ivca7818 komentáře u knih

Přiznám se, že nad sérií Cizinka od Diany Gabaldon jsem váhala. Viděla jsem prvních pár dílů televizního zpracování a nijak zvlášť mě to neoslovilo, ale rozhodla jsem se udělat si vlastní názor, až si alespoň přečtu první díl. Ten byl ještě relativně dobrý, celkem dobře se četl a knihu jsem hodnotila pozitivně. Vážka v jantaru je však úplně jiný případ. Jak již bylo řečeno zde v jednom z komentářů, je to zbytečně zdlouhavé a pro někoho, kdo má jen mlhavé podvědomí o jakobitském povstání, strašně matoucí a složité, že jsem si nakonec musela alespoň ve stručnosti vyhledat, o co šlo. Čtenář nepolíbený danou historickou látkou musí být zmaten a ztrácet se v dějových zvratech. V jedné pochvalné recenzi jsem se dočetla, jak je kniha úžasná a nabízí větší náhled do jednotlivých postav. Nic takového jsem však nezaznamenala a oba hrdinové mi trochu už lezli na nervy. Historické romány mám ráda, ale tady jsem byla ráda, když už jsem knihu konečně po měsíci dočetla a nešla mi hlava šejdrem z Jakobitů a bůhví z koho ještě :).

3 02.02.2017

Hitlerovy fúrie jsou v odborné historické literatuře ojedinělým textem, který osvětluje na případech několika německých žen z různých společenských vrstev hrůzy nacismu jako ideologie, jež si dokázala zdůvodnit vraždy spojené s holokaustem. Kniha je také ojedinělá na poli genderové problematiky, protože vykresluje tyto ženy ne jako oběti režimu, ale jako jeho spolupachatelky, vražedkyně i svědkyně, které se raději držely zásady nevidím zlo, neslyším zlo. Vůči obětem je ostudné, jak s těmito ženami probíhaly poválečné procesy, jelikož většina z nich nebyla obviněna z žádného zločinu proti lidskosti, byť byli k dispozici přeživší svědci. Ti se však nebrali v potaz. Vřele doporučuji všem, kteří se o danou problematiku zajímají, kniha je na odbornou monografii velmi čtivá a strhující.

3 17.09.2016

Pro mne je tato kniha příjemným překvapením a příběhem modelky a dámy z vyšší židovské společnosti, okouzlující mladé ženy Adele Bloch-Bauerové, která stála modelem secesnímu malíři Gustavu Klimtovi. Obraz, jemuž se dosud v uměleckých rakouských kruzích přezdívá vídeňská Mona Lisa, postihla na řadu let krádež identity a byl znám pouze pod nic neříkajícím názvem "Dáma ve zlatém". Autorka se chopila jistě nelehkého úkolu vypovědět nejen příběh modelky a malíře a pokusit se odpovědět na provokativní otázku, zda Adele a Klimt byli či nebyli milenci, ale zároveň nastínit postavení vídeňských židů na přelomu 19. a 20. století, kterým se podařilo pevně zakotvit v rakouském hlavním městě, vytvořit osobitou kulturu a proniknout do vyšší společnosti.
Autorka vykresluje čtenáři celkovou situaci a objasňuje historický kontext, bez něhož by příběh Adele Bloch-Bauerové a Gustava Klimta byl jen bezduchým tlacháním. Žádná kniha podobného ražení se neobejde bez nezbytně nutného historického kontextu, takže pokud někdo čeká jen stručný životopis Adele, Klimta a lechtivé otázky jejich vztahu, bude nejspíš zklamán, o tom není pochyb. Ale kdo chce proniknout pod povrch věcí, toho kniha nadchne a strhne. Je to dechberoucí čtení, v jehož závěrečné části autorka rozebírá průběh snad nejslavnějšího soudního procesu týkajícího se navrácení zlaté Adele právoplatným dědicům.
Zároveň nesouhlasím s tím, že kniha budí snad dojem bakalářské práce. Podává fakta srozumitelně bez odborné terminologie, která je zase pro bakalářskou práci z oblasti historie naprosto nezbytná, nemluvě ani o poznámkovém aparátu či obsáhlém přehledu pramenů a literatury v závěru. Spíše se jedná o popularizační text s jasným cílem oslovit co nejširší spektrum čtenářů. Za mne plný počet hvězd.

3 05.09.2015

Naprosto unikátní a mimořádná publikace přibližující nejen život šlechty, ale i prostých lidí, jejich zvyklosti, mravy, dvorskou kulturu, snaží se alespoň částečně objasnit, jak panovníci žili a umírali. Je doplněna nepřeberným množstvím nádherných fotografií, musím velmi pochválit její grafickou stránku - ta kniha je prostě nádherná, nádherně graficky zpracovaná, se spoustou fotografií, obrázků, kreseb a náčrtků. Je výborným zdrojem informací nejen pro historiky, ale i běžné čtenáře. Mohu vřele doporučit.

