Motáky nezvěstnému

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román se opírá o autorovy autentické zážitky: strávil léta v československém koncentračním táboře a podal obraz muže, který ve vězeňských podmínkách zápasí o to, aby zůstal člověkem. Autor bývá nazýván českým Solženicynem a jeho kniha je ojedinělá i v souvislosti evropských literatur.

https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/3507/motaky-nezvestnemu-3507.png 4.181
Nahrávám...

Komentáře (17)

Kniha Motáky nezvěstnému

tittanie
11. srpna

Tohle téma vyhledávám a letos jsem o komunismu přečetla už šestnáctá kniha o komunismu.
Takhle kniha mi přišla taková jiná. Moc nevěřím, tomu jak Svoboda popisoval ten príma lágr. Jestli to byla ironie, tak jsem to nepochopila, ale zase jsem se u příhody s bublinkou do vodováhy zasmála, ani jsem to nečekala.
Ale určitě ji doporučuji každému, koho toto téma zajímá.

ondrej.b
02. května

Co dodat.... Téma, které nemůže být v žádném případě veselé je velmi silně popsáno a ukazuje v plné míře trauma, kterému se dostávalo všem politickým vězňům v uranových lágrech. Kniha je to místy dost náročná, zvlášť autorovými úvahami, které jsem občas přeskakoval, protože mě hlavně zajímal děj příběhy a jak se bude vyvíjet. Velmi mě zajímá problematika lágrů zvlášť na Jáchymovsku, čtu různé vzpomínky vězňů a k tomu literaturu faktu, prošel jsem si stezku Jáchymovské peklo. Na tuto smutnou historii by se nemělo v žádném případě zapomínat....


mol378
25. dubna

Ani jsem nedýchala. Ač skutečně krušné téma, četlo se snadno, a to včetně nejednoduchých filozofických úvah hlavní postavy. Ukláním se hluboko před Karlem Peckou, který toto prožil, procítil, posléze sepsal a ještě si zachoval velkorysost, dobrotu srdce, jemný humor a chuť žít a mít rád lidi. Všichni by to měli číst. Aby i v dnešních každodenních složitostech přemýšleli, třídili, co vidí a slyší a dokázali si představit, kam to může vést. Padesátá léta skutečně nepamatuju, ale žiju dostatečně dlouho, aby mi z propagandy nepřipouštějící diskusi a nadšeného pochodu jako jeden muž za oslavného pokřiku "kdo nejde s námi, jde proti nám" naskakovala husí kůže. Čtěte.

jan7760
18. ledna

Vyborna a zaroven smutna spoved autora, ktory prezil komunisticke koncetracne tabory. Malo by to byt povinne citanie pre vsetkych obhajcov minuleho rezimu. Netvrdim, ze momentalny rezim je super, ale zatial sme nic lepsie, ktore by aj vedelo fungovat nevymysleli. Knihu odporucam.

petrarka72
07. ledna

Tohle je Literatura s velkým "L" - a nic na tom nemění, že mi trvalo sakra dlouho, než jsem se téměř jedenáctiletou poutí Viléma Svobody po lágrech, kladenským Fierlingerem v roce 1949 počínaje (plus vinařickým dolem Mayrau), přes krušnohorskou Svornost, Nikolaj a úmorné Elko po "fešácký" Bytíz u Příbrami, prokousala. Nejen pro drsnost informací - Karel Pecka je věcný, čtenářská rozkoš se rodí z rozumu a intelektuálního rozboru faktů a situací spíše než z emocionálního prožívání - ale hlavně pro neobyčejnou hutnost předkládaného textu. Ani slovo nelze minout, každé má svůj význam ne pro dějovou souslednost, ale v popisu toho, jak se hlavní hrdina postupně proměňuje, z naivního šiřitele letáků a kluka, vyžívajícího se v salónní revolučnosti (jen s opačným znaménkem), v chlapa, který dokáže konkrétní, pronikavě vnímanou skutečnost přetavit v osobní nekompromisní postoje a na jejich základě dospět k pevnému, respektuhodnému charakteru. Ta (prý) naturalisticky popisovaná skutečnost, střídavě líčená er- a ichformou, zahrnuje nejen každodenní život včetně odporných či humorných detailů, pracovních a "volnočasových" činností (kromě přežívání vždy sport, muzika, karty, pašovaná literatura občas...), postav muklů, kápů, strážných, civilních kolegů v dolech, ale také obecnou situaci včetně patrné změny po Stalinově a Gottwaldově smrti, která ve smyslu vyššího principu mravního změnou nebyla, i když prakticky přinesla úlevu... Je otázkou, kdo je onen "nezvěstný", jemuž jsou motáky určeny; může to být čtenář, "pán daného jména" (čili Svoboda jako taková) nebo - když připustím, že Poručík před závěrem je ztělesněním Pokušitele čili Ďábla - Bůh, který rozhodně existuje, ale v lágrech se tak nějak nevyskytuje... Skvělou předmluvu Václava Černého jsem si dala na závěr (a dobře jsem udělala), oproti jeho zařazení do kontextu ruské vězeňské literatury bych zmínila spíše české předchůdce - Sabinovy Oživené hroby nebo Fučíkovu Reportáž psanou na oprátce (identita autorů to problematizuje, ale tón a dikce jsou podobné)... A těším se na Štěpení...

Mazekeen
06.04.2021

Povinná četba...protože bychom neměli na to, čeho se soudruzi dopouštěli zapomínat!

Blue
16.05.2019

Zpočátku jsem si říkal, že je to úžasné čtení, že vedle jisté "dokumentární hodnoty" to bude i slušný čtenářský zážitek. Tak dobře se to četlo. Ale s přibývajícími stránkami se to nějak zamotalo a četba se stala mírně obtížnější. Každopádně je to ale kniha, kterou stojí za to doporučovat. Zejména kvůli té "dokumentární hodnotě".

mi-380
03.02.2019

Svoboda, příjmení hlavního hrdiny, svoboda, něco, co lidem v tomto stoletém státu často chybělo. Autor čerpá z vlastních tvrdých zkušeností politického mukla a předává nám z první ruky zprávu o metodách totalitní převýchovy nepohodlných. Včetně poznání, že jsou ještě důležitější věci než svoboda.
95 % (49 hodnotících s průměrem 83 %).

… Milý adresáte, můj příteli a pane.
Ač netuším, kde pobýváš a ani přibližně kdo jsi, chovám o tobě jisté představy. Představuji si například, že vládneš velikou mocí. A kdybys jí vládl a hodlal nějakým způsobem vyjádřit, přimlouvám se, abys všechny lidi poučil, co je to hlad. A taky by bylo třeba osvěžit povědomí o hodnotách jako je teplo, spánek, voda. A vzduch, dech. Neboť jistím, že došlo k úplnému pomýlení, kdy věci nejcennější jsou chápány jako samozřejmé a lidem je podstrkován místo nich šmejd.

1