hrdlickova_61 hrdlickova_61 komentáře u knih

☰ menu

Byla jsem tlustá, jsem jaká jsem Byla jsem tlustá, jsem jaká jsem Hanka Synková

Knížka se podle mojí zkušenosti výborně hodí nejen pro všechny, kdo chtějí zhubnout, ale i pro štíhlé a zdravé - a to díky zajímavému příběhu autorky v úvodu, díky jejímu čtivému stylu a spoustě všeobecně platných a použitelných tipů pro zdravý způsob života.

30.03.2019 5 z 5


Nebuďme kyselí, buďme zdraví Nebuďme kyselí, buďme zdraví Hana Synková

Text ke knize v úvodu je výstižný - přesně taková tato nenápadná knížečka je. Ještě bych dodala, že je velmi čtivá a srozumitelná, že neopakuje totéž, co jiné knihy, ale přináší i spoustu vlastních zkušeností autorky.

Téma odkyselení je myslím velmi důležité, protože výsledky se vztahují k mnoha různým nemocem. Zjednodušeně by se dalo říci, že odkyselení působí jako všelék - je to tím, že silně odlehčí náš vlastní imunitní systém a umožní mu pracovat naplno.

30.03.2019 5 z 5


Náš Adámek Náš Adámek Anna Malinská

Jedna z mých (mnoha) nejmilejších, a nejen v době dětství : o)

29.03.2019 5 z 5


Miminko Miminko Anna Malinská

Miminko jsem četla jako malá s velkým zaujetím. Líbily se mi i obrázky. Zapamatovala jsem si jméno autorky Anny Malinské, kterou jsem znala i z knížky Náš Adámek. Po letech mi moje děti knížku Miminko sehnaly jako dárek a udělaly mi tím velkou radost. A když jsem pak četla Miminko znovu, zjistila jsem navíc ještě to, že obrázky namalovala Květa Pacovská - dnes slavná ilustrátorka, ale tehdy teprve začínající. Těším se, až budeme Miminko i Našeho Adámka číst s vnoučaty.

29.03.2019 5 z 5


Davídek Davídek Ivan Nový

Knížku jsem četla několikrát v dětství a měla jsem ji moc ráda. Pak jsem si ji znovu přečetla jako dospělá a musela jsem obdivovat, jak jednoduše a působivě uměl pan Nový vyjádřit nejen příběhy, ale i dojmy, atmosféru, krajinu... Totéž mi potvrdili i všichni, komu jsem ji půjčila, a to jak děti, tak i rodiče nebo učitelky.
Na knížce se mi líbí i to, jak je Davídek autentický. Když najde cestou do školy mrtvou veverku, vezme ji s sebou, aby se pochlubil... Když potká hranostaje, pozoruje ho a přijde až po zvonění... Když plují po vodě kry a maminka mu zakáže jít k řece, ale Radek (dobrý kamarád, takže také autorita) ho k řece pozve, poslechne samozřejmě Radka, a ne maminku... Když se děti vyptávají Honzíka na jeho zranění, Davídek chce být také středem pozornosti a honem začne vyprávět, co se kdysi stalo jemu... atd. atd. Děti se při čtení setkávají s tím, co někdy "uklouzlo" i jim. Není tam k tomu žádné hodnocení, ale popis toho, co bylo dál, jak se Davídek pak cítil, co si pomyslel, jakou zkušenost si tím udělal. Poučení pro čtenáře, malé i dospělé, je nenápadné, přichází tak přirozeně, jako je tomu ve skutečném životě.
Děti zde prožívají všední příhody. Sem tam se stane něco výrazného (nemoc, trapas před školní tabulí, nová spolužačka, návštěva prarodičů, Mikuláš...), pak se zase vše zklidní a ozdobou jednotlivých dní jsou obyčejné hry a fantazie. Není myslím vůbec od věci, když kromě napínavých knížek čtou děti i takovéto poklidné a potvrzují si, že i běžný život je velkým dobrodružstvím.

29.03.2019 5 z 5