to není úplně realistické, jenže je to, překvapení, fikce.
I mě někdy naštve, že si autor knihy, tak nějak v průběhu, děj ohýbá podle toho, jak se mu to zrovna hodí. Četla jsem knížky, které se tvářily, že ten nejkrutější mafián se kvůli ženě změnil doslova na beránka božího a to mě taky naštvalo. Jenže tady je blbě jen to, že autorka více nepromyslela a nepropracovala ten princip Rocktonu. Jinak byla zápletka v pohodě a nelišilo se to od kdejakého detektivního příběhu v televize. A tohle bych si klidně na obrazovkách dokázala představit.
Postavy byly sympatické, líbilo se mi, že příběh byl bez zbytečně velkých a vleklých vztahových dramat, to úplně nemusím. Bylo to čtivé a děj se posouval a zároveň s ním i postavy. Za mě určitě doporučuji.
Zmetek
Elle Kennedy
Tohle bylo doslova utrpení. Nějak nechápu, jak je možné, že tohle napsala ta stejná autorka. Děj se neskutečně táhne. A mně tedy osobně nejvíce zde vadí vyprávění z pohledu šesti osob. To zkrátka v jedné knížce nedávám. Knihu to dělá nepřehlednou a mění se v krátké povídky. Další díl, pokud bude, se mě určitě netýká a nechám si ho s klidnou myslí utéct.
Snoubenci zimy
Christelle Dabos
Přemýšlím, jak mám knihu vlastně ohodnit.
Prvně musím říct, že jsem zklamaná. Jako fakt hodně zklamaná. Já se na tuhle knihu chystala kolik let. Stále jsem oddalovala koupi, s tím, že nevím, jaká bude, protože recenze jsou opravdu rozporuplné. Nakonec jsem už nevydržela a knihu si koupila.
A teď lituju. Děj je rozvláčněný a táhne se a táhne a táhne. Přišlo mi, že se v knize nic neděje. Nechápala jsem, proč musí proběhnout tak dlouhé zásnuby. Ale budiž, za zvyk se toho dá schovat mnoho. Ovšem ukradená důstojnost hlavní postavy se za ničím neschová. Hlavní hrdinka, i když ji ze všech stran říkají, že je borka, je prostě jenom držák. Vydrží úplně všechno, do čeho ji namočí a to bez otázek. Prostě si to vytrpí. A já teda tyhle hrdinky smýkané osudem nemusím. Hlavní hrdina, který vypadá jako charakter, se v knize zase tak moc nevyskytuje a tím pádem si k němu není úplně jednoduché nějaký vztah vybudovat. Ony ani postavy nemají žádný vztah mezi sebou. Žádné. Autorka je všechny napsala ploché a bezcitné. Všechny postavy v knize vyskakují a chovají se nepředvídatelně a většinu času i nesnesitelně.
Co oceňuji je každopádně neotřelý a velmi originální námět. Myšlenka plujících světů a duchů je skutečně zajímavá. Bohužel je zde, více než v jiných knihách patrný nevyužitý potenciál. Kdy nápad byl skvělý, ale provedení se nepodařilo. A tak zatím musím říct, že vůbec nevím, zda budu s dalším dílem pokračovat. Bojím se, že mě čeká dalších 400 stran nekonečnosti a nezáživnosti se všemi těmi postavami, které jsou jako améby...
Nelítostný princ
Sophie Lark
Nechala jsem se napálit anotací a patří mi to.
Prostředí mě nedokázalo zaujmout. Hlavná hrdinové mi byli nesympatičtí a štvali mě. K postavám jsem si nedokázala vytvořit vztah. Celkově byla kniha tak nerealistická, což v knižním světě nemůže být na škody, pomyslel by si jeden. Jenže ona se jako reálná tvářit snažila a to potom, co si budeme povídat, úplně nefunguje. Čeho si cením je pár humorných scén, které mě pobavily.
Jinak se nedá upřít knize čtivost . Hodnotím tedy jako průměr a v sérii pokračovat nebudu. Není to úplně můj šálek kávy, čekala jsem něco odlišného. Třeba jako Amo Jones a její Půlnoční běsnění.
Přání!
