engelbert
komentáře u knih
Pan Theodor Mundstock
Ladislav Fuks
Je to velmi neotřelá práce, kterou ale už asi znovu číst nebudu. Velmi přesvědčivě popisuje trápení člověka zbaveného jakékoliv jistoty a naděje, který se s tím snaží po svém vyrovnat. Čtení je tak jakousi soustavnou noční můrou.
Noční oceán
Paul La Farge
(SPOILER) Tolik verzí jedné historie, ale která je ta skutečná? Je nenávist opravdu hybnou silou společnosti? A kam tedy zmizel Charlie?
Agonie: drama posledních dnů a hodin války
Roman Cílek
V poslední době jsem měl dojem, jakoby největšími zvěrstvy 2. světové války byl odsun Němců z Brna, nebo jejich vraždění v Postoloprtech. Tady konečně zase došlo k připomínce, co tomu předcházelo.
Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530 - 935)
Dušan Třeštík
Smekám před nimravou prací autora i jeho předchůdců, kteří z minima zdrojů dokáží vyvodit nějaký závěr o počátcích našeho státu.
Perník
Helen Oyeyemi
Abych pravdu řekl, nevím co si o téhle knize myslet. Postavy nějak konají, ale není jasný jejich cíl, jejich motivace. Asi nejlépe to vyjadřuje doslov - je to jako divný sen.
Utopia Avenue
David Mitchell
Vždy jsem si říkal, jak neuvěřitelná doba to musela být, naprostý převrat v hudbě, spousty legendárních skupin, které stojí za poslech ještě i dnes. Tady to mám pěkně zevnitř i s odvrácenou tváří. Hloubka v hudbě, plytkost v životě. Životní trable členů skupiny, které dlouho vypadaly neřešené. Dlouho mi tu chyběly motivy mimo realit, jak jsem si je pamatoval z jiných knih autora, ale dočkal jsem se.
Valčík stromů a nebe
Jean-Michel Guenassia
(SPOILER) V Klubu nenapravitelných optimistů mě zajímaly osudy všech postav, které autor průběžně odhaloval. Velmi mě to bavilo, a tak jsem šáhnul po této knize s očekáváním, že budu zase netrpělivě zdolávat stránky a odkrývat naznačovaná tajemství. Dost mě tedy tato kniha zklamala. Příběh byl vcelku předvídatelný, ozvláštněný hlavně postavou malíře. Opakovaly se situace, kdy hrdinka nepozorovaně nahlíží malíři přes rameno, a to tak často, že jsem už už začínal přeskakovat text. Pointa je dobrá, ale tušil jsem ji. Žádné racionální vysvětlení, nač potřebuje venkovský doktor revolver, proč ve své puntičkářské nátuře pošle doktor dceru k puškaři s pistolí a nezajímá ho výsledek. Také není jasné, jak se hlavní hrdinka v kritické chvíli vymanila ze svého domácího vězení, najednou byla venku. Chvíli jsem si myslel, že jde o retrospektivu. Ale naštěstí to nebylo dlouhé.
Tragický bál: Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu
Milena Lenderová
Zajímavá práce. Oceňuji zejména, že se autorka nespokojila s texty autorů, kteří zaznamenali nešťastnou událost, ale prošla veškeré dostupné prameny, včetně vyšetřovacích protokolů.
Nůž
Vuk Drašković
Ten nekonečný kolotoč chudoby, prolité krve a nenávisti je děsivý a nejde zastavit. Mám velmi skličující pocity, když pohlédnu na současné dění a šíření nenávisti jedněch proti druhým.
Selfíčka
Marek Vácha
Dovolím si nehodnotit. Knížka je poměrně krátká, přesto jsem se už v jejím začátku cítil zahlcen autorovým neustálým vyznáváním víry a výčty důkazů boží přítomnosti.
Žádný důvod k obavám
Julian Barnes
Celkem duchaplné a vtipné psaní o smrti, která je naší jedinou jistotou. Má cenu se jí obávat? A pak už nebude opravdu nic? Nebo se na věčnosti tísní miliardy odumřelých živých bytostí?
Brno moderní II
Vladimír Šlapeta
Souhrn všeho moderního, co se v Brně po válce postavilo. Mnoho z nich mi, jako laikovi a uživateli, nijak zvláštní nepřipadá. Asi by mi byl milejší užší výběr s více podrobnostmi.
