Knihy_nad_zlato komentáře u knih

Šestnáctý díl, a už je to opravdu pořád to stejný dokola. Pořád mě to docela baví (i když hlavně z nostalgie), jenže ty rádoby překvapivý zvraty už nejsou vůbec překvapivý. Rozhodně ne pro ty, kteří četli všechny předchozí díly. Připadá mi, že autor už nevymýšlí nic novýho, jen obměňuje věci, které už napsal.
Postavy jsou jak podle šablony, které se navíc vůbec nevyvíjí. Takže, i když je mám ráda začínají mě dost iritovat, protože se za tu spoustu dílů nikam neposunuly.
Ze světa nevidíme nic nového, ale je pravda, že ten svět je i v předchozích dílech, takže to ani není potřeba, přesto by nebylo na škodu pověnovat se mu trochu víc.
Děj byl sice fajn, ale šíleně průhlednej.
Štve mě to všechno? Ano. Přestanu to číst? Ani náhodou.
Už nejsem cílovka, ale John Flanagan je srdcovka, takže co mu vyjde to si stejně přečtu.

8 10.09.2022

Četlo se to stejně snadno, jako předchozí díly, ale to mi jaksi nestačí. Bavilo mě to, to ano, jenže to zároveň bylo děsně hloupý. Obě hlavní postavy se až příliš často chovaly tak, že bych je s chutí propleskla. Zároveň mě ale většinou bavilo, jak se ti dva pošťuchovali. Kimber bych teda jako klidně vyměnila úplně. Její charakter mi fakt nesedl. Tak trochu doufám, že tak hrozná byla z důvodu dočasný nepříčetnosti, kvůli tomu, co se jí zrovna dělo v životě, jenže tomu téměř vůbec nevěřím. Matteo byl o něco lepší než ona, ale ne o moc. A jo, ti dva se k sobě hodili (možná i kvůli tomu, že byli téměř stejně hrozní), a dokonce i chemie celkem fungovala.
Líbilo se mi prostředí, ale bylo ho tam prostě málo. Itálie, navrhářství a šlechta. Nápad dobrý, ale mělo to větší potenciál, než tu byl využitý.
Stejně tak zápletky/problémy - nápad dobrý, jenže nedotažený, a možná i krapet neuvěřitelný.
Aspoň vedlejší postavy jsou za mě prakticky bez chyby.
Vtipný to bylo, a četlo se to samo, ale znovu si to určitě nepřečtu.

1 10.09.2022

Bylo to milý vtipný a četlo se to skvěle.
Cameron je úžasnej hned od začátku a pak je jen lepší a lepší (navíc skot, jakože fakt kolikrát chodil v kiltu, nebo i jiných věcech, prostě si nosil co chtěl a nikdy se nestyděl, ani když si vzal dámský růžový župánek, což je dost fajn. Myslím to, že mu to bylo jedno, ne přímo ten župánek), zato s Joellyn jsem měla krapet problém. Nesnášela jsem, jak se pořád šíleně podceňovala. Já chápu, že takový někteří lidi prostě jsou, že sebe vidí stejně jako se vidí ona, jenže mě to hrozně vytáčí. Štvalo mě, jak se chtěla změnit jen kvůli nějakýmu týpkovi, kterýho vlastně ani nezná, ale je do něj šíleně zabouchlá. Takže jo, Joellyn mě štvala. Prostě mě vždy irituje, když se někdo podceňuje a sráží sám sebe. Navíc byla dost naivní a v některých věcech holt prostě trochu blbá. Ale aspoň nějakou útěchu vidím v tom, že na konci aspoň malilinko prozřela, že měla přece jen nějaký ten vývoj, ať už byl sebenepatrnější.
Tak jo, zpátky ke Cameronovi. Tentokrát k jeho zápletce, problému, který tam tak nějak řešil. To bylo tak nedomyšlený! Furt to byl hroznej problém a u konce se na to úplně zapomnělo. Prostě žádný řešení, žádný rozuzlení, jenom se to najednou vypařilo, jako kdyby ten problém nikdy nenastal. Což je zvláštní. A hlavně mě to štve, zrovna tohle mě fakt zajímalo, jak to dopadne.
Každopádně je to výborně napsaný, víc než jen dostatek humoru, a perfektně fungující chemie mezi hl. postavami. I ten vývoj jejich vztahu byl zábavnej a prostě dobrej.
Ale mrzelo mě, že je tenhle díl jen z jednoho pohledu (toho Joellynina), první díl byl myslím z pohledu obou hl. postav, a tady mi ten Cameronův pohled fakt chybí.
Nicméně, i když mám docela dost výtek, tak jsem si čtení užila. Navíc Cameron…️