3 22.01.2015

Mimořádně zdařilý barvitý a trochu neobvyklý cestopis zaměřený na dobrodružné zážitky jednoho kluka objevujícího svět takřka jen s baglem na zádech. Na knížku jsem narazila v časopise Lidé a země, kde byl s Juliem Lukešem rozhovor a hned jsem věděla, že si ji budu chtít přečíst a nezklame mne. Lukeš je velký sympaťák s obrovskou dávkou štěstí, který dokazuje, že pokud v sobě máme dostatek odhodlání, můžeme vyrazit a cestovat taky, za mne plný počet hvězd :)

2 13.08.2022

Odpovídám na dotaz s tím, že je dobré si předchozí díly určitě přečíst, bez toho se budete ztrácet v dějové lince i postavách

2 12.08.2021

Tolik práce....A přitom taková blbost. Aneb zlaté obyčejné Harlekýnky.

2 23.02.2021

S ohledem na pochvalné komentáře za sebe přidávám trochu skeptičtější pohled na tuto knihu. Čekala jsem sentimentální romantický příběh, forma románu psaného v dopisech mě taky zaujala. Na mě tam ale bylo moc kýče, moc patosu a otrepanych klišé. Hlavní postavy na mne působily šablonovitě. Ale nejspíš to bude tím, že takovýchto knih s velmi podobnými zápletkami jsem četla již mnoho. Kniha mě moc neoslovila ani neoslnila. Za mě tři hvězdy.

2 28.03.2020

Přeslazená limonáda oblečená do rádoby historických kulis a prostředí rozbořeného zámku na francouzském venkově. Tato kniha se nejvíce podobá románům Rosamunde Pilcher, které z oblibou dávají na všech možných televizních kanálech. Je to tak přeslazené, že tomu prostě neuvěříte, je to tak naivní, že máte chuť jít si hodit s prominutím mašli a místy máte pocit jako by jste zbaštili pytlík marshmallows a udělalo se vám z toho špatně. Postavy mi lezly už v první čtvrtině silně na nervy, všechno se drželo podle šablon z řady patetických romantických knih. Ve dvou časových rovinách máme dvě mladé ženy - Alex a Gabrielle, které se sobě vlastně podobají jako vejce vejci, byť ta druhá z nich je rozhodně sympatičtější a k nim máme takřka totožné dva mužské hlavní protagonisty - Thomas a Érica. Pokud po této knize saháte z toho důvodu, že se v ní prolínají dvě časové roviny a jedna v roce 1900, tak budete zklamáni, poněvadž jste čekali víc. Já jsem tedy čekala mnohem více, třeba minimálně přiblížení doby, ve které se jedna z rovin románu odehrává.
Co mi taky hodně vadilo, byla celková jazyková korektura knihy - ve druhé části pojednávající o Gabrielle se totiž na každé stránce minimálně třikrát ne-li víckrát opakuje spojení "mladá žena". To je to snad stará bába, že má autorka tendenci nám neustále připomínat, že je mladá? Za mě tři hvězdy, dočteno jen z důvodu, že nerada nechávám nedočtené knihy.

2 06.06.2019

Od knihy jsem očekávala něco trochu jiného, možná i propracovanější pátrání po biologické matce hlavní hrdinky, ale místo toho jsem dostala klasický příběh plný klišé, který ve mě zanechal stopy jako po shlédnutí nemastného neslaného filmu v televizi s happy endem.

2 22.03.2019

Ze závěru tetralogie Geniální přítelkyně mám rozpačité pocity. A očividně budu asi jediná, která nejspíš nepochopila údajnou genialitu textu, který nám předkládá autorka v utajení. Nicméně jakkoli považuji minimálně první dva díly za velmi zdařilé, dělalo mi největší problém prokousat se těmi posledními dvěma a zejména tímto posledním s podtitulem Příběh ztracené holčičky. Je to nejspíš věc vkusu a mých očekávání - od této neapolské ságy jsem totiž čekala něco víc a moje očekávání se naplnila jen zčásti. Zejména přítelkyně hlavní hrdinky, Lila, mi byla už od začátku hrozně nesympatická, neměla jsem ji ráda, nedokázala jsem se s ní za celou dobu ztotožnit ani ji pochopit. Jevila se mi jako sobecká, záštiplná, manipulativní osoba, která žárlí na Elenu a dělá vše pro to, aby jí ublížila a ponížila. Hlavní hrdinka Elena je velmi poddajná tichá voda, která si tohle chování nechá od Lily nejenže líbit, ale také si od ní často nechává řídit i život. V posledním díle pro mě byly velmi nudné pasáže, které neustále dokola omílaly politickou situaci v Itálii 70. let. Závěru knižní série dávám za sebe tři hvězdy.

