em54 komentáře u knih
Mám ji, chystám se na ni!!! Našel jsem ji vyloučenou v "hrabadélku" jedné knihovny. A kouzelné je, že ji ilustroval Václav Kocourek - tak se těším a zdravím lolle2311 do Přelouče!!!
Mám jiné vydání (tuším jako příloha nějakého časopisu), ale četl se mi tehdy ztěžka, byl jsem kluk a chtěl jsem "opravdové" dobrodružství. Ovšem - zajímavé je, že si tuhle knížku pamatuji snad nejvíc ze všech. A to je známka dobrého autora... dnes bych se k ní měl vrátit. Ale co číst dřív!!!
Ano, ano, Stammel mi mluví z duše. Rozhodně je to jedna ze silných knížek vydaných v edici KOD a i když mi jako klukovi tu a tam připomínala třebas Foglara, rozhodně postrádá jeho až mentorskou didaktičnost. Určitě ji teď musím doporučit vnoučatům, když už jsem to neudělal u svých dětí!
Kniha kritizovaná, ale neprávem. Samozřejmě, že výběr básníků je dán jejich vůli se na projektu zúčastnit, ale to, že se zde setkávají různé poetiky a různé názory je podle mne sympatické, přestože dokonalý přehled o české poezii nezískáte. Ale o to snad nešlo, a kdo je přesvědčen, že to dokáže lépe, nechť vyrazí se svou kůží na trh. Je to rozhodně zajímavá kniha pro milovníky poezie...
Čtou se ty verše dobře - pokud máte rádi meditativní, poněkud neveselou (ale prožitou a tak i pocitově únosnou) poezii, bez velkých gest a slovních surovostí, pak doporučuji.
Trochu zapomenutá knížka, kterou doporučuji všem maminkám malých dětí. Já jsem ji četl coby "nemaminka", ale bavil jsem se svižným stylem autorky a ženě doporučoval k realizaci recepty i některé oděvy... občas jsem i zabodoval. Tak neváhejte, jestli tu knížečku někde objevíte. To jsme ještě měli děti menší, takže jsem měl v paměti, jak to bylo u nás...
Knižní prvotina autorky, která v té době měla již za sebou časopisecké publikování pohádek a povídek, fejetonů a reportáží, ale také úspěšné texty pro známé interprety, např. Evu Olmerovou. Ovšem řadu textů psala pod pseudonymy, resp. "za někoho"... Její další tvorba ukázala, že je to rozená vypravěčka pro všechny věkové skupiny čtenářů a především čtenářek...
Tuhle knížku jsem před léty spolknul jako malinu. Povídky jsou vtiopně napsané - a jako vždy u této autorky, se čtou snadno, až se zdá, že to není možné. Je to lehká a inteligentní četba pro odpočinek i radost z četby.
Příjemné vyprávění, které se čte jako když krájíte máslo přiměřeně rozmrazené... A není to čtení jenom pro Varnsdorfany, kde autorka prožila část dětství a kde se také většina textů odehrává. Postřehy z dětského přemyšlení o životě jsou vtipné a příhody kouzelné. Jen trošku váhám, jestli to je opravdu novela - spíš jsem si při četbě myslel, že to jsou povídečky, protože prakticky každá kapitolka je uzavřená a lehce vypointovaná... pravdou je, že mají jednoho vyprávěče... tak budiž.
Nikdy by mě nenapadlo, že bych se mohl začíst do románku pro děvčata. Ale tady jsem to spolkl i s navijákem díky vyprávěčskému daru autorky. Takže těch pět hvězdiček má za to, že mě dostala kam chtěla... i když jsem to původně chtěl jenom prolistovat...
Nikdy jsem se netěšil na nějaké horory v knižním podání. Teď s chutí čtu tenhle výbor a obdivuji nápady autorů i solidní překlad. Čte se to hezky a občas se i trochu bojím... ale jen tak příjemně... A především - tady jsou proslulí Ptáci od Daphne du Maurier!!!
Kniha, která vznikala delší čas, a je to na kvalitě a vybavená znát. Zajímavý ediční počin, zajímavé čtení. Zachycuje Lužici před příchodem Slovanů a pokračuje dějinami a bájemi Slovanů na tromto území a pokračuje až do současnosti, přičemž se soustředí především na literaturu a česko-lužickosrbsklé vztahy.Kniha je provázena četnými ilustracemi - fotografiemi i uměleckými díly slavných i méně známých malířů.
Jedná se o unikátní projekt - dvojjazyčné zrcadlové vydání česko-hornolužickosrbské. Vzácná příležitost porovnat blízkost či vzdálenost příbuzných slovanských jazyků. Rovněž ilustrace jsou pozoruhodným pohledem do ilustrátorského umění jednoho z nejmenších slovanských národů (navíc je zajímavé, že Isa Bryccyna je původem Němka, dnes považovaná za umělkyni Lužických Srbů!).
Četl jsem tuhle knihu s chutí, i když mě zbavila iluzí o autorovi. Možná ho ale mám od té doby ještě radši, protože prostě víc zlidštěl. Dokonce si k němu občas právě sem chodím pro inspiraci. Kdo čte "mayovky", měl by přečíst i tuhle.
Pro mě dokonalé spojení dobrodružné knížky pro kluky a vynikajícího malíře a ilustrátora Z. Buriana. Tuhle knížku mám rád podobně jako její "rodnou sestru": Duch Llana estacada.
Oněch pět hvězdiček jsem dal této knížce proto, že ji považuji za jednu z nejlepších Mayovek - a vůbec knížek v daném žánru dobrodružné chlapecké literatury. Samozřejmě, že sdílím poznatky a pocity Alix.
Knížka mého dětství, ke které se občas ještě vracím. Když kdysi vyšla v edici KOD, byla tak rychle vyprodána, že jsem nestačil poprosit rodiče... později se mi dostalo do rukou právě toto vydání. Jen lituji, že nemám tolik času, abych si ji celou přečetl znovu... třebas někdy v důchodu...
Zajímavůstka snad, ale popírá to jednu ze základních myšlenek tohoto autorova díla - tedy probouzení dětské (i dospělácké)obraznosti pomocí slov, jako klíčů k vlastní fantazii. Chápu tenhle (v daném žánru velmi zdařilý) pokus jako podanou ruku těm, kteří nemají chuť číst "normální" věty... nebo nemají chuť číst vůbec, takže zplaťpámbu, že čtou aspoň "bubliny".
kniholko, mně taky! A dnes je o to víc, že mám v té knížce básníkům podpis a věnování... ale to je důležité jenom pro mě, pro čtenáře Seifertových básní (a básní vůbec) je to pohlazení nikoli na rozloučenou...
Souhlasím s Bastienem i nightlybirdem. Tohle je knížka, která se musí číst zvolna a vlastně stále - užívat po doušcích, jako dobré víno... zraje spolu se čtenářem... Jinak je to báječný doplněk nejenom k poezii Seifertově, ale především k dějinám české literatury. Takhle nějak by se měly učit dějiny literatury na školách!