3 30.08.2022

Takže zase povinná četba. Neměla jsem zrovna valná očekávání, když jsem se pustila do téhle knížky. Protože číst o každodenním životě malého kluka… prostě bych si to fakt nevybrala, kdyby to nebylo v té povinné četbě. Což je škoda. Nechápu, že mě označení „povinná četba“ pořád ještě trochu odrazuje. Vždyť tohle bylo dobrý. A spousta další povinné četby je dobrý.
Překvapilo mě, že se mi opravdu líbilo číst z pohledu malého kluka. Překvapilo mě, že mě zajímalo, co se bude dít dál, co zase provede.
Tom byl skvělý, dobře popsaný. Nebyla tu jen jeho dobrodružství, ale i jeho vnitřní svět. A byl tak bohatý, že jsem si Toma opravdu oblíbila. Ale ještě o trochu víc mě bavil Huck. Což je jedině dobře, protože mám už koupenou i knihu přímo o něm.
Zkrátka dostatek vtipu, děje, zajímavého prostředí i postav, ke všemu krátké kapitoly a čtivý styl psaní. I když mi ze začátku chvíli trvalo, než jsem mu přišla na chuť.

6 29.08.2022

Opět kniha do povinné četby, takže ne tak docela moje volba. Ale bylo to fajn. Rychlý, jak už drama bývá, ale zároveň přehledný, v postavách jsem neměla žádný problém se orientovat.
Děj byl zajímavý, i když celkem předvídatelný. Jediný, co mě docela dost naštvalo je, že u konce si vymyslí jeden plán s dohazovačkou, ale jakmile ta odejde ze scény, tak se na všechno zapomene. To bylo fakt divný.
Rada bych řekla i něco o postavách nebo o prostředí, jenže nemám moc co. Tím, že se to skládá prakticky jen z přímé řeči, tak jim nevidíme do hlavy. A o prostředí se zrovna moc nezmiňují.
Každopádně se to četlo dobře, a dokonce to bylo i zajímavý, takže asi dobrý.

4 29.08.2022

Další kniha do povinné četby. A upřímně - byla dost nijaká. Takhle, výhoda je, že i když se téměř nikomu povinnou četbu nechce číst, tak tahle je opravdu kraťoučká. Ten konec byl výbornej, ale to všechno předtím…
Ono to nebylo špatný, to vůbec. Jenže, jak je to krátký, tak je to všechno moc uspěchaný, o postavách vlastně nic moc pořád nevím. City jsou prchlivé, vzniklé náhle a zničeho. A stejně rychle i mizí. Prostředí stejně tak - nic moc o něm není napsáno.
Každopádně to bylo krátký, a krátký byly i kapitoly, a četlo se to tak snadno. Věřím, že kdyby to nebyla novela, ale román, líbilo by se mi to víc, ale takhle je to pro mě dost průměrná knížka.

6 28.08.2022

Pokud jste četli Cinder a Ella, a líbilo se vám to, tak se pusťte i do Jako ve filmu.
Četlo se to skvěle, stránky mi úplně mizely pod rukama. A jo, štvalo mě tu docela dost věcí, ale zároveň tam tak nějak sedly. Třeba Chrisovo a Tylerovo chování vůči Nateovi (hlavně na začátku), Sophiino chování vůči asi všem, i Nateovo chování (i když ten se taky celkem zlepšil). Nebo to Sophiino přehnaný drámo u konce. Vlastně asi všechno mi přišlo moc. Moc velký náhody, moc silný emoce, moc přehnaný reakce… a jo, vytáčelo mě to. Jenže u konce jsem si už říkala, že to vlastně bylo dobře, dobře moc. Bylo to jako sledovat nějakou americkou komedii, ty taky bývají často moc (myslím asi moc přehnaný).
A děsně moc bych si chtěla poslechnout 31 příchutí tebe.
Prostředí klasické americké univerzity, nic novýho, ale čte se o tom dobře.
Děj byl… no, asi bych řekla zajímavý, ale krapet přitažený za vlasy. Komu ale nevadí sem tam nějaký to klišé nebo menší bizárek, ten s touhle knížkou snad nebude mít problém.
Postavy mě bavily. A zároveň velmi, velmi často vytáčely. Ale hlavní je, že byly všechny uvěřitelný.
Líbí se mi, že aspoň hlavní postavy tu mají nějaký ten vývoj. I když nebyl tak docela podle mých představ.
Sice mám nejednu výtku, ale i tak jsem spokojená, čtení jsem si užila, a to mi u téhle knihy stačí.

