Hipi komentáře u knih

Krásný příběh, krásné fotografie. Jen škoda, že je knížka tak útlá.

13.02.2018

Mám ráda koně, ale tohle byla pohádka s tak nepravděpodobným a vylhaným dějem, že nemůžu hodnotit jinak.

26.09.2017

Naprostý souhlas s Honajzem. Velice přesně vystihl i můj dojem z téhle knížky...

17.12.2014

Kniha, kterou jsem obdržela s originálním podpisem autora i velmi pěknou kresbičkou ilustrátora, má skvělý začátek, originalitu, tempo, sympatické svérázné postavy i skvělý smysl pro černý humor, leč zhruba v polovině, kdy děj ztratil na tempu a začal se vléct mě začala nudit. V podstatě mi už na hlavních postavách přestalo záležet, a jak to celé skončí, mi bylo lhostejné. Přesto dávám čtyři hvězdy, cokoli jiného by bylo nespravedlivé. 60%

17.12.2014

Moc mě to nenadchlo...překotný děj, spousta popisů pohádkových postav, z nichž když si zvyknete na jednu, už vás čeká další...je to spíše zmatená fantasmagorie než fantasy. Připadalo mi, že autorka nemá dostatek fantazie a vykrádá jiné příběhy. Ale neodsuzuju ty, kterým se to líbí. Po krátké pauze hodlám dát téhle knize ještě šanci...

23.11.2014

Pěkný příběh o dospívání teenagerů v Norsku má dle mého názoru docela dost negativního hlavního hrdinu- knižní Jarle oproti filmu poněkud potemněl, škoda.
Na druhou stranu se tu více řeší jeho vztah s otcem. Ubrala bych místy přehnanou vulgaritu a slang. Děj je navíc dost rozvláčný a zkrácení by mu rozhodně prospělo. Konec je opravdu zasněný a jímavý. Je to jiné než film, ale stejně podmanivé.

21.11.2014

Na této knize mi vadila značná emotivita (až hysterie) jejího autora- nepřekvapilo by mě to to u nějakého "ženského" románu, ale tady ano- nechci shazovat ničí city, ale u vzpomínek na natáčení Pána Prstenů ty přehnaně patetické popisy působí nepatřičně. Takže, pokud jste skalními fanoušky Pána Prstenů, nevadí vám "patos jako prase" (omlouvám se, ale je to tak) a rádi si u knihy (společně s autorem :)) popláčete, je určena právě pro vás.

02.05.2012

Na všech knihách tohoto autora mě vždy upoutala jediná věc: ilustrace! Nechápu, jak to, ale jsou vždycky skvělé.
A zrovna tato knížečka je moc roztomilá...a vtipná.

30.04.2012

Dlouho jsem po ni toužila, záviděla ji kamarádce a pak, po dlouhé době marného shánění, jsem ji najednou objevila v antikvariátu. Text až taková sláva není, ale ilustrována je na jedničku.

30.04.2012

Špatné to určitě není. Jen mi tak trochu připadá, že autor peskuje své zlomené depresivní čtenáře jako matka své líné děti: "Tak vstaňte konečně z té postele a konečně něco DĚLEJTE!!! Nemyslete na to pořád, neumřete ani se nezblázníte..." :) A že to dělá docela bez empatie někoho, kdo sice depresi podrobně studoval, ale nezažil. Znám i laskavější knihy o depresi.

25.04.2012

Vůbec nic jsem od toho nečekala a docela mile mě to překvapilo. Děj je sice místy debilní, ale také čtivý, svižný a napínavý.
Čte se to úplně samo, je to nenáročné, svěží a místy i vtipné. A hlavní postavy jsou (což je vzhledem k žánru k neuvěření) sympatické.
Jen nevím, jak to hodnotit. V rámci všech žánrů by to byl průměr; ale v rámci teenagerské fantasy je to nadprůměrné.

Příliš podobné Stmívání (které je podle mě stejně průměrné, ale alespoň originálnější), předvídatelné, místy nelogické a naivní, na to, aby to bylo dobré. Na druhou stranu musím uznat, že to- kupodivu- nebylo ani nějak obzvlášť špatné. Zaujala mě křehká atmosféra a hezké popisy vlků. Nepochybuju nad tím, že kniha si své čtenáře (přesněji řečeno, čtenářky) najde.
Já se ale nudila nad hloupým, nesympatickým párem teenagerů a jejich stejně hloupou lovestory. Abych ocenila červenou knihovnu, musí mi být ústřední pár hrdinů sympatický, což není případ této knihy. Do Grace jsem se nedokázala vcítit, připadala mi jako pragmatická a přitom naivní šprtka, neustále kňourající a vrhající se do náruče svému Jedinému. Postava Sama je tak prostá a samoúčelná, jak je to jen možné: zamilovaný citlivý chlapeček, který sotva Grace uviděl, propadl jí na život a na smrt, nikdy nezakolísal, nikdy se v ničem nezachoval nevhodně, je tak kladný, až to člověku leze na nervy.
Iritovaly mě některé části, např. ta, ve které oba pomlouvají dívčiny rodiče a přitom se povalují u nich doma na gauči. Člověk získá dojem, že američtí teenageři jsou (alespoň v této knize) opravdu frackové. Přečetla jsem to, ale znovu to číst nebudu a nelituju. Je plno mnohem lepších příběhů, které stojí za to.

22.04.2012

Kvalitní, silná a velmi dobře napsaná kniha, ale tak temná, smutná, brutální a drásavá, že jsem ji od poloviny už nedočetla.

Bona (a U2 celkově) řadím ke svým hudebním oblíbencům a tahle kniha je jediná, kterou jsem o nich četla. Těžko říct, jestli je objektivní a pravdivá (působí tak) nebo jen založená na dohadech a spekulacích, ale má určitou hloubku a je inspirativní, takže se mi líbila.

20.04.2012

Soubor milých a pozitivních pohádek, které jsou sice určené dětem, ale neurazí ani dospělé, zdobí velice hezké a zajímavé ilustrace Renáty Fučíkové. Její akvarely byly největším důvodem, proč jsem si tu knihu pořídila.

20.04.2012

Asi to není nekvalitní kniha (autora Johna Connollyho mám ráda, obzvlášť jeho povídky s názvem Nokturna), ale připadalo mi to celé tak zvrhlé, že jsem to prostě nemohla vůbec dočíst.

19.04.2012

Skvělé výtvarné provedení, nádherné ilustrace, které hrají prim oproti textu. Ten je spíše duchovně a romanticky/stylově ladený- není to žádná vážná vědecko-seriozní práce. Knihu bych doporučila všem "keltským" nadšencům, především těm, kteří už o nich něco vědí a zajímají se o jejich svátky, kulturu, víru, mýty, ženské/mužské hrdiny a principy. Je to skvělá kniha, ale není moc vhodná pro lidi, kteří toho o Keltech moc nevědí nebo hledají výhradně seriozní historické informace typu, kdy a kde Keltové působili.

19.04.2012

Nejhezčí a nejjímavější keltské příběhy, které jsem kdy četla. Kniha bohužel obsahuje dosti otřesné ilustrace, ale protože jich naštěstí není mnoho, na kráse jí to nijak neubírá a nijak to neovlivňuje můj výsledný dojem.

18.04.2012