engelbert komentáře u knih

Napínavé od samotného začátku, do samotného konce s mírným zvolněním před finále. Bylo fajn vidět do hlav hlavním postavám, ale tady mám trochu problém. Přes četné reminiscence obou hlavních postav, víme velmi málo o tom, kde Prescott získal své nechvalné schopnosti. Příběh o brigádě u deratizátora zaujatého svou prací mi přijde málo věrohodná. Také je pozoruhodné, že zatímco jeden neustále trénuje, cvičí, posiluje, plave, chodí střílet, tak druhý se jen vyskytuje na správných místech. Na spád příběhu to však nemělo neblahý vliv. Pobavilo mě moudro ostřelovačů - prchající cíl umře zadýchaný. Teď, když vím jak se vše událo, nemám důvod si knížku číst znovu.

16.05.2022

Velmi rychlé a dosti plytké čtení o autorčině dosavadním životě. Psáno je to docela obratně, přesto mi docela vadilo neustálá přednost formě před obsahem. Například o majitelce bytu, kde právě autorka bydlela, víme, že byla hodná a měla legrační předkus. Všudypřítomná slovní vata, konkrétně hojně užívané "tvl", v psaném textu působí ještě hloupěji, než při mluvené projevu.

10.05.2022

Kniha dostála svému názvu. Byly to hodiny z olova a běžel ten čas, kdy jsem chtěl knihu odložit, protože jsem v nekonečných hovorech o literatuře, tradicích, doktríně středu proložených řadou setkání, večírky, komentovaných imaginárními průvodci, nebyly sto zahlédnout cíl a smysl vyprávění. Naštěstí jsem vydržel, ale zvláštní potěšení se nekoná - děj se zrychlil, zdramatizoval a mě zbývá přemýšlet v jak otráveném světě to žijeme, a co mohu, vlastně musím, udělat abych pomohl dosáhnout nápravy.

Možná ji, pokud se někdy ještě přiměji po této knize sáhnout, ocením lépe, ale pocit rozvláčné bezvýchodnosti teď u mně převládá. Pokud se tak stane, budu si vypisovat myšlenky, moudra a duchaplná sdělení, kterými kniha oplývá.

Poněkud mě štvalo, že všechny trable světa má na svědomí mužská nadvláda nad otročícími ženami. Neboť muž od ženy ledacos očekává a nesnese, že by jej žena v něčem mohla převýšit, zatímco ženy zřejmě neočekávají od muže nic, a nemají žádnou možnost jak si prosadit svou. Tento způsob soužití se však dosti rozchází se zkušeností, kterou jsem zatím učinil.

10 05.05.2022

Je zvláštní jak mě knížka hned chytila a nepustila. Vypravěč, přemoudřelý svým založením a omezený svým prostředím, povídá příběh, ze kterého nešlo uniknout. Po odložení knížky si najednou uvědomuji nepravděpodobnosti, které příběh doprovázejí.

7 06.04.2022

Nebylo to lehké čtení. Ten nekonečný monolog hlavního hrdiny, plný nářků, nepochopení, pokrytectví a prázdnoty, nejistoty, kde každodenní život je sebeanalýzou vlastních minulých selhání bez jakékoliv vyhlídky na změnu, mi připomínal děsivé sny, kde nic není jak by mělo být. Naštěstí je to dostatečně proloženo absurdními situacemi.

Jeden příklad: (ve snackbaru) "...zdálo se mi, že za pultem vidím svého holiče. "Jak to, že pracujete ve snackbaru?" zeptal jsem se. "Já nejsem váš holič," odpověděl.

Celé mi to tahalo mozek ven z hlavy. Kdo vydrží až dokonce se dočte, jen tak nenápadně mezi záplavou pochybností o sobě a o světě kolem, letmou zmínku o tom, že se něco opravdu stalo.

03.04.2022

Když jsem si četl Peklo, Rusové právě napadli Ukrajinu. I dnes by měl Dante o kom psát.

3 09.03.2022

(SPOILER) Tak nevím. Podle anotace mělo jít o příběh dvou hráčů se smrtí. Ona nechtěla umírat pomalu v sanatoriu, tak utekla a umírala pomalu ve velké společnosti, kterou pohrdala. On si smrt nepřipouštěl, spíš byl průvodcem z atraktivního prostředí. Ona chrlila celou knihu duchaplné myšlenky, které ale nikomu neřekla a divila se, že jí nikdo nerozumí. Já taky ne.

5 17.02.2022

Je lepší svoboda peněz? Nebo svoboda přirozenosti? Postavy jsou vybrány přesně tak, aby nemusely řešit vydělávání peněz a měly čas na samotnou zápletku. Líbí se mi, že autor neopomněl na jemné detaily, které pro mně dělají postavy uvěřitelnější. Třeba, když otec Constance hodnotí Cliffordovu tvorbu:"...vždyť v tom nic není", napadá mě co je to za člověka, že to dokáže tak rychle posoudit, a hle ke konci příběhu zjišťuji, že je to umělec, a tedy jakési oprávnění k tomu tvrzení má.

