KingNut123 komentáře u knih

Zastávám názor, že autoři detektivek a thrillerů vaří ze stejného hrnce. Šelma je toho příkladem. Literární počin, kteří někteří vášniví čtenáři detektivních pamfletů vnímají jako další magnum opus krimi žánru, se ničím neliší od jiných detektivních románů, které již dávno vyšly. Šelma je naivní, neoriginální a předvídatelná. Co jiného se také od detektivky/thrilleru dá očekávat, že?

Theo Cray je příjemný protagonista, který nemá potřebu se každou lichou stránku holedbat svými znalostmi a hodnotou IQ. Nicméně je to protagonista, který je díky své nadprůměrné inteligenci schopen si poradit s jakýmkoli "nevyřešitelným" případem, který policie vyřešit nedokáže. Nic nového pod sluncem. Theo ke svému pátrání po vrahovi přichází jako slepý k houslím (s drobným rozdílem, že mu autor VIDITELNĚ hází klacky pod nohy, které mu po celý děj pomáhají a navigují ho). Knížka tak působí dost nerealisticky a určité pasáže jsou přitažené za vlasy.

I přes veškerou mou kritiku je Šelma příjemné počteníčko, ale nic hlubokomyslného se v tom hledat nedá.

4 30.03.2024

Batman je jedna z mála komiksových postav, ke které snad všichni chováme lásku a respekt. Jako malý jsem si představoval, že nasadím upnutý netopýří oblek (bez bradavek, prosím), budu plachtit po ulicích zkorumpovaného města Gotham, mlátit zločince hlava nehlava a nahánět ženy v pevně upnutém kočičím latexu s bičíkem. No, ani jedna z těchto představ se nevyplnila. Po několika dohraných videohrách, přečtených komiksech a zhlédnutých filmech a seriálech, jsem se o maskovaném ochránci a nejlepším detektivovi chtěl dozvědět něco víc. Není moc publikací, které by se zabývalo historií jednotlivých komiksových postav a nakladatelství/studií/autorů, které tyto postavy vytvořily a vydávaly. Dobře, existuje jich mnoho, ale málokteré z nich se dočkaly vydání v Česku a českého překladu. Při dumání nad tímto problémem jsem narazil na publikaci „Temný rytíř: Historie Batmana a zrod nerdů“, od které jsem dostal přesně to, co jsem očekával.

Komiksová historie Batmana, která zabere snad polovinu knížky, je zde bravurně a do detailů rozebrána a popsána. Za mě je tato část na celé knize nejlepší. Autor se v druhé půlce publikace zaobírá výskytem Batmana v kinematografii a v animácích, ale tato historie není tolik zajímavá a vyskytují se zde informace, které jsou dnes již všem nerdům všeobecně známé. Chybí mi tu zmínka o seriálu The Batman (v češtině „Batman vítězí“), na kterém dost capartů (včetně mě) vesele koukala v 6:30 na Nově o víkendech (ano, ten seriál mám rád). Autor neopomněl zmínit seriál Batman: The Brave and The Bold, ale k tomu jsem si zalíbení nikdy nenašel (pravděpodobně kvůli hnusné animaci). Snad každý milovník Batmana hrál videohry, kde se Temný rytíř vyskytuje (LEGO hry, Arkham série atd.). K těmto videohrám cítím vřelou lásku a ochranu, jelikož jsem si díky nim postavu Temného rytíře oblíbil. Zamrzelo mě, že zmínky o videoherním Batmanovi jsou v této knize žalostně skrovné. Autor nesčetněkrát zmiňuje, že se postava Batmana objevila i ve videohrách a zanechala tam svoji stopu a vliv. Nicméně, autor se tímto tématem ve své knize nezabývá. Videohry by si v této knize zasloužily vlastní kapitolu.

Ke konci začíná kvalita knížky pokulhávat. Nelíbilo se mi, že se tu objevují různé odkazy na memy a parodie na Batmana, které jsou v dnešní době (hlavně na YouTube) populární. Zakončení knížky je ale humorné a dokonalé. Celkově jsem z knížky nadšený a mohu ji vřele doporučit všem nerdům a milovníkům Temného rytíře a jeho dobrodružství.

