iceVS
komentáře u knih
Příběhy z českých dějin: Převážně nevážně o naší historii
Otomar Dvořák
Deset hvězdiček, to je taková prča...
Páně Dvořákův smysl pro krvelačno dokonale doladil už tak dramatické dějiny.
A ilustrace Mr. Krisse celou knihu posunuly ještě o level vejš. Přiznávám, že při každém otočení stránky jsem svoji pozornost věnovala nejdříve jim. A moc mě bavily, jsou chytré a vtipné. U některých jsem se musela smát nahlas, například takový Kub - Laj mě fakt dostal.
Skvělá práce, pánové, knížku jsem přečetla na jeden zátah.
Den zúčtování
neznámý - neuveden
Knihu jsem docela vyhlížela, první díl se mi moc líbil. A ani druhý mě nezklamal.
Autorka je vtipná a její sebeironie mě moc baví.
A naštěstí i toho lockdownu v knize bylo na snesitelné úrovni :-)
Stín
James Swallow
Jmenuje se Dane. Marc Dane.
A je lepší než 007
:-D
Pro ty, co chtějí vědět, zda s Lucy ano či ne...
No málem...
Italské trojhubky
Marta Kučíková
Jednohubky byly fantastické, Dvojhubky byly dvojka...
Trojhubky jsou sice celkem vtipné, ale tak nějak zdlouhavé... Každá větička je dvakrát zopakována, každá pointa je vyždímaná do mrti.
Neurazí, nenadchne.
Stará, tlustá, blbá aneb STB zasahuje
Linda Finková
Já vůbec nepochybuju o tom, že když tyhle tři dámy posloucháte v rádiu, je to neuvěřitelně vtipný pořad.
Jen kniha sama o sobě mi přijde jako můj holčičí deníček z období, když mi bylo tak dvanáct.
A v porovnání s jinými knihami jsou tři hvězdičky velmi nadnesené hodnocení :-)
Míla Fürstová: Všechny mé řeky
Petr Štěpán
Jsem jen tupý realista a jakákoli abstrakce mi dává zabrat. Asi o to víc mě baví. Dílo Míly Fürstové je slovy nepopsatelné, jde spíš o pocity, které v nás vyvolává. Je to snové, magické, ezoterické, jsou tam bláznivá spojení nespojitelného, křehkost i důraznost... Trochu mě mrzí, že vnímám stěží tak desetinu toho, co mi chtěla umělkyně sdělit. Zřejmě i proto mě nejvíc oslovují reálnější díla jako je Star river, Forrest nebo díla se ženským námětem. Ta propracovanost je dokonalá.
Škaredkovic rodina a já
Natalia Rolleczek
S touhle knížkou jsem se poprvé potkala v mých deseti (no jo, na pohádky jsem přestala věřit dost brzy) a v knihovničce mi vydržela po celé dospívání. Judita mě dost bavila. Teď jsem knížku našla mezi vyřazenou literaturou - a neodolala jsem.
A musím říct, že ač nostalgie, knížka je tak svěží a vtipná, že by obstála i po půl století od svého vzniku :-)
Všude je střed světa
Vratislav Brabenec
Pohádky jo, ale spíš pro dospělé :-)
Byly milé, o zvířatech, o přírodě, o životě...
Na konci knihy mě zaujala věta o Vráťovi: "V životě potkal dva zázraky - ženu a borovici"
Docela by mě zajímalo, jak je to s tou borovicí :-)
Druhá šance klenotníka Benedikta
Phaedra Patrick
Artur Pepper byl báječný, ovšem z Benedikta Nerosta jsem rozpačitá, otrávená, znechucená...
Měkejš, nimrající se v citečcích víc než jeho rozmazlená šestnáctiletá neteř, mi sympatický opravdu nebyl. Zápletka je poněkud nepravděpodobná a je tam moc nedomyšlených a nereálných situací, jazyk je naprosto infantilní a personifikace typu jsem sladká kobliha, sněz mě, to bylo utrpení. A na slůvko fuchsiová jsem po přečtení téhle knihy zřejmě alergická.
