Den
Rudolf Těsnohlídek
Básnickou tvorbu Rudolfa Těsnohlídka, především v počátcích, ovlivnil impresionismus, některé další impulsy převzal ze severské literatury. Jeho tvorba vyjadřuje jeho životní pesimismus, zdůrazňuje tragické životní situace. V básnické tvorbě se projevuje jako citlivý lyrik. Sbírka básní Den je jeho druhá básnická sbírka.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1948 |  Liška Bystrouška |
| 1989 | Vteřiny duše |
| 1949 |  Žeň českého humoru |
| 1983 | Čimčirínek a chlapci |
| 1922 | Kolonia Kutejsík |
Kniha Den je v
| Přečtených | 3x |
| Knihotéce | 3x |
| Chystám se číst | 2x |
| dalších seznamech | 1x |
ZAROSENO
Jdeš světem širým jak já, žebrák štěstí,
ty, kterou láskou svou se neodvážím zvát,
ty v sebe ztracená, ty v cizí řeči zvěsti,
již tlumočím si v drsných veršů spád,
ty, která vesnu vracíš, rovy nutíš kvésti
a učíš mne i kámen milovat.
O lásce nemluvím, ta nepoví se slovy
jak boží duhy sedmibarvý lesk,
ta zpěvem káže dýchat slavíkovi,
v klečící duše píšťal mění vřesk,
když v modlitbu se lomí v chrámu o sloupoví
za ty, jichž chlebem vezdejším je stesk.
Ty živa nežiješ, má lásko, tys jen stínem
na ploše zašlých hodin slunečních,
jež na zdi zapomněli nade mlýnem,
kam pro chléb stesku jdu, a poznat mohu z nich,
že pozdě je, jsa prostým země synem
že nemohu, žel, žíti v oblacích.
Po vzletu pád! Tvá vznešenost mne svírá,
ty jarní bouře, v které Iris útloboká
svým zlatým klíčem nebe zemi ottevírá.