Božská komedie

Božská komedie https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37674/bmid_bozska-komedie-VO1-37674.jpg 4 542 99

Kompletní vydání Božské komedie v novém překladu. Velkoryse rozvržená Božská komedie, jedno ze základních literárních děl světové literatury, už osm století upoutává pozornost čtenářů na celém světě. Dante Alighieri (1265–1321), básník a učenec, který mimo jiné stojí u základů spisovného italského jazyka, shrnul ve svém nejvýznamnějším, neobyčejně důmyslně komponovaném díle veškeré vědění své doby. Báseň je postavena na základním principu čísla tři: skládá se ze tří částí – Pekla, Očistce a Ráje, je napsána v sugestivních terciích. Na pouti záhrobní říší, která je symbolickým obrazem lidského života, od prvotního hříchu až po spasení a probuzení k věčnému životu, a očistcem autora provází římský básník Vergilius. ve třetím dílu, věnovaném ráji, se potom k básníkovi připojí milovaná Beatrice. Od 19. století se Dantovo dílo stalo výzvou pro nejlepší české překladatele (J. Vrchlického, O. F. Bablera a další). Do této řady patří i nejnovější překlad Vladimíra Mikeše. Z italského originálu přeložil, poznámkami opatřil a statě Doba a život, Dante v našich zemích a Dantova tajemná výzva ženství napsal Vladimír Mikeš.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Poezie

Vydáno: , Academia
Originální název:

La Divina Commedia , 1321


více info...

Hyaenodon
Hyaenodon
12.01.2024 5 z 5

Skvělý překlad. Jedna z knih, u kterých si člověk vyčítá, že ví tak málo o křesťanství nebo o antice.

natalie.carsen
natalie.carsen
15.12.2023 5 z 5

Věnovala jsem se 2 překladům, prvnímu od pana Mikeše abych dílo pochopila a druhému od pana Bablera abych si dílo vychutnala :) a musím říct, že to opravdu stálo za to


Oponn
Oponn
03.04.2023

Hvězdičky neuděluji, kdo chce hodnocení, nechť čte dál.

Po letech jsem si splnil něco, na co jsem se těšil a zároveň jsem se toho hodně bál. Pustil jsem se do toskánského vrcholu středověké literatury vůbec a mé dojmy jsou rozporuplné. Komedie je vyšší dívčí, ke které musíte dozrát, protože nejde o text, který si budete číst pro lepší usínání v posteli. Každý Danteho verš je vypilovaný k dokonalosti, nemá slabiku navíc, anebo o slabiku méně. Mnoho slok i samotných veršů jsem musel číst opakovaně a zamýšlet se nad nimi, abych je pochopil. Podobné jsem to měl se Ztraceným rájem, ale tam šlo spíš o Jungmannův profesorský překlad; zde se jedná spíše o jakousi nasycenost, kdy verš je natolik hutný informacemi, že člověk musím opravdu číst slimáčím tempem.

Čím dále v knize postupujete ke konci a směrem vzhůru k Ráji, je slimák vašeho vnímání pomalejší a unavenější. Epická stránka, která převládá v Pekle se postupně vytrácí, až se v Ráji dostanete do fáze, která je opravdu spíše filozofická, postavy se pouští do teologických sporů, výkladů a předkládají vám nekončící historické vsuvky. Vůbec si neumím představit, že bych knihu četl bez poznámkového aparátu, protože tolik odkazů na žitý svět jsem ještě v literatuře nezažil a pochybuji, že se mi někdy ještě něco podobného stane.

Nemyslím, že bych se ke Komedii někdy vrátil, abych si ji opětovně přečetl, ale některé její verše a pasáže mi v hlavě zůstanou navždy.

"Jsem čtverhran, stojím, ať vržen jakkoli."

