hroubek
komentáře u knih
Velký Gatsby
Francis Scott Fitzgerald
Krásná knížka, která se po nudném úvodu čte velmi dobře. Začátek není, tak zajímavý, ale jakmile se na scénu dostaví sám Gatsby je příběh mnohem strhující, zajímavější a lepší. Nejvíce se mi líbily pasáže, ve kterých byl Gatsby s Daisy nebo s Nickem. Krásným příběh o jedné velké lásce, která prohrála na úkor bohatství, přepychu a velkého pokrytectví.
Daredevil: Muž beze strachu!: Omnibus: Kniha první
Brian Michael Bendis
Můj první komiks s Daredevilem a nutno podotknout, že je naprosto výborný. Matt Murdock je sám osobě dost zajímavá postava a tady si znovu projde vlastním očistcem(stejně jako v Zmrtvýchvstání od Millera). Komiks má tři povídky, kde každá má jinou kresbu a v každé je i jinak zobrazeny Daredevil. Jedna je hodně civilní a nahlíží na Daredevila a na samotné hrdiny očima dítěte, další je soudní spor a hlavní příběh o odhalení totožnosti. V tomto komiksu se objeví skoro všechny důležité postavy s daredevilovy historie a Bendis s nimi rozehraje zajímavou hru, ve které budou padat hlavy a bude to hezky drsné a nekompromisní, abychom nakonec zjistili jestli je Murdock Mužem beze strachu nebo ne. Doporučuji každému fanouškovy slepého obhájce z Hell's Kitchen.
Vrána
James O’Barr
Rekviem od Jamese O'Barra. Tento komiks je sám o sobě dost unikátní a má v sobě spoustu myšlenek a bolesti. Nádherná kresba od O'Barra, dodává mystický přesah, ukazuje lásku, ale taky utrpení v nejčistší podobě. Je to velmi osobní záležitost, která sice nemá nejlépe napsaný scénář, ale je dělaná z upřímné lásky a bolesti, že mu některé nesrozumitelné části odpustíte.
Tvář plná násilí
Jimmy Palmiotti (p)
Jonah Hex je westernový komiks a působí dost brakově. A samotné příběhy, tak nejsou úplně nejlepší, ale na druhou stranu je to příjemná změna oproti tomu co běžně v komiksech je. Navíc Hex je tvrďák, kterého nerozhází ani několik kulek v těle. Je to obyčejné čtení, které mě bavil a u kterého jsem si odpočinul.
Freddie a já
Mike Dawson
Hezký komiks o velké lásce k jedné boží kapele jménem Queen. Komiks je autobiografický a kupodivu nenudí a bohatě si vystačí s několika historkami, snovými sekvencemi a všudypřítomnou realitou a pomíjivostí. Líbilo se mi, že si autor umí ze sebe udělat srandu, nebojí se přiznat, že udělal několik chyb a hlavně staví na obdiv svojí lásku k hudbě jako takové. Freddie a já se mi hodně líbil a rád si to za nějak čas přečtu znovu.
Tajné války superhrdinů Marvelu
Tom DeFalco
Největším problém tohoto parádního komiksu, je ten, že je v něm moc postav a pro dnešního čtenáře komiksů je napsaný až moc doslovně a "jakoby nudně". Přesto jakmile se začtete, tak dostanete to nejlepší co komiksový žánr nabízí parádní akci, perfektní hlášky, výborné hrdiny a i záporáky a velkou bitvu. Pro mně jako pro komiksového fandu to bylo nádherné čtení.
Kabinet
Rikki Ducornet
Není to špatná knížka, jen mně nesedla a nic mě nedala. Knížka sama osobě je ze začátku dost zajímavá, ale kolem půlky mě už tolik nebrala a dost jsem se těšil až jí dočtu. Jsem rád, že má knížka poměrně málo stránek, jelikož mít více, tak by mě začala nudit. Osobně to bylo, tak na hraně dvou a tří, o výsledném hodnocení rozhodlo finále a následná pointa, která mně hodně zklamala.
