Eorin komentáře u knih

(čteno cca před třemi lety) Tato kniha ve mně vyvolala neskutečné emoce, což se snad ještě žádné jiné knize předtím nepovedlo. Po dočtení knihy jsem si myslela, že to vlastně celé bylo docela o ničem a cítila jsem se zklamaná, možná snad i podvedená a zároveň v nehorázném šoku z konce knihy. Spousta postav se svými strastmi i radostmi, různě se proplétajícími (ono to na malém městečku snad ani jinak nejde) a snad žádnou z postav si nelze nějak zvlášť zamilovat, spíše naopak. V určitých chvílích jsem se dokonce přistihla, že knihu čtu spíše s odporem, jaký ve mně svým obsahem (chováním postav) vyvolávala, ALE! Netuším, co paní Rowling chtěla čtenáři knihou říci, nebo jaké pocity v něm vyvolat, nicméně já osobně jsem po dočtení o knize ještě hodně hodně dlouho přemýšlela. O ději, o postavách, zkrátka o všem - byla jsem naprosto uhranutá a prapůvodní odpor vystřídalo nehorázné nadšení. Je to velmi kvalitně popsané a téměř to působí jako thriller, až na to, že je to technicky vzato "běžný život". A to mi na tom přišlo ještě děsivější. Jak si lidé i jen svým všedním životem dokáží (nadneseně řečeno) vytvořit vlastní peklo na zemi - a to nejen sobě, ale i druhým.
Zkrátka, WOW, smekám, paní Rowling, a velmi děkuji.
Ke knize se určitě opět vrátím, ale stále ještě to chce čas na strávení (i po třech letech).

8 11.03.2017

Příjemná oddychovka - doslova, oddychla jsem si, že v tom nejsem sama a že mé postřehy a "potíže" všedních dní nejsou zase tak moc strašné, ba naopak :)

1 10.03.2017

Krásná po všech stránkách i stranách. Milé oddechové pokoukání.

10.03.2017

Minimum děje na maximu stran. To už raději doporučuji sáhnout po Lady Fuckingham - máte téměř to samé v mnohem menším balení a za lepší cenu (a dokonce i mnohem lépe napsané).

7 10.03.2017

Pro mě se jednalo o příjemnou oddechovku, přesně to, co si představím pod pojmem "dobrý román pro ženy", ale v tomto případě musím bohužel prohlásit, že film Austenland se mi líbil daleko více (srovnání s filmem se nedokážu ubránit). Zkrátka mě víc oslovil, byla v něm větší "groteska", jakou i sama Austenová (dle mého osobního názoru) ve svých knihách ráda používala - v této knize to byl ovšem jen velmi slabý odvar. Přesto to bylo příjemné oddechové čtení, které neurazí, tedy průměr.

10.03.2017

Pratchetta mám moc ráda, snad úplně všechny knihy.. Tohle je ale asi má úplně první od něj, do které jsem se musela trochu nutit, abych ji dočetla a to i přesto, že se jedná o velmi útlou knihu. Děj byl pro mě nezvykle "skákavý", jakoby mi unikala vždy nějaká malá část, než děj poskočil jinam a nejednou jsem se přistihla, že zkrátka přeskakuji řádky..
Humor sira Pratchetta mám moc ráda, ale tahle konkrétní kniha mi (dějově) nejspíš nesedla.

10.03.2017

Nádherně napsáno, s citem. Nemohu se ubránit srovnání se Zlodějkou knih, ale o tom sem psát nebudu. Oceňuji krátké kapitoly z pohledů různých postav - každá se svým osudem, se svým pohledem na druhou světovou válku, se svým "posláním". Děj krásně plyne, osudy postav se splétají i rozplétají, je to takové přirozené jako proud vody v řece. Pomalu se odkrývají nové a nové části příběhů jako vrstvy, nabaluje se i určité napětí, dojetí a sympatie, aby to ve čtenáři nakonec zanechalo hlubokou brázdu, která jen tak nenechá na knihu zapomenout - a to je dobře.
Rozhodně mohu jen doporučit a dle mého názoru je Pulitzerova cena právem zasloužená.

8 07.03.2017

Knihu jsem četla už nejméně šestkrát, pokaždé v jiném věku, v jiném rozpoložení a stoprocentně se k ní ještě mnohokrát vrátím. Je to víceméně klasický historický román s různě propletenými osudy postav, které mimo jiné spojuje touha po jakési svobodě (pro každou z postav má "svoboda" jiný význam) a romantice. Postavy nejsou ploché, nebo černobílé (chcete-li), naopak, každá má svou historii, své pohnutky a proto se čtenář určitě přistihne, že sympatizuje v určitých chvílích nejen s "krvavou" hraběnkou, ale dokonce snad i s Fickem.
Nečetla jsem knihu v originále, ale chystám se. Slovenština musí být ještě krásnější, třebaže český překlad se povedl (na druhou stranu, ze slovenštiny to nebyla zase až taková fuška).
Rozhodně doporučuji, krásná kniha, co se čte téměř sama a krásný romantický děj na všech frontách (vyjma pár celkem detailních scén, kdy mi trnuly nejen zuby).