2 30.09.2018

Nová kniha bestselleristy Dana Browna vyvolala ve čtenářské i fanouškovské obci značný ohlas a rozporuplné reakce vzhledem k poněkud kontroverznímu a přitom aktuálnímu tématu. Brown, který se proslavil se svou sérií o harvardském profesorovi a symbologovi Robertu Langdonovi, jež odkrývá záhadné symboly v průběhu historie a dává je do pro mnohé neobvyklých souvislostí, tu totiž pokládá dvě kontroverzní otázky, jež hýbou lidstvem již od "počátku". Odkud jsme a kde jsme se tu vzali. Odpověď na ně nalézá v umělé inteligenci a pokrokových technologiích, které přijdou již za několik desítek let. Tematika románu v čele s Langdonem je tedy poněkud odlišná, ale přece má s předchozími knihami jedno společné: náboženství, které společnost spojuje i rozděluje a otázky, jež se náboženství týkají. Mezi čtenáři a fanoušky Browna rezonují komentáře buď ryze pochvalné nebo ryze kritické a nic mezi tím. Ti, kteří byli totiž doposud zvyklí na to, že hlavní hrdina Robert Langdon luštil starodávné symboly, budou zklamáni, protože tentokrát se Langdon víceméně pouze účastní a nechává se "vést" pokročilou počítačovou technologií. Naopak čtenáři zajímající se o futurologii, fyziku a další exaktní vědy budou nadšeni zpracováním i aktuálním tématem, na které Brown upozornil. Z veskrze objektivního hlediska je to kniha čtivá, má podobnou strukturu jako autorovy předchozí romány, má spád a překvapivý závěr, jak je u Dana Browna zvykem. Mohu doporučit a uděluji čtyři hvězdy.

2 06.07.2018

Byla jsem na vážkách, zda knize přiřknout čtyři hvězdy, ale dle mého názoru toho není hodna. Prvních takřka sto stránek totiž byla taková nuda, že jsem měla co dělat, abych knihu neodložila. Až teprve poté se to zlomilo a z osamělé šmíračky se vyklubala svědkyně zamotané vraždy. Hodně to připomíná Dívku ve vlaku, autor si od Hawkingové de facto vypůjčil postavu osamělé trosky, která chlastá jako duha, okolní svět se o ni přestal zajímat a pro všechny je ztracený případ. Stejně jako v případě Dívky ve vlaku i Anna je svědkem vraždy, ale nikdo jí nevěří. Aby podobnost tolik nebila do očí, je Anna Foxová obětí strašlivých okolností, které ji připravily o rodinu a spustily u ní psychické problémy. K tomu přidejme rádoby šokující zjištění, že vrahem není vždycky "zahradník" a dostaneme do rukou koktejl detektivky a thrilleru. Že se z knihy stal hit na jednu stranu docela chápu, prostě teď frčí v tomto žánru vše ve stylu Dívky ve vlaku a Dřív než půjdu spát a začínající autor se tak zjevně snaží z toho vytěžit. Nezbývá než dodat, že se sice nejedná o "podmanivý thriller v hitchcockovském stylu", jak se nám snaží přebal knihy namluvit (že by kvůli tomu, že hlavní hrdinka se kouká na staré film noir a omílá si do kola hlášky z nich?), ale i tak se z toho vyklubalo vcelku uspokojivé čtení. Tři hvězdy.

2 04.05.2018

Přiznám se, že jsem od knihy očekávala trochu víc. Po autorčiných výborných románech Než jsem tě poznala, Poslední dopis od tvé lásky a Dívka, již jsi tu zanechal mě Stříbrná zátoka poněkud zklamala. Je to příjemné čtení, oddechové, ale pokud máte za sebou výše uvedené a naprosto dechberoucí příběhy o milencích sužovaných osudem, tak vás tato kniha příliš nenadchne. Líbilo se mi ovšem prostředí, do něhož je příběh zasazen, v moři se prohání delfíni a velryby, všude kolem nádherná příroda a milostná zápletka, u které přesně víte, jak dopadne. Za mě tři hvězdy, podobných knih už jsem přečetla nespočet, neurazí, ale ani příliš neuvízne v paměti.