Knišíl
Knišíl
26.03.2023 5 z 5

Hodnotit tuto snad největší středověkou skladbu z minimálním vzděláním středověké literatury, je úkol nad mé síly (mimo jiné, jaký pěkný středověký topos skromnosti jsem právě užil, že?). Přesto vše se pokusím alespoň přiblížit důvody, proč si myslím, že Božská komedie je relevantním čtením i dnes.
1. Předně je tu její místo v historii písemnictví. Nikdo nemůže pochybovat, že se jedná o milník a stěžeň světové literatury. Dante byl velký umělec a jeho jméno přetrvává věky.
2. Kromě své historické zakotvenosti v písemnictví, je také dokladem dobově historickým. S patřičným komentářem se čtenář dozví mnohé o soudobé Itálii, o boji ghibellinů s guelfy, o papežích, císařích a šlechticích apod. Ačkoli většina postav objevujících se v Komedii jsou Dantovy časově blízcí souputníci, Dante v Komedii neopomíjí i doby minulé, raný středověk, antiku, i časy biblické.
3. Estetická hodnota je zřejmá, jeho dolce stil nuovo je přeci jenom zásadním obratem v italské literatuře. Jeho poezie byla poezie skutečně katolická (zahrnující všeobecně lidstvo), nepsal v nepřístupném jazyce, a stal se tak nositelem snah prvních renesančních básníků, a přesto si zachoval veskrze metafyzické myšlení vrcholného středověku. Lze jen obdivovat, jak dokázal skloubit lidsky představitelné, hmotné a konkrétní, s nehmotnou, abstraktní, a přece reálnou božskou sférou.
4. A tím se dostáváme k otázce největší. Je Božská komedie čtením i pro nevěřící? Může jim podat stejně přesvědčivý obrázek světa? Myslím si, že Dante napsal přesvědčivý fikční svět, který pro křesťana fikční vlastně vůbec není, pro ateistu však proto neztrácí na své podmanivosti, že zůstává "pouze" fikční. Ačkoli je Ráj prošpikován více než předchozí části teologií, neztrácí ani na své smyslově-jazykově potěšující stránce. A tak nakonec, Božská komedie, je dvěma slovy otevřené dílo (mrk mrk Umberto Eco). Číst se dá mnoha způsoby, nakonec vzpomínám si, jak William Styron ve svém díle Viditelné šílenství, přirovnává cestu Peklem k projití si depresí, a myslím, že jeho analogie nepostrádá určitou hloubku a míru moudrosti.

Božská komedie je zásadní dílo vhodné pro jakéhokoliv čtenáře, ale chce to někdy trpělivost a ochotu věnovat pozornost právě tomu, co se právě čte. Dnes, ostatně jako i jindy v minulosti, je ale těžké se umět skutečně soustředit, a vidět nejen slova, ale i jejich skutečné významy. To je prosím umění číst. A Božská komedie se musí umět číst.

"Vyslovují sic mnozí jméno Krista,
co budou k němu, až je anděl vzkřísí,
mít dál než ten, kdo nebyl poznal Krista;" (s. 476)

"Proto váš pohled, který může ale
jen jistým paprskem té mysli býti,
jež všechny věci naplňuje stále,
svou přirozeností tak nezasvítí,
by nemohl ten slavný původ jeho
přec mnohem dále nežli on sám zříti.
Tak proniká do řádu odvěkého
ten pohled, jenž jest údělem vás lidí,
jak oko do vln moře hlubokého:
ačkoli na dno u pobřeží vidí,
na širém moři, kde se hloubkou halí,
třebaže je tam, marně po něm slídí." (s. 474)

"Když bez divů svět," řek' jsem, "bez nucení
se na křesťanství obrátil, ta síla
je velký div, že stý díl v jiných není." (s. 504)

krnoha
krnoha
13.02.2023 5 z 5

Píšu o překladu od pana Bablera. Původně jsem chtěl číst překlad od Vrchlického, který má výhodu, že je on-line zadarmo. Ale to není překlad duchovního díla, je to jen prázdná forma, všecko se tam báječně rýmuje a dá se to deklamovat. Obsah se ztratil. Tak tedy Babler, ilustrace pan Anderle, vyšlo v šedesátých letech v Odeonu.

Mistr Dante se vydal do záhrobí. Neříká kudy, ale to je jeho věc. Putoval napřed dolů do pekla a pozorně se díval. Viděl lidské duše, které se i po smrti drží svých sklonů a v pekle mají svobodu chování. Dál se bojí, jak se báli vždycky, okrádají druhé ber kde ber, dál nenávidí svoje nepřátele. V pekle je celý dav duší, které nevědí kam jdou, protože jsou pořád ohlédnuté do minulosti. Jsou tam i chudáci, kteří trvale bojují o život zuby a nehty jako zvířata. Jiní nešťastníci zase utíkají s hrůzou od pekelného ohně do pekelné zimy a hned zase se stejnou hrůzou z mrazu do ohně. Při tom jsou to stíny bez těla, takže necítí pálení ani mráz, prožívají jenom svoji hrůzu. Dante se každou chvilku zastaví a začne ty pekelníky litovat, ale naštěstí má s sebou laskavého průvodce nějakého Vergilia, a ten mu říká nelituj, nemá to smysl. Úplně nejhorší peklo je ale až dole, tam kde se prožívají muka necitlivosti. Jsou v tom tři chlapi dolní polovinou těla zamrzlí v ledovci a horní polovinou živí, aby si mohli ten hrozný osud prožít. Tady se možná Dante zpronevěřil sám sobě, tahle trojice vypadá, že je tam někdo dal za trest, jak si žádá katolický katechismus. Je to padlý anděl Satan a s ním dva římští senátoři, kteří zavraždili Caesara. Zdá se mi, že Dante byl oddaný italský vlastenec a Caesar je pro něj něco jako otec vlasti.

