Gabča67 komentáře u knih
Moje oblíbená autorka a její nová knížka. Postřehy ze života v Itálii jsou čtenářům vyprávěny, jak název říká, s příchutí svěžího humoru. Paní autorka se tentokrát dotkla s laskavostí sobě vlastní i vážnějších témat: Příliš mladá, O žábách a narciskách a Povrchní hráči na city. Její knížky mě pokaždé pohladí po duši. Sama píše v závěru knížky: A věřím zase v široká srdce... a dobré konce...
A tak to má přeci být :)
Sloni patří mezi zvířata, která mám ráda už od dětství. Už proto jsem se na knihu (dárek) moc těšila. Musím říci, že první polovina knížky se mi líbila více nežli druhá. Kniha popisuje životní pouť a příběh slona jménem Ishi od slůněte, až do konce jeho dnů. Příběhem se prolínají i lidské osudy a to zejména rodinných příslušníků adoptivní rodiny malého slona. Někdy až zbytečně podrobné a z mého pohledu zbytečné, neboť děj knihy zásadně neovlivní. Na druhou stranu jsem se dozvěděla mnoho zajímavého jak ze sloního života, tak i o zvycích těchto úžasných inteligentních zvířat.
Konečně jsem se dočetla až na konec knížky. Postava Marie příběh zahajuje, Anna uzavírá. Z příběhu tří žen je největší prostor věnovaný postavě Emy. Hodně mi vadilo, jak Ema svými kroky a chováním, vzhledem k probíhající válce, ohrožuje mnoho dalších lidí. Některé momenty v knize byly pěkné, ale celkově hodnotím jako průměr.
Dlouho jsem přemýšlela o tom, jak budu knihu paní Loukotkové hodnotit. Hned na začátku čtení mě napadlo, že tento román o Spartakovi je vlastně báseň poskládaná do vět. Musím ocenit krásnou češtinu paní autorky, úžasná slovní spojení a bohaté popisy. Zároveň se musím přiznat, že kniha se mi nečetla snadno a na styl vyprávění jsem si zvykala dlouho. Přesto ve mě knížka zanechala příjemný pocit. Říkala jsem si, že do druhého dílu se již pouštět nebudu. Závěr knihy mě ale přesvědčil, abych si nechala čtenářská vrátka otevřená :) a asi se k pokračování příběhu časem vrátím.
Knížka popisuje velmi čtivým způsobem život na dvoře Marie Terezie a později i Josefa II. pohledem komorné jejího Veličenstva Grétl. Dozvíte se mnoho zajímavého o životě obyčejných lidí té doby i o vztahu vrchnosti k poddaným. Zaujalo mě, jakým způsobem bylo na sloužící pamatováno v případě sňatků nebo posledních vůlí. Knížka se četla moc pěkně a působila autenticky. Paní autorka si nepochybně musela nastudovat mnoho historického materiálu o tehdejším životě na císařském dvoře a v monarchii.
Výsledkem je příběh, ze kterého na vás dýchne kus poctivé spisovatelské práce.
Hodně mrtvol, ponuré prostředí českého pohraničí a 90. léta. Pokud se mi má knížka líbit, musím jí obsah uvěřit. A to i v případě thrilleru. Stále jsem čekala, kdy se děj rozjede naplno a jakou roli sehraje soška tajemné Černé rusalky. Konec byl hodně akční, autor vše vysvětlil až na posledních stránkách knihy. Knížka mě sice za srdce nechytila, ale určitě si najde své příznivce.
Byla-nebyla papežka Jana? Jedná se pouze o legendu? Paní autorka ve své poznámce v samém závěru knihy dokládá drobné důkazy o její možné existenci. Knížka mapuje život Jany od jejího narození až do její smrti. Příběh dívky dychtící po vzdělání, ženy která šla v temné době odhodlaně za svým cílem a naplnila svůj život rozhodně stojí za přečtení.
Knížku jsem si zvolila v rámci plnění ČV na téma Kniha, jejíž hlavní postava je alkoholik. Nechtěla jsem číst knihu z prostředí protialkoholní léčebny nebo z prostředí alkoholem rozvrácené rodiny. Když mi tedy tato knížka zcela náhodou zkřížila moji čtenářskou cestu, volba byla jasná. Životní příběh Toulouse-Lautreca, významného umělce 19. století uvězněného v postiženém těle, toužícího po lásce a v posledních letech života závislého na alkoholu jsem v hrubých obrysech znala. Kniha doplnila zbytek. Popisuje malířův život od dětství až do jeho smrti, jeho tvorbu, milostné vztahy i vztah s jeho matkou. Četla se velmi pěkně, plynula svým vlastním tempem a rozhodně mě obohatila. Vydání, které jsem četla bylo doplněno ukázkami z umělcovi tvorby.