Leandra Sold (p)
Jsem nadšená ze skvělého příběhu, který se mi odehrál před očima. První, co mě napadlo po dočtení je pohádka. Tuto knihu bych ohodnotila jako neskutečně krásnou, milou a nadýchanou pohádku.
Celou dobu, jsem měla před očima bílou sněhovou peřinu, rampouchy a zamrzlé rybníky. Autorka velmi mistrně pracuje s popisy jak postav, tak i scenérií a skutečně tak máte chvílemi pocit, že příběh vidíte a ne jen čtete.
Pro mě jsou Leandra Sold a ještě Vladimíra Šebová, jako z jiného světa. Obě pracují se Slovanskou mytologií a oběma se jim daří tvořit neskutečné příběhy v knižním světě přeplněném vílami, anděli, démony a upíry s vlkodlaky. Ne, že bych proti výše jmenovaným něco měla. Právě naopak, ale tady je to svěží závan něčeho jiného, ne tak propraného a mistrně zpracovaného.
A jestli bych se mohla přimluvit, hrozně ráda bych si přečetla i o ostatních.
Vřele doporučuji a moc děkuji za skvěle strávený večer v té nejlepší společnosti.
Miluji tě, Jasone Thorne
Ella Maise
Nemyslím si, že je to úplně špatná kniha, jen první polovina je doslova celá jedno velké klišé. Tohle už jsem všichni mockrát četli a nebylo to ani úplně nejlépe napsané. Nevím, zda je to překladem, ale oslovení maličká mě úplně bolelo.
Druhá polovina byla o dost lepší. Ohodnotila bych to na tři a půl kdyby to šlo. Nejde, takže dávám tři hvězdy, na čtyři to nestačí.
Odpočinková romantická sladkost, ze které chvilkami bolí zuby, ale nedá to, nedočíst ji. Doporučuji na proložení, nebo zvednutí nálady.
Zachraň mě
Mona Kasten
Tak jo, máme tu další sladkou romanťárnu, kde hraje hlavní roli bohatý princ Krasoň a chudá nevýrazná děvucha s patinou Popelky.
První co zmíním a naprosto souhlasím s ostatními komentáři, ta oslovení maminka a tatínek mě úplně fyzicky bolela. Do textu se nehodila a naopak mu velmi škodila. Všimla jsem si toho už i u jiných knih, kde byla tato oslovení použita a také v úplném rozporu s kontextem.
Odkloním se od většiny, ale mně osobně se více líbila první polovina knihy. Která měla spád a bavilo mě špičkování. Druhá půlka ztrácela dynamiku a postavy se točily v kruhu, doslova v budném. Myslím si, že v určitém okamžiku mě napadlo, že Ruby už musí být bez sebeúcty. Konec byl lehce předvídatelný. Už v průběhu bylo jasné, kde jsou Jamesovi limity a slabiny.
Pokusím se sérii přečíst, ale upřímně, nejsem už cílová skupina a tady to zkrátka vinou slabého příběhu skřípe.
Věk přízraků
Lenka Poláčková
Jako první, co vás na knize taujme ta obálka a ano. Ve skutečnosti je ještě krásnější. Přesně to je to, co vás nutí si knihu koupit a ne jen půjčit. Přesně proto jsem si knihu musela pořádit i já. V knihovně je to poklad.
Příběh je skvěle zpracovaný a lehce uvěřitelný. Postavám fandíte a přesně chápete jejich pohnutky. Prostředí i postavy jsou skvěle vykreslené. Tak dobře, že se do příběhu lehce vžijete. Já jsem se přistihla, že určité pasáže v knize mám doslova před očima.
Je mi milé zasazení do naší země a minulé doby. Jazyk mi nebyl při čtení cizí, všechny výrazy znám a používám.
Dala jsem si předsevzetí, že přestanu naše autory přehlížet a jsem za to velmi ráda. Všem milovníkům fantasy doporučuji.
Žofie je pracovitá služebná s neobyčejným štěstí. Své místo získala přímluvou a nemůže si dovolit, aby o něj přišla. A přesně to ví i její zaměstnavatelé.
S návratem dětské lásky do jejího života se ovšem navrátilo i něco, co chtěla, aby zůstalo pohřbeno.
Kořist
Darcy Coates
(SPOILER) Pozor, může se jevit jako spoiler!