Pak se dostáváme do očistce a to už je veselejší. Je tady strašně vysoká skalní věž a kolem ní točité schody vzhůru až do nebe. Stačí vyběhnout celou tu výšku - ale nohama to nezvládneš, je to moc vysoko. Dante se nedá. Zahledí se do svojí duše a vidí ji jako takovou jasnou hvězdu na nebi. Je to duše, jejíž pozornost je na něco upřená tak dlouho, až ji to přestane bavit a upře se zase na něco jiného. A nad ní je ještě jedna slabší hvězdička a to je druhá duše, jejíž pozornost je trvale na všem najednou. Dante tedy vidí svoje unavené nohy a současně spoustu kajícníků, kteří únavou klesli a teď leží vyčerpaně u zdi věže, úpí pod tíhou svých hříchů a čekají, až je z toho někdo vytáhne. Mistr Dante to všechno vnímá svojí druhou duší a současně vnímá i svou touhu po ráji, a touha ho nadlehčí a hned druhý den jsme nahoře. Kdo to aspoň zahlédl, ten to pozná. Dantova druhá duše je to, čemu dnes říkáme moje pravé já, poslední pozorovatel a ještě různě jinak. Je hezké, že to Dante v roce 1300 taky znal. Schodiště kolem kamenné věže je pravotočivé, čili obcházíme pravým ramenem dovnitř, jako se dělá v hinduistických chrámech.

Na prahu ráje Danta uvítá jeho manželka Beatrice, která mu zemřela před desíti lety. To víš, praví Beatrice, tohle je tvůj ráj, proto sem poslali mne. Vergilius se rychle vytrácí, aby nezacláněl, a dál už to běží jak má. Manželka svému Dantovi trochu vynadá a potom ho teprve obšťastní, samozřejmě v duchovní rovině. Jinak o Ráji se moc nedozvíme. Je to samé filozofování a poučky, jen v desátém zpěvu trochu líčení nějakého příjemného stavu a ještě intenzivněji ve dvacátém, kde už mizejí tvary.

Ve třicátém třetím zpěvu se Dante Alighieri setkává s Bohem a současně se vrací ke svému psacímu stolu a podává o tom zprávu.

Thanateros
Thanateros
23.12.2022 5 z 5

Geniální.

sabina5156
sabina5156
16.12.2022 4 z 5

Toto dílo se nedá normálně hodnotit. Nelze se na něho dívat z perspektivy jedince, který se narodil na počátku milénia a vyrůstá ve 21. století. Tehdejší náklonost ke všemocnému náboženství a neochvějná víra v boha dala vzniknout tomuto mistrovskému kousku, který je zásadním dílem nejtemnějšího středověku. Oproti tomu je nutné zdůraznit, že ve 14. století bylo napsáno také velkolepé dílo "Dekameron", který má absolutně odlišný rytmus a náboženské prvky jsou podstatně přirozenější - v závěru to samotné víře dává větší důraz a váhu. Každopádně je to jeden ze zásadních literárních mezníků, které nelze opomíjet. Dante byl s takto rozsáhlým dílem géniem své doby, jenž dokázal velmi originálním způsobem spojit prvky antiky a povznést dílo vycházející z doby temna za hranice tehdy poznaného. A také nedoporučuji číst pro zábavu (pokud nemáte IQ 150+)...je to nelehké čtení a užitečné je pouze pro doplnění vzdělání - a jako potrava ega.

Kopta
Kopta
16.10.2022

Původně velice zajímavá záležitost, která mě chytla, ale s každým veršem můj zájem padal. V žádném případě nebudu mluvit o špatnosti knihy. Je to kult. Nicméně ona délka a části v její hloubce mě nijak nezajímaly. Skoro bych řekl, že knihu je zajímavější studovat než ji číst.

KarlítoDallas
KarlítoDallas
05.07.2022 5 z 5

Magické, božské a nesmrtelné.

jana.hluzova
jana.hluzova
21.04.2022 5 z 5

Božské

monngoll
monngoll
16.03.2022 5 z 5

Vrcholné dielo talianskej renesancie. Opus Magnum svetovej poézie, ktoré nemá páru a tuná to aj tak niekto spojí s napadnutím Ukrajiny. Ľudská blbosť nemá dna.

engelbert
engelbert
09.03.2022 5 z 5

Když jsem si četl Peklo, Rusové právě napadli Ukrajinu. I dnes by měl Dante o kom psát.

Kontryhelka
Kontryhelka
23.01.2022 2 z 5

Přečteno v rámci povinné četby na střední, ale za mně žádný extra počin.