Historické detektivky mám ráda, ale příběh doktorky Adélie mě za srdce nechytil. Škoda. Knížka má krásnou obálku a v knihovně se pěkně vyjímá. Pošlu ji dál do světa, třeba někomu radost udělá.
Čtivé. Knížka, která mě překvapila. Měla spád i napětí, děj gradoval až do úplného konce. Způsob vyprávění z pohledu dvou postav byl zajímavý. Prostě thriller se vším všudy.
Diano, vím že psát umíte, ale tohle byla trošku nuda občas proložená čtivějším úsekem. První částí jsem se doslova protrápila, v polovině knihy jsem to chtěla vzdát. Vydržela jsem i když obsah mi tentokrát přišel utahaný, bez náboje a s několika slepými dějovými uličkami. Asi tuším, že z té slepé uličky nakonec dojedete na křižovatku, ale pravděpodobně až někde v příštím díle. O důvod více se těšit na další pokračování. Přiznávám, že patřím mezi ,,závisláky" Cizinky a podle komentářů by další kniha měla být čtivější.
Tento ,,poklad" mi ležel nepřečtený v knihovně více jak 25 let.
Děkuji knížce, že mě náhodou potkala????. Náhody ale neexistují. Takže, kdo ví .....?
Knížka se tak prazvláštně táhla a jak už tady někdo poznamenal i mě splývala jména podezřelých. Autor je odborníkem na Egypt, což bylo v příběhu určitě poznat. Obohatil děj o zajímavé informace ze starého Egypta a některé postavy v knize byly autentické.
Nicméně jsem byla ráda, když jsem se pročetla až k úplnému konci. O knížce sice nemůžu říci, že by mě až tak moc bavila, ale můj tip na odhalení identity jedné z postav tentokrát vyšel.
Kniha o hledání cesty z životní krize a také o nacházení přístupu k autistickému dítěti. Příběh je vyprávěn z pohledu otce (což mě zaujalo), a je jakousi sondou do jeho vztahu k nemocnému dítěti. Je známo, že ne každý muž ustojí postižení vlastního potomka. Ani v této knize to hlavní hrdina nemá jednoduché, ale prostřednictvím počítačové hry se mu podaří pochopit ,,svět" vlastního syna. Autor promítl do příběhu svoji životní zkušenost a i pro mě byly některé momenty v knize osobní.
Knížka, která mě občas nudila a občas bavila. Dlouho jsem zvažovala, jak budu hodnotit. Za autorčin osobitý styl vyprávění nakonec dávám 4*.
Příběh je vystavěný na podobných základech jako kniha od D.Browna Šifra mistra Leonarda. To tady již bylo zmíněno v mnoha komentářích a nezbývá nic jiného, nežli souhlasit. Na knize mi bylo sympatické umístění děje do známých míst Barcelony, kterou jsem měla to štěstí kdysi navštívit. Právě propojení knihy s Gaudího dílem dávalo knize jistou přidanou hodnotu. Ale to je tak asi vše. Děj byl vzhledem k totožnosti zápletky s již zmíněnou knihou jasně předvídatelný a tím pádem pro mě předem ztrácel napětí a hlubší čtenářský zážitek. Své čtenáře si knížka jistě najde, já však zůstanu věrná D. Brownovi.
Knížka typu neurazí-nenadchne. Nenáročná četba, hluboký čtenářský zážitek nečekejte. Některé situace a závěr knihy už hodně připomínají Červenou knihovnu, hodnotím 2*.
Některé momenty v knížce byly sice hezké, ale příběh, který se odehrává na pozadí druhé světové války byla trošku ,,červená knihovna". Knížku jsem dostala jako dárek, proto jsem považovala za povinnost si ji přečíst. Informace o průběhu války ve Skandinávii byli zajímavé, obálka knihy pěkná.
Námět knihy mě zaujal, ale byla jsem vlastně zklamaná. Prostě jsem čekala od knihy více. Chyběla mi větší hloubka příběhu, lepší propracovanost postav a hlavně to ,,něco" co čtenáře vtáhne do děje a nutí obracet stránku za stránkou. To se u mě nestalo. Škoda.