Star Wars omnibus: Boba Fett
Andy Mangels
Jako fanoušek Star Wars jsem si tento komiks sehnal, za velmi slušnou cenu a musím říci, že mně bavil pokaždé, když jsem ho četl. Je to sbírka příběhů, které dokážou dost dobře pobavit a nadchnout, ale taky i pěkně nudit, naštěstí těch horších či vyloženě slabších je málo. Nejvíce potěší samotná postava Boba Fetta, který je zde za ultimátního tvrďáka a legendu, ze které spoustě postav hnědnou trenky.
Impérium
Grant Morrison
Grant Morrison dělá velké věci, ve světě X-menů a nebojí se odvážných nápadů(sekvence bez dialogů, kdy cestujeme do podvědomí profesora X.) nebo scenérie v kosmických lodí. Je toho tady hodně, ale i pro mně to hodně často působilo přeplácaně a nesouvisle, jelikož je tady dost postav, které vůbec neznám a tak nějak mně nezajímají. Není to špatný komiks, ale na první setkání s X-meny bych doporučil něco jiného.
Kick-Ass: Nářez
Mark Millar
Jako komiksový fanda si Kick-Ass nelze nezamilovat. Millar paroduje komiksový žánr a dodává mu realistický nadhled, aby ho v následujících několik stránkách znovu shodil a to s příchodem Big Daddyho a Hit-Girl. Na Millarovi se mi líbí, že jde dál, než všichni ostatní, je nekorektní a nebojí se pobuřovat. A to je právě na tomto komiksu úplně to nejlepší. Je to nehorázná zábava, i když se tady krájí lidi na kusy, připínají se tady elektrody na genitálie nebo někdo někomu rozbíjí ústa pendrekem. Je to brutální, nekompromisní, zábavný a hlavně je z toho cítit láska ke komiksovému žánru a k samotným superhrdinům.
Žádný strach
Geoff Johns
S tímto komiksem je to hodně těžké. A to z jednoho prostého důvodu, jelikož se odehrává po nejdůležitější událostech, které Hala Jordana potkaly, a o kterých většina čtenářů neví nic. Takže nemůže moc dobře pochopit situaci, která zrovna probíhá, ani většinu postav, který jednají, tak jak jednají. Když, na tohle zapomeneme, tak si můžeme užít sci-fi podívanou, která má zajímavou kresbu a hrdinu, který má co napravovat. A znovu si připomeneme, že i v temnější noci může spatřit jasné světlo zelené.
Tajemství původu
Geoff Johns
Moje první setkání s Green Lanternem v papírové podobě. Osobně mám Green Lanterna hodně rád a jako postavu jsem si ho dost oblíbil. Líbil se mi jeho origin, který sice nejde úplně do hloubky, ale je hodně zábavný. Líbilo se mi jak je komiks barevný a jak se nebere zbytečně vážně. Na druhou stranu tento komiks rozhodně není pro všechny, jelikož je to hlavně sci-fi, které se odehrává napříč vesmírem. Nejvíce se mě, ale na komiksu líbilo vykreslení vztahů mezi Halem a jeho rodinnou, a následně vztah mezi ním a Sinesterem. Zakončím to přísahou Green Lanternů: V temnotě noci, v jasu dne, můj zrak vší zlobou prohlédne a do všech stran zlo rozžene mé jasné světlo zelené.
300
Frank Miller
Dobrý komiks, u kterého mně nejvíce mrzí, že až moc krátký. Jinak akce je moc pěkně nakreslená, líbili se mi i jakým způsobem jsou zvolený barvy. Už je to pár let co jsem komiks četl, přesto si ho pamatuji jako dílo, které se mně dost líbilo.
