Isew komentáře u knih

O Sapfó jsem toho moc nevěděla. Ze školy jsem si pamatovala, že skládala milostné verše, žila na ostrově Lesbos a měla ráda ženy. Má představa byla asi taková, že Lesbos byl ostrov, kde vládla Sapfó a žily tam jen ženy. Celé dny nedělaly nic jiného, než ji ležely u nohou a poslouchaly její verše a zasněně sledovaly moře. A ejhle. Ono to bylo trochu jinak. Ona i Sapfó měla manžela, dokonce dceru. Lesbos byl poměrně velký ostrov, kde vládla olygarchie a za života Sepfó vládl osvícený tyrran. Sapfó byla zvláštní v tom, že byla žena a psala výborné verše (nedovedu posoudit, ale učí se o ní ve škole, tak asi dobré budou). Prosadila si založení školy, která měla dívky, které byly často v ranném věku provdávány, naučit číst, psát, počítat a připravit je na budoucí manželský život. Každý chlapec měl svého mentora, který se jim v této oblasti věnoval samostatně. Kniha byla velmi čtivá a na pozadí příběhu mi přiblížila období, které mi nebylo až tak známé.

3 28.07.2014

První polovina knihy ještě docela ušla. Pak jsem se ztratila a ještě jsem se nenašla, i když jsem se snažila. Uzavírám. Nedočítám.

1 27.07.2014

Zajímavý výlet do doby, kdy se vedly bouřlivé debaty o výstavbě a potřebě dálnice. Zajímavý postřeh doktora, který všechny motoristy považoval za hazardéry se svým i s cizími životy. Období, kdy ne každý vlastnil automobil, ale za to byl na něj náležitě pyšný a na silnici se choval jako by mu patřila a ostatní mu jen překáželi. Autor vykresluje toto období jako permanentní boj na silnici. Vždyť i ta první řetězová havárie vznikla tak, že automobil udělal záměrně myšku motorkáři, který byl vytlačen ze silnice. Co následovalo bylo jen logickým vyústěním nedodržování bezpečné vzdálenosti a vzájemné neohleduplnosti.

1 27.07.2014

Asi jsem čekala něco jiného. Něco ve stylu prvního Harryho Pottera, kdy jsem byla napnuta až do konce a na konci mi "spadla brada". No, bylo mi sice o deset let méně, ale zážitek to byl fajnový. Proto jsem čekala víc než jen standardní, suchou a málo objevnou detektivku. Chvílemi mě to ukrutně nebavilo a říkala jsem si, že když přeskočím až na konec, vlastně se nic nestane. A na konci jsem zjistila, že kdybych to udělala, o nic bych nepřišla. K této knize se určitě nevrátím.

5 27.07.2014

Při četbě této knihy jsem tajně doufala, aby mé dcery neokoukaly taktiku Kosprda, když přišel do školky a řval. Ve školce se jim líbí, tak to nenastalo. Když se Kosprd s Telecí spolu vydali s metrem hledat Kosprda 1, tak mi zatrnulo podruhé. Popisovat výlet takhle malých dětí mi přišlo nezodpovědné. Co kdyby je někdo chtěl napodobit? Ráda jsem se zase s nimi vrátila zpět do školky. A při netradiční žádosti Kosprda o ruku Telecí s tím, že když se za něj v budoucnu provdá, tak aspoň nebude mít tak blbé jméno, jsem vyprska smíchy a výše zmíněné výtky jsem částečně odpustila.