Dcera říše
Louise Fein
Hlavní hrdinka mi připadala velmi dlouho hloupá, neviděla neslyšela. Velmi oceňuji sice zdlouhavou, ale pro účely pochopení problému nezbytnou, rozvleklou část, kde sledujeme všudypřítomnou propagandu, udavačství a kariérismus v Říši. Po zdlouhavém začátku nastala jízda, která byla (alespoň pro mně) emociálně velmi silná.
Noční cirkus
Erin Morgenstern
Dráždí mě vykonstruované svévole organizátorů, kteří pro svou kratochvíli zničí, nebo zamotají osudy tolika lidí. Právě tak se mi nikdy nelíbila pohádka Nesmrtelná teta, kdy se Štěstí a Rozum vsadí, kdo je důležitější. Nelíbila se mi nekonzistence autorky, která vrhla na šachovnici postavy ovládající čáry, tvrdíce že se jedná o manipulaci. Zásadní rozpor této knihy je, že nedodržuje vlastní pravidla. Nelze manipulovat někým jiným bez jeho souhlasu. Přesto celá kniha je složitou cestou jak se vymanit z manipulace, ke které nikdy souhlas nedali. Přesto fantastické prostředí nočního cirkusu mě bavilo. Místo důležitého setkání, které proběhlo v Praze, působilo cize, nepražsky. Spíše jsem si představil Pijáky absintu od Edouarda Maneta. Další drobná nepřesnost, kterou bych připsal spíše překladateli, je terminologická. Taroky jsou karetní hra, kterou mastí karbaníci o peníze, . K vykládání slouží tarotové karty. V tarokách nikdy nenajdete karty, které byly v románu vyloženy.
Sny a sekyry
Jiří Padevět
S povzdechem si promnul unavené oči a odložil právě dočtenou knihu na stůl, jehož rozlehlé pláně místy zakrýval spadený měsíční prach. Pozdvihl zrak, a jeho pozornost upoutal pavouk zavěšený na nepoužívaném okenním závěsu, vyhlížející svou prolétající okřídlenou večeři. Cyklista Cort Nielsen právě proťal cílovou pásku v čele svých unavených pronásledovatelů na populárním závodě obdivovaném všemi cyklisty světa. Pavouk se zatím večeře nedočkal.
Chápu, že autor ve svých knihách nastřádal dostatek střípků o nejrůznějších osobnostech našich dějin, i těch bezejmenných, ale tento způsob prezentace zdá se mi poněkud nešťastným. Lyrická manýra se mi zajídala velmi brzy, naštěstí knížka je to velmi štíhlá.
Podzemní železnice
Colson Whitehead
(SPOILER) Myslel jsem si, že budu číst něco na způsob steampunkové fantasy. Nemohl jsem se více mýlit. Jsem ale rád, že jsem směl pohlédnout do nevábné historie hospodářského vzestupu Spojených států. V našich končinách otroctví nepamatujeme, těžko jsem se tak vžíval do beznadějné bezvýchodnosti živého majetku. V Evropě jsme se k sobě taky vždy nechovali pěkně. Coře jsem samozřejmě držel palce. Podzemní železnici jsem si vyložil jako alegorii organizace umožňující uprchlým otrokům začít nový život. Těžko se mi ale věří ta černobílost vidění světa. Příliš mnoho zlých bílých prospěchářů a násilníků.
Vrstva ticha
Vilma Kadlečková
Jde mi z toho hlava kolem. Stále není jasné, kdo je představitelem dobra a kdo zla. Těším se na další díl, i když je jasné, že kolem nás je urrumae a nejdůležitější věci se odehrávají vskrytu.
Sivooký démon
Jakub Arbes
Autor si mě jako čtenáře povodil, kudy chtěl. Pokračoval jsem v četbě jen abych odhalil předpokládané tajemství, které nebylo jasně dané, spíše vyplývalo z podivného chování postav. Přečkal jsem všechny zevrubné popisy místností, osob, krajin, všechna prudká hnutí mysli, dmoucí se ňádra a nakonec byl zklamán rozuzlením, které mě nepřesvědčilo. Žádná s postav, která hýbe dějem nevysvětlí svůj osobnostní veletoč. Prostě neuvěřím, že vykonáním zločinu se z brutálního vojáka stane během minuty filantropický dobroděj.
Den zkázy v britském muzeu
David Lodge
Jako neznaboh mohu těžko posoudit vliv církve na každodenní manželský život. Docela mě překvapilo jak lehkým perem se dá popsat, pomocí panoptika karikatur, významný společenský problém.