Pro mě je Darcy Coates někde na půl cesty. Její horory nejsou hororové. Zde se jí podařilo vybudovat celkem dobrou atmosféru.
Tato kniha se čte oproti jejím klasickým dílům o dost lépe, protože nikde nevyskakují ti její pohádkoví bubáci. Jenže konec mě také, stejně jak už zaznělo v jiných komentářích, úplně neuspokojil. Oproti zbytku je uspěchaný a nepropracovaný. Jako by už zkrátka nějak dopadnout musel.
Láska na hraně
Penelope Douglas
Kniha měla rozhodně zajímavý námět a troufnu si říct, že jsem ještě nic podobného nečetla. To je myšleno, jak v dobrém, tak i ve špatném.
Do půlky mě kniha bavila a byla jsem neskutečně zvědavá, jak bude pokračovat. Jenže pak mě začala nudit. I když se děj posouval, tak postavy zůstávaly na místě a vůbec se nikam nevyvíjely. Ztratilo to pro mě ten prvotní náboj. Přesně v té chvíli jsem si uvědomila, že už nečtu erotiku, ale prostě jen tvrdé porno. Jenže to by mi sakra ani trochu nevadilo, nejsem puritán a troška písmenek mě nerozhodí. Ale to, jak se hlavní hrdinka už třičtvrtě knihy kroutí jako korouhvička mě úplně ubíjelo a vzalo mi to radost ze čtení. Čím se kniha blížila ke konci, tím mě méně zajímal. Už jsem byla unavená z těch veletočů a najednou bylo všeho moc. Natahovalo se to, až se to přetáhlo.
Autorka sází na jistý wau moment v knize, kdy by měl být čtenář šokovaný zápletkou. A zároveň pochopit nepochopitelné chování postav. Jenže mně právě ta zápletka přijde oproti všemu ostatnímu v knize plytká a nepropracovaná.
Co musím vypíchnout je, že kniha se čte sama a za jeden večer jsem ji slupla jako malinu. Také se autorka nebojí kontroverzních témat a porušení jistých tabu ve společnosti. I když je z celé knihy cítit prvoplánovaně touha šokovat a nejspíš zjistit, co ještě čtenář, tady spíš čtenářka, unese.
Kdyby autorka knihu tak nepřetáhla bylo by to rozhodně na víc hvězd, takhle dávám slušné 3,5 hvězdy. Rozhodně se vypaltí přečíst i přes rezervy, které má.
Tvoje vina
Mercedes Ron
Správňačka Noah mi ve druhém díle neskutečně pila krev. Taky sev příběhu skoro až do konce nic neděje. Vše se rozproudí až na konci, ale to dojdou stránky. Z vlastní zkušenosti je v trilogii druhý díl vycpávkový, což tady úplně sedí. Spousta zbytečných písmenek, točení se neustále na místě a nelogické jednání všech postav. Opravdu se chovají všichni divně.
Nehledě na to, že mi přijde, že autorka totálně přepsala charaktery postav.
Co se musí nechat, že se kniha čte docela lehce a má hezkou obálku.
Ani nevím, jestli se vlastně na třetí díl těším a chystám. Vzhledem k tomu, že už teď vím o čem nejspíš bude.
Štěstí v lásce
Kasie West
Autorku znám a je mi líto, že to musím napsat, ale tohle nebylo úplně dobrý. Děj byl místy tak sladký, že mě bolely zuby. Nevyhovoval mi styl psaní a k postavám jsem si nenašla cestu.
Truly
Ava Reed (p)
Pro mě slabší střed. Tak trochu utahaná slaďárna s hate to love. Už od začátku bylo jasné, že tempo bude vražedně pomalé a rozhodně tu na nikoho nečeká žádný veletoč. Postavy byly ploché a přešlapovaly všechny na jednom místě. Nesmyslné jednání to už jen podtrhovalo. Ale přesto mě to místy bavilo a občas vysvitlo to něco, proč mě takové knihy baví. Myslím, že téhle knížce chybí zkrátka pořádný náboj. Jiskření mezi hlavními postavami a dynamika děje. Opravdová oddechová kniha.
