fes komentáře u knih

Skvělé charakteristiky postav, vykreslené jejich chováním. Podle všeho skutečný obraz reality z dob osidlování severoamerického kontinetu. Autor rozhodně není jen slavným autorem knih z Divokého západu, ale i výtečným literátem.

2 01.02.2019

Pořád mne to překvapuje, ale ten pán UMÍ psát!
Toto již nejsou vzpomínky, je to výběr beletristických esejů a povídek z prvých dvou Štaidlových knih, v nichž překvapuje svým nečekaným literárním talentem, oceněným i Arnoštem Lustigem. Vůbec se nedivím, že na rozdíl od předchozích autobiografických knih, které si vydal sám, po těchto povídkách tentokrát sáhlo renomované vydavatelství. Zábavné, veselé i smutné, lehce pikantní, leckdy inspirované osobními zážitky. Navíc kniha v pevných deskách menšího formátu, jaké oceňuju pro jejich praktičnost pro čtení na cestách. Doporučuji. Docela vřele. Ani tady se nebudete nudit.

2 02.11.2018

Autorka je typickou představitelkou soudobého křesťanského liberalismu, který dává všem náboženstvím váhu božského zjevení, pouze jinak pochopeného. Tím je bohužel i tato její kniha silně olivněna a veškerou její znalost reálií jakož i množství jejích spisů na tato témata to snižuje na úroveň neobjektivní ideologizace. Špatné.

2 04.10.2018

"Pět set let před narozením Ježíše ve starověké Číně pověřil bůh Lao-c‘"

Už úvod samotný dává jasně najevo, že autor absolutně nepochopil Lao-c' ani učení o Tao, přestože "přezkoumal stovky překladů Tao te ťing a napsal 81 pojednání".
Cpát boha do taoismu je asi tak relevantní, jako zapéci špinavé ponožky do svatebního dortu. Dort tak zničíte a ponožky nevyperete.

Docela náročné čtení (bezmála 500 stran), ale místy se čte jako detetivka, přestože jde o literaturu faktu. Měl by ji číst vlastně každý, resp. každý by měl znát informace v ní obsažené, aby věděl, na jakých vylhaných a doslova zrůdných základech stojí elitářská a dodnes i u nás zákonem privilegovaná římská církev. Měli by ji číst katolíci, kteří většinou vůbec netuší, co za amorální sběř jsou jimi uctívaní církevní 'otcové', a měli by ji číst nevěřící, aby pochopili, že dnešní zvrhlost katolických prznitelů dětí je maličkostí oproti tomu, jak se chovali jejich předchůdci. Jde stále o stejnou sebranku stojící na stejných základech, které z nich tu sebranku činí.
Mezi tisíci církevními knihami o církevní historii stejné kvality, jako když komunisté píší o historii komunismu, je knih jako je tato stále málo, i když naštěstí přibývají.

2 06.05.2016

Jde o vskutku výpravné, nádherně graficky a fotograficky vybavené a seriozně se tvářící dílo německých autorů. Bohužel však při četbě záhy vyjdou najevo jejich příliš zjevné věroučné předsudky, které práci degradují bezmála na úroveň agitky. Hned v prvé kapitole se tak čtenář "dozví" např. to, že:
"církev se oddělila od falešných učitelů" (uvedeno jako fakt, ne jako církevní tvrzení);
"je jisté, že Ježíšovi následovníci se s ním po smrti setkali";
"pro historiky by mělo zůstat tezí, kterou je třeba vzít v úvahu, že Bůh se nedá měřit vědecko-historickými kategoriemi";
"nemyslitelné je, že by si církev založená na nepravdách či podvodech prorazila cestu až na konec světa";
atd. atp.
Jeden nepodložený, ideologický a zcela nevědecký blábol za druhým.
Ona kniha ovšem obsahuje i řadu dobrých informací, které je dobré znát obecně.

Je mi líto, ale tento, stejně jako další zde uváděné tituly P. Bruntona, nepřeložil Karel Wenfurter.
K.W. skutečně přeložil první vydání této knihy vydané ve 30. letech, nikoliv však další.

Vynikající kniha pro vyhraněné zájemce o vznik křesťanství, ale i o přelom starověku a středověku, jemuž vznik křesťanské ideologie dominoval, ovšem zdaleka ne kniha křesťanská. Někomu jinému se snad ani nedá doporučit.

1 28.03.2024

Ve své době za pět hvězd, dnes už jen za tři. Ale pořád má svou atmosféru a humor, byť místy dosti černý.

1 28.03.2024

Veškerý můj obdiv patří paní Olze Blechové/Matuškové.
V podstatě veškerou práci včetně těch prací "mužských" (řízení, přenášení aparatury, řešení kdejakých technických problémů...) kolem Waldy zvládla ona, přitom vše zařizovala tak, aby Matuška měl komfort a byl tak pokud možno vždy připraven podat profesionální výkon. Zjevně v tom našla smysl svého života po boku pěveckého génia, kterého milovala, přičemž z její strany v knize není ani zmínka nějakého povzdechnutí. Neuvěřitelně silná žena, přitom stále krásná a dobrá zpěvačka.

