Králíczek komentáře u knih

Musím říct, že je těžké pro mě sbírku hodnotit. Většinou hodně smutné básně o pro mě vzdálených věcech jako bůh, nebo dokonce okrasné květiny. I když třeba druhá báseň Klekání (ta o rajčatech) mě upřímně rozesmála.

6 02.02.2024

Kniha vychází (a notně zestručňuje) z původního 6 svazkového díla o 4 000 stranách. Tato práce Jana Gotliba Blocha vedla ke svolání Haagské konference v roce 1899 a k následnému podpisu Haagských úmluv. Bohužel "válku budoucnosti" se odvrátit nepodařilo. Je fascinující, jak se už s předstihem více než 15 let tušilo, jak bude První světová válka probíhat, ale ani to neodradilo lidi od jejího uspořádání. Samozřejmě ne vše se vyplnilo, hlavně některé hospodářské vývody, ale jako celek je to úžasná předpověď. Teď si budu muset přečíst nějakou knihu o 1. světové válce, abych si doplnil vzdělání (takže Švejk mi bohužel nepomůže).

7 01.02.2024

Kdyby tresky pěly česky,
znělo by to vážně hezky.
A kdyby štětce v tlamě udržely,
v galerii vodní krajinky bychom měli.
Že však mlčí rybí potvory,
neznáme nic z tresčí kultury.

Jsem rád, že Ogden nemusel umět česky, abychom si jeho básně mohli vychutnat. Hravé nonsensové básničky - za mě palec nahoru.

A kdybyste chtěli zjistit, jestli vaše rybičky mají umělecké vlohy, nedávejte jim prosím anilinové barvy, ani jiné vodovky. Věřte mi, do začátku jim stačí na chvilku půjčit obyčejnou tužku...

8 26.01.2024

Těch pět hvězd není za kvalitu,
ale za to čiré bláznovství.
Za vhled, co skrývá autor v nitru
a za verše, které pobaví...

5 31.10.2023

Výborná výpověď o době, která se z dnešního pohledu zdá neskutečná, neuvěřitelná a nepochopitelná. Z počátku jsem očekával něco jako naší verzi Solženicinova Souostroví Gulag. Motáky nezvěstnému nemají takové ambice. Oproti proplítvaným milionům v průběhu let od carského Ruska do šedesátého osmého, jsou Motáky příběhem jednoho Muže Určeného K Likvidaci v průběhu necelých jedenácti let. Síla knihy je právě v popisu příběhu jednoho vězně, ač zřejmě toho šťastnějšího z těch zhruba sto tisíc u nás odsouzených.
Do Jáchymova a nedalekého tábora Sauersack, kde pro změnu úřadovali nacisté, chystám výpravu už asi tři roky. Letos, vzhledem k blížící se zimě to už asi nestihnu, ale příští rok už musím. Myslím, že bych měl vidět na vlastní oči místa v knize popisovaná. A myslím, že by to prospělo většině populace. Stejně tak, jako četba této knihy.

13 28.10.2023

Bože, to jsem zas narazil na neuvěřitelně úžasně podivnou knihu. Ale beletrie, která k 215 stranám textu potřebuje 80 stran vysvětlivek, jmenný rejstřík čítá několik set jmen a autor byl tak trochu (a možná víc než trochu) blázen, asi nemůže být normální. Celou četbu jsem se nemohl zbavit dojmu, že si autor ze všech střílí a několikrát jsem se pokoušel ujistit, že není fiktivní. Je to totiž takový Jára Cimrman z psychiatrické léčebny a nějak si nedokážu představit člověka, který prodává svou tvorbu stylem 20 korun za kilo rukopisů a navíc si tímto způsobem dokáže vydělat 50 Kčs. Nejvíc mou představivost zaujal bojový balet Dukla. Když jsem si představil baletky provádějící bojové přískoky pěchoty (má fantazie je vykreslila v zelených baletních úborech, se samopaly přitisklými k hrudi), bylo mi jasné, že by mě z divadla brzy vyvedli. Už se těším, až si přečtu jeho básnickou sbírku Dekadentův lós a obávám se, že si nakonec koupím i pdf verzi cestopisu po fiktivní planetě Pěšky napříč Marmokojem.