3 26.02.2024

„Kniha filmu“ je soupis o nejvýznamnějších a nejzajímavějších filmech světové kinematografie, které formovaly filmový průmysl. Tato „významnost“ je někdy shrnuta do pouhé synopse, která nevysvětluje, proč a v čem je film tak výjimečný.

Nejvíce mě na knize bavila éra němého filmu, která toho má dost nabídnout. Jedná se o nejlepší kapitolu z celé knihy. S následujícími kapitolami se kvalita knihy snižuje. Zbylé kapitoly jsou oproti té první jen slabým odvarem. Historie filmu, filmové průmyslu a technologie se z nich vytrácí. Informací je čím dál tím méně a méně. Tato historie je načrtnuta strohou chronologickou osou, z které se čtenář moc nedoví.
„Kniha filmu“ je kniha založena na publikacích typu „100 filmů, které musíte vidět, než zemřete“. Nepochopil jsem, proč autor na jednu stránku vybere film a napíše synopsi. Přijde mi to zbytečné a rovnou si mohu vzít do rukou TV program, který mi podá skrovnější synopsi a nevyzradí mi děj. Nevidím moc smysl v tom, když na jedné stránce je popsán film (někdy i výjimečný), který by si zasloužil lepší pozornost, a autor ho odflákne pouhou synopsí, která celý film jen znehodnotí.

Celkově jsem z knížky zklamaný. Očekával jsem něco jiného. Ano, možná chci mnoho od publikace, která je literárně naučnou publikací. I přes veškerou mou kritiku se „Kniha filmů“ řadí mezi publikace, které dokážou seznámit s čtenáře s rozmanitou nabídkou významných filmů světové kinematografie.

25.02.2024

Démon alkohol mi v knihovně leží již přes dva roky. Nemohl jsem se k němu dokopat (možná jsem ani nechtěl), jelikož mě odpuzovala obálka od nakladatelství Klokan (vydání z roku 2017). Teprve nedávno jsem se rozhodl tento vychvalovaný Londonův memoár konečně přečíst. Knihy od Jacka Londona mám rád a věděl jsem, že Démon alkohol se něčím liší a je svým způsobem „výjimečný“. Zklamalo mě, že jsem tuto „výjimečnost“ neobjevil.

Děj by se dal shrnout do jediné věty: „Piji, jelikož pijí i ostatní.“ Za mě je to jedna z těch horších knížek, co Jack London napsal. I přesto, že se jedná o Londonovu osobní záležitost, tak ji nepojal zrovna bravurně. Důvod, proč se Jack London uchýlil k alkoholu, je odůvodněn snad v každé kapitole. Nenajdete kapitolu, kde by se tento důvod nevyskytl. Celá kniha tak neustále přichází s otázkou „Pít, či nepít?“ Knížce by bohatě prospělo 90 stránek. Na můj vkus je moc dlouhá a nezáživná. Věřím, že si své čtenáře a nadšence najde, ale já jím rozhodně nebudu. Očekával jsem hodně. Možná jsem očekával až moc velký a silný memoár o vyznání jednoho slavného pijáka, ale toho jsem se nedočkal. Dostal jsem jen nudné a místy nic neříkající filosofické kázání.

Stále si nejsem jistý, jestli mi víc vadí struktura děje, anebo editorská neschopnost nakladatelství, která Démona vydala. Během čtení jsem se chytal za hlavu a počítal, kolik gramatických chyb se v tomto vydání dá najít. Jestli si chcete Démona přečíst, vrhněte se na starší vydání anebo na originál samotný.

Námořník na koni je obsáhlou, záživnou a místy vyčerpávající a až moc detailní biografií Jacka Londona, která by si v určitých místech mohla škrtnout pár vět a určité pasáže vynechat.

Místy mi vadilo Irvingovo pojetí Jacka Londona. Ano, Jack byl výjimečný a mimořádný muž (o tom s nikým vést spory nebudu), ale rozhodně se nejednalo o nadčlověka (což je hlavní problém celého díla). Nevadí mi Irvingova zaujatost vůči Londonovy, ale nemusím na každé stránce číst, jaký to byl geniální a dokonalý člověk. Menším mínusem je vynechání informací o pozdějším životě Londonovy druhé ženy Charmian, která je v celém díle trošku opomíjena. Zajímalo by mě, jak probíhaly životy Jackových manželek, a hlavně jeho dvou dětí po jeho smrti.