1 14.03.2024

Tři hvězdy, protože jsem staromilec. Jinak by slabě blikaly jen dvě.

1 11.07.2023

Pohádky tentokrát autentické, vypovídající i leccos o životě, myšlení a hodnotách severoamerických indiánů, ale množstvím tiskových chyb se vydavatel Garamond vskutku nevyznamenal.

1 16.04.2023

Ve všech sedmi povídkách vystupují dvě stejné ústřední postavy, ale jinak jde opět o zcela samostatné příběhy, které rozvíjejí charaktery obou "hrdinů", a jako u Dahla obvykle dojdou překvapivých konců. Zvláště u té poslední se na konci nevydržíte "neposmát" ;)

1 13.04.2023

Konečně bilingvní vydání Dahla!
Český překlad blahé paměti páně Kořánův; tytéž povídky vyšly pak i v o tři povídky obsáhlejší knize "To sladké tajemství života" v překladu Linka, takže lze vlastní znalosti angličtiny porovnat hned se dvěma verzemi mistrů překladatelů. Nechci se rouhat, ale mnohdy se zdá, že obě české verze jsou jednak vynikající a jednak oproti originálu květnatější a Dahlově vypravěčskému stylu vydatně pomohly.
Ve všech povídkách vystupují dvě stejné ústřední postavy, ale jinak jde opět o zcela samostatné příběhy, které rozvíjejí charaktery obou "hrdinů", a jako u Dahla obvykle dojdou překvapivých konců.
A abych nezapomněl, toto vydání je konečně vázané, takže se člověk nemusí bát vzít knížečku do kapsy a příjemně si zkrátit cestu tramvají.

1 13.04.2023

Je mi líto, že musím českému klasikovi žánru zasvítit jen dvěma hvězdami, ale jsem holt náročnější. Vlastně i ty dvě uděluji jen ze sentimentu.

1 13.03.2023

Ne každý ví, že Járu Cimrmana vymyslel právě Karel Velebný, jehož Zdeněk Svěrák zval Karlem Hedvábným.

1 08.03.2023

Well, můj první Žamboch a taková slabota... Mám zkusit číst i nějaké jeho starší věci? (Ptám se sám sebe...)

1 05.03.2023

Sám Foglar všelijaká "duchovní" či náboženská témata ideově odmítal a literárně pomíjel; hromadně je nazýval magiemi. I když to asi nikde přímo nenapsal, z podobných narážek je více než patrné, že byl naprostý bezvěrec a člověk veskrze nenáboženský. Zmínky kostelů, podzemí či podobných objektů v jeho knihách slouží ke zdůraznění romantiky staré Prahy a k vytváření pocitu tajemna a atmosféry strachu. Tato kniha není ničím jiným, než velice křečovitým roubováním náboženského výmyslu "duchovna" na foglarovskou romantiku a snahu o výchovu mládeže. Nikoliv neobvyklé a jako obvykle nechutně trapné.

Desítka povídek této sbírky má kromě pražského Podolí společné dva policejní vyšetřovatele, i když ti se jimi spíše jen sem tam mihnou (až na výjimku první povídky, kde hrají větší roli), rozhodně netvoří úhelný kámen vyprávění a už vůbec nejde o "statečné muže zákona kovbojského střihu", na jaké si hrají herci příliš mnoha příliš ubohých a trapných českých detektivek soudobé nenapadnuté a zbytečné televizní nadprodukce, naopak jde o citlivé táty rodin, kteří si nechají poradit i od báby z pečovatelského domu.
Polovina povídek obsahuje esoterické či přímo okultní náměty, i když i ty tu hrají jaksi vedlejší roli, neplní tu u jiných autorů obvyklou funkci deus ex machina, tedy nejsou prostředkem k vyřešení záhad, což někdy bývá zoufalým způsobem k ukončení zamotaných detektivek, z nichž se autoři sami mají problém dostat.
Nejde tu ani prvořadě o pátrání po pachatelích, ti jsou většinou čtenáři známi dříve, než příběh vygraduje.
Podstatná je tu spíše nenápadná psychologie různých podolských týpků či mezilidské vztahy, jaké všichni známe ze svého okolí či přímo ze svého života; v tom měla paní spisovatelka osobitý, ženský a čtivý styl, který čtenáře rychle a snadno vtáhne do příběhu a nepustí, dokud se vše nevyjasní.
Škoda že šlo o její poslední dílo. Pokusím se objevit někde její dřívější scifi povídky a jsem zvědav, jak svůj styl rozehraje v rámci celého románu Pes a boží mlýny, na který se chystám teď. Zatím plný počet hvězd.

1 29.06.2021

Po dvou týdnech od přečtení netuším, o čem to vlastně bylo.
Jen vím, že se to četlo samo. ;)
Přesně taková má oddechová literatura být.

1 06.04.2021