6 11.10.2023

Skvělé, syrové, depresivní i poetické. Úryvky z života lokálního autora, odkazy na místa, která znám. Jak to, že jsem na něj nenarazil dřív? Naše knihovna má bohužel jen první díl, takže zbylé dva musím sehnat jinde. Doporučuji a to i v případě, že nejste ze severu Čech...

7 06.07.2023

Tohle bych prosím raděj ano. Po přečtení knihy mám chuť přečíst si něco podobného a upéct si zázvorové koláčky. Recept jsem si už našel, teď ještě knihu...

7 24.06.2023

Skvělá kniha o knihách. Při čtení jsem tedy prakticky neustále držel v ruce mobil a na databázi průběžně dohledával autory a díla. Spousta inspirace, co číst dál. Jen mě v průběhu stále napadalo, že by měl autor přidat ještě jednu poznámku pod čarou. Sám jsem se totiž takovým Bartlebym cítil a věřím, že mezi čtenáři nejsem sám. Budu si také muset stvořit svého strýce Celerina, kdyby se mě někdo zeptal, proč nepíšu.

6 06.06.2023

Úžasné navrácení do doby, kdy jsem byl ještě malý kluk a chystal jsem se do první třídy. Z té doby si pamatuji hlavně tu naději a optimismus, letáčky a nálepky Občanského fóra Pan Kryl už v téhle době nějak tušil, že tak růžové to s námi nebude. Co by asi psal dnes?

Přes 30 let uběhlo od těch bouřlivých časů
a společenských změn
Karel by si trhal chomáče vlasů,
že dospěli jsme sem

Cenzura teď korektnost je zvána,
je přeci hnusné jiné hanobit.
Tak přepište Roalda Dahla.
že o tlustých dovolil si špatně promluvit

A Filuta? Tintinův věrný psík?
Ten zasloužil by rovnou utratit.
V jednom díle rozhořčeně kník,
dovolil si černocha z lenosti obvinit.

Náš Lada? Ten vyvrhel,
jak to mohl napsat, vyplodit?
To se snad vůbec nestyděl?
Že Mikeše chtěl cikán uloupit?

A tolik slavných padouchů bílé pleti
a spousta z nich má doktorát!
S tím by se vážně milé děti
V literárním světě mělo něco udělat.

Promiňte mi můj malý rýmovaný komentář, ale pan Kryl mě k tomu jaksi ponoukl. Přijde mi, že měl moc velkou pravdu: Ač se lží ještě nežijem, jsme s pravdou rozvedeni. Nejhorší je, že o tuhle úpravu dějin, literatury a strach něco říct, aby to nebylo nevhodné, tentokrát nemůže režim, ale lidé samy. Inu člověk může být moudrý, ale dav? Asi je nám zase potřeba pár písničkářů.

7 19.05.2023

(SPOILER) Vlastně až na stranu 8 by to bylo na 5*. Ale strana 8? Když vám kluk, který ví strašně moc o vesmíru, zná názvy všech souhvězdí, každý den pozoruje hvězdnou oblohu a tak, začne tvrdit, že Pluto je hvězda, to je na mě moc. Celou knihu jsem čekal, že to opraví, že někde získá správnou informaci a ono nic. Možná jsem taky mimozemšťan, ale myslím, že takovéhle chyby do dětských knih nepatří.

6 08.04.2023

Super. Zjistil jsem, že Lom u Duchcova (který je asi 5 km od nás) byl v roce 1904 centrem severočeského anarchistického hnutí, vydával se zde časopis Omladina a pobýval zde díky tomu i Jaroslav Hašek. Zajímavý filler, až zase (jako obvykle) nebudu mít ve společnosti co říct. Jak by řekla má žena, bývám totiž občas takový náhodný generátor "zajímavých" faktů.
Ale teď ke knize: za mě výborné propojení básní a doprovodných informací. Zapojení básnického díla do kontextu doby tomu dalo jiný rozměr.

