Hynais
komentáře u knih
Krev na sněhu
Jo Nesbø
Já jsem z téhle knihy nadšený. Jednak jsem měl Harryho Holea už docela plný zuby (jenže ho mám rád tak, že se k němu za čas vrátím, i kdybych měl znovu přečíst to, co už vyšlo:-) a pak mě Olav fakt bavil: velmi vtipné, přímočaré a snově praktické!
Písečný muž
Lars Kepler
Nevím, jestli je to tím, že postavu detektiva Holea nic nepřekoná, ale mě prostě Joona Linna nebaví (zatím...) Jednak je na můj vkus příliš dokonalý a všechno ví lépe než ostatní (takže mi přijde kapku neuvěřitelný) a také se málo svěřuje se svými myšlenkami (takže mi přijdou jeho postupy kapku moc nahodilé). A popisy vypjatých scén jsou (možná díky přítomnému času) většinou předvídatelné a málo strhující. Zajímavé bylo snad jen chování pacientů, lékařů (a policistky) na uzavřeném oddělení. A to na víc než tři hvězdičky nestačí... Ještě přečtu alespoň jeden příběh z pera severské manželské dvojice, třeba změním názor...
Umění prokrastinace
John D. Perry
Pobavilo mě to --- a ještě jsme se něco naučil! Nicméně souhlasím s tím, že ke konci knize docházel dech - a to není nijak rekordně dlouhá...
Konec prokrastinace
Petr Ludwig
Jednoduchost, praktičnost a transparentnost - co více chtít od knihy, která má pomoci řídit vlastní život?
1984
George Orwell (p)
Jak to, že se mi tohle vyhýbalo tak dlouho? A nakonec jsem to ani nečet ....ale POSLOUCHAL! Většinou v autě a byl šťastný, že jsem měl dlouhá cestování. Je "neuvřitelný", že tohle napsal Orwell před více než 60 lety. Není to jen paralela pouze k autoritářským režimům, vnímám dost silně tu podobnost se třemi velkými mocenskými uskupeními současnosti...
Den Trifidů
John Wyndham (p)
K té knize není moc co dodat - Neotřelé sci-fii, výborný nápad, skvělé zpracování, zajímavý příběh...Když jsem knihu přečetl, okamžitě jsme začal hledat nějaká filmová zpracování. Film je nic moc, ale dojem na mě zanechal ještě cca 6-dílný britský seriál se zdůrazňovanou pocitovou složkou a výbornou atmosférou... Doporučuji!
Slovo proměny
Květa Sokolovská
To je tak, když si člověk tu správnou knihu přečte v tom správném věku... Dokonce jsem v dospělosti začal číst svému synovi v jeho čtrnácti právě tuhle knihu, abych v něm probudil chuť po čtení, protože "MUTABOR" (...to je to slovo proměny...) se mi zdála jako dobrá kombinace příběhů, pocitů, dobrodružství a reality. Synátor čtení propadl až o další dva roky později, ale třeba se na tom podepsala i tato kniha, kterou mám už navždy rád
Rudý zákon
Bill Browder
Dva příběhy nezdolnosti a odvahy. V tom prvním se Bill Browder díky uvedeným vlastnostem stane miliardářem a v tom druhém se ten samý člověk postará o to, aby se smrt jeho přítele, Sergeje Magnitského, jehož odvaha je ještě stokrát větší, nestala zbytečnou... Nejde jen o to, "jak to chodí v Rusku" - jde o uvědomění si faktu, že když nám jakýkoliv autoritářský režim zrovna neubližuje, tak jenom proto, že se nerozhodl (!) nám ubližovat... A to je přesně důvod, proč bychom si neměli myslet, že se nás události na Ukrajině netýkají... Snad jsem to vyjádřil srozumitelně:-)
Doživotí
Martin Jun
Kniha je jednak velmi čtivá a současně zajímavá střídáním různých stylů psaní... Navíc se mi líbí přístup nadsázky k celému "kunderovskému tématu", který nikoho a nic nehodnotí a přitom shrnuje fakta, propojuje je s fikcí a vytváří zajímavý a vtipný pohled na celou kauzu... Kritici, kteří se vyjadřují ve smyslu "diletantství" a "parazitování" mi přijdou úsměvní, protože evidentně pochopili tu knihu jinak než já ... a obávám se, že jinak, než autor zamýšlel
Láska je jen slovo
Johannes Mario Simmel
I když je ten tragický konec od počátku nevyhnutelný, tak JMS v celém příběhu dokáže kombinovat napětí s láskou (která není jen slovem...) a přitom nepůsobí ani nudně ani otřepaně ani banálně.