Pokud chcete poznat Jacka Londona, přečtěte si jeho knihy. Žádná biografie nedokáže zobrazit to, co Jack vdechnul do svých knih. I přesto je Irvingovo dílo perfektním obrazem života Jacka Londona. Jackovy knihy nejsou jen obyčejnými beletristickými žvásty. Jeho knihy se od jiných knih značně liší tím, že v nich je zobrazen a popsán život a pravda. Mnoho knih tyto věci nemá. Knihy Jacka Londona jsou díla plná nespočet dokonalých a poutavých příběhů, které lákají svou krásou a poutavostí dodnes.

2 27.01.2024

Netušil jsem, jak moc se knižní Forrest Gump liší od toho filmového. V podstatě by se dalo říct, že se jedná o úplně jiný příběh a jiného Forresta, než kterého známe z filmového plátna. Docela mi chyběl ten citlivý, ohleduplný, milující syn a přítel v podání Toma Hankse. Tenhle Forrest se až moc zaobírá sám sebou, což se mi docela protivilo.

Knížka mi přišla v některých místech až moc "ujetá". Hlavní protagonista zažívá dobrodružství, která jsou pro obyčejného smrtelníka nereálná (nad kapitolou z džungle a vesmíru stále kroutím hlavou). To, že Forresta doprovází opičák, se kterým se dorozumí, je také docela zvláštní, ale budiž. Myslím, že kniha by se dala sumarizovat přirovnáním: "Přišel k tomu jak slepý k houslím." Ve filmovém zpracování jsem si zamiloval postavu poručíka Dana, ale to, co Winston Groom provedl s jeho knižním protějškem, mi vhání slzy do očí. Ve filmu se mi líbilo, že Dan, došel k vykoupení, přesněji, jak řekl Forrest: "He made his peace with God." Ten knižní se mu zdaleka nepodobá.

Pro milovníky filmu, kteří nečetli knižní adaptaci, bych doporučil, aby si nekazili zážitek z filmu a "romantizovaného" zpracování Forresta Gumpa, jelikož si myslím, že valnou skupinu lidí, knižní Forrest Gump zklame.

5 17.09.2023

Tutanchamon (J. Málek) je zoufalým počinem o zdokumentování historie egyptského faraona Tutanchamona a objevení jeho hrobky Howardem Carterem. Autor se spíše zaměřuje na období objevení hrobky Howardem Carterem, které zabírá víc jak polovinu publikace.
Kapitoly jsou neuspořádané a chaoticky rozdělené. Neustále se skáče z jednoho tématu na druhé. Některé kapitoly jsou popsány až moc skrovně, čtenář se dozví žalostně málo informací o Tutanchamonovi, jeho rodině a vládě. Velikým mínusem je pro mě stručný popis vlády panovníka Achnatona a jeho manželky Nefertiti.
Živá Historie vydává mnohem lepší časopisy. Tutanchamon je zatím první publikací, která dopadla TRAGICKY. Mimochodem, cena 500 Kč za vydání v pevné vazbě je zlodějna. Doporučuji se tomuto "skvostu" vyhnout a sáhnout po lepších a odbornějších publikacích. Salátový Tutanchamon za to opravdu nestojí, jelikož čtenáře nikterak faktograficky neobohatí, nýbrž ochudí.

10.09.2023

Dlouho jsem čekal, než si "Tati, tobě přeskočilo" přečtu, ale čekání se nevyplatilo.

"Tati, tobě přeskočilo" je soubor filozofických úvah mezi otcem a synem, které nejsou nikterak obohacující. Úvahy jsou docela přihlouplé a triviální, najdou se sice výjimky, ale většina z nich je zvláštně stylizovaná. Děj to nemá žádný, což mi nevadí, ale nedokážu se smířit s tím, že vztah mezi otcem a synem je suchý a nezajímavý. Právě od vztahu otce se synem jsem očekával něco víc. Celkově to na mě dělá dojem, že se ti dva ani moc dobře neznají a žádný pořádný vztah mezi sebou nemají.