3 28.08.2022

Tohle bylo geniální! Příběh rychle ubíhal. Četlo se to úplně samo. Skvělý styl psaní, dostatek přímé řeči a krátké kapitoly, tomu dost pomohly.
Postavy jsem si oblíbila. Myšleno doktora Larenze a Annu, ostatní postavy tam neměly ani zdaleka takový prostor, jako tihle dva. Fascinující osobnosti. I když ani teď nedokážu říct, co si o nich myslím.
Každopádně děj byl velmi napínavý. Tenhle příběh je prostě výbornej, neskutečně poutavej, od toho se nešlo odtrhnout. A ten konec? Nečekala jsem to, ale je to perfektní. Perfektní.
A i když téhle knížce nemám co vytknout, nedokážu se ubránit pocitu, že to mohlo být ještě lepší. Že to autor zvládne i líp.
Rozhodně si od Fitzeka přečtu někdy něco dalšího. Nechápu, že tohle je poprvé, co jsem do něj něco četla.
4,5/5⭐

6 26.08.2022

Další knížka s výbornou hlavní hrdinkou. Lianne se mihla už v předchozím díle, a jo, byla tam fajn, ale jak tady má víc prostoru, tak mi přišla ještě lepší. Zase něco trochu jinýho oproti předchozím dílům. A DJ je taky super, ale ta jeho zápletka mi přišla taková nedotažená. A možná i krapet napsaná na sílu. Jako, aby tam musel taky řešit nějaký problém.
Ale aspoň to mezi těma dvěma fakt fungovalo. Přátelství, city, chemie. Prostě co se těch dvou týče, tak vlastně všechno dobrý.
Prostředí stejné jako v předchozích dílech, což je dost fajn, protože já si Harknesskou univerzitu dost oblíbila.
Děj… no co se týče vývoje jejich vztahu, tak dobrý, co se týká Lianniných problémů, taky dobrý, ale ten problém, který řeší DJ, ten byl holt prostě slabý. Teda problém je to celkem velkej, jenže nebyl napsaný tak dobře, jak mohl být.
Jak už jsem řekla hlavní postavy mě bavily. A jsem hrozně ráda, že tu byly zase jako vedlejší postavy ty hlavní z předešlých dílů.
Závěr taky dobrý. Vlastně celej tenhle díl je závěr série, a jako takový je dobrý. Ale i závěr v téhle knize je fajn.
Těchhle pět knížek prostě bude mít v mé knihovně vždycky místo. I přesto, že nemá zrovna hezký obálky.

