Všecky krásy světa

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Po mnoha letech vychází původní kompletní vydání úchvatných vzpomínek básníka Jaroslava Seiferta.

https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/446/vsecky-krasy-sveta.jpg 4.8118
Žánr
Literatura česká, Biografie a memoáry, Příběhy
Vydáno
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (32)

Kniha Všecky krásy světa

Přidat komentář
InaPražáková
předevčírem

Doma se nám sešly dva výtisky, z obou stran rodiny, které mají jinak odlišný čtenářský vkus. Seifertovy vzpomínky jsou totiž univerzálně příjemné a zajímavé. Já si i při třetím čtení některá jména dohledávám a říkám si "aha, to je tenhle, taky už bych si ho mohla pamatovat", ale dá se číst i jen tak, bez bližší znalosti, protože v Seifertově vyprávění je i každý na okraj zmíněný, třeba dávný kamarád ze školy, živá, originální osobnost. Většinou jde ale o lidi obecně známé, je tam snad celá prvorepubliková umělecká společnost, a tím lákavější čtení to je. Navíc mě nepřestává okouzlovat Seifertova kombinace hladivého kouzla starých časů, s nímž jde ruku v ruce mírnost ve vyjadřování (ale když se řídí pravidlem, že pokud se nedá říct nic dobrého, nemá se mluvit vůbec, dá se lehko všimnout, že se o někom mluvit přestane - třeba o Nezvalovi od rozchodu Devětsilu), a neskrývaného smutku z vývoje doby, ty paneláky místo starých pavlačových domů, ale také ti štvaní, marginalizovaní umělci, kterých je věčná škoda (Teige, Palivec). Problémy neskrývá, ale nikdy není zlý a útočný, ani by se to k němu nehodilo.
Ve vydání je z 80. let je třeba číst mezi řádky, ale Všecky krásy světa jsou kniha, která má smysl a krásu i v osekané podobě. Oba naše výtisky jsou bohužel ve stejném (zcenzurovaném) vydání, ale já si to kompletní do třetice jednou seženu.

orinka3
19.11.2020

Kniha, která by měla zůstat v domácí knihovně navždy. Co je tu jenom vzpomínek na všechny umělce, o kterých bychom se to jinak ani nedověděli? Je vidět, že vzpomíná básník. Vidí krásu ve všem a hlavně se nestydí přiznat, jak obdivoval ženy. Jak je uctíval. Jeho básně mám moc ráda. Ukolébavka "...až chlapečku zavřeš víčka, vyskočíš si na koníčka.." má pro mě čarovnou moc. Žádná ukolébavka nevystihuje tak dokonale dětskou fantazii a dětská přání.


los
13.11.2020

laskavé a místy i smutné ohlédnutí po lidech a místech, co už dávno nejsou

m_martina
27.05.2020

Básně moc často nečtu, ale k panu Seifertovi se ráda a poměrně často vracím. Jeho poezie je nádherná.

Abroš
09.03.2020

Moc pěkné čtení i o věcech a době,co už není.

baty
21.01.2020

Krásná kniha plná vzpomínek autora na své přátele a na svůj krásný a bohatý život.

assilem
13.11.2019

Citát z knihy:
Bliny jsou vlastně naše známé lívance. V Rusku je však pečou z ječné mouky, neslané a veliké jako talíř. Po upečení klademe bliny na sebe, aby zůstaly dlouho vlahé. To je vše. Když jich máme už dost napečeno, dáme se do jídla. Teď však přijde to nejdůležitější. Když položíme blin na talíř, dáme na něj trochu kaviáru, plátek uzeného lososa, kousek matjesa v oleji, sardelové očko, vypeckovanou olivu, kousek kapie nebo jinou ingredienci v této tónině. Pak vše zabalíme do blinu, polijeme horkým rozpuštěným máslem a hustou sladkou smetanou. Když to pak ochutnáte, rozplesají se vám všechny chuťové buňky, kolik jich vůbec v ústech máte. ... Bliny přímo volají po vodce. Nebraňte se tomu, byli byste sami proti sobě.
Také čtu tuto knihu již dlouho. A vše za mě napsal "wersl". Ovšem tato pasáž by neměla upadnout v zapomnění.

Vidlička
21.10.2019

Poezie jde mimo mě, ale ráda čtu podobná vzpomínání. Pan S. psal o všech svých přátelích a známých, pokud si to jen trochu zasloužili, opravdu moc hezky. Ale nemůžu si pomoct, sám autor na mě působil, se vší úctou k jeho Nobelovce, jako nesympatickej nemehloidní vobšourník...

1