10.09.2023

Historie včel mě zaujala svým názvem. Původně jsem očekával strhující sci-fi, ale nakonec jsem dostal ubohý počin o lidských starostech a mezilidských vztazích. Historie včel by se mohla jmenovat úplně jinak. Včely nejsou hlavním tématem knihy, jsou to lidé. Myslím, že kdyby autorka zvolila vhodnější název, určitě by zvýšila mé očekávání.

Neustále mi vadilo, že si každá ze tří postav na něco stěžuje. Bohužel takovým způsobem, kdy to začíná být až otravné. Ano, postavy se nacházejí v krizi a řeší různé starosti, ale jejich emoce a jednání jsou popsány až moc infantilně a apaticky. Postava George byla z celé knížky nejlepší. V podstatě se jedná o normálního člověka, kterého potkáváte na ulici. Williamova linie mi z počátku přišla zajímavá, ale dost nevyužitá. Autorka se mohla víc vyřádit na Williamově charakteru a příběhu. Jeho neustálé lamentování a deprese mě doháněly k šílenství. Dokonce i jeho rodina (hlavně Williamova dcera, se kterou si tak dobře rozuměl) byla v některých momentech na zabití. K Tao jsem si nedokázal najít vztah. Nejzbytečnější a zároveň nejotravnější postava z celé knihy. Autorka už od první kapitoly dává najevo, že se celá knížka bude točit jen kolem Tao, a zbylé postavy nejsou po zbytek knížky využity. Tao je doslova ocejchována titulem "spasitelka", na kterou si v některých částech hraje.

Na co chtěla paní autorka upozornit? Nemám tušení, ale OCD to nejspíš nebude. Včely tu vlastně nehrají velikou roli. Hlavní náplní této knížky jsou lidé a mezilidské vztahy. Bohužel i toto téma není dobře prozkoumáno a zpracováno. Celkově se jedná o jednoduché čtení, které se dobře čte, ale postrádá kouzlo zážitku a emocí.

8 06.09.2023

Po přečtení Dvojitého kříže se mi opět potvrdilo, že detektivky jsou mrtvý žánr. Autoři detektivek neustále opakují témata a motivy (vražda, únos, znásilnění, krádež, pomsta, peníze, moc atd.), o kterých psali jiní.

Robert Hunter je opět tím inteligentním detektivem s přiblblým jménem, kterého vidíte v každé kriminální telenovele. Dokonce i duo, Hunter a Garcia, se neodlišuje od těch, o kterých se dočtete v každém detektivním braku. Nemohu říct, že patřím k lidem, kteří rádi čtou detektivky. Nikdy jsem nepochopil, jak detektivka, něco tak repetitivního a triviálního, může nadchnout tolik lidí. Ke Dvojitému kříži jsem se dostal na doporučení kolegyně z práce, která Carterovu sérii o Robertu Hunterovi vychvaluje do nebes. No, nevím, co na té sérií vidí, ale o žádný zázrak se rozhodně nejedná.

Dvojitý kříž se čte dobře, dokonce i na chvíli zabaví, ale nejedná se o dílo, které bych doporučil, nebo mi zůstalo v hlavě. Jedná se o typický příklad detektivního mainstreamu, který ničím neoslní. V budoucnu ještě zkusím Popravčího, ale po dalších dílech rozhodně nesáhnu.

9 26.08.2023

Ve svých mladých letech bych Percyho Jacksona hltal, ale z primitivního dětského vyprávění jsem už vyrostl. Zloděj blesku je naivní odpočinkovou četbou pro mladší čtenáře. Rozhodně doporučuji pro ty, kteří se chtějí seznámit s řeckou mytologií, i když jednodušší (a lehce cenzurovanou) formou.

Knížku jsem četl v angličtině. Nemyslím si, že bych ji dokázal přečíst v češtině, jelikož mě odrazuje překlad, který dává najevo, že kniha je určena pro malé špunty.

3 22.08.2023

I přes veškeré negativní recenze jsem doufal, že tento Kingův počin nemusí být tak špatný, jak se na první pohled zdá. Mýlil jsem se.

Colorado Kid má potenciál, ale King ho nebyl schopen využít. Z počátku jsem očekával hororovou atmosféru s nádechem thrilleru, ale toho jsem se nedočkal. Poté jsem očekával thrillerovou atmosféru s nádechem lehké detektivky, toho jsem se také nedočkal. Nakonec jsem dostal nepovedený počin plný teorií a neustálých disputací, jako by se řešil Roswellský incident. Colorado Kid mohl být velice zajímavým a ambiciózním výtvorem, který však skončil tam, kde začal.