2 27.07.2014

(SPOILER) Část, když bývalý nacistický státní zástupce Selb odhaluje počítačového hackera, je standardní detektivka. Na zajímavosti příběh získává až jeho smrtí a pátráním v minulosti, která spadá do období třetí říše. Pro autora je to vděčné téma, které zaujme. Nacistické Německo lákalo, láká a lákat bude. Je to sázka na jistotu. Jako bývalý nacistický státní zástupce se Selb podílel na odsouzení k smrti lidí. Teď zjišťuje, že byl jen loutkou, za jejíž nitky tahal někdo jiný. Na knize je zajímavý pohled z druhé strany. Pohled přesvědčeného nacisty, který sloužil zájmům své vlasti. Na otázku, jak vůbec někdo mohl věřit nacionálnímu socialismu, podává odpověď: "Když jste vyrůstala vy, věděla jste to, co my jsme se dovídali po kouskách až po pětačtyřicátém." Asi na tom něco bude. Z celé knihy vyplývá, že prohlédl lež ve které žil a změnil se. Ale když vezme osud do svých rukou a rozhodne se trestat na vlastní pěst, tak ve mně nevyvolal pocit zadostiučení (nevím, jestli to tak autor chtěl). Spíš zklamání a znechucení nad tím, že se zachoval úplně stejně, jak ti před mnoha lety, kterým vědomě i nevědomě sloužil.

3 27.07.2014

(SPOILER) Anotace mě málem odradila. King je nevyzpytatelný a téma koncentračních táborů a vyprávění o nich mohl pojmout jakkoli. Nakonec mé představy o ději byly oproti knize značně přehnané. King má příjemný styl psaní. Dokáže vtáhnout do děje a nedělá moc zbytečných odboček. Téma je zajímavé a nosné. Právě ti nadaní a chválení žáci mohou v sobě skrývat i temnou stránku. Jako Todd. Škoda jen, že se King nepustil do trochu hlubšího profilu Todda. Chybělo mi podhoubí. Jak je možné, že se z něho už v dětství stal zvrácený kluk? Stejně tak, jak nevěřili jeho rodiče, že by mohl být špatný, tak ani já nevím, kde se stala chyba. Narodil se tak? Stalo se mu něco v dětství, co ho ovlivnilo? Nechce se mi věřit, že by k tomu nebyl nějaký důvod, který mi ale v knize zůstal utajen. Někdo může namítnout, že se tak změnil po setkání s Kurtem Dussanderem, ale to si nemyslím. Už to v něm bylo. Copak nějaký normální kluk by vydíral válečného zločince výměnou za to, že mu bude povídat o hrůzách, které prováděl v koncentráku? Dussander ho odhadl přesně. Bylo to v něm, ale proč? To mi King neřekl a za to dávám hvězdičku dolů.

6 26.07.2014

Nahrála jsem si do iPodu několik nových audioknih a nevěděla jsem, kde začít. Andělé a démoni byli první v seznamu, tak volba padla na ně. Dojem z knihy byl rozpačitý už od začátku. Některé věci byly zajímavé, ale mnohokrát jsem se přistihla nad tím, jak se usmívám nad stejnými postupy, které Brown použil i v Šifře mistra Leonarda. Dalo se odvodit, co bude následovat. Bohužel. Moment překvapení se nekonal. Stejně tak jako tajemný muž stojící v pozadí. Že by to byl ten, který nám byl "předhozen" autorem? Jasně. Promítla jsem si podobné postupy a vyšlo mi jediné jméno. Jaké překvapení. Byl to on. V některých fázích knihy jsem si přála, aby Langdona zabili. Aspoň by to bylo originální. Při seskoku z vrtulníku jsem se už naplno smála. Langdon je pro mě antihrdina a upřímně řečeno nechápu tu vědkyni. Před pár hodinami ji zabijí brutálním způsobem otce, se kterým si byli velmi blízcí a ona se chová na konci takhle? Kam se na profesora Langdona hrabe James Bond 007. Počet hvězdiček dávám za to, že mě kniha rozesmála, což ale asi nebylo autorovým záměrem.

2 26.07.2014

Předpokládám, že obsah knihy Strašidelný hotel za pár let úspěšné zapomenu. A nebudu to považovat za ztrátu. Zpočátku se kniha neuvěřitelně táhne a styl psaní je poplatný době vzniku. Dalo mi hodně přemáhání, abych knihu neodložila. Vlastně mi bylo úplně jedno, co se stalo, proč se to stalo a kdo za to může. Spád to začalo mít v okamžiku, kdy hraběnka začala psát svou divadelní hru. Pak to odsýpalo. Dojem z knihy to však moc nevylepšilo.

1 25.07.2014