hannah2000 komentáře u knih

Velmi zajímavá zápletka. Kniha je napínavá od začátku do posledních listů. Zkrátka Sandra Brown zase nezklamala a stvořila další román, který se čte jedním dechem.

2 18.08.2012

Moc krásný a zároveň napínavý příběh. Do poslední chvíle jsem netušila, kdo je vrah. Souhlasím s tím, že je to jedna z nejhezčích knížek Sandry Brown.

2 18.08.2012

Musím říci, že popis z anotace - Komorní příběh - velmi vystihuje tuto knihu. Kniha je jiná než ostatní autorčiny romány. Jedná se o nádherný, poutavě napsaný příběh. Do knihy jsem se začetla tak, že jsem ji s pouze malými přestávkami odložila až po přečtení. Obdivuji, jak je kniha poutavě napsána, takže máte pocit, že jste také v penzionu a prožíváte vše s hlavní hrdinkou. Přestože jde v podstatě o milostný příběh, nechybí samozdřejmě i napětí a zcela nečekané zvraty. Také nechybí, kromě základního příběhu, i popis doby, ve které se příběh odehrává. Knihu doporučuji jako příjemné čtení na dobu volna. Hodnocení 100% dávám, protože po dočtení mi zůstal z knihy velmi příjemný pocit.

2 18.08.2012

Sice zase příjemná oddechovka, ale v tomto příběhu mi chybělo víc povídání o Skotsku. V předchozích knihách bylo vyprávění a popisy míst, kde se děj odehrával, příjemným doplněním k jednoduchému romantickému příběhu.

1 03.06.2023

Komentář není třeba :-), stačí si přečíst pár veršů:

V
Nebe déšť jako mladé víno stáčí
pro hrdla stromů, co jich je.
Na zdraví tedy — i když nevím na čí?
Na zdraví třebas této aleje!

Dva zmoklí blázni zrovna tudy kráčí.
On říká jí, že obejmul by svět!
A ona jemu zas, ať ji obejme radši,

že mohla by mu jinak uletět,
a svět — ať počkat ráčí!

Jak sám jsem byl v té chvíli na světě!

XI
Jak víno čistý vzduch je v zimě.
A vítr tedy připíjí mně,
až třaská pohár jiskrný!
Tak užíváme celé dny,

krystalky ledu na dně číší.
A když se potom vítr ztiší,
slýchávám tlouci srdce své

a všechno, co se žene tepnou.
Ze zavátých brázd s křikem vzlétnou —

v sněhu schoulené koroptve.

1 17.10.2020

IX.
Na stole stojí sklenka vína
a někdo z ní už ochutnal
Ale teď je opuštěná
Proč a kdo to rychle vzdal...
Neměla tu chuť, kterou měla mít
Co se jen mohlo přihodit?
Nebo ten někdo
potkal svou lásku
a odešel s ní na procházku
Tak to tak nechme být!

Jak včera večer vítr vál
celé nás trochu rozfoukal
Učešeme, uhladíme vlasy
najdeme zbytek své bývalé krásy
Kampak se ztratila?
Kdo nám ji vzal?
Odnesl ji čas
ten nelítostný pán
Má s námi jiný plán
Kapičku moudrosti nám nechal
a jinam spěchal
Teď už poraďte si samy, milé dámy
nebo bude konec s námi

ZAROSENO

Jdeš světem širým jak já, žebrák štěstí,
ty, kterou láskou svou se neodvážím zvát,
ty v sebe ztracená, ty v cizí řeči zvěsti,
již tlumočím si v drsných veršů spád,
ty, která vesnu vracíš, rovy nutíš kvésti
a učíš mne i kámen milovat.

O lásce nemluvím, ta nepoví se slovy
jak boží duhy sedmibarvý lesk,
ta zpěvem káže dýchat slavíkovi,
v klečící duše píšťal mění vřesk,
když v modlitbu se lomí v chrámu o sloupoví
za ty, jichž chlebem vezdejším je stesk.

Ty živa nežiješ, má lásko, tys jen stínem
na ploše zašlých hodin slunečních,
jež na zdi zapomněli nade mlýnem,
kam pro chléb stesku jdu, a poznat mohu z nich,
že pozdě je, jsa prostým země synem
že nemohu, žel, žíti v oblacích.