Pekelná jízda
Frank Miller
Pekelná jízda má spoustu společného s předchozími díly, ale taky se skoro v každém ohledu liší. A teď nemluvím o několika barevných stránkách. Tohle je příběh o lásce a o její záchraně. Něco podobného už Miller napsal a popravdě mnohem líp. Pekelná jízda je jiná. I hlavní postavy jsou jiné, zápletka je v jednu chvíli dost ujetá a hlavní hrdina, je bez chybný a umí všechno, dokonce odmítne i Modroočko. Ale teď vážně, Pekelné jízdě chybí komornost předchozí dílů a hlavně pevná ruka. Je vidět, že Miller měl spoustu nápadů, ale ne všechny fungují, tak jak by měly. Pekelná jízda je dobré čtení, ale v rámci Sin City vznikly lepší díla.
Chlast, děvky a bouchačky
Frank Miller
Hodně dobrá povídková sbírka ze Sin City. Některé povídky jsou opravdu boží(Zákazník má vždycky pravdu, A za dveřmi číslo tři, Modroočko, Tátova holčička, Špatně zahnout nebo Neviňátko v červeném) a pak jsou tu takové obyčejné(Obyčejná sobotní noc, Tichá noc, Špatně se svézt) a pak je tu ten zbytek, který mně osobně moc nebavil. Nejvíce se mi na této sbírce líbila postava Modroočky, která je nádherně nakreslená a to více je nemilosrdná a nebezpečná.
Rodinný hodnoty
Frank Miller
Rodinný hodnoty mě napoprvé zklamaly, ale na podruhé jsou mnohem lepší čtení. Celému příběhu kraluje zabijácká Miho, která si pro sebe krade ty nejlepší momenty z komiksu. Pozadu naštěstí nezůstává Dwight, který udává dynamiku příběhu. Rodinné hodnoty na první pohled nejsou, tak výrazný kousek jako předchozí díly, ale mají hodně do sebe.
Ten žlutej parchant
Frank Miller
Tenhle díl mám hodně rád, jelikož ukazuje na posledního čestného poldu v Sin City. John Hartigen je jako Drsný Harry, pan právo a pořádek, který udělá pro záchranu jedenáctileté holčičky všechno. Hartigen je postava, které se fandí, jelikož je čestný(svým vlastním způsobem) a nebojí se postavit zdegenerované rodině psychopatů a připravit jeho dědice o nádobíčko. Ten žlutý parchant je hodně o lásce, emocích a správných rozhodnutích. Příběh má perfektně napsané a nakreslené postavy, které si zamilujete a budete je i nenávidět(hlavně toho žlutého parchanta).
Velká tučná zabijačka
Frank Miller
Velká tučná zabijačka není vůbec špatná, jen oproti dvěma předchozím dílům jí chybí něco jiného. Na druhou stranu je tady příběh, který sice nemá tolik zvratů, ale je rychlý, má neuvěřitelný spád, jsou tady nové zajímavé postavy nebo postavy, které konečně dostanou více prostoru jako Miho, Gail, Jackie či Shellie. Dost se mi líbili asfaltové jámy, sochy dinosaurů, závěrečné střetnutí, kde autor odkazuje na svůj komiks 300 a Miho jak kosí nepřátele.
Dáma, pro kterou se zabíjí
Frank Miller
Dáma, pro kterou se zabijí je hodně dobrá povídka, která se s ničím nepáře. Máme tu novou sympatickou postavu Dwighta, tajemnou femme fatale Ave a starého dobrého Marva, a pár hodných prostitutek ze Starého města. Druhý díl ze Sin City připomíná noirovou povídku, což je příjemná změna oproti minulému příběhu. Líbilo se mi jak Avea manipuluje se všemi mužskými postavy a přivádí je do temnoty a také samotné zakončení příběhu.
Drsný sbohem
Frank Miller
Přímočarý a hodně násilný příběh, ale to bývají všechny příběhy, ve kterých jsou hlavní hrdinové láska, pomsta a krásná blondýna. Marv je frajer, je to nejdrsnější postava v Sin City a všichni to vědí. A ty co to nevědí to poznají, za to, že ho připravili o Goldií. Budou se kupit mrtvoly a Marv půjde dál dokud nedá tomu šmejdovi co zabil Goldií drsný sbohem. První díl ze Sin City, který jsem osobně četl jako poslední, ale to nic nemění na tom, že je to perfektní čtivo.