Myslím si, že ani sám King neví, jak ta jeho prkotina vůbec končí. Zamotal se do toho tak, že raději nechal snahu na čtenáři, ať si závěr domyslí sám.

5 19.08.2023

Nezajímám se o současný knižní mainstream či současnou českou literaturu. Dodnes nechápu, jak Hana mohla mít takový hype. Nejedná se o přelomové dílo, ze kterého by si sečtělý člověk sedl na zadek. Nejsem příznivce románů, novel či povídek zabývající se válečnou tematikou. Takových děl je na knižním trhu hafo a většinou se jedná o braky, kterým je nejlepší se vyhnout. Ano, i Hana by se dala zařadit do této skupiny.

Překvapilo mě, že všechny postavy mluví spisovnou češtinou. Zarazil mě i minimální výskyt archaismů, germanismů či slangu. V některých částech jsem měl i pocit, že se autorka snaží (až moc pateticky) zapůsobit na lidské city. Hana jakoby nutí čtenáře, aby s příběhem a hlavními postavami soucítil.

Hana je v podstatě odpočinková jednohubka, u které autorka nevyžaduje, aby čtenář moc přemýšlel.

18 18.08.2023

Napsat biografii o J.D. Salingerovi se může zdát jako nadlidský úkol. Kniha nabízí jen velice málo informací o Salingerově životě, a to většinu dobře známých. Hamilton spíše popisuje své bádání, obcházení Salingerových striktních pravidel a pastiček, které Hamiltonovi zabraňovaly poznat Salingerovo soukromí. I přesto, že měl autor po ruce jen žalostně malý přístup k Salingerovu osobnímu životu, obdivuji jeho snahu, trpělivost a pevnou vůli.

Pokud se zajímáte o Salingera, nebo o něm už něco málo víte, tato kniha není pro Vás. O Salingerovi nepřináší žádné nové informace, ale je zajímavá z pohledu Hamiltonova dobrodružného bádání.

16.08.2023

Marťan je takovou beletristickou učebnicí chemie a fyziky pro základní školy. Nejsem fanoušek sci-fi literatury, takže jsem od Marťana moc neočekával. Jedná se snad o první knížku, u které upřednostňuji její filmové zpracování.
Příběh je nezáživný a plný odborných termínů z oblasti chemie a fyziky, kterým jsem nebyl schopen (ani za pomoci slovníku) porozumět. Místy jsem se ani neorientoval v tom, co se v příběhu právě děje. Dokonce i sarkasmus Marka Watneyho, místy docela otravný, nedokáže zabránit mému negativnímu hodnocení.

7 16.08.2023

Dlouho jsem se rozmýšlel nad tím, zdali mám Zámek vůbec hodnotit. Myslím si, že to ani není možné. Tato Kafkova novela mi v mnohém připomíná díla Bohumila Hrabala. Neuvěřitelně dlouhá souvětí, kterým by nějaké to zkrácení neuškodilo. Celkově mám díla Franze Kafky rád. Vzhledem k tomu, že se jedná o Kafkovu poslední novelu, připomíná spíše prvotinu.

Od Zámku jsem si sliboval hodně. Zaujalo mě prostředí a absurdní chování zdejších postav. Čím déle jsem trávil čas v okolí Zámku, tím více mě samotná kniha vyčerpávala. Děj se nikam nepoposunul, neustále stál na místě, a na něco čekal. Kapitola o Olze a historii její rodiny byla pro mě utrpením. Zbytečně dlouhá a nezajímavá. Co bylo pro mě ještě větším utrpením, byly nesmyslně dlouhé dialogy jednotlivých postav. K. ani není protagonistou, kterému bych chtěl fandit. V půlce knížky jsem zjistil, že mě jeho strasti absolutně nezajímají. Nejvíc mě vytáčela jeho dominantní povaha a povrchnost, se kterou se rád povyšuje nad ostatními a dělá, že všemu rozumí a jako jediný má ve všem pravdu.

V budoucnu se k Zámku určitě vrátím, ale na nějaký čas si dám od Franze zaslouženou pauzu.

2 16.08.2023