4 21.08.2022

Avu jsem si oblíbila prakticky hned. Hned jak se tam objevila trochu při smyslech. Zato Knox… ten mi nesedl okamžitě. Na začátku byl docela divnej, ale postupně byl lepší a lepší. A ti dva dohromady? Nádhera. Přátelství, slovní přestřelky, city, chemie, jo tady bylo všechno. A taky se mi teda líbilo, že je v tom páru holka starší než kluk. Jasně jen o rok, ale v knihách ze střední se to moc často nevidí.
Asi bylo jasný od začátku, že nakonec skončí s Knoxem, ale zajímalo mě, kdo je teda ten násilník. Jo a ten tajný ctitel mi nesedl. Teda nelíbila se mi ta rádoby zápletka s tajným ctitelem. Zaprvé bylo jasný, kdo to je. A zadruhé to bylo šíleně zbytečný. Nedotáhlý. Tak trochu to nedávalo smysl. Holt prostě fakt zbytečný. Ale jinak všechno dobrý.
Hlavní hrdinka, která se nevzdává a odmítá skrývat se v koutě se sklopenou hlavou a držet hubu. Dokáže říct svý a jít si za tím.
Hlavní hrdina, který má svých problémů dost, ale přesto ji chce chránit. Ó, a nesmíme zapomenout na krapet praštěnýho a celkem problémovýho brášku.
K postavám bych dokázala říct ještě daleko víc, protože byly fakt super. I ti špatní. Prostě byli dobře vykreslení. Ale ještě bych se mohla aspoň zmínit o dalších věcech.
Prostředí. Prostředí klasické (a prej nějaké nóbl) americké střední školy. Mě by fakt moc zajímalo, jestli jsou ty školy takový i v reálu. Protože mi přijde, že se hodně - jakože fakt hodně - liší od českých středních.
Mám dojem, že k ději už jsem se tak nějak vyjádřila, protože to bylo jenom o vývoji Avinýho vztahu a o jejím pátrání po tom, kdo jí před rokem zničil život. A jo, obojí bylo dobrý.
No co říct, prostě jsem si to užila. Určitě o dost víc než ty dvě knížky od autorky, které jsou přeloženy do češtiny.
Mám dojem, že tohle se musí líbit snad každému, kdo má aspoň trochu rád heavy contemporary.

3 18.08.2022

Od téhle knížky jsem nic moc nečekala, vždyť kdo by taky měl vysoká očekávání od povinné četby, že jo? O to víc jsem byla překvapená. Tohle bylo výborný.
Teda přiznávám, některý pasáže asi mohly být kratší, ne tak zdlouhavé, ale komu by to vadilo, když je to psaný, tak krásným jazykem? Postavy jsem si hned oblíbila. Ať už přímo Evžena, nebo třeba básníka či Taťánu. Všichni byly super. Jasně, zápletka možná byla trošku jednodušší, ale mě to vůbec nevadilo, protože prostě ten jazyk. Ty verše jsou fakt nádherný. A teda veškerý obdiv překladateli.

6 18.08.2022

O téhle knížce jsem už pěkných pár let uvažovala, že si ji přečtu. Ale, kdyby se mi nehodila do Čtenářské výzvy, nevím, kdy (a jestli) by na to došlo.
Příběh to má výborný, ten svět a to, jak působí opravdově, jako reálná možnost budoucnosti, je neskutečný. Postavy jsou… no vlastně na ně asi nemám ani nějaký ucelený názor. Byly chvíle, kdy mě vyloženě štvaly, a byly chvíle, kdy jsem je chápala.
Ale měla jsem při čtení zásadní problém. Nesedl mi styl, jakým je kniha napsaná. Nemám ráda, když je příběh vyprávěn formou deníkových zápisů, a i když tady to nebyl přímo deník, tak se to tomu podobalo. Nebo mi možná chyběla přímá řeč, té tu bylo opravdu poskrovnu. Nebo prostě jen to, jak to hlavní hrdinka vyprávěla. Nevím. Možná všechno dohromady.
Do dalšího dílu se každopádně někdy pustím, ale budu doufat v jiný styl psaní.

6 17.08.2022

Kdyby se mi tahle knížka nehodila do Čtenářské výzvy na Databázi knih, nikdy bych po ní nesáhla. Což by byla škoda. Jasně, není to něco, co bych běžně četla, ale jednou za čas nevadí vystoupit z komfortní zóny.
Příběh o žalu ze smrti blízké osoby. Kniha o pocitech, které nikdy nemám. Což znamená, že mi tahle knížka přiblížila, jak se ostatní v takové chvíli asi cítí. Obohacující.
Nevím, co víc k tomu říct, není tam pořádně děj, postavy, zápletky, o tom to není. Jenom o pocitech. A ty to popisuje dobře. A co já vím, možná se někdy pustím do další takové knížky. Nebo do další od téhle autorky.