6 06.03.2017

Měla jsem to štěstí, že jsem Šifru četla až po Andělech a démonech a v té době jsem neměla ani ponětí, že to zfilmují. Stejně jako Andělé a démoni, i Šifra má co nabídnout a kdo se nechá, může být příjemně vzdělán, popřípadě si z toho odnést spoustu věcí k zamyšlení. Brown opět rozehrává své hraní si se čtenářem v podobě "true or fals?" Jen pan Langdon mě občas trochu (i více) rozčiloval, jak nemohl přijít na něco, co bylo zcela zjevného a samozřejmě doporučuji knihu číst s velkým nadhledem.

Přečteno za jediný den a tím pádem jsem to stihla během týdne přelouskat ještě dvakrát po sobě. Bylo to mé první setkání s Brownem i jeho Langdonem a naprosto mi tento styl uhranul. Je těžké rozpoznat fikci od faktu, ale zároveň pro mě osobně pak byla další návštěva Itálie o poznání přínosnější a zajímavější.
Rozhodně doporučuji (stejně jako zachovat si nadhled ;))

2 21.02.2017

Takové milé čtení k odpolední kávě.
Příběh byl podán s citem, Francouzům celkem vlastním. Autor to měl pěkně promyšlené i včetně detailů, nad kterými se ovšem přespříliš nerozepisoval a tak děj pěkně plynul, až do (od začátku předvídatelného) konce.
Jak zde již zmiňovala řada čtenářů přede mnou, absence jakéhokoliv rozlišení přímé řeči byla chvílemi nejen matoucí, ale i celkem na nervy jdoucí :) Stejně tak jsem se na krátké okamžiky ztrácela v retrospektivách, které byly také zvláštně řešené, ale celkově to tomuto dílku i slušelo.
Rozhodně stojí za přečtení romantickým duším, které hledají odpočinkové čtení na trochu vyšší úrovni, než jakou skýtají mnohé tituly doplněné obálkami rozevlátých polonahých párů s historickou stavbou za zády :)

3 03.02.2017

Rozhodovala jsem se mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale..
Je to velmi čtivé, má to spád, autoři se nezdržují zbytečnými detaily a děj prostě jede stále kupředu. Měla jsem to přečtené za dva dny (čteno výhradně v práci), ale s klidem by se to dalo stihnout i za pár hodin.
Nápad s vracením se do říše mrtvých byl zajímavý, celkem nový (alespoň pro mě), hlavní postava mě potěšila v tom, že nešlo jen o vyšinutou válečnou psychopatku, ale měla i své světlejší chvilky, když šlo o jejího syna. Celkově ale jde u mě o velmi rozporuplné pocity. Teprve třetí třetina knihy začne být opravdu zajímavá - těšila jsem se na to hřiště a nějakou akci s ním spojenou (námět připomínal Hunger Games, tak jsem měla velká očekávání), místo toho jsem jen dostala nesmyslné utíkání a ještě nesmyslnější pseodoboje, kdy nejen hrdinka několik hodin krvácí, má sečné i bodné rány a přesto pořád běhá, skáče, potápí se a bojuje s plnou parádou.. Věřila bych jí příval adrenalinu a s tím spojené "superschopnosti" tak možná na čtvrt hodiny, ale ne na celý den, to vážně ne.
Donutil mě knihu dočíst pouze fakt, že jsem to už chtěla mít za sebou a nemám ráda nedočtené příběhy. Určitě ale vím, že znovu to číst nebudu..

5 19.01.2017

Všichni dnes obdivují slavná díla jako je "Noční hlídka" nebo "Anatomie doktora Tulpa" a další, ale nikdo už se příliš nezamýšlí nad tím, že například "Noční hlídku" našli na jakési půdě, částečně prožranou od myší a pokrytou sazemi z komína. Rembrandtův život nebyl snadný, ovšem v mnohém za to částečně mohl on sám, částečně nepochopení a sešněrovanost tehdejší společnosti. Povšechně je však životopis napsaný vskutku bravurně. Vtáhne hned odpočátku do děje, kdy s Rembrandtem prožíváme všechny jeho úspěchy i pády až do hořkého konce.
Vřele doporučuji.

5 19.01.2017

Styl, kterým je to psané, mi v mnohém připomínal i samotný styl (pro změnu v sochařství) Michelangela, o kterém Kámen a bolest je. Tím více to pro mě dotvářelo onu atmosféru knihy a četla se tak opravdu sama. O Michelangelovi je toho psáno hodně, ale rozhodně ne tak čtivou a sympatickou formou. Nešlo ani tak o různé náhledy na Michelangolovu práci, ale také o osobnosti, které různými druhy setkávání s ním dotvářely jeho život a celkovou politiku tehdejší Itálie, což rozhodně není zanedbatelná položka této skvělé knihy.
Kromě dramat ovšem nechybí ani špetky humoru. Navždy se mi vryla do paměti část příběhu, kdy malý Michelangelo, syn směnárníka, chce vystoupit z řady svých bratří a rozhodne se pro umění. Jeho otec se tehdy ptal všech svých synů, čím chtějí být, načež všichni svorně odpovídali stejně, jako ten nejmladší tříletý: "šměnálnítem".. :)
Rozhodně doporučuji.

5 19.01.2017

S politováním musím říct, že tentokrát se mi líbilo více filmové zpracování, než tato kniha. Ovšem nemohu upřít skvělý příběh, sympatické postavy a celkový dojem, který je veskrze pozitivní a dlouho utkví v paměti (spíše však díky filmu, než knize)

1 10.01.2017