Syn podsvětí
Vladimíra Šebová
Za mě je Syn podsvětí o kočičí choupek lepší, než Dcera zimy. Kniha byla opět velmi čtivě napsaná a děj svižně ubíhal. Postavy a jejich charakter byly skvěle popsané. I když zde bylo více hlavních postav a s nimi i více dějových linek spletených do jedné, nic se mi nepletlo. Přechody mi nevadily a byly srozumitelné, nikde jsem se neztrácela. Milostné linky mohly dostat více prostoru, byly uspěchané, ale i tak mě všechno hrozně bavilo. Svět byl tak barvitě vykreslen, že jsem vše měla skoro před očima. Krásná obálka. Pět hvězd a zaslouženě. Děkuji.
Dům tajemných stínů
Darcy Coates
Darcy coates píše čtivě a pilně. Nicméně vybudovat děsivou atmosféru a věrohodný popis jakéhokoliv přízraku, který by vzbuzoval strach neumí. Má bujnou fantazii, jenže její přízraky mi připomínají příšerky z videoher a pohádek pro děti. Kdybych měla její knihy k něčemu přirovnat, byly by to Stopy hrůzy, které mě provedly dospíváním.
Děj příběhu není špatný i romantická linka a zasazení do minulosti bylo osvěžující a hodilo se. Dále si cením kreseb, ty příběh velmi oživily. Jenže ani to všechno horor nepřipomínalo ani náhodou. Je to taková strašidelná historka pro mládež. Druhý příběh byl nadbytečný, což je vlastně výhra, že byly obě knihy spojené do jedné.
Knihu jsem si přečetla jen proto, že jsem ji dostala, sama bych si ji nepořídila. Nicméně Darcy svou fanouškovskou základnu má a o čtenáře se bát nemusí. Já už jsem rozmazlenější a dávám přednost propracovanějším knihám.
Dcera zimy
Vladimíra Šebová
Krásná kniha s úžasným pojetím mytologie, velmi čtiva, děj měl spád, snad až ke konci, kde kniha pomalu ztrácela na dynamice.
Postavy jsou velmi dobře popsané a uvěřitelné. Vztah Morany a Vesny je bezpochyby sesterský. Zároveň je krásně vykreslené i prostředí, scény z knihy jsem měla doslova před očima. Bohužel mi příběh v některých jeho částech přišel plošší. Určitě šlo přitlačit na vztahy mezi postavami, které nebyly tak propracované, jako postavy samy.
Prolínání různých století mi nevadilo, ději neškodilo. V příběhu jsem se skvěle orientovala. Postavy se mi taktéž nepletly, zde bylo poznat, že autorka si dala s knihou obrovskou práci. Klobouček a těším se na Syna podsvětí, na kterého hned jdu.
Brána pekel
Leigh Bardugo
Já jdu úplně proti proudu a souzním s Tesset. Prvak musím zkonstatovat, že jsem úplně blbá, protože jsem ve své předvánoční euforii viděla známé jméno, novou knihu a nezaváhala a koupila. Vědoma si toho, že až do svátků budu sušit, aby mě mohl manžel udělat radost pod stromkem. Přitom jsem zapomněla, že první díl byl ukrutná nuda a bavilo mě cca posledních sto stran, což je na takovou bichli žalostně málo. Úplně mi vypadlo z hlavy, že jsem se zařekla, že druhý díl tohohle utrpení, vynechám. Jenže od té doby, co jsem četla první díl uplynulo 150 knih, takže mě nesuďte příliš tvrdě.
A je to tady. Druhý díl mám doma, levná sranda to teda není a je mi z toho smutno.
Leigh Bardugo znám jako výbornou spisovatelku, ale tady se jí zkrátka něco vymknulo z ruky a skončilo to jako neslaný nemastný oběd.
Druhý díl většinou bývá, vycpávkový. Málokdy ne a když, tak je to velké překvapení. Tady ten druhý díl není jen zbytečný a ani vycpávkou bych ho nenazvala. Na bezmála šestistovce stran se dohromady nestane nic co by vlastně nikdo nečekal. Co jsem ovšem nečekala ani já je, že to bude všechno, co se stane. Tuhle knihu bych shrnula do povídky a to bych byla ještě štědrá. Na knihu to byl slabý námět. Želím ztraceného času, který mě přečtení stálo.
A teď se tady zaříkám, že do dalšího dílu už mě nikdo nedostane, pokud mi kniha nějakou náhodou nepřistane v klíně bez mého přičinění.