16.08.2022

Bavila mě Lilith. A docela i Liam. Což je po minulým díle úspěch. Mě normálně bavily hlavní postavy! Nebo teda hlavně jejich dialogy. A nic to nemění na tom, že je to úplně stejný bizár, jako předchozí díly. Jako třeba tady ta zápletka s nevlastní sestrou? To byla snad nejbizárnější věc, co jsem kdy četla. Ale tak nějak je mi to jedno. Tahle série je prostě hodně trhlá, ale řekla bych, že kdo se dostal až k tomuhle dílu, tak už nečeká nic jinýho, a prostě to čte přesně kvůli tomu.
Ale opět nejlepší postavou zůstává William. Na toho prostě nikdo z téhle série nemá. A jako hodně jsem si užívala i Lilithiny konfrontace s ním.
A i když zápletka byla nedotažená, děj mě příliš nezajímal, a celkově to byl dost bizár, tak jsem si čtení užila. A romantická linka byla taky fajn.

6 15.08.2022

Třetí díl tohohle bizáru, a zcela upřímně, jsem krapet zklamaná. Nebavily mě hlavní postavy. Jediný scény, které jsem si opravdu užívala, u kterých jsem se fakt bavila, byly ty s Williamem. A teda i většina se Stevem. Ale Ryan (i když byl v minulém díle super) ani Emily mě prostě nebavili. Jako oba byli v pohodě, žádnej zásadní problém s nimi nemám, jen mě prostě nebavili, nezajímali. A ani jsem mezi nimi neviděla žádnou chemii. Nebo minimálně ne tolik, kolik měli asi mít.
A ten konec byl hroznej. Mírně nechutnej řekla bych.
Ale četlo se to snadno a rychle, a bylo to i vtipný. Ale zatím je to určitě nejslabší díl.

1 15.08.2022

(SPOILER) Jak moc špatný je, když řeknu, že se mi líbil konec? Jo, prostě mám ráda, když příběh nekončí tak úplně dobře.
Jenže mi to celý přišlo šíleně naivní, navíc ty jejich city přišly zničehonic. Nemůžu se rozhodnout, jestli je dobře, že umřeli, nebo ne. Protože aspoň nezažili ty horší věci. Nedožili se toho, že by Petr musel do války. Na druhou stranu, umřeli tak brzo.
Štve mě, že ani ty hlavní postavy vlastně vůbec nepoznáme. Vždyť co o nich víme, o každým tak jednu, dvě věci.
Každopádně to bylo takový nijaký. Znovu si to určitě nepřečtu, ale nelituju toho, že jsem to četla.

7 14.08.2022

Myslela jsem si, že tahle knížka bude úžasná. Jako fakt jsem čekala, že to bude jedna z nejlepších fantasy mé knihovny. No… po fantasy stránce to opravdu je výborný, jenže ta romantická linka…
Kvothe je dost fajn hlavní postava, začátek mi rychle ubíhal, jenže pak přišla na scénu Denna. A Kvothovi citový výlevy. Bože, proč?
Svět je výbornej, kór prostředí Univerzity a Podvěcí. Líbí se mi ty legendy, Čandríni a Amyrové. Líbí se mi fungování magie, to jak je vysvětlena sympatie je dokonalý. Bylo úžasný číst o Kvothových dobrodružstvých, i o jeho učení. Ale Denna. Od chvíle kdy ji poznal, jí byl takřka posedlý. Jeho citový výlevy mě tak iritovaly, že jsem na pár měsíců knížku o odložila. Fakt doufám, že je Denna ve skutečnosti záporačka, protože pokud ne, tak bych byla radši, kdyby tam nebyla vůbec. Kdežto pokud je záporák, tak tam má třeba ještě nějaký smysl, třeba by mělo nějaký důvod to Kvothovo nesmyslný okouzlení.
Ještě musím podotknout, že se mi líbí, jak to začíná tím, že je Kvothe už starý a má všechno za sebou a vlastně ten příběh, svůj život už jen vypráví. A taky ten jazyk. Ticho ze tří částí. To byla první "kapitola". Na celou jednu stranu rozepsán popis ticha.
No, Jméno větru se mi nelíbilo tolik, jak mohlo. Ale přesto se těším na další díl, a doufám, že tam bude ten úžasný jazyk, ty krásné popisy, víc Podvěcí, hodně Univerzity a hlavně míň Denny.

5 13.08.2022

Já tak úplně nevím, co na tomhle hodnotit. Nemám ráda drama. Prostě nerada čtu divadelní hru. Nevím proč, prostě mi to nevyhovuje. Nejsou tam asi vidět pocity, nebo tak. Nevidím těm lidem (nebo robotům) do hlavy. Navíc už tak nějak ze zvyku od povinné četby radši nic neočekávám. Byla to moje druhá kniha od Čapka a opět mě překvapilo, jak dobré to je. Líbilo se mi to stejně jako Matka.
A stejně, jako mi přišlo u Matky i tady bych řekla, že to není o postavách ani o ději. Je to na zamyšlení. A mě se u tohohle přemýšlelo opravdu dobře.

