Metráček 2 aneb Kosti jsou vrženy
Stanislav Rudolf
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/153256/bmid_metracek-2-aneb-kosti-jsou-vrzeny-kU9-153256.png
4
170
34
Druhá část knihy METRÁČEK. Jitka se stále věnuje svému oblíbenému sportu - vrhání koulí a do toho studuje zdravotní školu a v nemocnici na praxi působí jako zdravotní sestra. S Honzou mají čistě kamarádský vztah, chodí spolu na tréninky i do tanečních. Vše je v pořádku až do chvíle, kdy Jitka začne mít pocit, že už ji Honza nemá tolik rád...... celý text
Přidat komentář
Dočteno a musím říct, že se mi dvojka líbila možná víc než jednička. Jitka už není tak nejistá, stojí nohama pevně na zemi, ale pořád si hledá své místo a lásku. Styl Stanislava Rudolfa mám moc ráda. Jeho hrdinky jsou normální holky, které mají své starosti a občas provádějí hlouposti, ale nejsou to žádné Nanynky, které se hroutí při prvním neúspěchu. A navíc jsou jeho knihy vtipné, což bývá u dívčích románů vzácné. Jeho knížky mě provázejí už dlouho a ráda se k nim vracím. A tato se mi líbila hodně. 90%
(12/23)
Čtení této knihy jsem úplně neplánovala, nicméně po přečtení prvního dílu v rámci mé Čtenářské výzvy jsem se s Jitkou Pažoutovou nedokázala rozloučit a pokračovala s druhým dílem. A dobře jsem udělala! Jitka je starší a vyspělejší, řeší nová témata, jinak přemýšlí. Chyby sice dělá stále, některé navíc dost fatální, ale oblíbila jsem si ji právě až v tomto druhém díle. Bavily mě její myšlenkové pochody, její ponaučení, trápení, hledání lásky i vtipné příběhy z rodiny. To, že se snaží zavděčit někomu, kdo ji od prvního momentu vlastně neuznával, jí přidává na lidskosti, a čtenář má pak o to větší radost, když se z tohoto nastavení začne posouvat. Na konci jsem pak cítila naději a příslib něčeho nového, co možná přijde, a celá poslední kapitola ve mně doznívala ještě dlouho. Jaká škoda, že už autor nikdy nic dalšího nenapíše. Děkujeme za tolik radosti a tvorbu nádherných nadčasových knih pro dívky.
Ani druhý díl nezklamal. Jen škoda, že už není třetí díl a ani nikdy napsán nebude :-(.
SPOILER; Jen jsem trochu byla naštvaná na to, co Jitka udělala pro kluka, který se jí hned na počátku jejich seznámení vysmíval (1. díl) a nechoval se hezky. Ale láska je slepá. A v mládí dělá člověk větší chyby (to, co udělala, neschvaluji, ani nepodporuji, ba naopak), avšak byla jsem překvapená, jak vše hlavní protagonistce tak prošlo. KONEC SPOILERU.
Pokračování je také dobré. Stále sport, střední škola. Efedrin, a k čemu byl dobrý, si budu pamatovat asi už napořád.
Metráček aneb nemožně tlustá holka.
Příběh o životních trampotách dospívající dívky Jitky Pažoutové, která má pár kilo navíc.
O knize jsem toho hodně slyšela, máma i babička knihu vychvalovaly, ale já se k její četbě dostala až teď v rámci Čtenářské výzvy. Moc milé čtení, dívčí román plný humorných hlášek. Královsky jsem se bavila!
Knížka mého dětství. Líbila se mi, když jsem měla 15 a musím říct, že jsem si ji s chutí přečetla i nyní. Příběh Jitky a jejího poznání, že vlastně Honza není ten pravý, který si zaslouží její lásku, napsal Stanislav Rudolf výtečně. Dle mého nadčasová knížka pro dívky.
Výborné pokračování skvělého prvního dílu. Jitka dospívá a už tolik neřeší vzhled, ale důležitější věci. Lásku, přátelství, budoucnost, ale i výčitky svědomí. Knížka je krásně hořkosladká. Při popisu lekcí v tanečních jsem nemohla smíchy, jindy jsem zase slzela jak želva. Stanislav Rudolf byl v určité etapě mého života prostě můj nejlepší kamarád .
" Noc patří spánku, větru, který se tiše mazlí s holými větvemi a milencům, kteří se mají rádi. Noc patří nemocným, opilcům i těm, kteří jsou nešťastni. Proto se do ní několikrát probouzím. Hledím do tmy, jež není tmou, protože zaclona cedí do pokoje slabý odvar světla pouliční lampy. I ticho není tichem, protože budík rozsekává čas na malé štěpinky. Opřu lokty o kolena a do rukou zvolna pustím hlavu, která nemůže unést bolest jež patří srdci. Jako účetní odškrtávám v rubrikách Má dáti- Dal a zjišťuji, že v té druhé je zbytečně prázdného místa. Noc, která patří nešťastným je bezesná a nekonečně dlouhá."
Dvojka má zajímavější děj a mnohem více postav než jednička. Jitka, trénovaná koulařka, kombinuje studium střední zdravotnické školy se sportem a tanečními. Autor hýří vtipnými situacemi a přichází čas i na vážnější témata. A samozřejmě optimistický konec!