2 14.02.2016

Jedno velké zklamání a kniha, s níž jsem pouze mařila drahocenný čas. Nedokázala jsem ji ani dočíst, jedna velká nuda, nuda, nuda a nuda. Tohle že má být poutavý a napínavý příběh? Během četby této knihy jsem si krátila čas ještě čtyřmi dalšími, které jsem ale tentokrát dočetla do konce. A navíc je kniha psána podle až modelového scénáře, jak upoutat dnešní teenagery (nejlépe mladé dívky). Šestnáctiletá holka (téměř pokaždé jí je šestnáct, což je taky zvláštní - vše důležité proběhne v šestnácti?) prostě ví, že je jiná. Je moc vysoká, moc hubená, moc velká srágora a moc velký outsider, která má pochopitelně jenom jednu nejlepší kamarádku a kluka, kterej je do ní zamilovanej už děsně dlouhou dobu. A pak se najednou všechno změní. Zčista jasna pochopitelně. Přijede na ostrov rodina Délosových. Jsou strašně nádherný, strašně záhadný a strašně asi nebezpečný nebo co (jak vystřižené ze Stmívání - Cullenovi :D). Kniha není ani trochu čtivá - bez urážky, ale knih, které jsou psány podobným stylem, mají podobnou zápletku a téměř totožnou šestnáctiletou hrdinku jsem přečetla už na několik desítek a vždy probíhaly podle stejného modelového scénáře. Musím si jít spravit chuť - nejlépe Patricií Briggs, to je pro mě teprve to pořádné napětí a akce. Asi je to tím, že už mi není šestnáct a tak mě podobné příběhy fakt neberou :D

2 14.09.2014

Nejslabší díl celé trilogie, který snad ani nemusel být napsaný jako pokračování. Kniha je nesnesitelně a zbytečně dlouhá a bohužel chvílemi se čtenáře pokouší udusit, že nemá chuť pokračovat dál. Mohla klidně mít i o dvě stě stran méně a mě by to bohatě stačilo. Erotických scén bylo v knize jak šafránu a už to působilo jako laciné porno za zavřenými dveřmi s pedantským manžílkem, co se vrátil z války. Taťána mi už pak dost často s tím, že se chvílemi chová jako děvka a chvílemi jako dokonalá a hlavně ve všem manželovi poslušná hospodyňka bez vlastního názoru lezla dost na nervy, Alexandr byl neuvěřitelný pedantský a vzteklý sobec, s nímž bych nevydržela ani polovinu z toho, co ona. Shoduji se pak i s ostatními, že nejzajímavější pasáže přinesl paradoxně až skoro ke konci knihy Vietnam, kdy se Alexandr pokoušel zachránit svého syna. Za mě ale naprosto zbytečný závěr, takže tři hvězdy.

2 10.08.2014

Kniha je po právu přirovnávána k neméně citlivě napsanému příběhu Hvězdy nám nepřály. Podobný citový náboj mají rovněž knihy Nicholase Sparkse. Měla jsem ji přečtenou během jednoho dne a nemohla se odtrhnout. Celou nití příběhu se line jedna zásadní otázka: odejít nebo zůstat? Mohu vřele doporučit.

2 20.07.2014

Kniha mne bohužel příliš neoslovila. Styl vyprávění hlavní hrdinky mi přišel takový hodně ohraný, notoricky známá fakta se autorka pokusila skloubit s fikcí a proplést je s osudem mladší sestry Coco Chanel, ale něco mi tam prostě po celou dobu četby chybělo. Román na mne působil prostě příliš lacině, prvoplánově, prostě jako červená knihovna typu večerního čtení pod lampou obalená do noblesního stylu a zasazená do reálné doby a reálných postav. Takže za mě tři hvězdy.

1 17.01.2023

Ačkoli jsem zprvu přistupovala ke knize s jistou skepsí, ukázala se nakonec jako zcela neoprávněná. Současná česká próza má v románech s dobovou tematikou budoucnost, je psaná naším stylem a má duši - v tomto směru se velmi dobře daří momentálně asi nejúspěšnějším českým autorkám Aleně Mornštajnové, Kateřině Tučkové, Janě Poncarové a Karin Lednické, které ve svých knihách umí zachytit ducha doby a propojit jej s mimořádně silnými lidskými osudy. V literatuře tohoto typu vidím na českém trhu obrovský potenciál pro svoji poutavost, nepodbízivost a silné příběhy. I v tomto případě mne kniha chytla nejen pro svůj příběh od první po poslední stránkou svým stylem vyprávění a zajímavým námětem. Za mě plný počet hvězd.

1 01.10.2022

Musím říci, že jsem ke knize přistupovala zprvu skepticky, a to nejen s ohledem na níže uvedené komentáře, které hodnotily knihu celkově jako slabou a průměrnou, ale také proto, že podobné knihy moc nečtu a od Sparkse jsem nic nečetla pár let. Musím se přiznat, že ačkoli jeho nová kniha určitě nepatří k tomu nejlepšímu, co napsal, o tom není sporu, bezpochyby je to ale příběh, který si rádi přečtete na dovolené nebo třeba po náročném týdnu v práci. Určitě neurazí ani nenadchne, ale dobrou dějovou linku to má a příběh slušně odsypa. A proto dávám nakonec 4 hvězdy.

1 09.04.2022