ArkAngel
ArkAngel
20.12.2021 4 z 5

Dantova Božská komedie patří mezi nejvíce symbolická díla, která byla napsána, narážkami je dílo doslova protkané. Dante odkazuje na postavy historické, literární, osoby, které znal a také na hromadu dalších věcí, které jsou spojeny s náboženstvím nebo mytologií. Jen málo autorů navíc dosadí do hlavní role sebe sama, takže je dílo samo o sobě o to specifičtější. A Dantův vztah se svými průvodci Vergilem a Beatricí? Nádhera.

-Endy-
-Endy-
10.10.2021 3 z 5

Splněno.
Mezera ve vzdělání ucpána.
Teda skoro.
Do Itálie jezdím hodně a ráda. Dante je tam na každém kroku – vydání Božské komedie v kdejakém muzeu, kdejaké náměstí se po něm jmenuje, kdejaký kus mramoru je jeho sochou, na kdejakém domě je deska s vyrytým veršem z Božské komedie, ve Veroně si dokonce můžete dočasně projít celé město jakožto pekelné kruhy…tak jsem si říkala „není boha, že jsem to ještě nečetla!“
A tak jsem se do toho pustila.
Peklo – 5* - Rozhodně nejzajímavější interaktivní exkurze s průvodcem a komentovaným výkladem.
Očistec – 2* - Už tomu horko těžko rozumím, ale ještě to má nějaký řád. To musím dočíst!
Ráj – nějaké to teologické bla bla bla a zástupy veselících se duší italských poníků…
Je mi líto, ale Ráj jsem nedočetla. Nešlo to. Nerozuměla jsem tomu.
Odnáším si to, že v Pekle mi bylo jako v Ráji a že umíráte-li, měli byste se ještě honem rychle stihnout naučit italsky.

TaNya_
TaNya_
29.05.2021

Vlastně jsem to přečetla kvůli Infernu Dana Browna ;) . Peklo je úžasné, Očistec mě taky dost bavil, ale v Ráji jsem se už dost ztrácela. Ta poslední část se mi prostě nelíbila a ani mě nebavila.

capricorn__
capricorn__
10.01.2021 5 z 5

Já jsem nějak ani nečekal, že mě renasanční dílo bude bavit. Taky jsem po "Božské komedii" nesáhl z pozice někoho, kdo rád čte, ale spíš z pozice někoho, koho zajímá dějepis a prostřednictvím starých knih se snaží dozvědět, jak v té době lidé přemýšleli. Z toho se taky odrazilo i hodnocení - pokud bych měl hodnotit, jak jsem si užil četbu jako čtenář, asi bych dal o hvězdičku méně. "Božská komedie" se nečte úplně snadno, nejhorší pro mě byla asi část s peklem, kdy jsem si myslel, že to vzdám. Očistec byl naopak nejlepší a ráj byl takový lepší průměr. Taky jsem se na konci snažil dočíst doslov, který je (alespoň v mé verzi) podobně dlouhý jako poezie, ale nakonec jsem to taky vzdal, protože jsem se nedozvěděl vlastně nic kvůli přehnaně poetickému jazyku, který se tam nehodil. Takhle to vypadá, že "Božskou komedii" kritizuju, já vím, ale já jsem moc rád, že jsem ji přečetl a určitě ji doporučuju. Jenom... No... Je to renesance, co čekat? Byl jsem moc rád, když jsem se s nějakými myšlenkami ztotožnil a když jsem pochopil autorův záměr a hlavní myšlenku a hlavně, když jsem si udělal lepší obrázek o tehdejší společnosti.

Rup
Rup
24.11.2020 2 z 5

Velmi obtížné čtení jak obsahem, tak formou. Želbohu mě obsah neoslovil. Pro "světoobčana" příliš lokální, pro ateistu až nadmíru religiózní. Předestřené morální zásady uznávám, ale nepřinesly mi nic nového (možná proto, že dílo samo je už velmi staré).
Co se týče jazyka, na rozdíl od níže uvedeného, je mi milejší stará forma Vrchlického, než bezduchá, zkratkovitá, přespříliš zjednodušená, "smartofonová" čeština soudobá.

gladya
gladya
31.10.2020

Poslouchala jsem audioknihu, takže nebudu hodnotit. Když jsem zjistila, jak hodně je to zkrácené, rozhodla jsem se si tenhle klenot přečíst. To asi hovoří za vše.

Protector
Protector
13.10.2020 5 z 5

Velké díky panu překladateli Vladimíru M. za úžasný překlad a podnětná slova závěrem. Upřímně díky těm závěrečným slovům jsem přidal pátou hvězdu, poněvadž mnohé osvětlila a navíc šla tolik do hloubky, že mne přiměla podívat se na celou knihu naprosto novým pohledem. Pohled, jenž ukázal, že si kniha jiné hodnocení nezaslouží...