6 03.04.2023

Kdysi dávno jsem četl Bukowského (už ani nevím co) a nebyl jsem nadšený. Teď, o nějakých 20 let starší a... Ne, moudřejší ne, nebudeme si nic nalhávat, to fakt ne. Prostě jsem si řekl, že mu dám znovu šanci. Evidentně jsem to zkusil moc brzy, musím ještě tak 20 let počkat (snad to ještě zvládnu) a pak uvidíme. Ještě dám Hankovi šanci, tak špatný to zase nebylo...

5 30.03.2023

Mám rád knihy o hledání smyslu života, psané v této době (kolem roku 1920). Člověk úplně cítí tu společenskou a kulturní krizi Evropy té doby, a to i v tomto případě, kdy se děj odehrává na opačném konci světa. Je to pro mě vždy příjemně hozený klacek do cesty každodenní existence, kdy mám stále větší pocit, že západní civilizace je programově nespokojená. Neustálá snaha o víc a víc, rychleji a dále, při splnění cíle si co nejrychleji stanovit další cíl a chvíle štěstí a uspokojení s vlastní existencí jsou čím dál kratší. Je krásné se někdy zastavit nad takovouto knihou, která mi zase připomene, že méně je někdy více (i když odmítám připustit, že toto pravidlo se vztahuje i na počet knih v knihovně) a že není umění kráčet za štěstím, ale nalézt ho tady a teď.

12 20.03.2023

Můra noční, povánoční

Rok za rokem minul v městečku Halloween,
každý z nich temnější než černý stín.
Zas výkřiky děsu jsou pouhou rutinou
a Jack je znuděn každou děsuplnou vteřinou.
Zlákal ho příslib dobrodružství,
hupky šupky lesem, až listí šustí.
Už u druhých dveří strašák stojí.
Klika, vrznutí a je v loji.
Valí bulvy, ječí, vříská,
po Halloweensku se mu stýská.
Tohle je noční můra, hrůza, děs.
Kams to Jacku, kams to vlez?
Strašlivý svět jedné odpudivé barvy.
Jak na uleželé mrtvole, svíjející se larvy.
Ne, na tyhle hrůzy Jack není stavěný.
Má rád noční můry, ale tohle je moc slazený.
Utíká zpět k dýním, rakvím, pochodním.
Už nikdy nenavštíví město Valentýn…

8 23.02.2023

Každá zrůda dnes těžkej život má
vážně všechny, ať ňáká jiná, nebo já
ke štěstí jim vždy něco chybí
a tahle mi přijde navíc infantilní

7 16.02.2023

Pro mou depresi dobrá zpráva
nejsem na tom nejhůř, vivat, sláva
ne každý den je konec dní
ne každý zvon je svatební (tedy pohřební)

9 16.02.2023

Co to sakra bylo? Vlastně ani nevím, jestli to bylo nechutně zábavné, nebo zábavně nechutné. Ale jo, většinou jsem se dobře bavil, někdy se i zamyslel a občas zůstal zírat v nevěřícím úžasu, co je jedinec schopen vymyslet.

6 26.01.2023

Krásný vánoční dárek od Osice. Michal Bystrov mě nadchnul už ve sbírce Nech ten mech. Tady, ač básně nejsou jen tak rozpustile hravé, ale často vážnější, určitě nejsem zklamán. Líbí se mi ta lehkost, s kterou autor tvoří (nebo jak se to alespoň z básní zdá) a o to víc mě mrzí nízký počet přečtení zde na databázi. Za sebe mohu sbírku jen doporučit.

5 12.01.2023

Nejdřív jsem myslel, že to budou tak čtyři hvězdy. Jednou jsem ale po čtení seděl v křesle, na mě seděla manželka. Vyráběla si náhrdelník, já přemýšlel o tom, co jsem četl a najednou jsem si řekl, že tomu dám plný počet. Takže při správné náladě až pět hvězd, ale to vlastně platí u spousty knih.

7 09.01.2023