Kejticka
komentáře u knih
Sicilián
Mario Puzo
Kvůli negativním komentářům jsem se na tuto knihu netěšila, ale velmi mě překvapila. Vyprávění bylo mistrovsky popsané stejně jako v Kmotrovi. Přestože se děj netýkal rodiny Corleone, byl stále velmi zajímavý a knihu jsem přečetla na jeden nádech stejně jako díl první.
Papírová města
John Green
Hned od začátku knihy se projevuje styl Johna Greena, který je naprosto nezaměnitelný. Styl jeho psaní je chytlavý, takže dokážete přečíst knihu za jediný den. I když některé části nejsou bohaté na děj, tak to Green umí zpestřit a rozesmát mě. Velmi mě potěšilo, že opět došlo k podobného odpočítávání jako u Aljašky. Dodává to knize jakýsi půvab. Nedokáži říct, která z Johnových knih mě zaujala nejvíce, protože každá má do sebe něco jiného. Avšak Města a Aljaška jsou jako sestry. Nemůžu se dočkat na Kateřiny, která musí okamžitě přibýt k ostatním třem Johnovým knihám v mé knihovně. A doufejme, že budou další. PS: Miluji jeho metafory!
Noční záře
Tanja Heitmann
V knize se mi hrozně líbilo, jak Tanja popisovala pocity Adama jakožto šelmy. Právě díky tomuto jsem se ke knize vrátila i podruhé. I když k tomu přispěla i skutečnost, že se začátek odehrává ve Francii. Příběh je z části originální a z části ohraný, co se týče krvavé odměny. Určitě je to kniha u které jsem ráda, že je součástí mé knihovny.
Čtyřka: Divergentní povídky
Veronica Roth
Určitě se jedná o úžasnou knihu, ale já ji jednoduše obdivovat nedokáži. Kapitoly mi přišly příliš holé a prosté, což jsem se snažila přihodit k tomu, že to jsou pouze povídky. Ale stejně to na mě působilo, jako kdyby jí někdo řekl, že to musí napsat, protože z toho budou peníze a tak ona vzala to, co zmínila v Divergenci a dala to do krátkých situací. Bylo sice velmi zajímavé dozvědět se více o Tobiasovi a celkově ten nápad je úžasný, ale celkový dojem z té knihy je velmi slabý.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Nápad se mi velmi líbil a hned se zdálo, že kniha splní má očekávání. Ovšem po nějaké době jsem byla zklamaná. Líbily se mi fotografie, postavy i všechny podivné nápady, ovšem té knize něco chybí. Jako, když někdo výborně uvaří vaše oblíbené jídlo, ale neosolí ho... Začala jsem číst hned druhý díl, protože vím, že jinak bych ho nezačala nikdy. Druhý díl na mě zatím působí stejným dojmem.
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Co mě nejvíce překvapilo bylo to, že ta kniha má děj. Velmi mě to zaujalo a knihy jsem doslova hltala. Erotické scény byly doplněné romantikou a vtipem, takže to nepůsobilo jako laciné porno. Sice mě zarážely usekané části, ale nakonec jsem si zvykla. Mám přečtené všechny 3 díly a ani jeden mě nenudil. Určitě doporučuji.
Odpočinek válečníka
Christine Rochefort
Kniha je velmi zajímavě napsána. Po prvním přečtení jsem to považovala za velmi těžkou četbu, tak jsem zvědavá jestli teď, při druhém čtení, mi to bude připadat jiné. Je to kniha o které se dá dost přemýšlet a umožňuje pohled čtenáři na určité těžké situace, které můžou v životě nastat. Ovšem - knihu jsem přečetla na jeden nádech a nemůžu se dočkat, až ji znovu dočtu. Určitě doporučuji.
Město z kostí
Cassandra Clare (p)
Jelikož jsem si knihu přečetla až po zhlédnutí filmu, tak jsem neměla sebemenší problém porozumění děje a četla jsem ji od první stránky s chutí. Cassandra vymyslela další nový svět plný nadpřirozených postav a magie. Momentálně mám rozečtený čtvrtý díl Město padlých andělů a knihy mě ani na den neomrzely. V knihách sice není moc zamilovaných scén, ale kdy už ano, tak velmi intenzivní. Jediné, co mě na začátku odpuzovalo byl zamilovaný trojúhelník podobně jako u Hunger games, ale po třech knihách se už vše výrazně zlepšilo. Celou sérii velmi doporučuji.