Škoda, byla jsem natěšená.
Muž cti
Joseph Bonanno
Naprosto úžasná knížka. Nebo aspoň její první dvě třetiny :-)
Mě tihle kluci mafiánský děsně přitahujou... Nejspíš od prvního zhlédnutí filmů ať už Někdo to rád horké nebo mé srdcovky Kmotr. Úplně jako bych slyšela ten chraplavý šepot, jak mi Joe vypráví svůj příběh.
Jenže ke konci knihy se to celé zvrtlo. Asi by mi byl Joe Bonanno mnohem sympatičtější, kdyby jako chlap přiznal alespoň něco. Jenže ta poslední třetina byla taková zoufalá obhajoba, které asi vůbec nikdo nemůže věřit. Čímž ovšem netvrdím, že bych věřila, že je snad FBI organizace plná klaďasů.
Každopádně, ať už si o tom myslím cokoli, hlavním měřítkem je, že knihu jsem nepustila, dokud jsem ji nedočetla :-)
A už se pídím po dalších, na které mě tato odkazovala :-)
Kdo opil Jiřího?
Radkin Honzák
Naprosto luxusní čtení.
Pánové, velmi jste mě pobavili, děkuji.
Robot 100: Sto rozumů
Jitka Čejková
No, není to běžná beletrie :-)
Nicméně bylo velmi zajímavé sledovat, jak si každý oslovený dokázal najít to svoje téma k zamyšlení. Ať už z jazykového hlediska, biochemického, počítačového, etického; tak i z hlediska lidskosti. A spousty a spousty dalších pohledů, názorů, myšlenek...
Nemohu říct, že bych souhlasila úplně s každým pohledem oslovených respondentů, přesto je to celé dohromady krásně celistvé a kompatibilní.
Paní Čejkové tímto děkuji za krásné osobní věnování :-)
Okrajový stopník
Zdeněk Rosenbaum
Tuhle knížku už čtu podruhé a pořád mě baví. Je to vzpomínka na sci-fi osmdesátých let, kdy se ještě její autoři nebrali tak smrtelně vážně a sci-fi byla hlavně sranda.
Kdo zná autora, ví, že jeho knihy jsou vtipné, pohodové, psané svěží formou a tedy čtivé. Jen musíte přistoupit na to, že autor nebere vážně ani tento žánr, ani sám sebe. A ještě navíc nechal kapitána Kirka, pana Spocka a všech 430 členů osádky vesmírné lodi Enterprise spolehlivě zamířit do černé díry. A to byl definitivní konec seriálu Star Trek.
Jakápak prdel
Ivan Wernisch
Velmi útlá kniha plná velmi uvolněných vzpomínek velmi osobitých autorů – na jednom místě se setkáte s Karlem Čapkem, Irenou Douskovou, Ivanem Divišem, Magorem Jirousem, Norbertem Lichým i Kašpárkem.
Kniha o číslech - Tajemství čísel a jejich vliv na náš svět
Peter J. Bentley
Čísla stojí v samém srdci existence našeho vesmíru, a přesto mají mnozí z nás jen malé povědomí o základech matematiky. Třeba taková nula. Tušíte, že trvalo tisíce let, než někdo přišel na to, že potřebujeme nové číslo k těm, co už lidstvo používalo? A že se nula zrodila v Indii? A což takhle nula a kalendář? Náš letopočet začíná v roce 1, takže nesprávně slaví Ježíšovy první narozeniny v den, kdy se narodil. V roce 2 n. l. byl Ježíšovi jeden rok.
Víte, že šestka je tzv. dokonalé číslo? A že v prvním milionu přirozených čísel jsou dokonalá čísla pouze čtyři? O magickém čísle fí jste již bezpochyby slyšeli, říká se mu zlatý řez či zlaté číslo. Máte představu, jak souvisí s obrazem Mony Lisy a jak s lidským tělem? Je libo prvočísla? Patří mezi ně jednička? Proč se používá slovo „zdecimovat“? A lahůdka na konec, víte, co znamenají dvě jazykolomná slova paraskevidekatriafobie a friggatriskaidekafobie?