Pokračování mě bavilo stejně jako první díl. Jitka mě bavila a především jsem ocenila čestnost týkající se efedrinu - to už se dneska nenosí.
Od pokračování pro mě už kultovního filmu, který mě k Metráčkovi přivedl jsem měla jiná očekávání, než jaká jsem nakonec dostala. Líbilo se mi, že děj nebyl zbytečně přesládlý, a osudy Jitky, její rodiny i jejich přátel mi přišly dostatečně zajímavé, abych chtěla číst dá.
Líbil se mi asi ještě o něco víc než první díl.
SPOILER:
/Navíc krásné poučení o tom, že druhá láska může být ještě lepší než ta první, a že by si sám sebe měl člověk vážit. A nakousnuté téma dopingu bylo krásně spojeno s odhodláním riskovat pro toho, koho máme rádi. I přesto, že takový vztah může být jednostranný. /
Knižní pokračování Jitčiných trampot s kluky, rodinou a z praxí v nemocnici. Historky z této části nejsou součástí filmového zpracování, které mám od dětství moc rád, takže jsem si jejich pročítání užil. Ruku na srdce, kdo z nás to měl v pubertě lehké :)
Od Stanislava Rudolfa jsem přečetla všechny knihy a plno jich mám ještě doma z dětství. Mám ráda jeho pohled na mládež, dříve to bylo hlavně o sportu a mezilidských vztazích. Dnes je jiná doba a tak s nostalgií vzpomínám, jak to dřív bylo lepší.
Četla jsem kdysi na základce, teď jsem na ni narazila úplnou náhodou a díky "aneb" jsem si ji ráda přečetla znovu a splnila si položku ve výzvě . Jitka jako studentka zdravotní školy , puberta , lásky ,taneční , sport, špatná rozhodnutí, trpká přiznání - pohodové čtení.
Pohodové počtení. Ačkoliv již dávno nejsem cílová skupina, tak jsem si čtení užila. První díl znám naprosto podrobně jak díky knížce, tak díky filmu a druhý jsem ani nevěděla, že existuje. Takže jsem si s chutí přečetla.
a zase a opět mě ten příběh dostal i po těch víc než 40 letech, nostalgické vzpomínky...
Dá se to, ale první díl a film byli lepší.
Tohle je spíš zdravotně-poučno-závislácko-taneční výpis, kde největší párty znamenají taneční a závody.
Moc mě tenhle díl nebaví.
Pozor - možný SPOILER
První díl mě minul, v knihobudce jsem našla druhý, ale to nevadí....
Hezká knížka pro holky, (a možná i kluky), o normálním životě...o takovém, jaký se žil před 30lety...řeší se láska, škola, taneční, prostě samé běžné věci..žádné sociální sítě, mobily, šikana... a anotace myslím taky trochu zavádí - nezdá se, že by Jitka trpěla svými kily, ani to nezdůrazňuje, jen občas zmíní..více je zméněno posilování s činkami, které jako přebornice ve vrhu koulí potřebuje...
Sledujeme i Jitčinu rodinu, úspěšného bratra - promujícího inženýra, vyhlížejícího pomalu usazení se a založení rodiny s Ivankou, seznamování rodin mladých partnerů, Jitčino studium na zdravce - příhody z praxe mezi pacienty a pak také morální dilema...kam se však hrabe Jitčin efedrin na dnešní dobu jedovou, kdy se i malé děti pomalu lehce dostanou k drogám ?? kamarád Lišák a zednické melouchy :D prostě mimo jiné taky zavzpomínání na doby dávno minulé...
Dobrá vychytávka, která se autorovi povedla a jistě dala hodně práce - nad textem v záhlaví každé dvojstránky je uveden "nějaký druh" metráčku - třeba 50+50, nebo kolik cm3 dynamitu, či cm3 kararského mramoru tvoří metráček :D a tak dále a tak dále, různé kovy, materiály, matematické variace, míry z celého světa :D vynikající nápad !
Štítky knihy
nadváha sportovní prostředí pro dospívající mládež (young adult) dívčí romány
Autorovy další knížky
| 1973 |  Kopretiny pro zámeckou paní |
| 1977 |  Nebreč, Lucie |
| 1989 | Pusinky |
| 1984 | Milionová holka |
| 1980 | Něžně háčkovaný čas |
Kniha Metráček 2 aneb Kosti jsou vrženy je v
| Přečtených | 273x |
| Čtenářské výzvě | 45x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 45x |
| Chystám se číst | 28x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 1x |
Kniha je sepsána stejně vtipným způsobem, jako úvodní část Metráček. Nicméně se domnívám, že nedosahuje takové kvality. Děj je méně zajímavý a také poučení, které v prvním díle funguje znamenitě, v pokračování příběhu podle mého názoru značně pokulhává a nezní příliš věrohodně. Tato kniha mi způsobem jakým je napsána velmi připomíná seriál Kamarádi. A ten jsem měla ve své době hodně ráda. Ale dnes by mě již asi tolik neoslovil. A s touto knihou je to podobné. Audiokniha je načtena velice dobře a načetla ji paní Zdeňka Černá.