Po vzletu pád! Tvá vznešenost mne svírá,
ty jarní bouře, v které Iris útloboká
svým zlatým klíčem nebe zemi ottevírá.

Jedna báseň ze sbírky pro ukázku tvorby. Četla jsem zatím jen tuto jednu, ale jestli jsou i ostatní básně takovéto "netuctové", bude stát sbírka za přečtení ;-).

RÁNO VE STODŮLKÁCH

Mlha a mlha, šedivo.
A co bys chtěl, ty nádivo?

Slunce je strašně drzý,
svítí a oči slzí.

Mlha je lepší. Zahalí
kolkolem všechny výkaly,

obklopí sraba i hrdinu,
elitu jako spodinu.

Mlha je skvělý vynález!
Jak rád bych do ní často vlez!

Jenže to slunce posraný
většinou svítí jak zjednaný!

1 25.05.2019

Psát komentáře k poezii je těžké. To co jednoho zaujme, jiný přejde bez povšimnutí a naopak. V jedné diskuzi tady na DB jsem četla, cituji: "Poezii nečtu jako knihu, jen v ní jen tak listuji a nechávám básně, aby si mne vybraly..." To přesně vystihuje i můj přístup k poezii a líp bych to říct nedokázala. Tak mne si v této útlé knížečce vybrala následující báseň. Třeba někoho zaujme a popostrčí k listování v této knize:

VÝLET

Na jednom prázdném nádražíčku,
tak malém, že se zdrobňuje,
koupil jsem lístek do krajiny
(zpáteční lístek, žádný jiný)
hebké jak ruka u malíčku
a šťastné, neboť vzadu je.

A přijel vlak. A pak jsme jeli
přes mnohou řeku po mostech,
přes mnohou úzkost pěkně vzhůru
a do daleka od purpuru,
od lásky jsme se odvíjeli
s polibky ještě na ústech.

Teď už jsem tady. Nechci zpátky.
V mém srdci něžný pavouk jest,
zapřádá ženy do pavučin,
zapřádá všechno, čím se mučím.
Komu však píši tyto řádky?
Proč myslím přece na odjezd?

Zahořkne sladkost. Vlak se hýbe
a jede domů, do zimy.
Za hranicemi nedozírna
pramení věrnost, řeka mírná,
a já jsem její. Plň se, slibe,
počkejte, drazí mí!

A přečíst si ji můžete zde, je volně dostupná:
https://web2.mlp.cz/koweb/00/03/91/20/94/scesti.pdf

1 17.01.2019

I když je tento díl tak trochu jiná krimi, stále se čte velmi dobře, protože obsahuje potřebnou dávku napětí, tak jako všechny Mankellovy knihy. Tentokrát Wallander ani tak nepátrá po zločinci, jako je spíš sám do zločinu vtažen a část knihy popisuje až neuvěřitelné poměry v Lotyšsku po získání nezávislosti. Za mě doporučuji.

1 21.10.2018

Knihy Stanislava Rudolfa jsem četla jako holka a i po letech se mi četl velmi dobře a bylo milé přečíst si příběh z doby, kdy jsem vyrůstala ;-)

1 08.10.2018

Poučná knížečka. Obsahuje návody, jak bychom se měli chovat v běžných životních situacích jako jsou např. svatba, pohřeb, návštěva, návštěva v nemocnici, maturita, promoce, rande, ..., tak, abychom se vyhnuli nevhodným či přímo trapným situacím :-). Vše je podáno s noblesou i s lehkou dávkou humoru, která je autorovi vlastní. Ačkoli základní společenská pravidla každý určitě známe a některé popisy chování jsou záměrně nadnesené, takže působí humorně, nalezneme v knížce i situace, které se nám přihodily, a kdy by nám rady z této knížečky pomohly vše překonat s větší noblesou a s menší dávkou stresu. Já jsem knihu poslouchala jako audio, které načetl přímo Ladislav Špaček, tak jsem to měla se vším i s dokonalostí autorova přednesu. Poslouchat načtenou knížku bylo zábavné a poučné zároveň a zpříjemnilo mi kuchyňské práce. A určitě ji budu občas pouštět, aby ji slyšeli i ostatní členové rodiny ;-).