6 13.08.2022

Přečetla jsem prvních pár stránek… a odložila to. Nemám ráda dlouhý začátky, natož v contemporary, tam mě vyloženě nudí. A tady se to prvních tak 70 stránek fakt táhlo. Po přečtení jsem vlastně ráda. Zpětně se mi to i líbilo. Líp jsem pak chápala reakce a činy hlavní hrdinky. Přesto, že jí bylo jen 16, tak její chování dávalo smysl. Dalo se do ní tak snadno vžít. Tolikrát jsem si při čtení říkala „jo, přesně takový to je“ a „jo, takhle bych se zachovala taky“. V určitých částích pro mě byla tahle knížka tak osobní. Po přečtení jsem si řekla, jak jsem ráda, že mám tři sourozence a ne jen jednoho.
Jak já jsem Paige fandila! Jak jsem doufala, že najde Červenou propisku, že se spolu spřátelí. Jak jsem jí přála, aby našla svůj hlas a nechala jím volně proudit svůj vzdor. Jak jsem si přála, aby ji Adam pochopil, aby její máma prozřela. Jak já miluju hořkosladký konce!
Elijah byl úžasnej. A bylo úžasný i to, co si mezi sebou vybudovali.
Já heavy contemporary prostě ráda, a tohle bylo tak dobrý a čtivý, že jsem okamžitě po přečtení objednala další dvě knížky od autorky.

1 10.08.2022

Tohohle jsem se trochu obávala (protože jsem viděla nějaké recenze, že je tenhle díl o dost slabší než ten první), ale zároveň jsem se neskutečně těšila. Protože Renfélin, protože Vélin, protože píseň, protože Nortah, protože… prostě všechno.
Vývoj postav byl u všech dost velkej, ale zároveň působil vždy uvěřitelně. Pravda Vélin se zrovna moc neměnil. Tedy po tom velkým obratu jeho myšlení, které muselo proběhnout někde mezi prvním a druhým dílem. Lyrna se změnila asi nejvíc. Nebo možná ne, možná se změnila jen trochu, ale mě to připadalo jako hodně, protože v prvním díle byla jen z pohledu Vélina, kdežto tady je vidět i z jejího vlastního pohledu. Frentis mě tu na začátku vůbec nebavil ani nezajímal. Na to, jak ráda jsem ho měla v prvním díle, tak tady si mě musel znovu, a tentokrát dlouze, získávat. Ale u konce už jsem jej měla zase ráda. Líbily se mi i nové silné ženské postavy. Tím myslím hlavně Revu a ty dvě borky se jmény na D, který si prostě nejsem schopná zapamatovat.
Vstahy… jako upřímně, tahle knížka fakt o vztazích není. Ani o přátelských, ani o sourozeneckých, natož o těch romantických. Přesto tu byla rádoby romantická linka mezi Revou a Vellisou. A ta se teda zrovna moc nepovedla. Jejich city přijdou zničeho nic, a jsou navíc naprosto neuvěřitelné. Věřila bych jim přátelství, i fyzickou přitažlivost, ale nevěřím jim lásku. Ta tam prostě nebyla.
Svět se mi líbil stejně jako v předchozím díle. Tohle je prostě úžasný. V prvním díle bylo o světu docela dost, a přesto se v tomhle díle dostáváme zase do jiných míst. Zase se tu objevují nové a nové věci, takže i když už mám za sebou nějakých 1200 stránek v tomhle světě, vím, že i tak má pořád co nabídnout.
Stejně dobrá byla i čtivost. Dočetla jsem dřív, než jsem si pořádně stihla uvědomit, že jsem začala. A to i přes poměrně velký počet stránek.
Jsem zvědavá na tu válku, která tu začala. Jsem zvědavá, kdo ji vlastně vede. A proč.
Jo, mám spoustu otázek a těším se na další díl a doufám, že tam bude odpověď aspoň na většinu z nich, když ne na všechny.

1 08.08.2022