5 08.02.2022

Nejvíc na mně zapůsobila část, která se týkala stavovského povstání, třicetileté války a pobělohorské rekatolizace. Pozoruhodný je i osud českých emigrantů a jejich vliv na další osudy Evropy. Mám teď na mysli českou stopu při počátcích Pruska jako evropské velmoci.

3 26.01.2022

Thriller z prostředí, které známe a máme zažrané pod kůží, je v tuzemsku vzácné zboží. Charaktery postav jsou uvěřitelné, jejich schopnosti už méně. Značně depresivní je přesah do současnosti. Opravdu je to tu vše tak prolezlé zkorumpovanými členy tokáňského klubu? Bohužel četbu ruší hojnost chyb při editaci textu, kdy při úpravě slovosledu nebylo vymazáno nadbytečné sloveso.

04.01.2022

Nechci hodnotit. Protože jsem se knihou prokousal, a nebavila mě. Na druhou stranu mě zaujalo velmi neobvyklé téma a množství práce a času, které autor očividně vynaložil. Škoda, že u knihy nebyla žádná obrazová příloha.

Hmmm, to bylo hodně syrové. Postavou hlavního hrdiny mi to chvílemi připomínalo Plechový bubínek. Beru si z toho poučení o škodlivosti jakéhokoliv fanatismu, zejména náboženského. Bůh je totiž zároveň omluvenka pro ty, kteří jeho jménem konají.

13 01.12.2021

Nemám zkušenost života v Americe, nejsem tedy schopen posoudit míru nadsázky. Některé dialogy jsou brilantně absurdní a nikam děj neposouvají, spíše se cyklicky s drobnými obměnami opakují. Nevěřím, že soudný člověk by se dokázal celou knihu hnát za příslibem vysoké funkce a přízně zjevně plytkých a licoměrných osob. Je však zřejmé, že autor má něco proti Henry Kissingerovi, o kterém vím poměrně málo, ale pamatuji se jak na něj dštili síru političtí komentátoři totalitní Československé televize.

17.11.2021

Ve jménu matky i dcery i ducha marného! Jen podřadný ďábel kupuje těla namísto duší.

Netuším jak moc jde o slohové cvičení na téma deník, nebo snad o jakousi míru autobiografie. Románem bych to nenazýval. Znepokojivá je pro mne míra pokrytectví hrdiny (autorky) a jejího manžela. Nic se nepodařilo vyřešit, nebo dotáhnout do konce.

3 30.10.2021

Stručný, jasný přehled, ve kterém je vše podstatné o této době.

3 20.10.2021

Nečekaně dobrý thriller z prostředí, které dobře známe. Hodně se mi líbily části, kde se popisovaly intriky uvnitř policejního sboru. Do knížky jsem vpadl a pustila mě až úplně na konci. Bohužel text, kromě napínavých situací a nebožtíků, oplývá též značným množstvím pravopisných chyb, překlepů a vypadených předložek a spojek. Dále mě trochu vadily všudypřítomné povzdechy nad zašlými časy, typu - to bylo ještě v době, kde se mohlo kouřit všude- jakoby páchnout ve veřejném prostoru bylo základním právem kuřáka. A celkovému dojmu také nepřidaly nepozornosti, kdy ve scéně u spalovaného tajného materiálu došlo k natažení samopalu, který už byl natažen a ještě z něj nevyšel výstřel.

16.10.2021

Kdyby se povídky vešly do Tiché hrůzy, nebyla by to tak legendární kniha.

1 30.09.2021

Při četbě jsem měl stálý pocit jakoby mě zmáhala kocovina. Přesto jsem rád četl neotřelé postřehy odhalující všudypřítomné pokrytectví.

3 22.09.2021

Příběh pro příběh. Autor připomíná v exhibičním duchu (lehce a bez hloubky) estrádního umělce - hle co jsem našel vymyslel a fabulí spojil! Myslím, že mezi inspiračními zdroji by se velmi dobře vyjímal i Josef Váchal se svým Krvavým románem. Ten taky spojil kde co dohromady, ale netvářilo se to jako Román. Ve svém doslovu a epilogu autor nevysvětlil, kde přišel na postavu takového pitomce, který místo práce na svém odmítaném románu jede za obdivovaným spisovatelem a nechá se vmanipulovat do fatálního konce, s vysvětlením, že byl vždy poslušný hoch. Dost divně působí, že prakticky všechny zúčastněné postavy považují za normální brát spravedlnost do svých rukou, přestože byly na své cestě k cíli hodně postrkovány náhodou. Hvězdičku navíc jsem přidal za slovní hříčky, které jsou v knize ale poněkud samoúčelné.

2 15.09.2021