Odpovědi na všechny tyto otázky a mnoho dalších zajímavostí najdete v této úžasné knize. Je bohatě ilustrována, plná fotografií, maleb a tabulek, které vás nemohou nezaujmout. Matematika a čísla už nemusí být jen nuda či postrach.
400+100 pravd o Chucku Norrisovi
Richard Klíčník
Legenda jménem Chuck Norris je to, co váš život učiní lepším, bezpečnějším a především vtipnějším…
„James Bond se musí každému představovat, Chucka Norrise zná každý.“
„Místo kapek do očí používá Chuck Norris tabasco.“
„Jedině Chuck Norris ví, jak zapojit USA do USB.“
Prokletý rod Palmisanů
Rafel Nadal (p)
V malém městečku na jihu Itálie se kdysi odehrávalo dlouholeté drama. Co dokáže mateřská láska udělat proto, aby bylo prokletí zlomeno? Příběh vás vtáhne do světa barev, vůní a chutí drsného kraje. Nejspíš dostanete chuť uzobávat olivy a nalít si sklenku vína. Teprve pak si můžete tuto knihu dokonale vychutnat a prožít.
Milí pokusní králíci
Jaroslav Flegr
Kniha sestavená z dříve zveřejněných článků, doplněná o zpětný pohled autora a k tomu jako bonus fotky a příspěvky z facebooku. Autor, mimo jiného, se věnuje výzkumu vlivu parazita toxoplasmy a krevních skupin na lidské chování, psychiku a zdraví.
Tato kniha musí být snem každého personalisty, protože pojednává čistě o pár tématech, která jsou právě pro personalisty v běžném pracovním procesu tabu. Náboženství, zdraví, sex, peníze, genderová problematika, politické názory…
Hvězdní pavouci
Otomar Dvořák
Klučičí svět, který jako holka nedokážu ani pochopit, ani řádně ocenit... :-(
Pražský frajer v emigraci aneb Kam jdeš, ty vole?
Charlie Zavadil (p)
Začalo to zpropitným... Říkám si dobrá, ne každý umí napsat tohle slovo správně, beru to tak, že Charlie žije v cizině, nebudu hnidopich. Pokračovalo to rukami... Proboha... Snad je to tím, že pravopisné chyby v knize beru odjakživa jako neúctu ke čtenáři, ale vážně nedokážu pochopit, že si spisovatel (nebo ten, kdo za něj chce být označován) nezaplatí korekturu. Tady je hrubek plná knížka. Ale když ten - s prominutím vůl (má to v názvu, tak proč ne?) chce emigrovat do Bavorska přes Železný Brod, říkám si, zda číst dál. Nemluvě o tom, že zdlouhavý popis toho, co kde kdo vypil, s kým se vyspal, a kdo o něm říkal, že je tak jiný než ostatní - to je zase spíš deníček - a bohužel na pět set stránek...
Knihu jsem dočetla, hodnocení nezvýšila. Od názvu jsem si slibovala neotřelý pohled na emigraci. Kniha z více než dvou třetin byla o alkoholu a hledání povolných žen. Charlie se celou dobu snaží své čtenáře přesvědčit, jaký je to kladný a jedinečný muž. S každou svou sebechválou mi byl víc nesympatický. Sám klidně konal, co u jiných tvrdě odsuzoval. Krásně se to jeho farizejství projevilo při popisu první návštěvy v tehdejší ČSSR. Ač celou dobu pije hektolitry piva, cestou se zastaví v Plzni na oběd, dá si guláš a sodovku. A je neskutečně pohoršen chováním číšníka a všech Čechů dohromady, když si číšník dovolí nabídnout mu ke guláši pivo...
Tuhle knihu svým čtenářům doporučovat nebudu.