A přikládám malou ukázku:
"NEHODY VE SPOLEČNOSTI
Nehody jsou běžnou součástí společenského života; nikdo není dokonalý. ...
Jestliže nám cokoli upadne na zem, pamatujme si, že ve společnosti nejsme kvůli úklidu, ale jsme tam jako hosté. Neuklízíme ani to, co jsme způsobili sami, na to tam je školený a příslušnými nástroji vybavený personál.
Co tedy uděláme s kuřecím řízečkem, který nám při nabírání překládacím příborem upadl na zem? Nemůžeme prostě odejít, protože by na něm mohl někdo uklouznout. Přirozenou reakci – zvednout ho – okamžitě vyloučíme. ... Kdybychom spadlý řízeček zvedli ze země, začneme řešit, co s ním. Položili bychom ho na svůj talířek? Nebo zpátky na rautový stůl? Nebo bychom s ním dokonce chodili po sále a hledali obsluhu nebo koš? Ač se to vzpírá našemu spořádanému vychování, nejjednodušší řešení je jediné: Chováme se co nejvíc nenápadně a prostě spadlý předmět nenápadně zakopneme pod stůl. Tam v klidu počká, až ho po ukončení recepce personál najde a uklidí. Buďme si jisti, že náš řízeček nebude jediný… ..."
Tento postup mě pobavil, přesně takhle jsem se chovala i s tím rozhlížením, zda si někdo náhodou nevšiml :-D

1 06.07.2018

Tato kniha byla zmíněna v knize Mona a toto je komentář ke knize od jedné z postav. Podle tohoto popisu určitě stojí za přečtení a zamyšlení.
O čem je? O židovské dívce Ester, která uteče před nacismem do jižní Francie. Osud ji zavede až do Jeruzaléma. Druhou hlavní postavou je Palestinka Naima, která se po vyhlášení státu Izrael musí uchýlit do tábora, kde panují příšerné podmínky. Jedna dívka jde vstříc svému snu, druhá strašlivé noční můře. Prožívá pocity vykořenění a beznaděje. .... Ta kniha sice nepatří k autorovým nejlepším, ale příběhy těch dvou žen jsou fascinující. To, co jedné přináší záchranu, pro druhou znamená zkázu. V té knize píše Le Clézio moc krásně o Jeruzalému. Říká, že je to město, do kterého nesmí vstoupit válka. Aby tam mohli žít v míru ti, kteří marně hledají svou vlast.

Příjemné, odpočinkové čtivo, které působí stejně mile a sympaticky jako obal a název. A na konci najdete i pár receptů na zmrzliny :-).

1 20.09.2016

Příjemná, jednoduchá oddychovka po náročných dnech.

1 25.04.2016

Kniha od mnou velmi oblíbené spisovatelky Stephanie Laurensové - jeden díl ze ságy Klub Bastion. Poutavě napsaný romantický příběh z regentské Anglie má od všeho něco - romantiku, napětí, trochu vášně, tedy vše potřebné pro odreagování nad knížkou. Doporučuji jako velmi příjemné čtení pro osamělé večery.

1 20.01.2016

Na stránkách Iaina Kinga jsem četla informaci, že chystá další knihu s hlavní postavou Mylesem. Takže už se těším a jsem zvědavá, jestli se autor zlepší a děj trochu víc "zamotá".

1 09.01.2016

Tahle kniha mě zaujala svým popisem - Akční thriller na pozadí skutečných historických událostí. Hodně mi to připomnělo mé oblíbené knihy od Dana Browna, takže jsem neodolala a pustila se do ní.
A zhodnocení? Kniha se velmi dobře čte. Děj příjemně plyne, hlavní postava Myles je sympaťák, zápletka zajímavá a napínavá. Také informace o historických událostech na pozadí zaujmou. Jen mi v tom ději trochu chyběly výraznější zvraty a větší propracovanost. Tady děj běží přímo dopředu a ke konci už tušíte "kdo je vrah" :-) Doporučuji všem, kdo mají rádi napínavé příběhy s kriminální zápletkou a propletením na skutečné historické události, které smyšlený děj zajímavě oživují.

1 09.01.2016

Autorka opět nezklamala. Příběh napínavý od začátku do konce, přečetla jsem jedním dechem.

1 05.03.2015